• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Potrat ve 22tt - jak to zvládnout? :-(

(Zamčená)
@jessika to určitě :slight_smile:
23. bře 2014 v 18:31  • Odpověz
@martas321
@lucie2604 jste úžasné holky :dizzy_face:
23. bře 2014 v 18:52  • Odpověz
Jsem strašně moc ráda, kolik se tu sešlo laskavých maminek, co by ráday pomohly s doporučením konkrétních pracovišť, lékařů a vyšetření. Jste moc hodné. Teď už je to jen a jen na mamince zakladatelce, jestli je jiź rozhodnutá v tom nešťourat a nebo se do té poslední možnosti zahryznout, ví kam se může obrátit.
23. bře 2014 v 19:02  • Odpověz
@krausule drzim palecky, urcite se rozhodnes spravne. nikdo ti bohužel nemůže poradit. vim, ze je to moc tezke. pravda je takova, ze kazda z nas to citi jinak a jinak proziva. mam známou, která jako dite mela oboustranny rozstep patra i rtu. je to na ni videt a to dost, kdysi ty operace neumely tak jako dnes. na druhé strane si prosla peklem --od deti ve skole, lidi na ulici--operovali ji totiž az v sesti letech. muselo to byt desne. nastesti dnes deti operuji snad téměř hned, takze jdes s mimcem domu uz s relativne normalnim obličejem. deti vnimaji operace jinak nez dospeli. na druhé strane clovek musí byt hodne silny a chtit si tim projit --bolest dítěte cítíš i ty sama. a asi to nese dospeli hur nez dite. musí byt clovek smireny s tim, co všechno ho pak ceka , vliv to ma samozrejme na celou rodinu i na jeji chod. vis, kdysi jsem si rikala, ze nikdy nechci mit postizene dite a ze nikdy nenecham takove dite narodit. ze nezkazim život sobe a ani jemu. jenze ted je mi skoro 32, snažíme se o rodinu a cloveku je lito, ze to nejde. az otehotnim , budu stastna , když mi bude zdeleno, ze je dite zdrave. ale co když ne? pak me bude zajímat jak moc velke ma byt postizeni a hlavne zda jde resit. sama nevim, jak bych se rozhodla. je to opravdu moc tezke a chápu, ze bys rada vedela cos tim, ale bohužel ti to nikdo neumi rict. porad se s manzelem, rodinou - asi je to věc všech lidi v blizkem okoli. musite vedet zda do toho jednohlasne chcete jit ci ne. opravdu drzim palecky. jak jsem jiz psala, kazde tve rozhodnuti bude spravne!!!! a duvodu se da vymyslet milion !
23. bře 2014 v 19:05  • Odpověz
@krausule zkus si najít čas projít i tyto stránky:

http://cekamepostizenedite.cz/uvod

a pokud by ses rozhodla pro potrat, tak je velice pravděpodobné, že budeš trpět postabortivním syndromem a budeš potřebovat pomoc - tu pak můžeš hledat zde: http://www.ikarmel.cz/kniha/Cas-k-uzdraveni_PAU0242.html

nebo tu: http://prolife.cz/?a=4&id=522
23. bře 2014 v 19:09  • Odpověz
@crawler díky. Taková chvála potěší :slight_smile:
23. bře 2014 v 19:19  • Odpověz
@krausule : Je mi to hrozně líto, ale z mé rodinné zkušenosti.. Moje dnes již 22 letá sestrenka, se narodila také s touto diagnózou. Asi týden po porodu prodelala operaci, další asi v 10 letech, kdy teda jako mala mluvila hodně špatně, tak v tech 10 letech se učila znovu úplně mluvit jako od miminka..... Ted nedávno mi říkala, ze bude muset asi zas na další operaci, ale bere to vše s nadhledem... Je to chytrá mladá dáma, která normálně mluví, studuje, dodelava si maturitu, a je v České reprezentaci v Kumite.... :slight_smile:
23. bře 2014 ve 20:18  • Odpověz
@crawler Děkuji, nijak úžasná se ovšem necítím :slight_smile: Jen bych ráda mamince, která prožívá to co já před lety, podala pomocnu ruku. Sdílím její obavy, nejistotu. Ráda bych jí poradila, kam se obrátit, které odborníky oslovit, než udělá definitvní rozhodnutí. Rozhodnutí, které nelze vzít zpět. Já z vlastní zkušenosti vím, že pokud je rozštěp vada izolovaná, tedy bez dalších přidružených vad, není důvod k ukončení těhotenství. Mám zcela normální dítě, obklopené milující rodinou, přáteli... Ale bohužel nevím, jak to zakladatelce říct. 100% jistotu, že je dítě zdravé totiž nikdo nedá ani po sérii prenatálních vyšetření ani v případě, že nebylo diagnostikováno prenatálně nic, může se po porodu ukázat, že... Jsou vrozené vady, které zjistit nelze. Potom je 100% jistotou, že neporodím dítě s vadou, neotěhotnět. Ach jo. Maminko, než se rozhodneš ukončit těhotenství, prosím, navštiv ještě jiné pracoviště fetální medicíny, navštiv rozštěpové centrum. Výsledek pak už musíš sama v sobě porovnat a rozhodnout se. Jen ukvapeného rozhodnutí bys pak mohla litovat.
