Půl roku snažení a už začínám plašit. Co ještě pomůže?

@anonym_25298e jo, asi máš pravdu že půl roku není dlouho. Spíš mě rozhodí vždycky ten konec měsíce, kdy už si říkám že třeba tentokrát a zase nic :-/ snažím se na to nemyslet, ale moc mi to nejde.

Jde jen o hlavu a cekani na test. To je proste spatne. Jedte pryc. Uzijte si sami sebe. Dejte si vino. Klidne trosku adrenalinu. Chapes.

@anonym_autor Pozor na blokádu v hlavě. Já taky zkoušela všechno možný, kdysi jsem měla i hormonální léčbu, a kulový platný. A nakonec jsem vždycky otěhotněla když to nebylo v plánu, bez vitamínů, max.s listovkou.

Mě u druhýho syna trvalo rok a třičtvrtě, než jsem otěhotněla, takže půl roku je za mě ještě v pohodě. Já pak zkusila mít maliník, od začátku MS do ovulace a jedla jsem grepy. Ty pomáhají tvořit ten dobrý hlen, který pomáhá spermiím na cestě k vajíčku. A pak když se zadařilo, tak mi někdo řekl, že přece stačilo na to nemyslet, blbost, myslela jsem na to pořád, i tak se povedlo.

Chápu tě, my skoro rok z toho přes půl sledování každý reakce těla, testů, vitaminů, počítání… sex už byl povinnost ne radost, myslela jsem na to nonstop a ač si člověk řekne “půl roku, to je vlastně jen 6 pokusů” tak je stejně prostě nekonečně dlouhý a zoufalý. Pustila jsem to k vodě, až se zadaří tak se zadaří, rozhodla se zhubnout co jsem z toho stresu nabrala, nechala si vypracovat plán. Jeden hezký večer, uvolnění na 100%, no a bylo, až jsem to nečekala, najednou to bylo “hned” test jsem dělala až při 6 dnech zpoždění místo obvyklého 2 dny před. Teď to řešíme znovu, takže spoléhám na to že když nebudu spoléhat tak to vyjde, jestli chápeš, bohužel to takhle nejde při tom co “už vím” tak uvidíme jak to dopadne

Tenhle pocit znám... Mě pomohla dvoutýdenní dovolená, kamarádka "musela" na 6 týdnů do lázní... Často je to fakt hlava, no.