Čekáme 2. dítě. Nevím co dělat
Mám skoro 9 měsíčního prcka a zjistila jsem,že čekàme 2. Zítra jdu k doktorovi s tím,že nevim jestli si to nechám. Ať přemýšlím jak chci,pořád màm strach,že to nedàm,źe nebudu mìt čas se věnovat oboum dětem tak jak bych chtěla...Abych se staršimu stíhala věnovat a necítil se odstrčený... máte někdo zkušenost??
Hlavne klid, my mame holcicku - vcera presne 1.rok a zacatkem dubna cekame druhou. Tez mam obavy, ale rikam si, ze jini to zvladli, tak to zmaknem taky 🙂 ;)
Mam kluky 13 mesicu po sobe, u nas to tedy bylo plnovane. Pro me byl nejnarocnejsi posledni trimestr tehotenstvi. Cekala jsem na porod jak na smilovani. Vsichni me strasili, at se netesim, ze pak to teprve bude masakr. Ale ono to tak nebylo. Pro me to dokonce bylo snazsi, nez kdyz se narodil prvni. Nerikam, ze to byla porad jen pohoda, byly (a porad jsou) i tezke dny, ale ja si to vetsinou uzivala. Nemyslim, ze bych starsiho nejak odstrkovala a ochuzovala. Za chvili oslavime 4. a 3. narozeniny a je to cim dal tim lepsi. Jsou partaci, povidaji si, hraji si spolu, pomahaji si. Neboj se toho, zvladnes to a budes rada, ze je mas 🙂
Tak treba ja mam jedno dite a bohuzel kocar ma docela siroka zadni kola, takze do spousty obchodu se nevlezu. No tak proste nakupuju tam, kam se vlezu a ostatni vem cert. 😀 Nechci odsuzovat nikoho, kdo sel na potrat, nejsem v jeho kuzi. Ale muj nazor, ze jsou na svete jiste horsi veci, nez mit dve deti, dve stesti, dva zivoty, co si nasli cestu do vasi naruce... 😉
@astyna dcera (tedy druha) je (A byla) taky pohodarka,smíšek,spala strašně brzo celou noc... ty dvojky jsou prostě specifický,asi jak už se rodí do "smečky". Jinak zahul to je,ale co není,že jo. Ale urcite nic k nepreziti. ( mame decka uz tri, babicky 1000 km v háji... a furt se dá. I na vínko večer se najde čas a na pěknej film ;) )
@astyna Fajn, žes to tu napsala. A ještě důležitější je, že jsi nakonec dodala i to svoje B, že ti vlastně přes všechnu tu únavu a vyčerpání to mladší dítko vlastně dodává energii. Ten záhul si zakladatelka určitě dokáže alespoň trochu představit, což dokládá i založené téma, proto od ostatních dostala spíše povzbuzení a nemyslím, že by ji to zcela uklimbalo. Jak jsem psala já, čekám dvojčata, doma tříleťák a do toho dodělávám doktorát a nemyslím si, že bych si to třeba tzv. redukcí udělala v životě snažší...
A rodina je taky na opačné straně republiky...
@zvedavec2 Máme to úplně stejně. My jsme taky čekali, až budou malýmu 3, já chtěla počkat ještě až se vezmeme a naplánovali jsme to tak, že se vrátím do práce, trošku vypnu od plínek a mimi se narodí, jak budou malýmu 4. Vycházelo nám to krásně - otěhotněla jsem den po svatbě, v květnu bude mít syn 4 roky a v červnu jsem měla termín, moc jsme se těšili...ale bohužel to skončilo tím, že miminku na konci 8.týdne přestalo bít srdíčko. Ve čtvrtek to budou 3 týdny od revize. Takže naše cesta začíná nanovo a samozřejmě s nejistým výsledkem. Kolikrát si teď říkám, že jsem některé věci neměla řešit a klidně se začít snažit dřív. No jo, Pánbíček se nejvíc směje, když lidi plánují...
