Jak se psychicky vyrovnat se zamlklým těhotenstvím?
Holky dnes jsem byla na revizi po zamlklém těhotenství jednovaječných dvojčat. Mohu poprosit ňáké rady a tipy jak se s tím vším srovnat psychicky a na rekonvalescenci ? Jsem zralá na psychologa mi přijde skoro furt jen brečím..
To je normální. První dny jsem byla apatická a furt brečela. Potom spíš už jen večer, nebo občas, jinak kvůli starším dětem jsem se držela, nebo spíš, měla jsem díky nim jiné myšlenky. Psychicky se to začalo lepšit tak po měsíci, po 6 týdnech jsem šla do práce a ten návrat do rutiny ( práce, děti) mi pomohl. Časem se s tím člověk srovná, ale nezapomene ( a ani to není účel). Život bohužel přináší i takové zkušenosti.
Moc mě mrzí, čím si procházíš..🙏
Co se týče fyzické rekonvalescence...hýčkej se teď. Máš šestinedělí. Odpočívej. Lehce cvič, jestli ti to dělá dobře.
Ohledně psychické stránky...Sama jsem dlouho odkládala terapii a trápila se. Po letech jsem se odhodlala jít na terapii a moc mi to pomohlo 🙏 Jít dříve, ušetřila bych si mnohé trápení. Takže za mě by nemělo jít o to se tomu vyhnout, naopak neboj se kontaktovat terapeuta co nejdříve.
A opět, hýčkej se. Buđ na sebe milá. Na nic netlač. Dovol si si poplakat bez výčitek. Propusť časem ta miminka. Ať jsou z nich andělíčci, kteří budou střežit tvé další mimi. My teď máme 2m miminko, ale taky má dva andělíčky, kteří na něj dohlížejí❤️
Mě osobně hodně pomohlo věřit v přírodu. Tělo ví, když se mimi nevyvíjí správně a utne to. Vím, bolí to moc. Navždy jsi a budeš jejich máma. Ale pořád je to lepší, než kdyby se narodili drobečci s bolestmi, s těžkým postižením, neschopni normálně žít a rafovat se. 🙏
@reeeza děkuji za pochopení❤️🩹,je to teď všechno fakt těžké ,jsem na antidepresivech ty mi teď docela ulevují, že jsem aspoň „ funkční ". Chci chvilku počkat až se uklidní hormony jestli to bude maličko lepší nebo ne, kdyby ne tak začnu terapie, psychologa už jsem si našla, kdyžtak.. Říkala jsem si ,že nic horšího jsem nezažila ale jak píšeš je skvělé že ženské tělo to ukončí samo když pozná, že by to stálo za prd. Ale i přes to všechno čím se uklidňuji tak mě to tak hrozně bolí, že to snad ani nejde popsat slovy..bylo to mé první těhotenství v mých skoro 27letech tak jsem z toho taková.. maková no... Když mi to pátek Dr. Oznámil měla jsem srdce vejpůl snad doslova jak jsem byla nešťastná a rozpolcená..aspoň byl takový že, mě uklidnil s tím ,že se to stává a není to má vina. První Dr na mě div neřval, že se to blbě vyvíjí jak kdybych za to mohla ...🥺
@tessa2323 Já měla jako první těhotenství mimoděložní. Taky jsem z toho byla v háji, chvíli jsem brala uklidňováky, furt jsem brečela. Až čas to trochu otupil, a zlepšilo se to až když se mi narodila dcera.

@tessa2323 Já měla jako první těhotenství mimoděložní. Taky jsem z toho byla v háji, chvíli jsem brala uklidňováky, furt jsem brečela. Až čas to trochu otupil, a zlepšilo se to až když se mi narodila dcera.
@klokanka31 mě přijde,že brečím snad nonstop od pátku kdy mi to bylo řečeno ,Dr mi předepsala Lexaurin abych aspoň teď na rekonvalescenci po revizi byla v klidu... Věřím že časem to bude lepší ale teď je to velká bolest pro mě i partnera noo.. a dalšího těhotenství se docela bojím aby to nedopadlo podobně 🥺tak tomu chci dát čas až to přijde tak to přijde no...
@klokanka31 mě přijde,že brečím snad nonstop od pátku kdy mi to bylo řečeno ,Dr mi předepsala Lexaurin abych aspoň teď na rekonvalescenci po revizi byla v klidu... Věřím že časem to bude lepší ale teď je to velká bolest pro mě i partnera noo.. a dalšího těhotenství se docela bojím aby to nedopadlo podobně 🥺tak tomu chci dát čas až to přijde tak to přijde no...
@tessa2323 Ani nevíš jak ti rozumím... A taky jsem se dalšího těhotenství bála 😟 Ale strach už má člověk pak pořád. A největší strach je když to miminko už máš...
