Downův syndrom. Šly jsme na potrat. Podpoříme se?

Milé maminky, potkala mě moc smutná věc... z plodovky se potvrdilo, že miminko má Downův syndrom.. S manželem jsme byli rozhodnutí pro potrat... nemáme dost síly ani vůle vychovávat postižené dítě. Navíc doma máme 15měs. klučíka, který občas vydá za dvě děti.. ale to, že o miminko přijdete, když už kope, bylo to v 19tt, že rozhodnete o jeho životě, to je strašné... ráda bych proto založila toto téma, abychom se vzájemně podpořily, řekly si zkušenosti a vymyslely, co dál...
kaminek86
13. srp 2016
@glamoor Myslíte, že je to vhodný příspěvek zrovna do této diskuze? Jak velký je Váš Pavlík? Kolikáté dítě to bylo? Já chvíli pracovala s dospělými lidmi co měli DS a nebyla to žádná sranda, nebyli to jen miláčci, ale naprosto běžné byli i projevy agrese, ale oni neměli tolik rozumu, aby odhadli sílu... Běžné byli i projevy sexuality...Proto museli asi od 12ti let brát děvčata antikoncepci. Navíc dožití těchto dětí je dnes už klidně i 50let, když máte díte byť jen ve 30ti, máte do 80ti na krku starost. A to už ani nemluvím o tom, že často mají přidruženou pěknou hromádku nemocí jako srdeční vady, leukemie, poruchy pohybového aparátu. A taky ne každá maminka by unesla i vědomí, že bude neustále středem pozornosti a hloupých poznámek.
hejsa
13. srp 2016
@glamoor Ale nevíte,v jaké situace a podmínkách rodina je...podle toho se rozhodli a mají na to právo.Myslím,že Vy jste se svobodně rozhodli,takže druzí mají na svobodnou volbu právo také.Prosím,važte slova. 😕
hejsa
13. srp 2016
@kaminek86 Naprosto souhlasím. x-)
jahodnice
13. srp 2016
Jsem spec.pedagog, s těmito dětmi pracuju, na své dítě jsem čekala opravdu dlouho a vim, že kdyby mi v těhotenství diagnostikovali u dítěte DS šla bych na potrat. Viz.výčet problémů u příspěvku výše.
martiina_k
13. srp 2016
@jahodnice já také s dětmi pracuji, pár dětí s DS mi také prošlo rukama (ne že by to byly desítky, ale pár jich bylo), dítě bez IVF mít nemůžu, ale kdyby mi byl diagnostikován DS, šla bych na potrat taky 😞 Neodsuzuju maminky, které si dítě s DS nechají, ale já bych na to sílu neměla.
drak123
18. srp 2016
@kaminek86 Zdravím Tě,milý kamínku. Děkuji,že jsem si mohla přečíst Tvůj příběh,podobný tomu mému. Letos v lednu jsem byla také na přerušení těhotenství z důvodu DS. Vloni jsem měla zamlklé těhotenství. Tyto "situace" jsou nepřenosné,nikdo nepochopí,pokud neprocítí..Myslím,že je důležité se o svých pocitech bavit,dostat,alespoň částečně,velikou bolest ze srdíčka ven. Navrhovala jsem zde i případné setkání žen s podobnými příběhy. Mne tyto "zkušenosti" úplně vnitřně zastavily,začala jsem se ubírat jiným směrem,než-li doposud a změnila jsem své priority. Zdravé děťátko je největším darem,jež je nám shůry dán. Mám doma již 2 velké slečny a tenkrát jsem ještě netušila,jak vše bylo samozřejmé.. věřím,že se nic neděje náhodou,asi se tyto těžké zkoušky měly dostat do našich životů,abychom si něco uvědomily. Ale jsou to ty nejtěžší....určitě k nám nová miminka zase zavítají. Moc Ti přeji,aby jsi se cítila dobře a pokud možno našla nové naděje. S láskou Lucie.
musichetta
20. srp 2016
Ahoj. Milé dámy, chápu Vás, že to musí být něco hrozného, když čekáte miminko a pak se dozvíte, že má nějakou vadu - ať už DS nebo cokoliv jiného. A nechci v žádném případě odsuzovat ty, které kvůli tomu šly na potrat, muselo to pro ně být velmi bolestné. Ale souhlasit s tím nemůžu. Copak si i postižené dítě nezaslouží žít? I kdyby mělo vyrůstat v jiné rodině nebo v ústavu, protože vlastní rodiče si netroufají se o něj postarat, mělo by dostat tu šanci, aby mohlo žít, být milováno. Myslím, že většina postižených lidí je vděčná za to, že můžou žít. A i kdyby v těch nejsmutnějších případech nemělo dítě žít dlouho, pořád to stojí za to. Každý člověk má velkou hodnotu, bez ohledu na to, jestli je zdravý nebo ne, protože je takový, jakým ho stvořil Bůh, který ho takového chtěl. V dnešní době to někdy vypadá, jako bychom mohli s životem dělat, co se nám zlíbí - uměle ho vytvářet, pak ho zase ničit (umělé oplodnění, potraty...). Ale není to tak, to právo nám nikdo nedal, jen Bůh je Pánem nad životem a smrtí.
magdalenax
20. srp 2016
@musichetta Nesouhlasím ani s jedním Tvým slovem. Ano, právo na život..., to je hezké, ale na jaký život? To, že ten človíček od narození do smrti je odkázán na druhé? Tomu říkáš život? - Já tedy ne. Už jsem se tu asi zmiňovala o případu, kdy matka porodila postiženého syna, ale bylo to ve zcela jiné době, kdy medicína nebyla tak vyspělá, jako dnes.
