Jak psychicky zvládnout přerušení těhotenství ve 22. týdnu?
Je půl 5 ráno a já už jsem hodinu vzhůru, protože se mi o tom zdá celou noc.. Včera jsem byla na 2 screeningu, kde mi bylo oznámeno, že miminko má vývojovou vadu pes equinovarus. (Vývojová vada nožiček tzv. Golfová noha kdy obě nožičky jsou stočené dovnitř) v dnešní době je to řešitelné ale miminko by čekalo každodenní sádrování, po té operace, nošení takového strojku klidně i do 5 let)… v pondělí jsem ještě objednaná na genetiku aby potvrdili zda se jedna pouze o tuto vadu, či je tam nějaký větší problém. Ale i pokud by se jednalo jen o tuhle vadu asi bych stejně volila ukončení… vzhledem k tomu, že již máme 4 letého zdravého syna.. neumím si představit nam život zkomplikovat takovým problémem… Ale mam hrozný strach z toho jak psychicky zvladnu cele to přerušení, porod atd……… do toho vubec nevim jak to rict synovi, neskutečně se na miminko těšil… včera tam byl semnou vi, ze miminko ma nemocné nožičky, ale nerozumí tomu, mysli si ze nez se narodí tak se uzdraví…. Jak jste to prosím zvládali psychicky? Jak dlouho vas nechali v pracovní neschopnosti? Za jak dlouho se Vám povedlo otěhotnět? Mam pocit, ze ničím jiným to nepřebolí……
Stručné shrnutí
- Pes equinovarus (tzv. golfová noha) je v mnoha případech léčebně řešitelný opakovaným sádrováním v novorozeneckém období, následnými ortopedickými operacemi a nošením ortézy ("strojek").
- Možnost ukončení těhotenství ve 22. týdnu závisí na lékařském a právním vyhodnocení závažnosti vad; izolovaný pes equinovarus obvykle není považován za vadu neslučitelnou se životem.
- Doporučené kroky po zjištění podezření na vývojovou vadu jsou: počkat na genetické vyšetření, konzultovat problém s ortopedem a genetikem, kontaktovat rodiny, které léčbu prošly, a vyhledat krizovou psychologickou pomoc; v diskuzi byly jmenovány organizace Dítě v srdci a Dlouhá cesta.
Q: Jaké jsou běžné léčebné postupy pro pes equinovarus u novorozence?
A: Léčba obvykle zahrnuje opakované sádrování v prvních měsících života, následné ortopedické operace (např. korekce šlach, prodlužování achillovek), nošení ortézy ("strojek") a intenzivní fyzioterapii či rehabilitaci; v diskusi byly zmíněny případy s několika operacemi a dlouhodobou péčí.
Q: Je pes equinovarus důvodem k ukončení těhotenství v České republice?
A: Podle diskuse a odborného komentáře by bylo v ČR obtížné najít pracoviště, které by pes equinovarus samo o sobě vyhodnotilo jako indikaci k ukončení; přerušení těhotenství v II. trimestru se v ČR povoluje primárně pro závažné vady neslučitelné se životem.
Q: Co mám udělat ihned po oznámení podezření na vývojovou vadu ve 2. trimestru?
A: Počkat na výsledky genetického vyšetření, domluvit konzultace minimálně s genetikem a ortopedem, vyhledat rodiny se zkušeností s obdobnou vadou a požádat o psychologickou či krizovou intervenci přes screeningové centrum; v diskuzi byla doporučena ortopedická pracoviště (např. Bulovka) a organizace Dítě v srdci, Dlouhá cesta.
Q: Kde v ČR hledat odborné informace a kontakty pro pes equinovarus?
A: V diskusi byla konkrétně doporučena ortopedická klinika na Bulovce a MUDr. Martin Ošťádal jako kontakt na příslušné pracoviště; byla rovněž zmiňována možnost konzultace v Motole a využití pacientských organizací Dítě v srdci a Dlouhá cesta.
Q: Jaké psychické následky lze očekávat po ukončení těhotenství ve druhém trimestru a jak dlouho trvá zotavení?