@terezajajda Už jsi těhotná, buď šťastná, že se to stalo a věř, že všechno ostatní se nějak utřepe. Nikdy není všechno tak, jak si to naplánujeme, ale možná to bude nakonec ještě lepší, než sis to naplánovala 😉 Můj syn má 3,5 roku a pořád mluví o tom,jak by chtěl sestřičku. Co já bych za to dala, kdyby se mu to přání splnilo, aby měl parťáka... Takhle je moc fixovaný na mě, je takovej můj mamánek, hodně se mazlíme, hrajeme si...teď po potratu jsem se na něho upla ještě víc a začínám mít pocit, že to pro něho není dobře, že už není to malé miminko, které by muselo být pořád u maminky, ale že by potřeboval někoho k sobě. A vlastně by mi asi bylo i jedno, kdybych měla mít třeba dvojčata...nějak to teď vidím jinak než dřív - že nejdůležitější je rodina, život, zdraví a to ostatní, to vždycky nějak dopadne když člověk chce 🙂 Hodně štěstí!
Holky strašně moc děkuju,že jste si udělaly čas a napsaly. Moc mi to pomohlo. Potřebovala jsem znát názory jak to vidí ostatní a dokazat si to představit. Ikdyž to bude znít divně byla jsem fakt zoufalà. Teď už si ty myšlenky dokážu trošku srovnat v hlavě. Ještě jednou moc děkuju
Já jsem otěhotněla když měl první 13 měsíců, byl to pak hukot,ale prostě každý to nějak dá,vyřeší se nutné, požádá se o pomoc rodina,najde se režim.. první rok a něco byl náročný,ale pak už pomalu pozitiva. Teď mají kluci 5,5 a 7,5, prvňák a předškolák a je bezva že jsou věkově tak blízko. V létě jim přibude sourozenec,a mám obavy větší než tehdy,když jsem čekala druhé sotva první oslavil rok.
Ahoj,svagrova mela 2 deti 2 roky od sebe,treti nechteli a zjistila,ze je tehotna. Maji 3deti,nejmladsi je o rok od bratricka..pamatuju,jak se modlila,aby malej uz chodil az se narodi.rok bydleli ve 2+kk nez se mohli proborit do vedlejsiho bytu a meli cele patro pro sebe.Nejmladsi je ted 8let a je super.rozhodnuti by jiste nemenili...deti maji pokoj jeden veliky a sourozenci se maji moc radi vsichni 3.to musel byt taky pekny ficak na zacatku.
@terezajajda my máme deti o 14mes od sebe, tehotenstvi jsem zjistila půl roku po porodu a fakt se to dá! První půl rok náročný pak lepší a od roku dobrý.... navíc mají k sobě strašne blízko a hezky vztah.... a to máme pak tři roky po mladší dceri ještě syna 😊 Neboj fakt se ro dá a hlavně pak si spolu vyhrají....
já bych to nedala, nechtěla bych.když vidím jak jsou ty ženské unavené...naštěstí antikoncepce funguje, tak budeme mít druhé až ted a prvnímu už budou skoro 4.ale je fakt že ten náš první byl trochu "pozadu",tzn. hroznej mamánek, chodit třeba začal až v roce a půl.pak jsem byla ráda že jsem si s ním užila super věci, návštěvy, výlety.to bych s dalším miminem nemohla.a hlavně taky už starší chodí do školky, takže taky docela úleva.
