Jak se vyrovnat s ukončením těhotenství po 20. týdnu?
Ahoj holky… jsem po ukončení těhotenství po 20tt.. naše malá měla špatně vyvinuty mozek.. nulová šance všem bylo tak rychle v jeden den nám to řekli druhý den genetika a třetí den porod po té vyškrab… až teď mi všechno dochází.. ani nevim co citit jen mam pocit že nemůžu dal… proč žít když ona nemůže… jasné můžeme si udělat druhé ale ten strach a pochyby… zároveň je to nefer vůči ni… je to naše první vymodlena .. setkala jste se s tim nějaká?
To je mi moc líto. Myslím, že tvému rozpoložení ani nepomohlo to, že to vše bylo tak narychlo, neměla jsi čas ty informace vůbec vstřebat. Mám kamarádky, dvě, které přišly o prvorozené dítě. Jedna ho porodila mrtvé, druhé chytilo v porodnici nějakou vzácnější infekci a nezvládlo to, do pár dnů umřelo. Vůbec bych si netroufla říct, že to bylo ještě horší, bylo to zkrátka později, v době, kdy už se doufalo v rodinné štěstí ve třech a bylo to extrémně bolavé. Podobně jako u vás. Jestli ti to aspoň trošku pomůže, obě mají dnes spokojené rodiny, jedna 3 děti, druhá 2 děti a ani na ně nemusely čekat dlouho. Držím palce, abyste tu bolest společně zvládli a našli brzy sílu na to jít dál a pokusit se o další děťátko.
@svetluseeee Já si prošla sice "jen" mimoděložním, ale taky jsem z toho byla v háji. Vymodlené mimčo, po x letech snažení, viděla jsem na ultrazvuku že bylo živé...😞 V pátek to bylo 7 let...Tenkrát jsem byla naštvaná na celý svět, vyčítala jsem si že jsem šla na operaci, chtěla jsem jít za tím maličkým. Až když jsem porodila dceru, ta bolest se začala zmenšovat.
Tohle se čte strašně těžce a upřímně mě to moc mrzí. Sama jsem ve 22tt a něco takového, jako ztrátu toho malého prďolky už si neumím vůbec představit...Člověk už ho na utz krásně vidí, I jeho pohyby, vše...Musí to být strašně bolestivé. Moc mě mrzí, že se ti něco takového stalo :(
Nám se dlouho nedařilo otěhotnět. A o vymodlené první miminko jsme přišli v 11tt. Pak za rok na to o druhé v 9tt. Upřímně, opravdu jediné, co mi pomohlo, bylo brát to jako součást přírody. Takové věci se bohužel dějí, ta genetika tam je bohužel někdy špatně daná atp.. A prďolka, kdyby se s takovou vývojovou vadou narodila, tak by trpěla. Neměla by hezký život. Měla by bolesti...Takhle si tě miminko vybralo, aby jsi s ním byla aspoň ten krátký čas, doprovodila ho na jeho cestě a porodila ho...navždy budeš jeho máma a ona tvoje holčička. Jen to bylo vše ukončeno takhle brzy. Ale ta láska k ní a vědomí, že je lepší, že to bylo ukončeno a nemusela trpět, to ti může pomoci se s tím trochu smířit..
Určitě si dopřej čas na truchlení a dej průchod všem pocitům. Je to mix bolesti, smutku, i zloby...v pocitech se nevrtej a nevyčítej si je. Ale měj neustále na mysli, že se jedná jen o etapu ve tvém životě. Která pomine. Ono to ve tvém srdci už zůstane ta bolest...někdy bude silnější, jindy ji nebudeš vnímat..Ale časem to chce dát s láskou a nadějí šanci dalšímu miminku a přivítat jej. Ve svém těle i životě. Bude líp a jednou se vám zadaří mít krásné zdravé miminko. Ale neboj se tohle miminko oplakat...a pak časem zvednout hlavu a věřit.
