Lituje někdo potratu a chce sdílet zkušenosti?
Ahoj zajímalo by mě je tu někdo, kdo byl na potratu a lituje toho ? ( A nestydí se o tom mluvit)
Byla jsem, teď v srpnu to budou 3 roky. 1. Dceři byly necelé 4 roky a šla jsem jen proto, že jsem nechtěla druhé dítě, neuměla jsem si to představit, možná i z pohodlnosti. Máme kde bydlet, jsme zajištění, přítel si druhé dítě moc přál...nevycitam si to, ale po asi roce jsem začala toužit po miminku, další rok jsem rozmyslela jestli jo nebo ne. Nakonec tedy čekáme druhé, v pondělí mám termín. Takže, teď si to nevycitam, ale je to asi tím, že jsem otehotnela hned jak jsme se zacali snazit. Kbyby to neslo, asi bych si to zacala vycitat...ale zalezi jake ty mas duvody, ja sla fakt z malichernosti.
Zdravím. jednou v životě jsem byla na potratu dítě jsem v tu dobu zadne neměla, a musím říct že časem jsem toho littovala že jsem si mohla nechat dítě a nějak to zvládnout. Nuže po čase jsem si našla nového přítele a snažili jsme se o miminko dva roky mě to nešlo a já si vyčítala potrat že to je skrz něho že tedka nemůžu neotehotnet, ale podařilo se 💕 máme 9mesicni holčičku. Musím říct že potrat mě psychicky rozsekal a trvalo mě dlouho než jsem si to v hlavě sporadala a časem jsem zjistila že jsem udělala dobře, Bo s expritelem být v kontaktu 18let bych asi dělala 😂
@berushe14 to napoprvé nepoznáš, každá to má jinak, mně třeba u prvního syna vůbec nebylo špatně, měla jsem velký hlad a žádné chutě, od začátku jsem dost přibírala a hned mi narostlo břicho, naopak u dcery to bylo naprosto odlišné, bylo mi dost špatně, na jídlo jsem se nemohla ani podívat, břicho jsem až do 5.měsíce neměla vůbec, i pocitově to bylo jiné prostě. U syna jsem měla ošklivé mastné vlasy a pupínky a celá jsem byla škaredá, u dcery pěkný obličej i vlasy a vypadala jsem tak nějak dobře.
@berushe14 jinak já byla taky, synovi bylo asi 14 měsíců, velmi náročné dítě, špatně spal, já nemocná od dětství, nezvládla bych 2 děti tak po sobě, kdybych byla zdravá, tak asi jo, ale neměla jsem tehdy jinou možnost, navíc jsem neměla dobré výsledky a bylo mi strašně zle, ale jinak než z těhotenství a tušila jsem, že něco není v pořádku, šla jsem tedy hlavně ze zdravotních důvodů. Samozřejmě jsem to obrečela, hormony dělají své, ale litovat jsem nestihla, jednak jsem ze zdravotních důvodů musela, a pak jsem za 3 měsíce otěhotněla právě taky s vytouženou dcerou a 8 let po ní mám ještě dalšího syna z nového vztahu.
Sice to není asi nač se ptáš... Já byla na potratu 3x (ani jeden nebyl dobrovolný). A v životě bych na to dobrovolně nešla. Udělalo mi to tam dole takový bordel, že bych to nepřála nikomu.
@martikbertik přesně tak, také mam za sebou dva nedobrovolné potraty (zamkla těhotenství) a nejvíc mě s prominutím nase….rou “maminky”, které do toho vlitnou, ani neví jak, a jdou má potrat, a poté se jeste chlubí, jak bez problému otěhotněli, až se jim to hodilo😠. Nikomu nepřeji nic špatného, nicméně je to proste nepsravedlnost 🤷♀️. Po druhe revizi mam rozhozeny cyklus a už rok nemůžu otěhotnět😞.
Určitě nelituji, bylo to správné rozhodnutí v daném momentě. Potrat chápu jako nástroj plánování rodiny a dokonce zastávám názor, že lepší je jít jednorázově na potrat než do sebe rvát dlouhodobě hormonální antikoncepci. Potrat je právo, je to zdravotní péče a nic zač by se měl jeden stydět.
@nick1234 přesně moje slova. A po dvou potratech jsem si odnesla šíleně záněty dělohy atd .. 😶
@nick1234 Mám za sebou revizi po zamlklém těhotenství a nic mi to s cyklem neudělalo. Ostatně revizi nebo samovolný potrat má za sebou téměř každá 2. žena, končí tak v průměru každé 3. těhotenství. Nestrašila bych nikoho, komplikace mohou nastat vždy, ale většina je v pořádku.
Shodou okolností jsem se nedávno dověděla o několika ženách, kteří mají potrat (umělé přerušení těhotenství) za sebou a nezávidím jim, neodsuzuji je. Když je znáš víc, chápeš jejich situaci. Člověk by si měl být jistý, že je to pro něj správné rozhodnutí, aby toho nelitoval. A pak nemá smysl vrtat se v tom.