23. bře 2014 ve 20:27  • Odpověz
@krausule Narodila jsem se s levostranným rozštěpem patra a rtu. Nikdo v naší rodině tuto diagnozu neměl a ani se u mě nečekala.. a prostě se to stalo. Lidi jsou zlí, děti o to víc, to nebudu zastírat. Měla jsem ale krásné dětství, s rodiči kteří mě milovali takovou jaká jsem a přátele, na které je spolehnutí v každém slova smyslu. Jsou vady, které jsou vadami, tohle je jen kosmetické.. !!! Věda je dál než byla před třiceti lety, ale stejně to na mně málokdo pozná!!! Dneska se operují děti téměř po narození, já byla až po půl roce... Má matka mě vozila v kočáře a jediný chudák byl pes bez ocasu, já rozhodně ne. Taky si rodiče říkali, proč oni... A co? Narodila jsem se a měli mě hodit z mostu nebo hodit do babyboxu, kdyby tenkrát byl? Nejsem dokonalá, ale až na rozštěp mi nikdy nic zdravotního nebylo, prospívala jsem a že si se mnou dala mamka víc práce? Z ní to udělalo silnějšího člověka! Neměla jsem cítit patro, neměla jsem umět sykavky... a já patro umělé cítím a sykavky cedím jak báseň... Jako fakt sorry, ale jít na potrat ještě po dvou potratech... když dítě bude mít jen kosmetickou vadu... je ubohost. Vím, že je to těžké... a co? Nejsi první ani poslední co se jí to stalo a já nejsem první ani poslední s rozštěpem...
Pokud tě něco zajímá, klidně napiš IP.
23. bře 2014 ve 20:45  • Odpověz
@krausule už jsi rozhodnutá? Nezvažovala jsi návštěvu toho speciálního pracoviště, co ti tu bylo doporučené? Možná by to pomohlo i v případě, že se rozhodneš pro potrat. Člověk pak má pocit, že vyzkoušel vše pro to, aby se ujistil, že tu variantu nechat si miminko a bojovat o jeho zdraví nezvládne. Drž se, protože pokud se rozhodneš pro potrat, to nejhorší tě teprve čeká :frowning2:. Mě hodně pomohla diskuze Potrat - jak nastartovat a začít znovu. Ono je možná těžší rozhodnout se v situaci, kdy nejde o vadu slučitelnou se životem. Já jsem se rozhodovala a věděla jsem, že první syn má nejen Downa, ale i vážně nemocné srdce, se kterým by nejspíš nepřežil ani do porodu. Zní to hrozně, ale na jednu stranu to rozhodování bylo snažší o to, že ty šance na normální život byly mizivé.
Pořád doufám, že se rozhodneš bojovat, žena je mnohem silnější, než si myslí. Ale žádná z nás tvé rozhodnutí není schopná ovlivnit.
23. bře 2014 ve 20:49  • Odpověz
@sarriku Teda upřímně, stokrát více na zvracení je mi z Vás, než z myšlenky jít za této situace na potrat. Jste duševní ztroskotanec, když můžete zbaběle napsat ženě v tomto duševním rozpoložení tak odporná slova. Styďte se !
