Jaký věk si představíte pod pojmem mladá maminka?

Já otěhotněla ve 20 a malá se narodila v mých 21 (pertnerových 26), nemám pocit, že bych na dítě byla nějak "mladá" . Ideální věk z lékařského hlediska je 25. Často slyším, že vztah dvou mlaďochů přece nevydrží, ale já zatím znám víc takhle mladých kterým to drží (vztahy kolem 5,7, let), než kamarádkám kterým je přes 30 (tam je doba životnosti vztahu kolem 3 let). Vím, že to tak nění u všech, ale evidentně věk na délku vztahu nemá moc vliv. Další jsou finance, je fakt, že mladí lidé nebudou mít našetřeno, ale kolem té třicítky vidím že je to tak 50 na 50, jedni mají našetřeno, druzí jsou zadlužení a neumí si představit do takového stavu přivézt dítě. Dřív bylo běžné mít první dítě kolem 20, a starší matky byly pro okolí někdy "divné" , dneska první kolem 30 - 40 a zase jsou ty 20 leté mamky "divné" . Upřímně myslím, že to škatulkování, že žena je na dítě moc "mladá" nebo moc "stará" je blbost. Myslím že ideální doba, je ta, kdy se na to žena cítí, manžel/partner dítě chce a kdy vědí, že to dítě uživí.

myslím, že pro každou ženu je ten pravý čas jindy, já bych byla ve 20 letech nevyzrálá na dítě, to si uvědomuju, já svůj život miluju, jaký jsem vedla, zážitky, cesty, mám rokama víc tolerance a pochopení, než v 20 letech, taky ekonomické zabezpečení, nechtěla bych v dnešní době začínat z ničeho, mít do důchodu hypotéku s dítětem na krku, pak asi těžko budu očekávat, že v 40 budu konečně cestovat, moc našetřeno nebude splácením hypo a všeho ostatního, pak když příjde studium dítěte a podobně a to nemluvím, že nebude jistota toho, že práci budu mít ..

@jokerka mladou maminku si představím do 25 let...
jinak těžko radit, neznáme Tvou povahu a přítele... ale v 19 bych si dala ještě pár let asi oraz... rodina je krásná, ale ten klid a soukromí už pak prostě takové není 😉 získáš plno jiných věcí, ale ne každý má miminko, které dobře spinká, jí nebo se nechá od každého pohlídat (pokud se vůbec někdo nabídne)

já měla děti ve 31 a 33 - řekla bych, že to bylo tak akorát na to abych nezačla blbnout, že už to nikdy nebude... nebyl to žádný plán 😉 nejdřív jsem byla nemocná neustále a to se táhlo a pak byli okolo samí sukničkáři, mi přišlo... ono to nejde všechno tak naplánovat 😉

každopádně nelituju a neříkám si, že to mělo být dřív... tím, že nemáme hlídací babičky a muž býval často na služebkách, tak to omezení pro mě bylo výrazné.... a přiznám se, že z výletu na pískoviště se mi po pár letech dělalo už mdlo 😅 první rok dva tři to bylo v pohodě, ale poslední rok na mateřské (celkem 6 let) už jsem se jen nějak snažila to doklepat, hrozně jsem potřebovala dospělé okolo a být chvíli jen tak sama za sebe, protože už jsem ztrácela identitu skoro...

jinak teda mi nepřijde, že bych měla menší trpělivost nebo míň energie než když jsem byla mladší... za chvíli mi bude 40 a už bych do miminka teď nešla (přece jen těhotenství a první pár let je náročných), ale větší děti, ty spíš potřebují pozornost a lásku a ne tolik té péče, která je fyzicky namáhavá na začátku (nošení, kojení, vstávání v noci, tahání kočárku atd.)....
teď třeba ležím nemocná, ale děti donesou do postele hry a knížky a jsou ohromně spokojené, zrovna včera jsem na ně koukala a říkala si díky bohu, že jsou už tak velké a plno věcí zvládnou samy 🙂 🙂

ono těžko tak plánovat, v životě se mnoho věcí přihodí neplánovaně - špatných i dobrých 😉 proto nikdy neříkej nikdy