A: Diskuze uváděla široké spektrum reakcí od akutního šoku a neschopnosti vstát po týdny až k měsíčním či delším psychickým potížím; v diskuzi nebyla uvedena jednotná nebo standardní délka pracovní neschopnosti, proto bylo doporučeno hledat krizovou psychologickou péči.
Q: Jaká jsou rizika opakovaných anestezií u malých dětí?
A: V diskuzi byla zmíněna zkušenost s dítětem, které kvůli častým narkózám mělo lehce snížený intelekt, a obecně byly upozorněny potenciální rizika opakovaných anestezií u malých dětí; konkrétní rizika a míru ovlivnění posoudí anesteziolog a pediatr.
Závěry z diskuze
Shoda
- Je třeba počkat na výsledky genetiky a konzultovat nález s více odborníky před konečným rozhodnutím.
- Pes equinovarus se běžně řeší sádrováním, chirurgickou korekcí a ortézami; mnoho dětí má po léčbě plně funkční nohy.
- Doporučuje se kontaktovat rodiče, kteří podobnou léčbu absolvovali, a specializovaná pracoviště (v diskuzi byla jmenována Bulovka).
Sporné názory
- Někteří považují pes equinovarus za kosmetickou/výlučně řešitelnou vadu, která není důvodem k přerušení těhotenství; jiní tvrdí, že opakované operace, narkózy a celoživotní zátěž rodiny mohou být dostatečným důvodem k ukončení.
Otevřené otázky
- Zda může být izolovaný pes equinovarus právně a medicínsky vyhodnocen jako indikace k ukončení těhotenství v konkrétním zdravotnickém zařízení v ČR.
- Jaká je průměrná délka a forma psychologické podpory a pracovní neschopnosti po ukončení těhotenství ve II. trimestru.
Zmíněné značky a firmy
Bulovka, Motol, Dítě v srdci, Dlouhá cesta, Modrykonik
Zmíněné produkty a metody
pes equinovarus, sádrování, ortéza ("strojek"), operace šlach/achillovek, fyzioterapie/rehabilitace (RHB), hipoterapie, genetika/screening, fetocida, indukce porodu (vyvolání porodu), přerušení těhotenství, narkóza/anestezie
Místa a osoby
Bulovka, Motol, Paříž, MUDr. Martin Ošťádal
@drep Ja si uvedomuju, že můj pohled na věc je hodně ovlivněn tím, že mám M. Těžko říct, jak bych se to dívala se zdravýma dětma. 🤷 Každopádně tak jako tak bych si nikdy nedovolila odsoudit rozhodnutí jiných lidí: nežijeme jejich život, nevíme v jaké jsou situace a taky každá máme jinou psychiku.
Často jsem přemýšlela, že kdyby M. našli tu nožku už v těhotenství, co bych dělala....a nevím....nevím... protože vím, že by ten mozek, kterej způsobil všechny ty neuro poruchy by stejně nikdy neobjevili a to je to hlavní. Tenkrát jsem byla bezdětná a neměla jsem sebemenší představu, co to znamená mít dítě s handicapem. Asi bych si ho nechala. 🤷
Jenže teď už vím a teď je můj názor takový jaký je: v případě hypotetického těhotenství bych si prostě nikdy nenechala dítě s nějakym problémem. Teď jsem si jistá. 🤷 Teď už vím, co to všechno obnáší.
Mimo jiné ten víc než šesti roční plíživý stres, strach, nevyspání atp zničilo i moje zdraví: vrátilo se mi astma, alergie (což jsem naposledy řešila v pubertě) a bohužel jsem už 3 měsíce v relapsu ulcerózní kolitidy, která byla 15 let v klidu, 7 let bez léků...a zatím se nedaří vrátit se do remise, za 15 dní jdu na první infuzi biologické léčby....🤷o osobním a pracovním životě ani nemluvím že.