23. bře 2014 ve 21:19  • Odpověz
@amazonka.k Naprosty souhlas a zvlast tristni je to od nekoho, kdo sam zadne deti nema a rozdava rady, jako kdyby vychovala polovinu Jedlickova ustavu.
23. bře 2014 ve 21:22  • Odpověz
@krausule Proč ukončit? Dnes se dá vše operovat!! Můj manžel se narodil s roštěpem horního rtu a patra a dnes to nejde ani poznat, a to je už 28 let. Pokud jde jen o tohle a nic jiného miminku není, neukončujte :frowning2:
23. bře 2014 ve 21:25  • Odpověz
@krausule jinak tady je vše
http://www.rozstepy.cz/
Ale je to na vás, já se taky bála, u našeho miminka bylo riziko asi 20%, že by mohlo mít roštěp, jako manžel, spíše jsme se báli roštěpu páteře. A teď nám v postýlce spokojeně spinká 1,5 roční holčička :slight_smile:
23. bře 2014 ve 21:34  • Odpověz
radím tě, vykašli se na tuto diskuzi, když vidím, co jsou některé mamky schopné napsat... :frowning2: ...mě vyšlo z testů 8 z 10 ti vzorků pozitivní, že mam rakovinu a po operaci bylo vše v pořádku, bylo to nezhoubné...a pak jsem čekala Terku a v prvnim trimestru mi řekli, že máme hodně vysoké riziko dow. syndromu, šla jsem na odběr a bylo to ok...takže drobet vím, čím si procházíš, jakým stresem a tak, nedovedu si představit být v tvé situaci, tohle rozhodnutí je opravdu jen a jen na tobě, neposlouchej tady nikoho, udělej to co uznáš za nejlepší pro sebe, pro tvou rodinu pro tvůj život.
23. bře 2014 ve 21:41  • Odpověz
@maxinkaa tato stránka už není aktualizována, aktuálně fugují webové stránky Občanského sdružení Šťastný úsměv www.stastny-usmev.cz :slight_smile:
23. bře 2014 ve 21:47  • Odpověz
23. bře 2014 ve 21:48  • Odpověz
@krausule nevím, na kterém pracovišti ve Zlíně tu vadu u miminka diagnostikovali, ale I.Dhaifalah, o které píše @lucie2604 je primářkou Centra fetální medicíny v Baťovce ve Zlíně, tak by jsi ani nemusela jezdit do Olomouce. Vím, že tam bývá každou středu. Tady jsou kontakty http://www.kntb.cz/centrum-fetalni-mediciny-a-lekarske-genetiky
23. bře 2014 ve 23:01  • Odpověz
autor
@vera_j dekuju moc..upřimne-kdybych tušila jake dokažou byt nektere "holky-maminke" zlé..a co dokažou napsat človeku,kterej je momentalne opravdu dost"na dne"..vykašlala bych se na to..samozrejme,čekala jsem i negativni reakce..s tím človek opravdu musí počítat-ale ja osobne bych nikdy vedome nedokazala takto ublížit nekomu,kdo spíš potřebuje poradit,povzbudit..tak či tak dekuju moc za podporu.
24. bře 2014 v 07:58  • Odpověz
autor
Dekuju všem za podporu,rady..i pomoc,kterou nabízejí..neskutečne moc si važim lidi-kterí dokažou byt vuči problemum "cizích" lidi empatičtí..dokažou se vžit do situace "neštastne maminky"..pro kterou je opravdy tady toto dost težka situace..taky po přečtení teto cele diskuze musím ale dat za pravdu "přiteli",kterej mne hned řikal..at to nikde neřeším..že nekterí lidi dokažou byt hodne zlý..a ublížit tak neskutečne..že mne to akorat bude bolet..človek je ale nepoučitelný a takouto smutnou vec,nechce v sobe dusit..potřebuje se vypovídat,povzbudit..utešit..v každem připade at každy jedna dle sveho svedomí a vedomí..všem vam dekuji..
24. bře 2014 v 08:11  • Odpověz
@krausule a mohu se zeptat jak si se rozhodla?
