Mám kapacitu jen na dvě děti. Co dál?

@chrystyanna pokud už máte tak to to nastavené tak bych šla na přerušení je to sice věc ke které nejsem moc nakloněna ale každý to má jinak možná bych pak zvažovala větší ochranu ...když další dítě nechci tak udělám i psí kusy aby nebylo a není to jen o ženě teď taky záleží co vás partner na to říká " hlavně to musíte mít vy na 100% ujasněné jinak vás to položí

Já takhle zjistila, že jsem těhotná po čtvrté. Myslela jsem, že to nezvládnu, ale muž mě hodně podporoval a vzal to jako fakt, že budou prostě čtyři a ani chvilku jsem nelitovala, že tu je prďolka s námi. Ale teda celý první trimestr jsem to rozdýchavala.

Třetí bylo neplánované, velmi těžko jsem to zpracovávala. Manžel a nikdo z rodiny by potrat nerozdýchali. Třetí jsme si tedy nechali, jsem vděčná, že to zvládáme díky manželově práci a že jsou všichni zdraví. Samozřejmě mám všechny 3 stejně ráda. Ale že bych si to užívala, o tom opravdu nemůže být řeč, vše je na mně. A právě proto, aby se nestalo to, co @domza, šla jsem na sterilizaci. To manžel taky nechtěl. Ale byla jsem rozhodnutá, že další už absolutně NE a připadalo mi zodpovednější to vyřešit finálně než brečet nad dalším pozitivním testem. My jsme totiž pár, co evidentně těhotní jenom kolem sebe projdeme (2 ze 3 máme i přes ochranu), takže jsem z toho měla hrůzu. No, manžel má sice sen velké rodiny, ale odmítá vidět, kolik je za vším tím cirkusem práce, takže se bude muset spokojit s tím, co má.

@chrystyanna My jsme třetí těhotenství neplánovali, chtěli jsme děti dvě. Osud chtěl jinak a já přišla na to, že jsem zase těhotná "naštěstí" až v 5 měsíci těhotenství na preventivce ( ne, nepoznala jsem na sobě že jsem těhotná, jsem hodně hubená a prostě to nebylo skoro vůbec vidět. Menses jsem neměla - kojila jsem ještě syna v té době ). A jsem ráda, že jsem přišla na těhotenství pozdě, protože jsem se nemusela rozhodovat, zda si miminko nechám - nevím, jak bych se rozhodla, ale jsem prostě ráda, že jsem te volby byla ušetřena. Na rovinu třetí miminko bylo nejhorší, bylo to prostě malé uřvané mimino, do jeho roku to byl očistec. Teď bude mít 2,5 a je to úžasný, chytry, šikovný klouček a parťák svých straších bratrů a rozhodně nelituji. Není tam žádné jaké by to bylo, kdyby...

Znám několik lidí, kteří se z dítěte z důvodů, které jim připadaly vážné, dítěte vzdaly, a litovali celý život. Dokonce když se mi narodilo třetí dítě, víckrát se mi stalo, že přišla úplně cizí žena a gratulovala mi s tím, že ona se svého třeťátka vzdala a dodnes si to vyčítá.
Znám několik lidí, kteří se stejnými pocity jako ty bojovali celé těhotenství, ale nakonec jsou šťastní, že dítě mají.
Neznám nikoho, kdo by si dítě nechal a litoval toho.
Ale určitě existuje i spousta lidí, kteří se z dobrých důvodů dítěte vzdali a nelitují toho.
Takže chci říct - ať už se rozhodneš jakkoli, je to v pořádku. Ale není to snadné rozhodnutí, už těhotná jsi a něco to znamená. Takže když se rozhodneš pro ukončení, ujisti se,že máš opravdu dobré důvody a jsi si jistá. Protože se obávám, že jakékoli pochybnosti rozhodně postupem času nebudou menší a menší, ale naopak.

Rozhodni se podle sebe, podle toho, jak to cítíš, než aby ses potom celý život trápila (dítě je velký závazek, ale to už víš)....je to tvoje věc, tvoje tělo, tvoje volba...

