Interrupce jako volba?
Otěhotněla jsem plánovaně, přirozeně, bohužel až v průběhu desátého týdne jsem se dozvěděla, že čekám mono dvojčata. S manželem jsme byli nadšení, tedy alespoň do té doby, než jsme si vyhledali více informací o tom, jak moc je takové těhu rizikové. Moje strana rodiny má jasno: bylo by lepší, kdybych šla na potrat, protože riziko, že se děti narodí mrtvé nebo alespoň nedonošené a nějak postižené je příliš velké a protože jsem ještě mladá, mám vysokou šanci otěhotnět znovu a mít tak vyšší šanci na mnohem méně rizikové jednočetné těhotenství. Můj doktor se vyjádřil tak, že zrovna v mém případě vícečetné těhotenství rád nevidí. Ve specializovaném centru na vícečetná těhotenství mi řekli, že zatím se vše vyvíjí dobře, ale že samozřejmě do budoucna nelze nic předvídat - těhotenství je skutečně vysoce rizikové.
Osobně mi přijde dost ujeté, abych šla na potrat jen kvůli tomu, že existuje zvýšené riziko komplikací a že se "možná něco špatného přihodí". Na rovinu ale přiznávám, že pokud by tento nejčernější scénář v podobě těžkého postižení skutečně nastal, dítě/děti bych si nenechala. Obdivuji všechny maminky, které se starají o postižené děti a obdivuji i všechny sociální pracovnice a zdravotnice - já vím, že bych toto nedala, což jsem si ověřila i v praxi (stáž v Jedličkově ústavu, kterou jsem bohužel psychicky nezvládala).
Přemýšlím, co je z etického hlediska více přijatelné. Zabít dva plody "jen tak", preventivně, protože zde existuje velké riziko, že se jejich vývoj pokazí, nebo nechat těhotenství dál vyvíjet, velkému riziku navzdory, a pak postižené dítě odložit do ústavu? Osobně na potrat jít nechci, chci dá šanci životu. Jen nevím, zda takové jednání není ve výsledku nezodpovědné, pokud by skutečně mělo dojít na krajní scénář. Samozřejmě si uvědomuji, že je zde i dobrý scénář, ve kterém se děti narodí naprosto v pořádku a zdravé - právě proto se kloním k tomu na potrat nejít. Interrupce jako řešení by mě nebýt rodiny asi ani nenapadla, ale po intenzivním každodenním "hučení" jsem už asi taky nahlodaná a černé scénáře již neumím nevidět. Chci udělat takové rozhodnutí, které je z morálního hlediska přijatelné, zodpovědné a které si v budoucnu nebudu muset vyčítat. Vím, že nakonec se budu muset rozhodnout sama. Ale i tak mě zajímá, jestli je tu někdo, kdo třeba zažil podobně strašné dilema, případně jak byste se v takové situaci zachovaly vy.
@alcar ty jo ! Prďáci 👍 jo, taky mi přijdoutvoje prispevky konstruktivní. Jen jsem nechtěla aby to tu končilo kvůli jedný "triggered karen" těma 20%... je to rizikový, jasně. Ale těch 80 % je taky vysoký číslo. A v ČR je pre- a perinatalni péče i péče o matku na špičkový úrovni takže... ve cvickach @floka nejsem ale moc ji fandím. Myslím že je vždycky lepší doufat v to že to dopadne dobře - nebo aspoň dát šanci aby to dobře dopadlo. 🙂
@floka kamarádka byla ve stejné situaci a nakonec se rozhodli pro ukončení, ten strach z toho, že by to mohlo dopadnout špatně, byl prostě větší. Nikdy by mě nenapadlo ji za to odsoudit, protože to je fakt Sofiina volba a kdo nezazije, prostě neví, jak moc těžké je se rozhodnout. Ona teď má dvě zdravé děti po dvou letech a nelituje.
@caverina navíc dotyčná píše, ze její gynekolog není nadšen. Asi k tomu má své důvody a neměla by se radit s nim? Co my tady? Já dvojcata mám, ale to, ze mi někdo rádi na MK, by rozhodne neovlivnilo me rozhodnutí. Měla jsem vysoce RIZIKOVÉ těhotenství, ale stejne by mě nenapadlo jít na přerušení. Čekala jsem na UTZ ve 13,16,20tt. To bylo pro mě směrodatný. Ne infa na netu.
Vyšetření z plodové vody, choriovych klků, kontrola každých 14 dni, na konci po týdnu. Mám špatnou srazlivost krve, cely život léky na stitnou žlázu, vysoký věk. Hned po prvním UTZ jsem šla na riziko, celých 9 měsíců lezela, nesměla jsem zvedat věci těžší než 2kg.