Jinak moc gratuluju! ❤️ A hlavně hodně zdraví že, to je vše, co je potřeba
@me_druhe_ja rozumim, co pises o tom, ze mas vlastni zkusenost, vis, co to obnasi a proto bys nikdy dalsi postizene dite nemela. Jenomze ono to neni tak cernobile. Ty zijes daleko od sveho domova, neumis jazyk, muz je starsi, uz ma predchozi deti, musi vydelavat, zarizovat vsechny doktory, do Parize daleko. Chapu, ze je to tezke. Ale mit postizene dite a mit super podporu siroke rodiny, nemocnice v blizkosti domova, znat jazyk, mit dobrou praci a v ni podporu, moct resit doktory ve sve zemi a jazyce, nebyt financne zavisla na partnerovi, to vse jsou faktory, ktere by bezesporu prispely k tomu, jak by to vypadalo. To bys mozna nebyla tak izolovana, nemusela pracovat v jidelne, ale v kancelari bez stresu, mohlo by ti byt v mnohem lepe, tve zdravotni problemy by prijit nemusely. Je tam hodne kdyby.Ty sice mas tu zkusenost postizeneho ditete, ale jsi v tak specificke situaci ve vsem jinem, ze to je neprenositelne.
Cimz chci rict, ze kdyz napises " sla bych na potrat, protoze vim, jake to je mit postizene dite", tak by bylo dobre dopsat ten kontext "v cizi zemi, bez znalosti jazyka, 5 nebo kolik hodin od dobrych doktoru, zavisla na partnerovi, bez podpory rodiny nebo kohokoliv jineho, absolutne bez hlidani, bez kamaradek na vypovidani, v strasnem zaprahu kvuli obrimu domu, atd".
Ja ted znim jak z ligy pro zivot, coz vazne nejsem a moznost volby kazde zeny opravdu zastavam. Jen mi prislo tve stanovisko "ja vim, protoze to zazivam" takove polovicate. Mas to objektivne strasne tezke, nechapu, jak to muzes zvladat. Ale neni to zobecnitelna zkusenost, protoze tak silenou situaci, jako ty mnoho zen (nastesti) nezaziva.
@me_druhe_ja rozumim, co pises o tom, ze mas vlastni zkusenost, vis, co to obnasi a proto bys nikdy dalsi postizene dite nemela. Jenomze ono to neni tak cernobile. Ty zijes daleko od sveho domova, neumis jazyk, muz je starsi, uz ma predchozi deti, musi vydelavat, zarizovat vsechny doktory, do Parize daleko. Chapu, ze je to tezke. Ale mit postizene dite a mit super podporu siroke rodiny, nemocnice v blizkosti domova, znat jazyk, mit dobrou praci a v ni podporu, moct resit doktory ve sve zemi a jazyce, nebyt financne zavisla na partnerovi, to vse jsou faktory, ktere by bezesporu prispely k tomu, jak by to vypadalo. To bys mozna nebyla tak izolovana, nemusela pracovat v jidelne, ale v kancelari bez stresu, mohlo by ti byt v mnohem lepe, tve zdravotni problemy by prijit nemusely. Je tam hodne kdyby.Ty sice mas tu zkusenost postizeneho ditete, ale jsi v tak specificke situaci ve vsem jinem, ze to je neprenositelne.
Cimz chci rict, ze kdyz napises " sla bych na potrat, protoze vim, jake to je mit postizene dite", tak by bylo dobre dopsat ten kontext "v cizi zemi, bez znalosti jazyka, 5 nebo kolik hodin od dobrych doktoru, zavisla na partnerovi, bez podpory rodiny nebo kohokoliv jineho, absolutne bez hlidani, bez kamaradek na vypovidani, v strasnem zaprahu kvuli obrimu domu, atd".
Ja ted znim jak z ligy pro zivot, coz vazne nejsem a moznost volby kazde zeny opravdu zastavam. Jen mi prislo tve stanovisko "ja vim, protoze to zazivam" takove polovicate. Mas to objektivne strasne tezke, nechapu, jak to muzes zvladat. Ale neni to zobecnitelna zkusenost, protoze tak silenou situaci, jako ty mnoho zen (nastesti) nezaziva.
@anonym_7ced24 jo, já vím, že já jsem si fakt vytahla "loterii života".