Neznám lidi, co by měli třetí a litovali, že ho mají, ale stejně tak neznám (osobně) nikoho, kdo do třetího nešel a pak toho litoval. Já mám dvě děti císařem, z asi milionů důvodů třetí nechci a ano, kdyby se náhodou stalo (nestane, mám těělísko a sex je minimálně), šla bych na potrat. Ale nikdo jiný za tebe rozhodnutí neudělá, jak se říká, nikdo nechodíme v cizích botách. Neznáme majetkovou, finanční ani rodinnou situaci.

@chrystyanna tohle bude každý prožívat jinak, těžko říct, jak moc velké výčitky budeš mít zrovna ty. Taky nevíme, jestli opravdu nezvládáš už dvě děti co máš a fakt meleš z posledního, nebo tohle vše píšeš jen v návalu paniky a hormonů (já jsem slušně panikařila po zjištění 3. těhotenství, ačkoliv bylo dítě chtěné). Myslím si, že pokud tam nějaké pochybnosti o správnosti rozhodnutí jít na potrat jsou, výčitky mít budeš. Zkus si představit samu sebe třeba za 20 let...nebo třeba ve stáří. Budeš spíš litovat toho, žes šla na potrat nebo žes nešla?

Mám 3 děti hodně rychle po sobě. Druhý syn byl strašně ale opravdu extrémně náročný. V noci skoro nespal. Třetí těhotenství bylo dost překvapení, i když jsme ještě o jednom dítěti přemýšleli, ale že bude tak rychle. Po dvou klucích mám holčičku. Je úžasná a jsem moc vděčná, že si k nám takhle našla cestu. Strašně jsem se toho bála. Měla jsem předčasné porody, u druhého těhotenství jsem byla měsíc v nemocnici a bylo strašně těžké být od syna pryč. Po druhém porodu jsem byla uzlíček nervů. Bylo to strašné, malý pořád plakal, nespal. Do toho samé nemoci a já s dětmi věčně sama doma, manžel v práci. Holčička se mi narodila, když měl syn 2 roky a druhý 5 let. A i když občas je to náročné, jsem psychicky v pohodě, přijde mi snazší než se dvěma. Malá je andílek, je to veselá, usměvavá holčička a kluci jí milují. Měla jsem strašný, strašný strach, že to nezvládnu, bála jsem se, jestli to nebyla chyba. Manželovi snížili plat a sebrali odměny, protože firma na tom byla špatně. Měl trochu víc než minimální mzdu. Malé je teď 5 měsíců je to naše sluníčko. Nelituji a jsem moc ráda, že ji máme.
Rozhodnutí je na tobě, ty se budeš o dítě starat nebo žít s tím, že jsi šla na potrat. Tak to je a jestli toho budeš litovat záleží opravdu jen na tobě. Každá žena je jiná a vnímá to prostě jinak. Držím palce ať se rozhodneš jakkoliv.

Já byla jednou dobrovolně na potratu a nelituji,nikdy ..proč? Stejně jsem to nechtěla, nemohla mít. V pokročilém stádiu bych to nedala,ale takhle v začátku to ještě nic není .
Úplně první těhotenství jsem potratila samovolně a to mě mrzí dost, protože jsem po tom toužila,přála si ho.
Je to jen na tobě.

@chrystyanna Finance jsou důvod, proč do třetího nejdeme. Ale - před časem jsem měla zpoždění a oba jsme si s mužem prošli všema fazema šoku 🤭, že bych mohla být zase v tom. A ve finále jsem to po několika nervy vypjatých dnech dostala a oběma nám to bylo hodně líto 😔 Kdyby to tenkrát klaplo, asi bych se z nich dávno zcvokla, ale nějak bychom to přečkali ❤️ Teď už jsme na to staří a peníze jsou problém a přesto to ve mně pořád hlodá. Tak jen takový úhel pohledu. U mě je to teda taky o tom, že mam za sebou dva potraty a neuměla jsem si představit projít tím dobrovolně...