24. bře 2014 v 08:19  • Odpověz
@krausule Já si naopak myslím, že se tě většina maminek snažila povzbudit, dodat ti odvahu a naději. Psala jsi, že ty nejsi dost silná, abys dítě s handicapem zvládla. Ale vezmi si, kdyby se žádné ultrazvuky jako za doby našich rodičů nedělali a holčička by se s postižením narodila, tak bys tu sílu měla, musela bys mít. Tak jaký je rozdíl v tom, co je teď a co bude za tři měsíce? Je to pořád stejné dítě. Jediný rozdíl je v tom, že teď můžeš legálně rozhodnout zda bude žít nebo ne....Kdybyste si to rozmysleli, určitě sem napiš, myslím, že to všechny strašně rády uslyšíme :slight_smile: Ale i tak přeju hodně síly.
24. bře 2014 v 08:23  • Odpověz
@marukm to mate pravdu, pani uz tak je ve svizelne situaci (sice vinou doktoru, kteří ji neinformovali o nezavaznosti vady), ale v te situaci tohle slyset, tak zesilim. Sama jsem mela potrat indikovany, v cloveku uplne něco umre. Ja tak stravila lonske vanoce, na vanoce tydle info a pak do nového roku jsem cekala na rozsudek. Myslim ze za tech 14 dni ve mne něco umřelo, nejaka radost ze života ci z vecne nadeje. Ale prave proto jsem psala at jde pani dal, ze ji někdo slepe nakukal.
Krom toho bohužel v tom 20tem se uz musí rodit, at to tu někdo napise, ze to není obycejny potrat, uspat, vyskrab a dal. Proste normalne to prdolatko musite vytlacit a vyvolavacku jsem mela u prodou dvakrát a to je taky maso, když to zabere. A tak dále. Ani to tu nechci psat, ze todle musí někdo absolvovat. tak k ni budte laskavi. My to neovlivnime.
Muj lonsky boj zacal stejne, první telefon a at se chystam na potrat a ze uz rovnou porodem a tak. Zadna nadeje od doktora nic. S manželem jsme sedeli na netu a zjistili jsme ze je ještě tolik cest. Vůbec jsme nechapali co dnes doktor umi vypustit z pusy. Sice jsme dali 14000 za testy navíc, ale diky tomu jsme nase male i zachranili. Kdybych i absolvovala odber klku, poskodila byse spatne zalozena placenta, která prave způsobovala ty spatne testy a mimi to neda.
A to uz by bylo na pribeh sam o sobe, jak to doktori po.... az k porodu.
Ale zaver je, verit, udelat vse pro to si byt jistym, ze opravdu neposilam na jiny svet člověka zdravého a uvědomit si, ze jde opravdu o velky zakrok jak pro nenarozene dite tak především a ve velkem pro matku. Psychicky dopad potratu je celkem na cely život. Takze pani podpořte, pomozme ji najit rady co a jak a pak at se sama rozhodne jakou cestu zvoli pro sebe a svoje vysnene detatko.
Drzme ji palce at je proziravejsi nez sousacna medicína, protože ja jsem osobne zazila, jak dnesni bezbrehe chovani doktoru vas muze pripravit o zdrave vesele detatko. Nastesti my jsme bojovali a když vidim prdolku jak je tu s nami a uvedomuji si, ze jen diky blbosti doktoru tu nemusel byt, tak je mi často silene ouvej.
24. bře 2014 v 08:49  • Odpověz
@krausule prosim vas jen si z toho nic nedelejte, opravdu ty utocive zprávy jsou od lidi, kteří netusi. A vlastne jim muzeme zavidet. Také si pamatuji den kdy mne tadle zprava o potratu cekala (2 dny před stedrym dnem) a jak jsem do te doby netusila, jak se muze zastavit cas i srdce. ja proto todle nikdy neresim verejne. každý vždy hodnotíme z vlastního pohledu, nikdy druhého. ja zazila dvakrát indikaci k potratu a pokazde mam doma krasne zdrave ditko. pokazde slo bud o muj nebo diteti život a vždy se lekari mylili. to je na tom nejhorsi, ze ja uz nevim komu verit, když dvakrát selhali.jen jsem chtěla poukázat, ze se dnes fakt dela byznys s city rodicu. pitoma vypocetni technika a vse. empatie doktoru uz je dnes opravdu jen a jen pojem. delejte tak, abyste si v budoucnu nemusela dle vašeho svedomi nic vycitat. to uz mame každý nastaveny jinak.