Mě hodně pomáhá jít na to rozumově. Statisticky tak končí každé třetí těhotenství, je to tedy zcela normální věc. Mě takhle skončilo 3. těhotenství, další už bylo v pořádku. Spousta žen o tom nemluví, vlastně, když se mi to stalo, najednou se rozpovídaly ženské kolem mě, kolik jich zamlklé těhotenství mělo taky za sebou. Uklidnilo mě to, že v tom nejsem sama. Samozřejmě to hodně mrzí, zvlášť, pokud je to tvoje první těhotenství, není to ideální zkušenost na začátku. Pokud se těhotenství nevyvíjí na tom začátku dobře, tělo často ví, jak s tím naložit, je to dobře zařízeno. Jen je to bolestivé, zvlášť, když už v dnešní době umímě těhotenství rozpoznat hned od začátku a těším se...
@tessa2323 Ani nevíš jak ti rozumím... A taky jsem se dalšího těhotenství bála 😟 Ale strach už má člověk pak pořád. A největší strach je když to miminko už máš...
@klokanka31 děkuju za pochopení ❤️🩹 ani nevíš jak mi pomáhá že v tom nejsem sama 🥺🤍🕊️🤍🕊️
@klokanka31 děkuju za pochopení ❤️🩹 ani nevíš jak mi pomáhá že v tom nejsem sama 🥺🤍🕊️🤍🕊️
@tessa2323 Je to bohužel pravda. Už jsem na zenitu, většina mých kamarádek, rodiny, známých už taky ma odrozeno a kdyz to tak vezmu, tak fakt každá 3 to zažila. Pozdější potrat nebo nějaký jiný vážný problém už tak běžný není, ale taky jsem nebyla sama.
A další těhotenství taky bylo v pořádku. Čekali jsme jen 3 měsíce, vzhledem k věku nás trochu tlačil čas, a taky smlouva v práci.
Já jsem byla na revizi ve středu a v pondělí už jsem šla do práce. Poplakala jsem si, ale být dýl doma, tak se v tom budu jenom utápět, pomohlo mi si zase mozek “zabavit” jinými starostmi. Ani bych moc nedoporučovala ten Lexaurin, jednak je opravdu hodně návykový a pak tyhle léky otupují a prostě neumožní ten smutek prožít.
Já jsem byla na revizi ve středu a v pondělí už jsem šla do práce. Poplakala jsem si, ale být dýl doma, tak se v tom budu jenom utápět, pomohlo mi si zase mozek “zabavit” jinými starostmi. Ani bych moc nedoporučovala ten Lexaurin, jednak je opravdu hodně návykový a pak tyhle léky otupují a prostě neumožní ten smutek prožít.
@drep brala jsem ho jen dnes abych si odpočinula ale ten spodek tak bolí, že to stejné bylo hovno platný 😅😅 doufám že zítra/pozítří bude lépe 🙏 ten den po je šílenost
@drep brala jsem ho jen dnes abych si odpočinula ale ten spodek tak bolí, že to stejné bylo hovno platný 😅😅 doufám že zítra/pozítří bude lépe 🙏 ten den po je šílenost
@tessa2323 fyzická bolest mi přišlo, že odezněla docela rychle, ta psychická samozřejmě ne. Teď nedávno bych měla termín porodu, navíc v té době porodila moje švagrová, znovu to na mě dopadlo, i když už to je pár měsíců, ale už to jen stopa původního smutku.
Vzhledem k tomu, že jsem dlouho čekala na revize, tak jsem si hlavní šok a trápení odbyla před ní. Pak už to bylo hlavně úlevné, že to mám za sebou. A samozřejmě náročné v tom čekání, kdy to zase budeme moct zkusit a obavy, co bude dál. Poprvé to bylo nejnáročnější, po druhé už trochu méně, protože už jsem měla dceru. Také jsem si podruhé zažila docela zajímavé zážitky z nemocnice, kdy se mnou na pokoji byla velmi zajímavá sbírka žen. C mi nejvíc pomohlo.... Poprvé jsem skutečně hlavně odpočítávala do dalších pokusů. Po druhé dcera. A celkově mít nějaký rituál rozloučení, já si schovala ty těhu testy, udělala si takové úplně malinké památní místečko. A celkově pak už to uzavřít, řekla jsem si, že jsem matka dvou dětí, ale svým způsobem vlastně pěti. U Tebe je to hodně čerstvé, plus hormony, čas pomůže, ale je to náročný proces.
@tessa2323 Nezazila jsem (zaklepat), ale byla jsem preventivne vydesena, takze jsem si vymyslela backup plany, co bych delala, kdyby se to stalo. Antidepresiva, nejaka fancy dovolena, a delala bych plno veci, ktere se s detma delat nedaji. A taky bych si asi obehala ruzny vysetreni, jestli to nezpusobilo neco konkretniho (stitna zlaza treba, nejaka genetika ...).