mam 3, chtela jsem 3, nikdy jsem toho nelitovala, ale - nekdy je to fakt narocne,. Nevim proc ti lhat, ze si dalsiho ditete navic clovek ani nevsimne. Proste kolikrat chybi ruce navic, kdyz jsme na vylete, tak mam pocit, ze se nekdy tocim jak korouhvicka abych mela o vsech prehled. Do nasi rodiny treti holcicka krasne zapadla, kdybych ji nemela, mela bych pocit, ze mi neco chybi. Ale ja to takhle chtela

Pokud u tebe prevazi duvody proc ne, nema te nikdo pravo soudit. 3 deti jsou tezke. Ve vsech ohledech. Na arguement, ze nikdo nezna nikoho kdo by toho litoval bych asi rekla, ze to mozna spis nikdo neprizna nebo zapomene nebo o tom proste nepremysli, protoze rict o svem diteti, ze litujeme ze ho mame - to z nas uz dela trochu divneho cloveka
Jinak ale 3 deti jsou super, zabavi se spolu, je u nas porad zivo, kdyz 1 nema naladu dalsi 2 si porad mohou hrat spolu, neznaji samotu. A strasne moc se navzajem miluji, kdyz se 2 hadaji, treti to brzi... Jsem za to moc vdecna

Ja take neznam nikoho, kdo by litoval, ze sel do tretiho ditete.
Ja nelituji. Je to sice pro me extremni mazec, ale to moje treti batolatko je naprosto uzasny clovicek. A nebyt jeho, tak by nevypluly na povrch vsechny mozne hnusy, ktere se predtim tvarily, ze uz jsou davno pryc 😏

Tvoje telo, tvoje volba. Ty se budes trapit myslenkami na potrat, stejne jako se starat na 110% o to pripadne treti. Oboji je urcite narocne a volba je ciste na tobe, nikdo nema pravo te soudit. My mame deti 3, a uprimne rozdil mezi dvouma a trema neni veliky. Akorat vic peres, varis.... zas si dost vyhrajou, treti vsechno dedi... Auto menit vetsinou nemusis.

Chtěla jsem vždy jedno dítě a mám dvě. A druhé vzniklo omylem. A nebýt toho, že první dítě se narodilo nemocné, tak bych šla na 100% na potrat. A teď vím, že bych nelitovala. Dvě děti jsou na mě strašně moc. Ale prostě tím, že syn byl, je a bude jiný, tak jsem toužila mít zdravé dítě. Což se povedlo. Ale dvě děti opravdu nejsou pro mě. Otěhotnět potřetí, nerozmýšlela bych se ani sekundu.
Ale to jsem já a moje situace. Ty sama musíš vědět, jestli bys chtěla/zvládla ještě jedno. A co manžel? finance? Každopádně žádné rozhodnutí není špatné.

Šla jsem na přerušení a nelitovala jsem nikdy

Mám 3 děti ze 4 těhotenství. Všechny chtěné. První těhotenství bylo bohužel ukončeno v 20.tt kvůli vývojovým vadám. Vůbec nelituji, že máme tolik dětí. Někdy je to náročné,ale dá se to. Vím stoprocentně, že kdybych otěhotněla znova a vše bylo v pořádku, na potrat nepůjdu. Hrozně bych si to vyčítala.

Kdyby se mi to stalo stojim pred stejnym polemizovanim.

Ono by asi nejvic zalezelo jak bych na tom byla s praci a kolik let by mely ostatni deti...
Ani na to nechci pomyslet...
Rozhodla bych se pro ne , ale vim ze bych to sebou cely zivot nesla, ale 3dite bych nezvladla a taky by to otraslo vztahem.

Mit aspon 1x mesicne hlidani asi bych mluvila jinak...

@chrystyanna já mám 3 děti, třetí bylo neplánovaně, byla jsem z toho dost frustrovaná a myslela jsem že to nemůžu zvládnout, ale to třeti je moje nejoblíbenější a nejveselejší, bez něho by mi bylo hodně smutno. Dvě vytváří děsný napětí mezi sebou, na tri se to nějak rozloží a je to i jednodušší, i když ne s prádlem z toho mam fobii.