@verundice já myslím, žes uhodila hřebíček na hlavičku - ono to totiž není o tom, zda už toho člověk dost nacestoval, užil si, vyřádil se, rozjel kariéru. Je to především o tom, zda má vedle sebe partnera, s kterým si to dítě a péči o něj vůbec dokáže představit a realizovat.
Já to mám podobně jako ty, první dítě budu mít v 31, nikdy dřív na to nebyl správný protějšek a teda ani situace.
Vnímání mladá-stará maminka se podle mě v posledních letech hodně posunulo. Já to mám tak, že do těch cca 25 to beru jako mládí, 25-35 cca standard, 35+ starší maminka. Nemá to ale žádnou spojitost s tím, kdy je na dítě ten správný čas - to je u každého tak strašně individuální, žeby mě vůbec nenapadlo vynášet nějaké soudy.
ale v rekaci na @mysicka_lb - my třícátníci sice nejsme důchodci, ale je fakt, že až naše děti půjdou k maturitě, tak už na pomezí toho "důchodcovského" věku skoro budeme 🙂 nicméně naprostý souhlas, že leckterá z nás je ve třiceti v lepší formě (fyzické I duševní), než v těch dvaceti.
Já si přijdu jako věkově naprosto adekvátní maminka, dřív bych děti mít nechtěla, protože jsem střevo a měla jsem co dělat sama se sebou, abych dospěla 😀 později bych je mít mohla, ale zas na co čekat... 😉
a moc se mi líbí, co napsala @gejbrijel, totiž že spokojená mama = spokojené dítě. Vytesat do kamene 🙂

Hodně záleží na naturelu obou případných rodičů - Já si sebe nedovedla představit jako matku ve 30, děti mě nikdy nelákaly, nikdy jsem nechápala, jak z těch řvounů může být někdo vyprděný a ještě na ně šišlat. Navíc jsem neměla partnera, o kterém bych mohla říct, že to bude otec podle mého gusta ( jsem z rozvedené rodiny a nikdy bych nechtěla, aby tím procházelo i moje dítě i když rozvod našich proběhl v relativním poklidu )

Pak kolem 34 let jsem si řekla, že to zkusíme a jsem ráda, že jsem počkala, co do výběru partnera, vybudování zázemí a hlavně ve své vyzrálosti. Také záleží na zázemí, jestli je někdo, kdo dítě na chvíli pohlídá - u nás to s hlídáním není moc horké, za 2,5 roku jsme byli za kulturou asi 5x, na večeři, nebo jen tak nikdy.. To by mě v mládí také vadilo, že jsem jen uvázaní doma a nemám ani chvilku pro sebe.

Ale jsou holky, které mají v sobě mateřské geny od počátku, děti jsou jejich cílem a smyslem života. Tady je ovšem ještě zvážit, ZDA ST STEJNE CITI PARTNER a ne nepodstatné je materiální zabezpečení. Pokud mají štědré rodiče, kteří jsou ochotni pomoci, o.k., ale zvedají mě ze židle občasné příslěvky typu - JAK NEJLÉPE PODOJIT STÁT - bez vzdělání, bydlení, úspor, praxe a teď se státe starej..

Věk 22 a níže. Pocitově.

Ahoj, mě je 20, s manželem jsme pět let. Nevím jaký názor na to budu mít třeba za dvacet let ale momentálně každým dnem čekám holčičku a jsem neskutečně šťastná. Každý to má v životě jinak a myslím že je to jen na tobě, na tom jak se cítíš 🙂

@jokerka mezi 15 a 18 to není mladá maminka, ale nezletilá, skoro dítě, tohle není věk pro mateřství ale pro dospívání.
Pro mě je mladá maminka tak do 24let. Mezi 25 a 35 je ten průměr, standard a nad 36 už trochu zralejší maminka.

@jitavrtule jestli správně počítám, tak až půjde Tvoje dítě k maturitě, tak Tobě bude 49-50 let?

do důchodu to je pak dalších 15 let - ale spíš víc, protože důchodový věk se bude ještě posunovat 😝
ono moje babička šla třeba do důchodu v 54 letech co vím... jenže teď se chodí déle a déle...

to tedy pardon nemá co dělat s tématem otázky, ale v 50 člověk není důchodce 😉 😉

20-25

podle mě určitě mladá maminka je jak píšeš do těch 20. ale každá se cítíme mladá a hlavně zralá na miminko/ rodinu jinak.
Já sama už někdy v 17 si plánovala že bych chtěla mimi v 25., nakonec jsem porodila v 26. ( manžel taky) a nepřipadám si nijak extra mladá nebo stará.
Mám ale spoustu kamarádek v mém věku, které dřív jak ve 30 dítě nechtějí a jednu která měla děti v 20, 24, 26.
myslím že i holčiny které mají "pouze" střední školu k tomu vyspívají rychleji než ty které studují vysokou, ale i to není 100%

já si pod pojmem mladá maminka představím maminku do 25 let

Jinak se lidi divaj na trebas 22letou s ditetem na vesnici a jinak ve velkym meste. Pro me pocitove do 25let.