Chtela jsem mlcet, ale neda mi to... o naseho prvniho syna jsme se snazili 3 roky.. u druheho "jen" 2 roky... diky bohu zadny potrat za sebou nemam. Chapu potrat u holek nactiletych nebo holek co se s frajerem rozesli a pak zjistili, ze cekaji mimino. Nebo u holek co maj doma opilce, fetaka a zadna pekna budoucnost by dite necekala.... ale co me teda neskutecne sejri jsou matky, co maj doma batolata a evidentne se neumi s chlapem chranit a jdou na potrat jen tak, protoze se jim to zrovna nehodi a za par mesicu se jim to hodi vic?? Pardon, ale 🤮🤮
@kkryplikk Naprosto souhlasím.....
@kkryplikk
@vikysek0987
@nick1234
Zenske, proboha, pro jednou si sednete na prsty. Kdyz je ta diskuse takto nazvana, pani ocividne nema jasno, situace muze byt slozita, nevite, nesudte.
A pro autorku: je to trochu jina situace, 2x revize po zamlklem tehotenstvi, ale vse v poradku. Sice mam cykly silnejsi, ale to taky muze byt porody, tezko rict. Takze revize nutne nemusi nic rozhazet.
A k tomu rozhodnuti - ja jsem dusledne pro pravo na potrat, ackoliv pojeti @gaxi je mi cizi. Ted jsem o tom uvazovala nedavno, mame 2 deti, dalsi neplanujeme, chranime se, kdybych otehotnela, nevim, co bych delala. Teoreticky a u jinych pravo na potrat dusledne hajim. Jestli bych sama umela na potrat jit jen proto, ze uz jsem unavena a nebyl to muj plan (mluvim jen o sobe, svoji situaci), tak jsem najednou znejistela. Nastesti to resit nemusim, ale rozhodnuti je velmi tezke. Drzim palce.
Byla jsem na potratu a vubec toho nelituju. Nikdo za me zivot zit nebude, nikdo nebude resit me problemy, ktere by mohly napr. nastat a nikdo nema pravo me za to soudit.
Asi takhle...syna máme vymodleneho díky IVF a o druhé se marně snažíme. A ano taky, když čtu, že některá šla nebo chce jít na potrat, tak mě to naštve(ale to je jen můj problém). Říkám si, co já bych dala za to, abych mohla být zase těhotná a mít druhé dítě. Ale proboha ať si každý dělá co chce, je to jejich život, ne můj. A co můžeme vědět čím si dotyčná prošla nebo prochází? Je to každého věc a nikdo by to neměl nikdy soudit!
@janedv proč bych si měla sednout na prsty? Napsala jsem svůj objektivní názor, nikoho neurazila, nebyla jsme vulgární, tak? Ze jsme řekli jiný, než se zde očekávalo? Já nikomu neberu právo na potrat (nerada bych, aby to u nás dopadlo jako v Americe) jen proste některé důvody mi přijdou dost malicherný🤷♀️
Také se přidám do diskuze. Máme čerstvě miminko, čtvrté dítě. Velmi jsme uvažovali jak situaci vyřešíme, ale já bych potrat psychicky/morálně nezvládla. Nejsme nijak zvlášť věřící, ale cítíme úctu a pokoru k životu. Je to velmi náročné, ale cítím, že daleko horší by pro mě bylo žít celý život s vědomím potratu. Na druhou stranu ale musím dodat, že nás netíží zdravotní, finanční, ani jiná stránka. Máme velký dům se zahradou. Pokud by něco z toho nebylo, nevím jak by rozhodnutí dopadlo.
@nick1234
@kkryplikk
@vikysek0987
Nekomu prijdou jakekoliv duvody jit na potrat malicherne. Ja zase marne premyslim nad duvody, ktere vedou zeny s problemy otehotnet vlezt do diskuse o potratech. Sebemrskactsvi? Touha moralizovat?
@grelen touha moralizovat. 🙂
Jinak já třeba nikdy neměla problém s otěhotněním, naopak. Ani jedno zamlklé těhotenství. Ale zase mám jedno nemocné dítě. I když jsem se celé těhotenství chovala ukázkově. A to mám plivat zlost na ženy, co pomalu ani o těhotenství nevěděly, celou dobu kouřily a chlastaly a přesto mají zcela zdravé dítě? Asi těžko.
To je prostě život, není fér.
Já jsem šla na umělé přerušení ve 20 letech. Nedovedla jsem si představit, že mám dítě. Během let jsem několikrat samovolně potratila, ale nikdy mi to nebylo líto, prostě jsem se kvůli tomu nehroutila, šlo se dál. Ale teď jak mám půlroční holčičku, tak toho umělého potratu lituju tak jak nikdy. Dokonce jsem ho i obrečela, protože jsem litovala toho o co jsem přišla. Neskutečně mě to mrzí a neodpustím si to. Ty samovolné mě taky mrzí, ale beru je jako přírodu, a že to nevyšlo. Teď vím, že už bych nikdy žádný nepodstoupila, ať už budu v jakékoliv situaci.
Ahoj, já byla na UPT, když měl syn 16mesicu. Nelituji toho, naopak teď, když bude mít syn 4,5 roku se nám narodí druhé a bude to vytoužená holčička ❤️. Syn se strašně těší, odpočinula jsem si rok v práci a teď se těším i já neskutečně zase. Předtím jsme měli hodně náročné období a byla jsem psychicky na dně. Nestydím se o tom mluvit, je to každého věc.