Zamlklý potrat
Dobrý den, ahoj
Ráda bych povzbudila ženy, maminky které si prošly nebo právě prochází zamlklým potratem.
Nejsem zastáncem diskuzí atd. , protože vždy když jsem četla nějaké diskuze o těhotenství tak jsem se akorát vystresovala a přisuzovala si všechny možné příznaky mimoděložního těhotenství a dalších různých věcí které by mohly být s miminkem špatně.
Ale mám tak nějak potřebu tu zkušenost předat dál. Přijde mi že dokud se vám to nestane tak se o tom ani moc nedozvíte. Tak nějak se o tom nemluví.
Já jsem jeden zamlklý potrat prodělala před pár dny. Byla jsem na začátku 10 týdne. Bylo to moje první těhotenství.
Miminko bylo plánované z lásky, oba jsme se moc těšili. Vše probíhalo v pořádku, neměla jsem nijak velké nevolnosti, miminko rostlo.
Pak se to ale změnilo když jsem šla na kontrolu a utz .
Když mi sestřička vypisovala do průkazky výsledky krevních odběrů z předešlého týdne tak všechny hladiny byly tak jak měly.
Pak následovala prohlídka u doktora.
Když doktor hledal cosi ultrazvukem už moc dlouho věděla jsem že je něco špatně a značně znervózněla, začala jsem natahovat.
Oznámil mi že nevidí srdíčko a poslal mě na druhý, ještě lepší ultrazvuk. Tam to bohužel potvrdili. Okamžitě mě poslali na gynekologickou ambulanci abychom domluvili další postup. Hned druhý den jsem šla na revizi, odstranění plodu. Celý ten den jsem probrečela, nebyla jsem doktorům schopna ani odpovídat když se mě ptali na informace potřebné potřebné k výkonu.
Naštěstí mám skvělého partnera a mamku díky kterým jsem se přes to během těch dvou dnů dokázala přenést a uvědomila si jak je naše tělo chytré a pozná že je něco špatně a raději to samo ukončí. Dnes už si říkám že je lepší potrat než mít nemocné miminko, které by mělo problémy celý život.
Všude píší jak si máme nechat čas na truchlení a mluvit o tom. Já nevím , ale naopak mi vadí jak za mnou každý chodí a říká jaká je to tragédie (většinou ti, kteří to nezažili a děti nemají) Já se přes to přenesla a je to moje ztráta , moje intimní věc. Nevím proč bych musela všem sdělovat pocity které nemám. Chci jen říct.. pokud o tom s nikým nechcete mluvit tak o tom nemluvte. Když už , tak je lepší si o tom promluvit s někým kdo to zažil a bude vás povzbuzovat a ne stahovat k zemi a nutit vás k pláči.
Moje mamka zažila několik potratů než se ji povedlo donosit a porodit bráchu. Dnes je mu 19 let, je zdravý, holky se za ním otáčejí. Sestřička u pana doktora mi zase řekla že potratila dvakrát a teď má doma tři děti 🙂
Šanci máme všechny bez rozdílu věku.
Já to nevzdám.