@lu777 jasně, ono koneckonců už u naší generace (jsem ročník 84), nemluvě o mladších, vůbec není jisté, jestli ještě nějaké důchody budou, takže možná důchodci nebudeme nikdy 😉
ale čistě subjektivně, slovíčkaření stranou - když se podívám třeba na svoje rodiče, tak ono se to opravdu kolem té 50tky poněkud láme, nejde jen o pracovní proces (I když už se dnes v 50 do důchodů nechodí, přecejen už to není období, kdy se o vás zaměstnavatelé perou), u někoho se to láme i zdravotně, u žen už to je prostě období po přechodu - to samo o sobě naznačuje, že to už bohužel není "mládí".
Takhle jsem to myslela. Holky, co mají děti ještě před dvacítkou, jsou v době, kdy jejich dítě dospívá, ještě v produktivním věku a když na to přijde, můžou si dát ještě další kolo (další dítě).

osobně považuji dítě mít v 18 až 20 let za moc brzo

@jitavrtule Přesně, jak píše @lu777, bude nám 50 a důchodci ještě ani zdaleka nebudeme. Ale čím jsou lidi starší, tím spíše se stává pár let zanedbatelným věkovým rozdílem a tím spíše záleží na povaze a zvycích dotyčného. Například moji a manželovi rodiče jsou od sebe věkově jen pár let. Nicméně mentálně jsou úplně někde jinde. Moji rodiče oba workoholici, co žijí svojí prací. Manželovi rodiče už oba v důchodu a dokáží se bavit tak akorát o nemocech. Na naší svatbě si rozuměli spíše s mojí babičkou, které už táhne na 90: Moje mamka žije tak, že jde nejdříve do práce (pracuje jako učitelka), pak řeší nějaké projekty (má asi další tři doplňková zaměstnání), pak jde na nějaký kroužek (chodí na zumbu, anglickou literaturu a nevím, kam ještě), přijde domů v sedm večer a jde dělat přípravy. Přítelova mamka žije tak, že upeče buchtu, jde na nákup nebo na vycházku s vnukem a pak celý den sedí před TV a heká, jak ji bolí záda nebo kolena. Ani jedna z nich mimochodem nežije tak, jak bych chtěla v jejich věku žít já, ale to je zase jiná kapitola🙂

Osobně to mám tak:
do dvaceti by mě to ani nenapadlo. Studovala jsem, cestovala, měla brigády.
od cca 20ti do cca 24ti jsem už nad dětmi přemýšlela, plánovala, snila, ale studovala jsem VS, měla práci při studiu, chodila jsem s manželem, vzali jsme se, pořešili první skromné bydlení.

V 25ti jsem otěhotněla, měla jsem za sebou ukončené studium, praxi při škole a dobrou práci na HPP a na dobu neurčitou. V 27ti druhé a mezi dětmi jsem částečně pracovala.

Jsem ráda, že jsme to měli takto. Jsem ráda, že jsem před 25tkou děti neměla. Užila jsem si a teď si užívám dětičky. Spíš váháme, zda pořídit ještě čtvrté, protože po třicítce jsem už nikdy rodit nechtěla....

Takže za mě do 25ti určitě NE a po třicítce už se mi taky nechce...😀, což je blbý, když chcete víc dětí 🙂.

Mlada maminka je do 25let. At mi nikdo nerika,ze ve 20. Letech je na dite pripraveny. A ta,ktera tvrdi,ze je,tak si to o sobe jen mysli... 🙂 ve 20. Letech jsou stale det,mozna plnolete,ale porad deti... A ted se do me vsechny " dospele" 20.lete maminky pusti... 😀 Az vam bude pres 30.tak se ohlednete zpatky a pochopite...