@loylii urcite si tady neprisla pro odpoved typu jdi nejdi...spis jen pro povzbuzeni a snad nejakou nadeji...ja doufam,ze nikdo se tady neridi striktne nazorem druhych,ale vzdy jde jen o to podivat se i na to z druheho,emocemi nezatizeneho pohledu...to ze ty jsi to riskla,ale prece neznamena ze kdyz nekdo tu odvahu mit nebude,ze je to spatne...
@caverina ať si přeci děla každý co chce.. ale nemůže se divit, ze když napíše na diskuzní forum, kde je většina “snazilek letitych”, ze ji tady někdo poradi - ano, jdi na potrat, deti můžeš mít kolik chceš a po jednom.. proč se stresovat dvojčaty.. každé těhotenství s dvěma plody je rizikové. Vždy. Zakladatelce přeji zdravé deti, a ať se rozhodne PRO. Poslouchá lékaře, a na základě jejich rozhodnutí jedná.. na příbuzné a známe ať nedá. Ona a přítel/manžel je budou vychovávat a jen na jejich rozhodnutí záleží💜
@loylii tak to ale promin...co to ma spolecneho s tim,ze se pta na foru kde jsou zeny,ktere chteji mit dite? Jako je mi lito vsech,ktere se zatim snazi mit dite marne a i tech ,kterym se to nakonec po dlouhe dobe a lecbe podarilo...ale to prece neznamena,ze ze vsech ostatnich se stanou "masiny" na rozeni deti i za cenu ohrozeni zdravi nebo dokonce zivota...
@caverina jak už zaznělo ve více příspěvcích výše, preventivně jít na přerušení... na to přeci jen tak někdo nemá srdce.... já myslím, ze jak zakladatelka píše, počká si na první velký UTZ, ten je směrodatný..... děla se i první krev... přeji hodně štěstí.. do te doby tady už nikdo nic nevymyslí. Vše bylo řečeno.
@caverina a lidi tady cizi nejsou? Včetně mě.. ale 2 deti najednou mám.. ono nejde jen o společnou placentu, obal, výživu, ts syndrom, rovnoměrný rust.. ono jde taky ty deti donosit, porodit, vždy se muže něco zvrtnout... my mámy dvojčat o tom víme... celých 9 měsíců jsem nedělala nic jiného, než se bála rizik. Kdyby mě ještě měla stresovat rodina... oni to dělali, ale za mými zády.. teď jsou všichni moc šťastný.. já si myslím, ze je lepsi to brát z te pozitivní strany a nervovat se, jen pokud nevyjdou testy... a poté se rozhodovat... lékař nastudoval jen tak, navíc má zkušenosti... měl by nejlíp vědět... držím palce na první UTZ....🥰
@loylii myslim, ze jsi tu problematiku jednovajecnych dvojcat nepochopila a uz vubec nedokazes posoudit tu situaci. Ted se tady muzes roztrhnout v pranich vseho dobreho a obhajobou sveho postoje, ale tvuj prvni prispevek je hnusny a neomaleny. Jeste napis, ze kdyz nedokaze prijmout vsechna rizika a psychicky tu nejistotu unest, ze uz nema mit deti. 🙄
Ahoj já mám 14.mesicu stará Mono mono dvojcatka. Když mi řekli ze cekam miminka byly tam 2,3 nebo 4. Už byl velice nepřehledný. V nemocnici nám na 1.screeningu potvrdili momo holcicky a jedno zanikajici miminko. (Byly by 3)
Scénáře byly hrozne a byl mi nabídnut zdarma potrat kvůli rizikům, které si toto těhotenství sebou nese. Já teda ani jednou nezavahala. Tchyně mě na potrat poslat chtěla.
Ač každá kontrola byla plna nervů (jelikož to kůže byl z minuty na minutu úplně jinak) tak jsme to zvládli a já mám úplně zdravé holčičky. Kdyby si chtěla vedet více a podpořit určitě napis. Rada odepíšu mám o tom kvanta a kvanta nastudováno z různých materiálů.