Každopádně tak jako tak, i kdybych byla v jiné situaci, stejně si myslím,.že na 99% bych měla názor stejný. I v ČR by se mi ten život s handicapovaným dítětem naprosto změnil. Stejně by člověk musel jezdit po všech čertech. Treba z Olomouce do Prahy, kde se casto jezdí do Motola je to stejne poměrně daleko. Navíc když už se to stalo, tak máme aspoň drobné "štěstí", že zrovna ten největší odborník na světě na jeho nemoc je francouz. Díky tomu měl ten lék tak brzo, zastavily se ty záchvaty atp. Kdyby ho dostal později, možná by to teď vypadalo ještě hůř. To jsou ale jen hypotézy samozřejmě. V ČR by se k tomu léků každopádně určitě tak brzo tenkrát nedostal, ted už možná dřív, už je to víc rozšířené naštěstí🙂
Jazyk už nějakou dobu umím, sice ne jak rodilý mluvčí, ale už si zařídím co potřebuju. 😀 ale do Paříže s ním jezdí chlap, to je fakt, zaprvé nesnáším Paříž aza druhé od je zvyklej na řízení. 😀 nicméně kdyby to bylo nutné, taky bych to zvládla bez problémů. Zbytek Dr těším já, ty máme v okolí max 30 min. 🙂
Každopádně stejně v ČR bych nemohla pracovat co dřív, nedokážu si to moc představit. Stejně by potřeboval tu péči pořád. To by se moc nezměnilo. Jo, asi bych měla větší možnost hlídání, takže o něco méně stresu s řešením různých nemoci Dr atp, ale zase ten dlouhodobý plíživý stres, který vyústil ve všechny ty mě zdravotní problémy spíš pochází z toho, že prostě má člověk pořád strach z budoucnosti, co bude dál, jak to s ním bude, jak dopadne jednou...a to by bylo stejné i u nás. 🤷
Takže ano, moje situace je ještě o něco víc nahovno než jiná, to je jasný, ale i tak jak jsem psala: na 99% by se můj názor nezměnil, i kdybych bydlela v Česku.
@me_druhe_ja rozumim, co pises o tom, ze mas vlastni zkusenost, vis, co to obnasi a proto bys nikdy dalsi postizene dite nemela. Jenomze ono to neni tak cernobile. Ty zijes daleko od sveho domova, neumis jazyk, muz je starsi, uz ma predchozi deti, musi vydelavat, zarizovat vsechny doktory, do Parize daleko. Chapu, ze je to tezke. Ale mit postizene dite a mit super podporu siroke rodiny, nemocnice v blizkosti domova, znat jazyk, mit dobrou praci a v ni podporu, moct resit doktory ve sve zemi a jazyce, nebyt financne zavisla na partnerovi, to vse jsou faktory, ktere by bezesporu prispely k tomu, jak by to vypadalo. To bys mozna nebyla tak izolovana, nemusela pracovat v jidelne, ale v kancelari bez stresu, mohlo by ti byt v mnohem lepe, tve zdravotni problemy by prijit nemusely. Je tam hodne kdyby.Ty sice mas tu zkusenost postizeneho ditete, ale jsi v tak specificke situaci ve vsem jinem, ze to je neprenositelne.
Cimz chci rict, ze kdyz napises " sla bych na potrat, protoze vim, jake to je mit postizene dite", tak by bylo dobre dopsat ten kontext "v cizi zemi, bez znalosti jazyka, 5 nebo kolik hodin od dobrych doktoru, zavisla na partnerovi, bez podpory rodiny nebo kohokoliv jineho, absolutne bez hlidani, bez kamaradek na vypovidani, v strasnem zaprahu kvuli obrimu domu, atd".
Ja ted znim jak z ligy pro zivot, coz vazne nejsem a moznost volby kazde zeny opravdu zastavam. Jen mi prislo tve stanovisko "ja vim, protoze to zazivam" takove polovicate. Mas to objektivne strasne tezke, nechapu, jak to muzes zvladat. Ale neni to zobecnitelna zkusenost, protoze tak silenou situaci, jako ty mnoho zen (nastesti) nezaziva.