Ja som otehotnela v 19-tich, priatelovi bolo 23. Miminko sme obaja moc chceli. Ale... teraz mám 27, priatel 30, deti máme dve a on sa začal chovať ako puberťák. Pripadá mi to, že doháňa to, čo nestihol. On chodí kde chce a ským chce, zatial čo ja som doma pri deťoch a nezaujíma ho, či by som nechcela aj ja niekedy niekde vypadnúť s kamarátkami. Ale nelutujem, že som sa rozhodla mať mimi tak skoro. Skor lutujem to, s kým som sa rozhodla ho mať, ale to už je asi iná téma ☹

@jitavrtule jj, to máš pravdu, samozřejmě... já jen, že přechod se určitě nerovná důchod (i když možná bohužel 😀 )...
ono je to individuální, někdo se chová jako důchodce mnohem dřív než před 50... někdy to je teda spíš myšlení - že už nechce zkoušet nic nového, považuje se za starého atd... a to dělá hodně 😉

@kamino jojo :D PODOJIT -
udelat dodelat skolu - jit na materskou pak na druhou :D a pak fnukat ze se zpozdily davky :D to mam nejradsi

Já bych si dítě v 19letech představit tedy nedokázala... ted je mi 25, s manželem jsme se před 3měsíci vzali a mimi aktuálně ještě neplánujeme... říkáme si, že máme ještě čas - užít si sami sebe ve dvou, užít si ještě života, cestovat, atd. atd. protože moc dobře si uvědomujeme, že s dítětem se vše změní - a to nemyslím špatně, právě naopak - bude to nová etapa, ale už prostě nebudem jen my dva, ale budeme mít zodpovědnost za dalšího človíčka - a to ne na týden, nebo měsíc ale v podstatě min. na 18-20let. Mám kolem sebe dost lidí, kteří si mimčo pořídili plánovaně (dle jejich slov), ale podle me toho občas zalitují (vím, zní to nehezky, ale opravdu mi to tak přijde). Např. jedni známí se rozhodli pro mimi, rodiče je "donutili" se vzít, za 3 roky měli druhé dítko,... když jsme my šli na zábavu, nebo někam posedět, známá se cítila ublíženě, že oni nemůžou, protože prostě mají děti a musí být s nimi doma... a to i přesto že bydleli s rodiči, kteří jim děcka hlídali skoro pořád...(takže často někam vyráželi).. ale prostě bylo vidět, že by v tu chvíli nejradši děti neměla, a šla si s námi zapařit.. Teď se rozvádějí ... (z xxx důvodů). Děti si zatím střídají a ona teď paří jako o život - prostě "dohání co zameškala", když byla s dětma doma - a to jsou její vlastní slova! Je to smutné, ale je to tak! Jo a důležitá věc - první dítě měli, když jim oběma bylo 24let (což není zvlášť brzo)... Pravdou je ale, že oba mají svou povahu, někdo ikdyž bude mít dítě ve 20 může být milionkrát lepší rodič než člověk s dítětem ve 28letech.

mladá maminka je dle mě 17-22let, já osobně v 19ti končila školu a neuměla jsem si představit, že bych měla být matkou 🙂 ani jsme neměli kde bydlet, atd. takže já do toho šla, až jsme měli nějaké zázemí, práci, vydělané peníze, atd. Miminko jsem začala chtít až tak kolem 23, ale museli jsme vyřešit bydlení, což se povedlo měsíc po mých 26tinách, od té doby jsme se začli snažit o mimčo. 🙂

Já měla první dítě ve 30-ti a teď se snažíme o druhé. Jsem za to hrozně ráda, že to bylo v tomhle věku. Člověk si užil a vybouřil se a prodloužil si mládí, já byla konkrétně 5 let v Holandsku... Teď si malé hrozně moc vážím a mám z toho větší rozum. Člověk si TO mnohem víc uvědomuje než ve 21 letech. Soustředí se na každou maličkost a váží si toho mnohem více a vidí věci, které by ve 21letech nezaregistroval. Moje mamka mě měla v 18ti a do teď mi říká, že si spousta věcí jako mladá maminka neuvědomovala a brala to jako samozdřejmost a neužívala si to tak, jako si to teď užívám já. Navíc si furt myslela, že si začně užívat mládí, až my odrostem, ale než jsme opustili rodné hnízdo, tak už na "užívání si" neměla náladu. Taky po finanční stránce mám pocit, že toho dětem můžu mnohem víc dopřát (dovolené, finance na studium atd). Já vím, že po biologické stránce je nejlepší mít dítě ve 25 letech, ale pro mě je ideální 28-30 první. Druhé do 35let. Takže za mě pojem mladá maminka je 25-30. Před tím mi to přijde jako hooodně mladá maminka.