@priefi je to verejne pristupne a je jedno, jestli tady nebo jinde. Je to kruta realita komplikaci jednovajecnych dvojcat, nezavirejme pred tim oci a vcitme se do toho, proc se zena, ktera ceka monochorialni dvojcata musi rozhodovat jestli ano nebo ne. Ne kazda ma na to koule a nesudme tu situaci, kdyz jsme v ni nebyli! Plno normalnich zenskych tady napsalo, ze chape a podporily a zaroven vyjadrily soucit. Napsaly to hezky a rozumne. Bohuzel jsou i takove, ktere to proste nechapou, tak tem je treba natvrdo ukazat, co nam ovlivnuje rozhodnuti. Je mi jasne, ze to nebudi zrovna pozitivni dojem, ale jsou to proste fakta. Neni vse tak ruzove, jak se muze zdat. A je to rozhodnuti, ktere ti ovlivni zivot. Je tezke se rozhodnout, obzvlast, kdyz clovek nema potrebne informace. Tech hezkych pribehu je vsude plno, o tech spatnych se bohuzel nemluvi (a je i malo informaci)... vsimam si toho vsude. Jakmile napisu, ze u nas to dopadlo tak a tak a chapu, ze je to tezke rozhodnuti, nejradeji by me nektere zenske zadupaly do zeme, proc svuj pribeh vubec vytahuju, co si to vubec dovoluju... Jakoby tu mely byt jen ty hezke, sluncem zalite, pribehy. Ale revoluci delat nebudu a ani nechci. Je to pro me 13.komnata a do detailu to tu verejne rozebirat nechci. Pokud bude mit @floka zajem, jsem k dipozici v soukrome skupine ci v sz. A jsem schopna poskytnout podporu a relevantni, avsak uprimne informace.
@alcar Já třeba naprosto chápu, že když je člověk postavený před takovouhle emočně extrémně náročnou situaci, že ho fakt napadne ledaccos. Každý máme právo na jakékoliv myšlenky, pochyby, důležité jsou pak konkrétní činy. Abych řekla pravdu, přes všechno riziko a zběsilý fotky různých situací, kdy to může dopadnout špatně (věřím, že by se nakonec daly najít i horší, ale to asi na všechno), preventivnímu potratu jako možnosti fakt nerozumím. Ale ona vždycky bude skupina lidí, pro kterou potrat prostě způsob řešení komplikací není. Nicméně zakladatelce přeju hlavně odvahu, duševní stabilitu a sílu. Řekla bych, že když se tohle všechno najde, dilema nebude.
@alcar mě zajímá, jaká je statistika úmrtí jednoho či dvou plodů po porodu??
Je to smutná realita, ale kdybych se měla rozhodovat já, tak těm miminkům dám šanci...i s tím rizikem, že porodím jedno živé zdravé/jedno mrtvé... možná by to pro mě bylo bolestnější, než jim dobrovolně ublížit v bříšku a nechat je umřít (potratit).
@saoirse
@denny27 holky, ja s vami naprosto souhlasim ve vsem. Ja take dala mimcum sanci, i kdyz to bylo strasne tezke rozhodnuti (aspon tedy pro me). Byla jsem na konzultaci ve FN Ostrava u jednoho skveleho lekare. Sla jsem tam se svesenou hlavou, ze nevim, zda jit na interupci nebo ne. A on byl tak skvely, rekl mi v podstate totez, co se tu pise. Ze preventivne zabit dve zdrave deti je nesmysl a ze udela maximum, co bude moct, aby se narodily zdrave. Bohuzel hned vzapeti jsme diskutovali, co to vlastne transfuzni syndrom je. Vubec ty informace nezamlcoval, rekl mi jake jsou statistiky, jak jednotlive faze TTTs vypadaji, v jake fazi je mozno pristoupit k lecbe a kdy uz ne. Hodne jsem s tim zapasila a vlastne ani nevim, co me primelo k tomu, abych to zkusila. Ja treba nemela ani tak strach z umrti dvojcat, jak spis z toho, ze se narodi hodne predcasne a budou postizena.
No a tento stejny doktor mi pak v poradne diagnostikoval TTTs 3.stupne. Kluky tahal z bricha, jak rikal, ne za 5 dvanact, ale ve dvanact. Byl z toho tehdy hodne spatny, protoze veril, ze to proste dame. Dodneska jsme spolu v kontaktu a je moc rad, ze kluci prezili a jsou zdravi. A ja mu budu vdecna do konce zivota, protoze kluky nam doslova opravdu zachranil.
Jinak jeste zajimava info...ve “statistikach” ja osobne figuruji jako vzacny pripad akutniho TTTs (obvykle se rozvine mnohem drive, nez ve 30.tt a pomalu, lze se na nej pripravit, provest zakrok). U me to bylo behem 48hod, vic ne. Byla jsem “pripad”, ktery se prihodi jednou rocne a to ze kluci prezili stav, v jakem byli se rovna zazraku. No a jako bonus je to, ze se na to prislo zrovna v planovane poradne ten den, jit tam o dva dny pozdeji, tak je rodim mrtve. Clovek musi verit na zazraky... Ale je to velmi tezke a verim, ze ty negativni myslenky se proste budou ozyvat porad, cele tehotenstvi.