Máme jen dvě možnosti... litovat se a zcvoknout nebo se sebrat, urovnat hlavu a těšit se na další ❤
@janulkakraniska je fakt, ze ja mela taky divny pocit..a taky ze to spatne dopadlo ☹
@kacasa
Já měla revizi 24.8. , první MS přišla přesně měsíc a den po revizi takže 25.9. a ta další už nedorazila, zatím. No někde jsem četla ze doktor nadával ze by mohla být zarostlá placenta, ze by žena pak mohla vykrvácel u porodu a tak , ale to bylo spíše otěhotnění ještě v sestinedeli. Hele logicky... kdyby to byl problém tak by to tělo přece neotehotnelo , vajíčko by se vůbec neuhnizdilo. Když je tělo schopné vyselektovat ,, dobrý a špatný kus” a zařídit aby ten špatný byl potracen tak si dokáže i říct jestli je připraveno na další těhotenství nebo ne 🙂
@sassanca
No snad aspoň tohle dopadne dobře. Zatím nijak skvělé pocity nemám. Spis mi přijde ze je to zase na prd. Picha mě břicho, prsa mě skoro nebolí a špatně mi taky není . Jako u toho prvního. Ale je fakt ze tady jsem ještě úplně na začátku. Ale ten strach tam je obrovský
@markyzzaa po první revizi jsem otehotnela právě v 6-ti nedělí.Mám z toho 6 letého syna.Nikdo ani nepipl.Moje doktorka mi to dokonce mezi řečí doporučila,když viděla,jak jsem ze ztráty na dně. Tak nevím😀
@janulkakraniska
Jo já vím že se to ve většině případu vše v pořádku povede nakonec, záleží na doktorovi, ten můj je spis opatrný, vic straší 😀 já už taky chtěla zkoušet v sestinedeli ale pak jsem si řekla ze počkám aspoň na tu první MS a pak ať si říká kdo chce co chce 🙂
asi se zeptam blbe..ale to je teda ovulace i v sestinedeli..kdyz dojde k otehotneni? ja mam tedy ted jakoby termin me MS, ale skoro nekrvacim, takze to prijde asi az za ten mesic
Tak i já mám čerstvou zkušenost 😭 Miminko jsme chtěli, i přes to, ze neprocházime úplně snadným obdobím.
Těšila jsem se, ze nás pravé miminko propojí ještě víc. Oba máme za sebou nevydařené vztahy a já se po 3 letech otevřela znovu myšlence, ze bych chtěla být maminkou☹ i můj partner připustil, ze se mnou si představit mít další dítě...
aktuálně čekám na rozsudek: příští úterý kontrola u Dr. Mám za sebou odběry Hcg, na zadance jsem se utvrdila v tom, ze není těhotenství v pořádku není - aktuálně bych měla být zhruba v 9tt, podle doktorky miminko bylo tak 4tt.
Byl to pro mě opravdu bolestivý šok, sebeobvinovani, ze jsem vadná a rozbita a je to znamení, ze děti už mít nemám. Nedokážu přijmout fakt, ze se tohle proste stává - i v mem okolí je mnoho žen, které si tím prošly- ale třeba proto, ze to byly obě silné kuracky. Pak slyšíte, ze to bude dobre, proste se to povede.... já aktuálně zavřela tuhle možnost a žádný další dítě nejsem schopna prispustit. Copak jsou to panenky, které si koupíme v hrackarstvi? Nedokážu se vyrovnat ani s tím, ze se dusicka objevila jen proto, ze si sama potrebovovala tohle “odzit”, nebo ze to má nás vztah vyzkoušet a upevnit. Proč vůbec někdo dovolil, abych teď otěhotněla? Kladu si otázku, proč mají děti lidi, kteří je nechtějí s naopak? Co všechno ještě musím vydržet? To, ze by se miminko proste nějak mohlo geneticky poškodit a být těžce nemocný, je pro mě taky opravdu chabá náplast...
jsem ve fazi, kdy už je mi úplně jedno, co bude dal... co ještě všechno mužů ztratit?
@princina Ty za to absolutně nemůžeš. To prostě příroda zařidila,a ve výsledku je to dobře. Já jsem s přítelem deset let, snažíme se o mimi dva a půl roku. 4x jsem otěhotněla a 4x potratila.
A stejně pořád věřím,že to jednou výjde. Hlavu vzhuru 🙂 Dušička za vámi příjde v pravý čas, teď jeste nebyl.
Doporučuji knížku DUŠE MIMINEK, a PROČ K NÁM MIMINKO NECHCE.
@markyzzaa já u všech dalších tehu šla až nekdy ve 3. mesici,prostě jsem dřív nemohla.Říkala jsem si,že když to bude blbý,tak to řeknou hned.A kdyby byl samovolny potrat,snad to vylouci tělo samo.
Na začátku tehu se synem jsem začala silně krvácet,jeli jsme do špitálu,já s tím,že jsem potratila.Pri vyšetření mi doktor ukazoval krásné mrnave miminko a bylo všechno v pořádku,jen mi tak praskla zilka.Dali mi prášky na uklidnění,jak mi bylo šíleně.
Dřív už jsem pak nebyla ani s dcerkou. Teď poslední nečekané tehu jsem poznala,že neni neco v pořádku a taky nebylo.Prostě takový divný pocit.