Já se cítím jako velmi mladá maminka,ale také jako velmi šťastná maminka. Myslím, že každá to máme nastavené jinak. Měla jsem hodně volnosti už od 15-ti ,takže myslím, že jsem se vybouřila. Jestli dostatečně,to netuším,ale stačilo mě to a nemám pocit,že by mi páteční sedánky u vína a klábosení s kamarádkami nějak chybělo. První dcerku jsem porodila v 19-ti,skoro 20-ti. Partnera jsem si vzala 2 roky po narození dcerky. A teď v listopadu se nám narodil překrásný chlapeček. Na manžela nemůžu říct ani slovo. Nikde mi nevysedává po hospodách, hádáme se minimálně, s dětmi mi pomáhá, do práce chodí,nejsme milionáři,ale máme peníze na to,aby jsme si mohli v průběhu roku udělat radost nejen dětem,ale i sobě! Na dovolenou jezdíme každý rok (jak k moři,tak i na hory a do Maďarských lázní) a střechu nad hlavou máme též. Manžel má ,,teprve,, 25 a jsem za něj neskutečně vděčná,když vidím,jaký přístup ke všemu mají dnešní mladí kluci. A když se zadaří a nějaká babička se nabídne,tak si zajdeme na večeři, do kina nebo prostě jen tak na kávu,popovídat si. Je teda pravda, že babičky máme spíše nehlídací,ale když potřebujeme někam vyrazit a odpočnout si nejen od dětí,ale i od sebe ,tak se prostě prostřídáme s hlídáním a jdeme každý zvlášt se svými kamarády.

@orchidis já jsem kdysi taky měla 30 jako osobní strop (vysnila jsem si dvě děti do 30 a mám je 🙂 ), ale jak se mi ta 30 už přehoupla, tak jsem to odsunula tak na 36, protože 30 není žádný vysoký věk na dítko, ale naprostý standard dneska, i podle sebe to tak cítím.

Jako mladou maminku si představuju ženu do 25 let 🙂

Mladou maminku v dnesni dobe povazuju zenu tak do 24 let. Od 25ti uz to je takovy "normalni" vek. A nechci se tim nikoho dotknout. Ja osobne jsem si az tak do 27 let vubec nedovedla predstavit mit dite. Je fakt, ze jsem studovala, nemela toho praveho partnera, resila bydleni a existencni zalezitosti. Ted si dite moc preju, mam skveleho manzela, zazemi a jen cekam, az prijde. Kazdopadne kdyz se podivam zpetne, asi bych nemenila 😉

Prvního syna jsem měla v 19 letech, dnes je mu 15 let a neměnila bych, nedovedu si představit, že by to bylo jinak, máme k sobě blízko. Rodiče s tím ale tenkrát nesouhlasili, i když jsme oba měli práci, bydlení a tak. Druhého syna jsem rodila ve 23 letech, připadalo mi to jako průměr, ale jak tu čtu, tak to stále bylo brzo 🙂, rodiče s tím opět moc nesouhlasili, protože jim to přišlo asi taky brzo, navíc jsme začali stavět dům, tak to podle nich mohlo počkat, ale chtěla jsem, aby děti nebyli moc od sebe 🙂 tak se zas tolik čekat nemohlo. Teď jsem potřetí těhotná, je mi 34 let, rodiče se to dozví "pod stromečkem" a myslím, že zase nadšení nebudou, protože: tři děti... jsem stará... a navíc zase čekám dítě do rozestavěného domu (jiného)...🙂 Já mám rodiče úžasné, ale kdybych měla čekat až mi schválí, kdy mít dítě, tak asi nemám ani jedno 😀
Když už ale padne rozhodnutí mít dítě kolem 20 let, měli by k tomu opravdu oba přistupovat zodpovědně a nemyslet si, že dítě najednou utvoří z páru rodinu, dítě je třeba si pořídit do rodiny už fungující, i když zatím čítající jen dva lidi 🙂