@anonym_7ced24 jo a ještě jsem zapomněla napsat, že pro ten potrat bych se rozhodla kvůli tomu dítěti hlavne: že bych prostě nechtěla, aby musela zažívat v životě tolik útrap, aby měl všechno tak těžký, aby všechno bylo vykoupeno šílenou námahou, bolesti, traumaty z doktorů atp.....tohle je hlavně to, co mě strašně bolí. Ano, to dítě to ze svého pohledu asi tak nevidí, asi určitě (snad), ale já to vidím. Já vidím, jak je všechno jiné, těžké, složité....jake je to pro zdravé dítě a pro něho. A to je to, co mě bolí nejvíc. To, jak je strašně nefér, že tolik obyčejných věcí jsou pro něho složité až nepřekonatelne. A nechtěla bych nikdy přivézt na svět dobrovolně dite, co by to tak mělo. Takže ne v prvé řadě kvůli mě, ale kvůli tomu dítěti.
@anonym_7ced24 jo a ještě jsem zapomněla napsat, že pro ten potrat bych se rozhodla kvůli tomu dítěti hlavne: že bych prostě nechtěla, aby musela zažívat v životě tolik útrap, aby měl všechno tak těžký, aby všechno bylo vykoupeno šílenou námahou, bolesti, traumaty z doktorů atp.....tohle je hlavně to, co mě strašně bolí. Ano, to dítě to ze svého pohledu asi tak nevidí, asi určitě (snad), ale já to vidím. Já vidím, jak je všechno jiné, těžké, složité....jake je to pro zdravé dítě a pro něho. A to je to, co mě bolí nejvíc. To, jak je strašně nefér, že tolik obyčejných věcí jsou pro něho složité až nepřekonatelne. A nechtěla bych nikdy přivézt na svět dobrovolně dite, co by to tak mělo. Takže ne v prvé řadě kvůli mě, ale kvůli tomu dítěti.
@me_druhe_ja jako taky jsem manžela přesvědčila aby tu přejetou užovku dobil aby se netrápila, ale přece jen k dítěti v břiše centim něco víc, ale na druhou stranu, možná je větší soucit nenechat dítě trápit.
@anonym_7ced24 jo a ještě jsem zapomněla napsat, že pro ten potrat bych se rozhodla kvůli tomu dítěti hlavne: že bych prostě nechtěla, aby musela zažívat v životě tolik útrap, aby měl všechno tak těžký, aby všechno bylo vykoupeno šílenou námahou, bolesti, traumaty z doktorů atp.....tohle je hlavně to, co mě strašně bolí. Ano, to dítě to ze svého pohledu asi tak nevidí, asi určitě (snad), ale já to vidím. Já vidím, jak je všechno jiné, těžké, složité....jake je to pro zdravé dítě a pro něho. A to je to, co mě bolí nejvíc. To, jak je strašně nefér, že tolik obyčejných věcí jsou pro něho složité až nepřekonatelne. A nechtěla bych nikdy přivézt na svět dobrovolně dite, co by to tak mělo. Takže ne v prvé řadě kvůli mě, ale kvůli tomu dítěti.