Mám dvě a málem sem měla tři. Jsem ráda, že máme dvě, tři bych nedala…

Omlouvam se vsem, ale od toho jsou prece miniinterrupce. Taky jsem ve 20 byla a nikdy jsem ani minutu nelitovala. Jen jsem byla rada, ze to mam za sebou a ze mam po starostech.

@barumrallyebum a co jako myslis ? Ze kdyz je tam slovo mini ? Ze si to clovek pak min vycita ? Nebo jak mam tvoji zpravu chapat ?

Tak ted uz snad bez chyb, uz vyprsel cas na opravy. 🙂
Jenom k tomu prijmu,, ty se chces vracet na full time? Nasemu nejmladsimu je rok a 3/4 a rekla bych, ze prijmove to zatim takovy rozdil neni (nez kdybych sla na polovicni uvazek, coz mam pak v planu).
Materska byla docela v pohode, ac vypoctena z prijmu z roku 2017, bohuzel, no, ale lepsi nez dratem do oka, to bylo pul roku.
Rodicak jsem si na temer pul roku dala na 20 000 a k tomu jsem mela od zacatku rodicaku, cili od cca 6 mesicu syna DPP/DPC z domova, coz bylo a je 7 az 10 000 mesicne (plus mam jeste 2 male privydelky), takze od 6 m do 12 m jsem byla vylozene vysmata s plus minus 30 000 mesicne.
Pak jsem rodicak teda snizila na 7, ale porad sakum prask za vsechno tech temer 20 000 domu mesicne prinesu.
Az se po detech vratim za rok a ctvrt to prace, tak na polovicni uvazek a to nebude zas o tolik vic nez nejakych 20 000 cisteho, cili on ten rozdil v prijmu nebude takovej. Proste za me to na materske/rodicovske neni takovej rozdil.
Kdyz pises, ze budete potrebovat i tvuj prijem, tak asi myslis vyssi uvazek, ze?
Plus sleva na dani za 3. dite je vyssi nez za 1. a 2., jsou to dalsi 2000 mesicne.

Ale jasne no, jestli chces zpet na full, tak to je uplne neco jineho, to samozrejme budou uplne jine penize.

@fatal_error myslim , ze ani ne kazdy zvladne vydelat ,, tolik,, penez vseobecne ...

A proste 3 deti to jsou - 3 kola, 3x lyze , 3x vstup do kina , dovolena jine drazsi pokoje...atd atd ...

@veronicka89 My prave 3 deti mame, takze si ty naklady umim predstavit a neni to tak desne, jak jsem predpokladala, i kdyz s vekem se to bude zhorsovat, zas ale budou rust (hlavne me) prijmy. A to nejsme zadni prachaci.

Ale za sebe rikam uprimne, ze kdybych ja ted zjistila, ze jsem tehotna, tak bych sla rozhodne na potrat. Hlavne teda ale kvuli veku, je mi 41. Takze urcite rozumim, ze se nekdo muze dostat do bodu, kdy uz ne.

Cili chapu, ze kazdy ten stop stav muze mit jinde. Nekdo uz u jednoho, nekdo u 2, nekdo u 3 (ja), nekdo u 4 atd. A je to kazdeho pravo a vlastne tomu opravdu rozumim.
Jen jde o to, jestli ty duvody v tu chvili staci a nejsou treba zdanlive, neni to obava, ktera by se vlastne ani nenaplnila a ve skutecnosti by realita nebyla nakonec lepsi a schudnejsi. Tohle je potreba fakt promyslet.

My třetí chtěli a až časem jsem zjistila že na to nemám úplně kapacitu 🫣☺️ občas depka, chaos a pocit selhání. Ale převažují pozitiva ❤️ hlavně když vidím jak se kluci podporují, velká rodina je dar i když občas dost na palici.

📌

@chrystyanna měla jsem kolegyni v práci, ktera byla na potratu když čekala třetí a jeste po 20 letech se tim zabyvala a mluvila o tom, ze ho klidne mohla mít. Já jsem šla před třemi lety na přeruseni u čtvrteho, coz by bylo uz moc, ale take se k tomu nekdy vracim a mam z toho trochu psych. problemy.