Ano, ve 24tt jsem o dceru přišla. První dítě. Bylo to strašné období… Teď mám tři zdravé děti, každé těhotenství bylo plné stresu, ale jsou tu 🙂 Mrzí mne tvá ztráta, drž se 🍀🍀🍀🍀
Nesetkala jsem se s tím a je mi to moc líto. Přeji vám hodně sil a neváhej, klidně i s partnerem/manželem, obrátit se na odborníka a svěřit se.
Ano, ve 24tt jsem o dceru přišla. První dítě. Bylo to strašné období… Teď mám tři zdravé děti, každé těhotenství bylo plné stresu, ale jsou tu 🙂 Mrzí mne tvá ztráta, drž se 🍀🍀🍀🍀
@ee.liska To je mi moc lito.. po jaké době jste se začali snažit? A po jaké době to vyšlo? Čekali jste na výsledky z genetiky?
Moc mě to mrzí, my jsme přišli takhle o miminko v 23 tt- edwardsův syndrom. Kdo si tím neprošel, nepochopí. Určitě vyhledej pomoc..Dovol si projevit všechny emoce, na nic si nehraj.. Nebudu ti říkat, že to za chvilku přebolí, to bych lhala.. Pomáhá o tom mluvit. My teď máme další tři zdravé děti❤️.
Tohle se čte strašně těžce a upřímně mě to moc mrzí. Sama jsem ve 22tt a něco takového, jako ztrátu toho malého prďolky už si neumím vůbec představit...Člověk už ho na utz krásně vidí, I jeho pohyby, vše...Musí to být strašně bolestivé. Moc mě mrzí, že se ti něco takového stalo :(
Nám se dlouho nedařilo otěhotnět. A o vymodlené první miminko jsme přišli v 11tt. Pak za rok na to o druhé v 9tt. Upřímně, opravdu jediné, co mi pomohlo, bylo brát to jako součást přírody. Takové věci se bohužel dějí, ta genetika tam je bohužel někdy špatně daná atp.. A prďolka, kdyby se s takovou vývojovou vadou narodila, tak by trpěla. Neměla by hezký život. Měla by bolesti...Takhle si tě miminko vybralo, aby jsi s ním byla aspoň ten krátký čas, doprovodila ho na jeho cestě a porodila ho...navždy budeš jeho máma a ona tvoje holčička. Jen to bylo vše ukončeno takhle brzy. Ale ta láska k ní a vědomí, že je lepší, že to bylo ukončeno a nemusela trpět, to ti může pomoci se s tím trochu smířit..
Určitě si dopřej čas na truchlení a dej průchod všem pocitům. Je to mix bolesti, smutku, i zloby...v pocitech se nevrtej a nevyčítej si je. Ale měj neustále na mysli, že se jedná jen o etapu ve tvém životě. Která pomine. Ono to ve tvém srdci už zůstane ta bolest...někdy bude silnější, jindy ji nebudeš vnímat..Ale časem to chce dát s láskou a nadějí šanci dalšímu miminku a přivítat jej. Ve svém těle i životě. Bude líp a jednou se vám zadaří mít krásné zdravé miminko. Ale neboj se tohle miminko oplakat...a pak časem zvednout hlavu a věřit.
@reeeza Moc děkuji… je mi líto co jste i Vy zažily moc Vám přeji klidné a šťastné těhotenství🩷 snažím se jít dál.. zároveň mám výčitky kdy se cítím jen trošku líp… mám hrůzu z myšlenky že budu muset začít normálně fungovat…
Moc mě to mrzí, my jsme přišli takhle o miminko v 23 tt- edwardsův syndrom. Kdo si tím neprošel, nepochopí. Určitě vyhledej pomoc..Dovol si projevit všechny emoce, na nic si nehraj.. Nebudu ti říkat, že to za chvilku přebolí, to bych lhala.. Pomáhá o tom mluvit. My teď máme další tři zdravé děti❤️.
@hanulka190 Jak jste to překonali? Co Vám pomohlo? … a co genetika? Po jaké době jste se začali snažit a po jaké době to vyšlo? Mám tolik otázek….