@me_druhe_ja mluvite mi z duse❤️, ale kdo tim neprosel a neprochazi logicky nemuze pochopit.A vy to mate mnohem horsi nez jsme meli my s vnuckou.Rok a pul probrecenejch dnu a noci, zda bude chodit nebo bude na voziku, zda bude mit mozek v poradku.atd.Plakala ona, plakali jsme my.Vnucka rok a pul bud cvicila, jedla , spala a kdyz spala, tak se dcera stresovala, ze spi uz dlouho a necvici s ni.Nikdy dcera nezazila, co to je vozit ji bdící v kocarku a treba si povidat s kamaradkama. Nikdy!!!To se ihned jelo domu a cvicilo se s ni.Ja jim prala, varila, denne po praci jsem k jim jezdila 30km tam a v noci 30km zpatky, abych pomohla, byla to s pro me samozrejmost a delala jsem to rada..Kdyz mala nahodou necvicila, tak nad ni dcera klecela , lezla po zemi a stale ji hrou motivovala k aktivite, vse dle instrukci skvele fysioterapeutky, kdy k ni do nemocnice navic dojizdeli 2x tydne 30km tam a 30km zpatky.A i to byl stres, ze tak dlouho jen tak pololezi ve vajicku, nehybe se a ochabuje svalove a necvici.Nikdy za tu dobu vnucka nelezela jen tak sama a nehrala si.Dcera mela kolena do krve, dodnes ma jizvy.Kazdej pohyb vydrenej, jinak byla hadrova panenka.Kdyz poprve po nekolikamesicni drine otevrela sama rucicky z pesticek, obrovske vitezstvi. Kdyz se otocila na bok, vitezstvi,.A nemluvim a tisicich v penezich za kompenzacni pomucky, dodnes maji misto obyvaku telocvicnu,, lazne, soukrome rhb.Vsak vy to znate.Cela rodina i my prarodice j/ oba lekari/sme prozili zoufalstvi.Ale hlavne ta mala, jen plac, mordovani s cvicenim/ receno obrazne/, sileny. Takze proto je muj nazor jaky je.A to i jako lekarka opravdu bojuju za kazdej zivot a uzdraveni mych pacientu, dost to s nimi prozivam.Ano takove zkusenosti cloveku uplne prehodnoti zivotni nazory.Hodne stesti, drzim palce
@xxxbell a pez eq.se před téměř 40lety narodila moje sestra. Měla sádry, operaci,strojek si teda žádný nevybavuji. Dnes je to normální žena která má svoji rodinu.
Popravdě mě překvapuje, že tato vada muze být důvodem k ukončení.
Já jsem ukončovala těhotenství pro těžké vývojové vady a bolelo to hodně. A bylo to ve 14tt myslím. Porod v tomto týdnu je mnohem víc traumatický.Kdyby mi řekli, že má dítě "jen" otočené nožičky, tak nad tím ani nepřemýšlím.Ale to je tvoje/vaše rozhodnutí a já tě nijak nesoudim.
Jen možná trochu proto, že jsem to zažila a před tolika lety,nikdo z rodiny,ani sestra nemá z toho žádné trauma,když medicína jde tak strašně rychle dopředu....ti přeju,aby ses rozhodla co nejlépe🍀🍀
A mrzí me,že se vůbec takto rozhodovat musíš.
Nedopadlo to dobře, bohužel, ukončení bylo kvůli VV miminka. 😢
https://www.modrykonik.cz/forum/o-tom-se-tezko-mluvi/ztrata-ve-2-trimestru-jak-jste-se-citily-par-hodin-dni-po-potratu/
@ahyt tak ale kdokoliv to muze cist tady! I ona - nejsi vubec anonymni, kdo z nas je tady dele, presne vi, jakou praci delas, kolik ti je, kde jsi byla na vyjimecne dovolene, kdo je tva druha dcera a co resi za problem se svou dcerou. A dalsi. Je naivni si myslet, ze kdyz jsi pod prezdivkou, jsi anonymni. Napsat toto o sve vnucce je uplne silene.
@anonym_7ced24 co jsem napsala sileneho o sve vnucce?????
@anonym_7ced24 Dobre bonzujete.Ale dcera nastesti vsechno vi.Takze nemusi byt informovana anonymem.A nenapsala jsem nic nepravdiveho .Mame spolu stejne nazory. Hezke dny.😊
@ahyt Takže klidně řeknete vnučce a dceři, že by bylo lepší aby se nenarodila? No fuj
@anonym_7ced24 co jsem napsala sileneho o sve vnucce?????
@ahyt napsala jsem Vam soukromou zpravu. Neberte to jako utoceni a neni potreba tady byt konfrontacni. Ja pod svym nickem do diskusi neprispivam, protoze jsou verejne dohledatelne na webu, na rozdil od prispevku. Neni v tom nic osobniho. Naopak, mohla byste se inspirovat.
@klokanka31 takhle to prece bemuzes brat. Rozhodnout se mezi holcickou 9 let a nedovyvinutym plodem. Rekla bych ze to ze ti zemre dite je daleko horsi nez kdyz potratis. To nemuzes srovnavat
@hanka_12345 Tak rozdíl je mezi plodem třeba 6tt, a mimčem v 22.tt, vždyť taková miminka se už zachraňují...