@terezajajda to je normální ze ti běhá hlavou jak to zvládneš hlavně když slyšíš kolem jaká to je hrůza ale za mě fakt není.... máme doma kočárek pro dvojčata easywalker duo a ten nám strašne moc pomohl navíc ty mas výhodu i tu ze rodit budeš cca srpen září takhle mam první dceru taky a je to ještě super počasí krasne si zvyknete než malé mimi hned balit do tisíc vrstev... jo první rok náročný jak jsem psala ale nic co by se nedalo zvládnout - když jsem to zvládla i já.... my s nimi byli dokonce i na horách a když druhé dceri nebyly ani dva roky tak i u moře 2x na 2 týdny..... já v tom vidím dost výhod a i teď jak si hrají do školky šly spolu a nikdy nebulely ze se boji nechtějí atd ve škole budou o rok jedna druhá třída a druhá první třída....a i s tím třetím teď bráchou vycházejí bajecne pomáhají si atd
Předem říkám, že sama děti ještě nemám, takže klidně mi můj názor vyvraťte, ale já osobně si myslím, že jít na potrat jenom z tohoto důvodu, pokud tam není nic vážnějšího, je opravdu hloupost. Vždyť znám nespočet sourozenců s podobným věkovým rozdílem, který budou mít tvoje děti, a také to ty matky zvládly. Já vím, se mi to mluví, ale zkrátka já bych takhle vůbec neuvažovala. Naprosto chápu strach, taky bych ho měla, ale troufnu si říct, že jsou na světě a v životě daleko horší věci s kterými se člověk/žena musí poprat.
Ahoj.Mam dva kluciky 19m od sebe,otehotnela jsem kdyzprvnimu bylo 11 mesicu.neplanovane.prvni byl od miminka zlaty,druhy brecel od narozeni do 4mesicu.byl to opravdu ficak,ale kdyz se veci zrezimuji a den ma svuj rad,da se to.dali jsme i mesicni pobyt s mladsim v nemocnici kdyz mu byl rok bez vetsi ujmy...zvladali jsme vylety,dovolene v lete i v zime (po CR,ve vode,na kole,na sanich,naucili starsiho lyzovat...)Ted jsou klukum 5,5 a 4 a i kdyz se hadaji a nekdy je to unavne,hoodne si vyhraji,podpori se,maji se radi,stejne zajmy stejne hracky,jsou partaci 🙂 tak hlavu vzhuru,verm,ze i vy to zvladnete..taky jame nechteli,ale ja nechtela dat mimi pryc,mela jaem strach,ze az bych chtela dalsi,nemuselo by se podarit...deti jsou korenim zivota,tak pro si ho neokorenit naplno 😉 drzim vam palce!
je dobre, ze Te tu holky podporuji a je fajn, ze jdes "s kuzi na trh". chci napsat nazor z druhe strany, toho miminka. verim v dusi (zazila jsem si to) a duse je laska a miminko prichazi do lasky (Vas dvou rodicu). ceka, ze bude milovane... a v lasce bude pokracovat. prosim, uz nepremyslej, ze ho das pryc. miluj ho, tes se na nej... vnima to. Tebe vnima nejvic ze vsech lidi, Ty ho ochranujes. myslim take, ze nic v zivote neni nahoda a neni nahoda, ze zrovna tohle miminko k Vam prislo. narocne to bude, mam to dvakrat za sebou (deti sestnact mesicu po sobe). ale zvladnes to- ostatne musis. co jen je potreba, prizpusobit tomu Tveho muze- je treba, aby nenechal vse na Tobe, pak budes neprimerene pretizena, unavena a tudiz muze vztah dostát velkym trhlinam (u nas jsme to ve druhem vztahu vubec nezvladli a ja odchazela od muze dva mesice po porodu... takze jsem na ty ctyri kusy sama). moc Ti drzim palce a tes se... bude to krasny maly uzlicek a to starsi ditko... zazije "pravy zivot" uz odmala- umet se podelit, umet se domluvit... a za dva, tri roky- uzasni partaci. ja deti za sebou chtela, protoze mam takto starsi brachy. a byli uzasni kamarad 🙂
@terezajajda mám holky 17 měsíců od sebe. Kdyby to vyšlo na poprvé, bylo by mezi nimi rok rozdíl 🙂
Ano až tak šílené to nebylo. Já jsem (v rámci zachování svého duševního zdraví) většinu hraček dvojila. A holky jsou velké parťačky - bez sebe ani ránu.
A kočár jsem měla sourozenecký - děti seděly za sebou, takže nebyl široký. 👍
@terezajajda muj manzel a svagr jsou 11mesicu od sebe, jejich mama u toho dostudovala vysku. Vse se da kdyz se chce, mas predci partnera-otce ditete, neboj se ho zapojit. Zvladli to jiny proc ty ne?