U nas když to nastalo tak i ti nejblizsi nam sli taky po krku. Ja celel vanoce stravila uplne mimo realitu. Jedinou oporou mi byl manzel. Napsali jsme jeziskovi :slight_smile:))))) a prodlaka je s nami doma zdravi, omlatila bych to doktorce o hlavu co si vůbec dovolila.
24. bře 2014 v 09:02  • Odpověz
@romantika Moc dobře jste to napsala. A je opravdu zarážející že dnes nějací doktoři vyřknout ortel, udělají závěr a hotovo. No a pak je to tak jako ve Vašem případě a případě této maminky pátrat, snažir se a bojovat dokud to jde. Sbítat info a snažit se jejich "ortel" vyvrátit. Pokud by to byl jen rozśtěp patra bez váźného zasažení mozku není důvod k takovému řešení. Holčička má podle dr. riziko hluchoty. Já od narození mám roziko slepoty a pořád vidím :slight_smile: Sice bída, ale vidím. A ač denně zachtaňují lékaŕi na celém světe miliony źivotů, někdy se prosté mohou mýlit, Já vím, je to banalita....ale mě ke konci šestinedělí´oistihl šílený průjem. Nebyl ničím k zastavení, zhubla jsem během týdne asi 6 kilo a byla tak slabá. Dr, udělala testy, nikde nic nebyla a tak se rozhodla mě 14 dní cpát silnými antibiotiky díky kterým jsem přišla o to málo mléka co jsem měla. Pak jsem śla k jíné, Ta na mě koukla a řekla - spíte? Odpočinete si aspoň chvíli? Světe div se, matka na konci śestinedělí byla jen k smrti vyčerpaná, unavená a průjem byl obrana organismu jak na sebe upozornit. Sračilo se 2 dny prospat a byl klid. A přechozí dr. mě uź chtěla posílat na lůťkové do nemocnice na kapačky. Na to je vidět co doktor to jiný úhrl pohledu.
No a s tím potratem to rozhdné není žádná sranda. Mě to sice nepotkalo ale potkalo to mojí velmi dobrou kamarádku se kterou jsem to proźívalado posledního puntíku.Byla jsem tam s ní, pak jsem za ní chodila domů....první týdny jen plakala a nemohla o tom vůbec mluvit. Jejímu chlapečkovu v 20tt našli srdeční vadu neslučitelnou se životem a prý by se ani porodu nedožil. Šla tam s pocitem źe to zvládne, je hodně silná a pak se prostě naprosto sesypala. Po asi měsíci mi řekla źe to, jak jí dali něco na to aby Honzík zemřel a čeala na to....že to byl nejhorší záźitek v jejím životě a bolelo to psychicky mnohem více než porod. Cítila jsem takovou bolest a bezmoc a to jsem byla jen "divák". Takže kdo píše že to jde, toho bych kopla.
Já pevně věřím že tady prostě maminka posbírala dost kontaktů kam se obrátit a má možnost to prodiskutovat s odborníky na pravém místě co s tím mají zkušenosti a aź bude mít po vyšetřeních, může znovu zvaźovat.
24. bře 2014 v 10:49  • Odpověz
@alyssa.anna dobře jsi to napsala...
Co doktor to jiný názor, to jiný přístup atd...
Za sebe mohu říct, že nevím jak bych zvládla právě to čekání mezi tím, jak ti něco dají, aby mimčo umřelo... Pokud by to bylo aspoň trochu možné, nešla bych na potrat, v případě Tvojí kamarádky, to chápu, neměl zřejmě šanci, aby přežil... Ale v případě krausule, nevím... malá není na smrt nemocná, má šanci žít... doktoři na 100% neví, jak je rozštěp rozsáhlý... jiný doktor jinde může mít jiný pohled...
Ale přece jen to její věc... mně může být té malé líto, ale já s ní žít nebudu...