@denny27 jeste k te statistice. Ani nevim, jestli nejaka takova existuje (a take by me zajimala). Zavisi to na mnoha faktorech. Zalezi v jakem tydnu k TTTs dojde, k jakemu stupni atd. 1. a 2.stupen je resitelny, 3.st. take, ale uz to byva slozitejsi, jelikoz pri nem uz dochazi k poskozeni plodu. 4. stupen konci v 99% umrtim nebo tezkym postizenim jednoho nebo obou plodu a 5.st je smrt obou plodu. Zakroky (preruseni spojek v placente) se provadi tusim do 24.tt, pak uz jdou mimca ven.
@alcar jak velké šance na přežití mají MOMO při narození ve 25tt oproti třeba miminku, které se narodí samo, nevíš? Jestli třeba ty šance jsou stejne, nebo tím, že jsou dvě, tak jsou mizive..a hlavně,jak to třeba bývá s jejích váhou.. Vím, že se podařilo vypiplat i miminko ze 470g, možná ještě méně
@denny27 sance na preziti v procentech neznam. Pokud se narodily z jinych duvodu, nez je zavazna forma TTTs, tak sanci na preziti urcite maji podobnou jako dite z jednocetneho tehotenstvi. Vahy u dvojcat byvaji nizsi, to je fakt, ale najdou se vyjimky, ktere treba muzou vazit stejne. Obecne je znamo, ze u dvojcat je vetsi riziko predcasneho porodu a nizkych porodnich hmotnosti...ale jak rikam, je to zavisle na mnoha faktorech a presna cisla ti asi nikdo neda.
@alcar ja treba nesoudim, chapu vaznost situace, ale ta fotka proste mi prijde uz prilis. Kazdy normalni clovem, ktery ma vsech 5 pohromade, pochopi i z textu, co se muze stat a jaka jsou rizika, neni treba nazorna ukazka mrtveho telicka i vuci tomu miminku, co to nezvladlo, mi to prijde nefer. Chapu, ze to je verejne dostupne, ze tohle je verejne forum... to vse chapu... ale treba jako matka deti, jsem ten pohled nedavala, jako ono to asi nedava i bezdetna, ale matka si myslim hur, gor kdyz ma citlivou povahu.
projela sem jen par komentaru... nekdy se divim co se nekdy odehrava v komentech. ja osobne sem si tim prosla. uzivatelce sem napsala interni postu. kdo to nezazil muze tezko soudit. ja mela neskutecnou podporu v priteli. byla sem zdravotne fit a po stresech s jednim doktorem. kdy sem jej vymenila, slo vse dobre. nepripousteli sme si ze by to nedopadlo dobre. na prcky sme se strasne tesili. byly nervy a bylo to narocny. caste kontroly.musela sem 4 mesice lezet doma. kluci se narodili o mesic driv ale uplne v poradku. byt cisarem. ale po tydnu sme byli doma. nebyli ani v inkubatoru nic. meli 2.89 a 2.65kg. je to na kazdem zvazeni. dle zazemi. podpory. zdravi maminky budouci. rozhodnout se musi sami. oni s tim pak budou zit. drzim jim pesti at se rozhodnou jak rozhodnou. aby to bylo to spravne pro ne. moc drzim pesti
@alcar ano, nechápu jak někdo muže uvažovat takto...........úplně mě to rozlítilo za ty nenarozena miminka.. nikdy bych nesla na potrat, jen kvůli MOŽNÝM rizikům.. poslouchala bych lékaře a svoji intuici.. ta moje intuice mi říká, počkat na všechny důležitá vyšetření, pak se postavit k výsledkům a vyhodnotit situaci.. mě například v Gennetu vyšly před tehotenstvim špatně genetické testy (máme to v rodině). Riziko vyšlo 1:4 ze se narodí dítě psychicky i mentálně postižené. Přehozene chromozomy. A stejne jsem těhotenství riskla. A tady by mi na MK poradili ostatní co? Ať to neriskuju a radši si adoptuju?? Proste jsem byla hodně sledovaná.
@odula mas pravdu a neco v tomhle duchu jsem jako odezvu cekala. Prispevek s “hnusnyma” (pro me realita) fotkama byl urcen te, ktera tady vykrikuje, ze ji tohle uvazovani nadzvedlo ze zidle. Nastinila jsem pouze realitu, kvuli ktere zakladatelka diskuze uvazuje tak, jak uvazuje. Zaroven dodavam, ze nejsem pro interupci, ale uvazovala jsem stejne. A troufam si tvrdit, ze moje prispevky konstruktivni jsou, jelikoz jsem si prosla naprosto tim totoznym problemem. Ja to riskla, boj jsme vyhrali (dle lekaru do umrti mych dvojcat chybelo asi 30min), ale je treba znat a NEPOPIRAT ta rizika a mysleni zeny po zjisteni mono tehotenstvi. Snad me chapes.
Foto mych jednovajecnaku. 😊