Ahoj ja si zazila necele 2 mesice zpět v 11 týdnu. Komplikace kolem toho vypisovat nebudu, ale bylo to šílené. Mo prvni dny co jsem se to dozvěděla jsem byla hrozne otupěla, ale musela jsem fungovat kvůli dceři, takze mi urcite pomohla dost ona. Pak taky vidina toho, ze pujdem znovu do dalšího ivf, až to půjde. A jinak proste asi cas… boli to porad a obcas me přepadne myšlenka, ze uz bych byla kulatá mela pohyby atd., ale od toho se snažím proste upouštět… ze začátku to byla šílená a nepopsatelná bolest, jako by mi nekdo kousek me zabil… ale musime se s tim smířit a pokračovat 😢 a jak píšou holky stava se to bohužel hodne často. Me dost pomáhá se zaměstnat, taky plánem cca kdy budeme moct znovu naskočit do celého procesu (i když se mi moc nechce). A ted jak uz mi je lepe, tak delam takovy vetsi uklid doma… srovnávám a třídím všelijaké věci doma
Vzhledem k tomu, že jsem dlouho čekala na revize, tak jsem si hlavní šok a trápení odbyla před ní. Pak už to bylo hlavně úlevné, že to mám za sebou. A samozřejmě náročné v tom čekání, kdy to zase budeme moct zkusit a obavy, co bude dál. Poprvé to bylo nejnáročnější, po druhé už trochu méně, protože už jsem měla dceru. Také jsem si podruhé zažila docela zajímavé zážitky z nemocnice, kdy se mnou na pokoji byla velmi zajímavá sbírka žen. C mi nejvíc pomohlo.... Poprvé jsem skutečně hlavně odpočítávala do dalších pokusů. Po druhé dcera. A celkově mít nějaký rituál rozloučení, já si schovala ty těhu testy, udělala si takové úplně malinké památní místečko. A celkově pak už to uzavřít, řekla jsem si, že jsem matka dvou dětí, ale svým způsobem vlastně pěti. U Tebe je to hodně čerstvé, plus hormony, čas pomůže, ale je to náročný proces.
@biciklissie já teda vše vyházela abych se na to nekoukala ,ale fotky v telefonu mám schované , těhotenské testy a ult mě tu akorát trápili 🥺 jsem druhý den po revizi ,včera teda strašné křeče dnes co ze mě začaly padat sraženiny po bolesti ani památky tak se mi dost ulevilo ,že je to už lepší počítám že to sem tam bude bolet ještě... Po psychické stránce se mi dost ulevilo už i tím že mi je lépe, sem tam se mi tak zasteskne že to mohlo být tak a tak ... Ale andílci budou dohlížet na dalšího sourozence až se budeme snažit znovu (i když se toho teď fakt bojím)
@tessa2323 Nezazila jsem (zaklepat), ale byla jsem preventivne vydesena, takze jsem si vymyslela backup plany, co bych delala, kdyby se to stalo. Antidepresiva, nejaka fancy dovolena, a delala bych plno veci, ktere se s detma delat nedaji. A taky bych si asi obehala ruzny vysetreni, jestli to nezpusobilo neco konkretniho (stitna zlaza treba, nejaka genetika ...).
@pilzzee genetiku atd budu řešit s Dr až teď na kontrole plánované po té revizi, ale tam by problém neměl být spíš se bojím že mám teď po to šitý čípek tam co jsem četla to taky může ovlivnit naky věci tak se to bude přizpůsobovat tomu co mi k tomu řekne můj Dr ... Buď ráda, že jsi tohle nezažila pro mě asi nejtěžší období co jsem kdy zažila, tohle bych nikdy nikomu nepřála ani svému nepříteli...šílený
@tessa2323 fyzická bolest mi přišlo, že odezněla docela rychle, ta psychická samozřejmě ne. Teď nedávno bych měla termín porodu, navíc v té době porodila moje švagrová, znovu to na mě dopadlo, i když už to je pár měsíců, ale už to jen stopa původního smutku.
@drep dnes už jak kdybych žádný zákrok neměla ,začaly padat sraženiny a od té doby úleva.. moc mě to mrzí je to hrozný 🫂❤️🩹 časem bude líp... Já si myslím že srpen to budu mít podobné to bych měla termín já ,jelikož dvojčata se rodí dříve většinou tak počítám že se mi zasteskne

Moc mě mrzí, čím si procházíš..🙏
Co se týče fyzické rekonvalescence...hýčkej se teď. Máš šestinedělí. Odpočívej. Lehce cvič, jestli ti to dělá dobře.
Ohledně psychické stránky...Sama jsem dlouho odkládala terapii a trápila se. Po letech jsem se odhodlala jít na terapii a moc mi to pomohlo 🙏 Jít dříve, ušetřila bych si mnohé trápení. Takže za mě by nemělo jít o to se tomu vyhnout, naopak neboj se kontaktovat terapeuta co nejdříve.
A opět, hýčkej se. Buđ na sebe milá. Na nic netlač. Dovol si si poplakat bez výčitek. Propusť časem ta miminka. Ať jsou z nich andělíčci, kteří budou střežit tvé další mimi. My teď máme 2m miminko, ale taky má dva andělíčky, kteří na něj dohlížejí❤️
Mě osobně hodně pomohlo věřit v přírodu. Tělo ví, když se mimi nevyvíjí správně a utne to. Vím, bolí to moc. Navždy jsi a budeš jejich máma. Ale pořád je to lepší, než kdyby se narodili drobečci s bolestmi, s těžkým postižením, neschopni normálně žít a rafovat se. 🙏