Mně umřela malá v 19 tt. Taky jeden den utz a druhý nastup do nemocnice. Porod a revize. Manžel byl celou dobu se mnou. Ale byl to šok. Doma mě čekaly dvě děti. Vůbec jsem to nečekala, ne v půlce těhotenství. Nikdy se nezjistil důvod. Znovu jsem otěhotněla za 3 měsíce a syn se narodil do roka od potratu. Bylo mi 35, nebyl čas otálet.
@hanulka190 Jak jste to překonali? Co Vám pomohlo? … a co genetika? Po jaké době jste se začali snažit a po jaké době to vyšlo? Mám tolik otázek….
@svetluseeee vlastně hned po porodu jsme podstoupili sérii různých vyšetření, odběry krve, rtg, ultrazvuk... Na nic nepřišli, prý souhra náhod.. Z genetiky nám bylo doporučeno další těhotenství za půl roku. Já otěhotněla za necelých pět měsíců. Do té doby jsem byla jen hromádka neštěstí, přes den jsem se držela, ale večery byla těžká krize. Pomáhali mi se vybrečet, vypovídat... Zvládla jsem to bez antidepresiv, ale neříkám, že to bylo lehké a vážně jsem o tom uvažovala.
@svetluseeee vlastně hned po porodu jsme podstoupili sérii různých vyšetření, odběry krve, rtg, ultrazvuk... Na nic nepřišli, prý souhra náhod.. Z genetiky nám bylo doporučeno další těhotenství za půl roku. Já otěhotněla za necelých pět měsíců. Do té doby jsem byla jen hromádka neštěstí, přes den jsem se držela, ale večery byla těžká krize. Pomáhali mi se vybrečet, vypovídat... Zvládla jsem to bez antidepresiv, ale neříkám, že to bylo lehké a vážně jsem o tom uvažovala.
@hanulka190 po jaké době jste se vrátila do “normálu” práce atd …
@svetluseeee když tohle téma otevřete, nebudete se stačit divit, kolik lidí se se ztrátou miminka setkalo 💔. Je to velmi těžké a bolavé. Nejlepší je najít si vlastní způsob, jak se s tím vypořádat. Někomu pomáhá mluvit, jinému brečet, někdo chce být sám a jiný zase vyhledavá společnost. Dejte čas sama sobě. Svému tělu i duši. Já přišla o dceru ve 24tt. Za týden to budou 3 roky a stále jsou dny, kdy mě přepadá smutek, stesk, naštvaní a všechny emoce dohromady. Já jsem o tom všem potřebovala mluvit. Potřebovala jsem to ze sebe dostat. Taky jsem malé napsala dopis, který jsem ji symbolicky poslala do nebe. Můžete vyhledat pomoc psychologa a nebo se přidat do nějakých podpůrných skupin třeba na fb.
Každopádně největší lékař je čas a taky nové miminko. Nám se další povedlo na první pokus po 4 měsících, kdy jsem se davala dohromady. Ale to je u každého jinak. Nijak se neupínejte na žádný čas a s nikým se nesrovnávejte 🙏 Jen svému tělu dejte čas a taky mu věřte, že vše zvládne. Držím vám moc palečky, ať brzy najdete tu svou cestu, která vás přivede k děťátku 🍀💕
@svetluseeee Je mi to moc líto. Také jsem si tím prošla. V 17 tt pro VVV down. syndrom. Zažila jsem ledacos, ale tohle bylo nejhorší. Pomohlo mi hodně nenechat ho tam, druhý den doma jsem volala do porodnice, aby ho převzala pohřební služba a já se tak mohla pořádně rozloučit.
Přeji hodně sil a štěstí v dalším těhotenství! 🍀🍀🍀
Otěhotněla jsem 7. měs. po a máme zdravého chlapečka
Já jsem potratila 2x, poprvé jsem v 11 týdnů začala krvácet zjistilo se že se plod přestal vyvíjet už v 9tydnu, sama jsem si ho doma porodila,do teď mm před očima obrázek plodu v plodovem vaku, po 4 měsících jsem zase otěhotněla ale plod žádný jen rostl plodovy vak který ve mě nechaly růst do cca toho 16teho tydne,pak praskl manžel mě vezl s ručníkem mezi nohama do nemocnice a i přes ten ručník byl za mnou na zemi proud krve,poslaly mě domů že ještě tam kousek je ale to vyjde samo, další den jsem začala doma hrozně krvácet takže zpět do nemocnice tak se rozjely šílené bolesti a za živa mě prisel vyčistit,opravdu do mě narval ruku a něco že mě vytáhl. Vše se událo rok 2016 a 2017 v Irsku, už jsem jedno dítě měla ale psychiku jsem měla v prdeli, každopádně jsem pak otěhotněla až rok 2019, narodila se nám dcera a rok 2024 další dcera.