Já osobně bych rodičům, kteří si VĚDOMĚ nechají dítě s podezřením na DS, či jiné nedala žádné výhody, příspěvky atd. ... .
Náhradní rodina? Znáš snad někoho, kdo by si vzal do péče dítě postižené DS? Já tedy ne, i když možná vyjímky jsou. Takové děti většinou končí právě v Tebou zmiňovaných ústavech. Kdo platí za jejich péči?
Mimochodem, moje kamarádka měla vyvolaný porod poté, kdy bylo jednoznačně prokázáno, že dítě kvůli srdeční vadě přežije po porodu maximálně týden. Podle Tebe měla dítě donosit a čekat na zázrak, který by se prostě v jejím případě stát nemohl? No, možná by se mezi kontrakcemi mohla modlit k Bohu...... .
Vyvolání jejího porodu určitě nebyl příjemný zážitek. Bylo by tu druhé dítě. Ale i po tomto ošklivém zážitku má další, krásného zdravého kluka.
Myslím si, že pokrok v medicíně v tomhle směru není proto, aby rodiče - resp. matka věděla, že bude mít postižené dítě, ale proto, aby si rozmyslela, zda si takové dítě nechá
luccy86
20. srp 2016
@magdalenax normálně nereaguji ani moc nepřispívám do diskusí, ale v tomto případě souhlasim s každým Vašim slovem do puntíku
kvedlinka
20. srp 2016
@magdalenax Lépe bych to nenapsala. Naprostý souhlas! !
sofie2015
20. srp 2016
@magdalenax také souhlasím, ať se jde paní podívat do ústavu a týden tam pracuje....
magdalenax
20. srp 2016
@sofie2015 Já bych jí tam poslala pracovat, dala bych jí klidně nadstandartní plat, ono by jí to přešlo po týdnu a věřím, že by stačila pozice nikoliv pečovatelky, ale jen uklízečky
sofie2015
20. srp 2016
@magdalenax já v takových ústavech byla na praxi....a věděla jsem, že tam se ubírat nechci...obdivuji každého,kdo tam pracuje...
Každý kdo jen kritizuje a něžná podmínky okolnosti.. By si to měl vyzkouset
claudie89
20. srp 2016
@kaminek86 ahoj, tvuj pribeh me rozplakal a rozesmutnil. Nedokazu si neco takoveho vubec predstavit, pro me jste ty i s tvoji malickou obrovskymi hrdinkami. Pevne verim ze brzy se ti podari znovu otehotnet se zdravym robatkem a vsechno bude v poradku.dlouho jsem hledala nekoho komu mohu poslat sve posledni srdicko ale leti k tobe..drz se a strasne moc se tesim az na tvem blogu uvidim test s 2 carkami, nasledne fotky zdraveho mimi z utz a radost v tvych ocich..obrovsky obdiv a mnoho sil!!!!
magdalenax
21. srp 2016
Děvčata, děkuji vám za souhlas k mému příspěvku
kaminek86
25. srp 2016
@drak123 Ahoj Lucie. Moc děkuji za milou zprávu. Moc mi pomáhá, že v tom nejsem sama i když bych to nepřála vůbec nikomu. Bylo to pro mě strašně těžké, teď se snažím zaměřit jiným směrem, ale smířená s tím ještě zdaleka nejsem. Spíš se snažím najít nový směr a radost ze života. Máš pravdu, že kdo to nezažil, tak to nikdy nemá nárok pochopit. Ta radost z očekávání vyměněná za opravdové neštěstí, obavy a výčitky. Jestli budete pořádat někdy nějaký sraz, ráda se připojím. Taky si myslím, že je důležité se o tom bavit. Také proto to všichni v mém okolí ví, netajila jsem se s ničím. Také proto, kdyby se někdo v mém okolí ocitl v podobní situaci, tak abych mohla poradit, popřípadě pomoct. Vím jak pro mě bylo těžké, sehnat všechny tyto informace. A jak pro mě bylo důležité vědět, jak přerušení probíhá a vůbec co všechno mě čeká. Máš velké štěstí, že máš krásné zdravé velké slečny. Zdravé děti jsou opravdu zázrak. Doufám, že i tak nám přijde miminko ze kterého se budeme moct radovat a také doufám, že i vy se dočkáte dalšího štěstí a budeš se moct brzy těšit tím nejcennějším balíčkem v náruči. Přeji ti vše krásné a dobré, protože toho smutného bylo až moc. S láskou a nadějí Kamča
kaminek86
25. srp 2016
@claudie89 Ahoj Claudie. Moc děkuji za úžasnou zprávu. Ani nevíš jak jsi mě potěšila. Jako hrdinka si v žádném případě nepřipadám. Já se zkrátka snažím žít se svým rozhodnutím. Moc děkuji za srdíčko, věř, že jím potěším brzy nějakou další slečnu. O miminko se teď ještě chvíli snažit nemůžeme, ale až dostaneme pitevní zprávu našeho andílka, tak se vydáme na mozaikový test a pak to zase zkusíme. Pak nezbývá než doufat, že si nás nějaké skvělé miminko najde. Jsi skvělá, že dáváš lidem tolik naděje. Díky moc Kamča
hejsa
26. srp 2016
@kaminek86 Najde,dočkáš se. Vůbec se nezabývej řečma ženských žijících mentálně v předminulém století s tím,že obětovat se pro dítě je ženský úděl...kecy....Držím pěsti!