Ahoj, měli jsme to podobně, prvotní šok vystřídá těšení, děti jsou od sebe rok a půl, ale není to tak šílené, jak se zdá. Teď má starší 5, mladší 3 a půl a děti mají k sobě blízko, vyhrají si, bez sebe opravdu ani krok, neměnila bych a doporučuji! 🙂
Ahoj,mám dcerky necelé dva roky od sebe a upřímně, první rok to naprosto šílené bylo, druhé velmi náročné a nespavé dítko se narodilo do velmi prudkého období vzdoru toho prvního. Ale, copak je všechno v životě pohoda? Holt někdy se člověk dostane do situace, že se dostane na dno svých sil, ale vždy je to jen určité časové období, co dříve nebo později pomine. Teď je mladší rok a půl a je sluníčko, se starší mají úžasně blízký vztah. A my to přežili. A co víc? Čekáme třetí 😀 Rok a třičtvrtě od druhé. I přes veškerej zahul, co to obnáší,prostě chceme partu🙂
@saoirse 💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞💞
@terezajajda určitě to zvládneš, mám to stejně otěhotněla jsem když bylo starší 9m, chtěli jsme 2 děti blízko sebe a prostě to na první pokus vyšlo...v listopadu se narodila druhá prďolka a už téměř měsíc doma "bojujeme"...ano je to mazec, řve jedna, nebo druhá, nebo obě 😀 nespím téměř vůbec, ale neměnila bych, starší tu mladší miluje a furt ji pusinkuje atd.....je to sranda, kdyby bylo navíc teď teplo venku tak by to byl úplně ideál i vzhledem k programu pro starší...
musím říct, že paradoxně jsem se narozením druhé dcery zklidnila i já, celý ten kolotoč péče starší/mladší miminko se dá zvládnout a rozhodně se i cítím víc v pohodě než tehdy při narození první...takže dát mimčo pryč jen kvůli tomuto je fakt blbost
A hlavně je výhoda ze hračky a i program když kamkoliv pak jedete je vlastně pro skoro stejne staré deti a hlavně ony spolu vše prozivaji.... je to hezké vidět a i do školky je lze dat až spolu a do stejne tridy....výlety dovolené ale i doma spolu drží a pomáhají si.... já kdybych si mohla vybrat tak si výberu stejne a znovu je takhle chce mít a to i to třetí po třech letech 😄 Navíc mě to paradoxně přijde jako takový mámanek a výmazlene dítě, dostává lásku i od těch dvou starších které se chtějí starat obě 😄 A vyhrají si s nim.... mají k sobě fakt blízko a je to krasne..
Hlavně nehrotit úklid atd proste jsme doma s co - nic co by se nedalo zvládnout.... výhoda je ze si pak vyhrají a hlavně ze nemusíš vodit jedno do školky a ráno se vypravovat když se v noci nevyspis .... tak budete ráno spát no....houby zle.
U nás se podporuji i u ockovani - drží jedna druhou ta ruku....
Já proste v tom vidím výhody....
@kata267 přesně - já vždycky říkám ze lestit skleničky budu až v důchodu pokud budu mít na to čas 😄 Ono jses někdy unavená hotova....ale proste pořad to za to stojí .... čím jsou starší tím fak vidím víc výhod.... a první rok uteče ano nevíš jak... a pak holky kamosky musely zábavovat deti a mě si proste hrály spolu.... hlavně bych nerikala ty jsi starší tak musíš musíš musíš .... a kočárek jsme měli easywalker duo a proste na nej nedam dopustit ... bajecne se ovládal a holky byly vedle sebe šťastné spokojene.....navíc rychle skladny jednoduchý .... a pro mě to ze je mam a vidím jak se hihnaji a i drží už spolu proti nám je nádherný... i ty jejich záchvaty smíchu někdy i před spaním a říkám si moje nervy - skáčou a smeji se ze se pak musím smat i já....