Takže věř že každá která si prošla potratem a je jedno v jakém týdnů,každá jsme na začátku v háji a každá to neseme těžce, moje rada je mluv o tom, ať už s manželem rodiče sourozenci kamarádky nebo i psycholog ale mluv ♥️♥️♥️
Posílám hodně sil ♥️♥️♥️
@hanulka190 po jaké době jste se vrátila do “normálu” práce atd …
@svetluseeee Já po 6 týdnech. Nejhorší bylo prvních 14 dní, to jsem brečela často, večer. Když se mi po 4 týdnech vrátila ms, zlepšilo se to, věděla jsem, že funguju, začala zas měřit bt a psychika se zlepšila.
@hanulka190 po jaké době jste se vrátila do “normálu” práce atd …
@svetluseeee okamžitě, asi týden po návratu z nemocnice
Moc mě to mrzí, taky mám takovou(jinou) ošklivou zkušenost, pomůže se vyplakat, vytruchlit a až bude čas tak žít život dál… čas rány otupí a zahojí, ale už to vždycky bude součást tebe…
Člověk takovou ztrátu musí prostě odžít ❤️ drž se, posílám sílu
Od žen v okolí, co to zažily, vím, že jim dost pomohla možnost se nějakým svým způsobem rozloučit. Existují už i porodní asistentky a organizace, které s tímto mají zkušenost, jak se dá rozloučení zařídit, konkrétně teď neporadím, možná bude vědět někdo další, jak se organizace jmenuje.
@ee.liska To je mi moc lito.. po jaké době jste se začali snažit? A po jaké době to vyšlo? Čekali jste na výsledky z genetiky?
@svetluseeee počkali jsme po šestinedělí, otěhotněla jsem za devět měsíců. Ale až když jsem se na všechno vykašlala. Výsledky z genetiky jsme nepotřebovali, důvodem byla placentární příčina.
Od žen v okolí, co to zažily, vím, že jim dost pomohla možnost se nějakým svým způsobem rozloučit. Existují už i porodní asistentky a organizace, které s tímto mají zkušenost, jak se dá rozloučení zařídit, konkrétně teď neporadím, možná bude vědět někdo další, jak se organizace jmenuje.
@jakuvik To potvrzuju. My jsme byli v nemocnici tehdy první, po změně zákona, kdo žádal pozůstatky plodu k “ pohřbení”. Malou máme v urně doma. Už je to přes 7 let a ještě jsme ji “ nepustili “.
Od žen v okolí, co to zažily, vím, že jim dost pomohla možnost se nějakým svým způsobem rozloučit. Existují už i porodní asistentky a organizace, které s tímto mají zkušenost, jak se dá rozloučení zařídit, konkrétně teď neporadím, možná bude vědět někdo další, jak se organizace jmenuje.
@jakuvik Ano, jedna taková organizace je https://www.prazdnakolebka.cz/ , některé nemocnice s nimi pracují, ale mají i bezplatné poradenství po ztrátě.
Drž se, posílám obětí a sílu, určitě to pro tebe musí být těžké ❤
Mrzí mě čím, musíš procházet. Je to extrémně bolestné. To jsou asi otázky, na které je velmi těžké odpovědět. Už jsem tady tohle téma zahlédla, že se předčasně ukončovalo těhotenství.
Zkus vyhledat pomoc psychologa, nebo zavolej zkus se podívat na web prazdnakolebka, je to pro rodiče, co přišli o dítě, ať během těhotenství, nebo krátce po porodu.