kaminek86
31. srp 2016
@hejsa 🙂 Díky moc🙂
hope09
8. zář 2016
@alischkar @dani2016 @kaminek86 Ahoj holky, dneska jsem si byla pro kompletní výsledky genetiky a všechno je v pořádku!! Dělali mi i podrobný ultrazvuk a všechno se prckovi vyvíjí tak, jak má. Dokonce už má i tu nosní kost. Jsem v 17+6 a teď má 16,1 cm a 235 g. Jsem strašně vděčná, že je zdravý. Děkuju vám všem za držení palců a podporu!
kika_21
8. zář 2016
@musichetta Otázka je , k čemu nám dal Bůh rozum.I tohle asi musíme připustit.Když si třeba vezmeš, že si někdo vzpomene na to, že chce dítě po 40tce.Tak potom život vytváříme. když to nejde jinak. Co když ta dotyčná je velmi dobrá doktorka a nějaké životy zachránila, než došla k rozhodnutí mít dítě-první.Taky by třeba Bůh nechtěl, aby Ti lidé žili-s pouze Boží pomocí by nepřežili. Jsou to zvláštní věci na světě-sama tomu nerozumím. Nevím, jak bych se rozhodla já...
alischkar
9. zář 2016
@hope09 Moc gratuluju!!! 🙂
kaminek86
9. zář 2016
@hope09 Jupí, tak to je paráda🙂. Jsem moc ráda, že to vše skončilo happy endem🙂.
hope09
11. zář 2016
@alischkar @kaminek86 Moc děkuju, holky! ☺
81miska
11. zář 2016
ahoj, holky. Tak 1. 9. to bylo půl roku od vyvolávaného porodu v 18tt pro DS. myslela jsem si jak to dobře zvládám, ale ani omylem. měsíc po indukci jsem prodělala zánět, MS přišla až po 60 dnech, když už jsem byla zoufalá a šla pro provokačku, tak mě doktor vyděsil tím, že možná mám v břiše zbytek placenty takže odběr na HCG a hrozící nová revize ... to se nepotvrdilo, takže stíny na UTZ se mu zdály jako prorůstání sliznice do svaloviny, taky libůstka, po 2 MS jsem měla konečně čistou dělohu a dostali jsme zelenou, to bylo 1. června, v červnu se nepovedlo, na konci června jsem byla na pravidelný prevenci na endokrinologii, kam docházím jen kvůli rodinné anamnéze, tj snížená funkce štítné žlázy, nicméně mě byla zjištěna poporodní tyreotoxikoza, ani po měsíci se hodnoty nesrovnaly, takže jsem vyfasovala prášky a dokud se nesníží hodnoty tak zákaz se snažit. Po celou dobu jsem byla uzlíček nervů, kam jsem vlezla, tam přišla špatná zpráva. psychicky jsem se srovnala až po měsíci užívání prášků ... ty hormony si s náma fakt hrajou ... takže jsem půl roku od potratu a nevim, co bude dál.
Musím mít strašnej škraloup tam nahoře, protože co se mohlo vys...t tak se vys....lo.
snad už bude líp
petuliee
24. zář 2016
Pěkný den, mužu se zeptat? měli ste pak mimonko? Jak pokračovalo další těhu? a bylo miminko zdravé? Děkuji
sofie2015
24. zář 2016
Holky vsem vam moc fandim...jsem rada, ze tady takova diskuze je...ja sem si prozila jen slaby odvar toho, co vetsina z vas..meli jsme riziko na davna skoro pred dvema lety 1:4...cekani bylo hrozne...vse dobre dopadlo a my se tesime ze 14ti mesicni holcicky a ted i mesicniho chlapecka...dezim vam vsem palce a cekam jen dobre zpravy 🙂
petuliee
25. zář 2016
@sofie2015 jej tak to je dobre ze to dobre dopadlo.... ano to čekani je nejhorší a pak vlastně i ten výsledek 😞
petuliee
25. zář 2016
holky máte už některá další mimi?
lucie93rl
25. zář 2016
Ahojky,me screening čeká 11.října a taky mám obavy aby bylo všechno v nejlepším pořádku..