To jestli zvladnes nebo nezvladnes ae venovata strasimu je jen na tobe, kdyz budes chtit tak to zvladnes. Ja nemuzu mluvit za maminky co maji deti kousek od sebe mam deri od sebe 4 roky a cekam kazdym dnem dalsi, ale vsechno se da. Starsi jsem se venovala kdyz mladsi spal, kdyz jsem kojila, cetli jsme knizky. Ven jsme chodili tak aby mimi spalo a starsi si mohla hrat. Ono je jedno jestli mas od sebe deti 9 mesicu, 13, 18, 2 roky, 3,5... vzdy zalezi na tobe jak se k tomu postavis a vzdy budes pak od okoli slychat jak si to udelala spatne, ze jsi mela pockat, nebo zacit driv... ;) Vzdy to vude narocne a kazda matka vice deti si sahne na dno, breci po nocich a obcas se cpe cokoladou 😂 e stoji to za to. Mam sourozence dva a neumim si predstavit je nemit a byt na tom svete sama.
@kubuska dovolim si jen nesouhlasit, ze uplne jedno vekovy rozdil neni... pokud mas temer samostatne dite tri, ctyri roky, tak chape, co po nem chces. rocni dite je mimino a nechape nic... jen ze chce maminku... a ta maminka zrovna musi obstaravat novorozene, takze pak placi oba, protoze oba chteji tu stejnou maminku a jeji pozornost... samozrejme jsou to vyhrocene situace a nezazivame je porad, ale ten vydej energie, at fyzicke ci psychicke je nesrovnatelne silenejsi... ale na druhou stranu samozrejme neresime zas jine zalezitosti, ktere vznikaji pri vyssim vekovem rozdilu. troufam si ale tvrdit, ze ta dve mimina s jinymi rezimy jsou opravdu napor nad normu...
@verusky ja si myslim, ze prave se to srovnat neda a proto je jedno jaky vekovy rozdil mas. Ty mas dve mimina kazde s jinym rezimem a ano je to tezky to nikdo nepopira. Ale stejne tak je tezke kdyz ja mam mimino ktere ma svuj rezim, prdiky a tak dal a starsi dite ktere potrebuje pozornost a rozvoj, ma obdobi proc, obdobi vzdoru, mama obdobi a take svuj rezim. A nevim asi jak kde, ale ja potkala hodne malo 3 - 4 letych deti, kterym ve chvili kdy chteji pozornost reknes: Ted nemuzu musim se starat o miminko, sedni do kouta a hraj si samo 🙂 Pak akorat vznika zarleni a podobne.
Neda se proste rict kdo to kdy ma tezsi, proto je jedno jaky mas vekovy rozdil.
@verusky Není ale řešení jít na potrat, když by někdy druhé chtěli. Asi mělo přijít tak se to stalo. Není úplně dobře si říct, teď se mi nehodí tak pujdu na potrat. Člověk si má vážit toho, že ty děti může mít i přesto že to je někdy těžké. Co by jsme jiné za to dali, aby jsme alespoň jedno miminko měli. Já jsem byla ta, která musela zvolit v 15tt potrat, protože miminko ve mě umíralo a nikdy si to neodpustím a nikdy na to nezapomenu. Ano pro některé je potrat pohodlný ale s psychikou to hodně zamává i tak. Člověk by neměl zabít život jen kvůli tomu, že teď se mi to nehodí. Pokud se to nehodí, budu dělat vše proto aby se to ani nestalo.
@yelowangel Chápu, také jsem teď ve fázi, že přemýšlíme, co bude.
Jen bych chtěla dodat jednu věc, jsme se ségrou od sebe 5 let a 2 jedináčci určitě nejsme. Máme hezký vztah, v dětství jsme si byly blízké, naopak mamce dost pomáhala, když jsem se narodila. Jo, sice se ptala, jak dlouho tam budu bydlet, když mě přinesli z nemocnice :D Ale srovnala se s tím brzy, že to bude na dýl :D