Moc to zde nikdo nezmínil, je to i možnost adopce pak té malé... nebo je to horší pro to dítě? Asi zas co člověk, to názor... Uvažuju jen, co by pro mě bylo přijatelnější...
24. bře 2014 ve 13:18  • Odpověz
@lrg zajímavá hypotéza ... kdysi ultrazvuk nebyl... takže kdyby se malá narodila.... musela by být silná a byla by... takto je to jednodušší, může se rozhodnout, zda takové dítě chce nebo ne... ikdyž to samozřejmě snadné není..
24. bře 2014 ve 13:22  • Odpověz
@alyssa.anna
ano mate pravdu, ja si taky uz dost v zivote zkusila, bohužel se mi to nevyhyba dal, ale ono je také fajn si rict, ze nikdy nic není stoprocentni. to rozhodovani o zivote nenarozeného je otresne, fakt otresne. v tom jsou ty potraty taky zabijarna, proste psychika na vsechny strany. stejnak to doktori v zaveru nechaj na vas, ikdyz nevite všechny podstatne info. ony jsou prave nejhorsi ty moznosti.
Jinak je to vždy stejnak takova nahoda, dite se muze narodit uplne zdrave a kolik lidi dnes umira denne v aute, nebo podobne. A dite ma nejakou vadu, kterou resite zda zvladnete, ale da se odoperovat a pak si zije spokojene do 80desati.
Ja teda když u nas todle bylo na poradu dne jsem od zacatku vedela, ze kdyby doslo na potrat ze to nedam ja. Tak jsem strasne doufala, ze to musíme dat a vybojovat a myslim, ze maly bojoval s nami. Ale v tom patrani jsem samo narazela na tak silene pripady, to jsem rvala od rana do vecera a uvědomila jsem si jake mam stesti, ze se mi to vyhlo a ze mam vůbec nadeji. Smekam dolu jak musí byt nejake zeny statecne. Ale on to ma asi opravdu každý jinak, ja když jsem slyšela ze nase nadeje je mizerna, jsem proste nechtěla pripustit ze není a sla jsem dal. CLovek cte o tolika zenach co nemohou otěhotnět a nedonosi ani par tydnu, tak jsem verila, ze ten nas prdola tam sakra bojuje když to tahne tak daleko, ze musim tu silu najit. No tehu stalo zaprd, ale jednoduche to hold každý nemá.
Moc pani preji aby se rozhodla tak, aby si v zivote nevycitala sve rozhodnuti a tak i tak aby to zvladla a casem zapomněla na všechny ty hruzy kolem. Nechtela sem psat pro to ab ji kamenovali, ale aby ten sok vyventilovala. My to nebudem, kdo to všechno ponese na bedrech.
24. bře 2014 v 15:59  • Odpověz
@krausule ahoj..nedokážu na to nereagovat..mám syna s kompletním oboustranným rozštěpem..je to krásný zdravý chlapeček, který nám dělá radost..prosím než se rozhodneš, že podstoupíš potrat..podívej se na stránky občanského sdružení Šťastný úsměv..najdeš tam spoustu informací o rozštěpech a uvidíš, že to není nic hrozného. Je tam i odkaz na video, které jsme natáčeli o rozštěpech.. http://stastny-usmev.cz/
Pokud by jsi chtěla..ráda ti zavolám a poradím se vším co by tě zajímalo..jen mi do zpráv napiš svůj telefon..
25. bře 2014 ve 20:46  • Odpověz
@krausule přeji moc sil,ať už se rozhodnete jakkoliv!!! A jen bych Vám chtěla napsat jednu věc. Mám bratrance, narodil se s rozštěpem rtu,patra - i nosánek měl velmi špatný. Nemohl normálně papat mlíčko,bylo to vážně těžké období. Nikdo to nečekal,nevědělo se o tom. A víte co??? Dnes má za sebou asi 15 operací,ale je to zdravý,pěkný chlap a právě vystudoval Karlovu Univerzitu v Praze a dělá nám všem radost!!! Je nejchytřejší z celé rodiny!!!! A po právu se s ním chlubíme :slight_smile:
25. bře 2014 ve 20:52  • Odpověz
Jdi na stranu:   Zruš
Téma bylo zamčeno adminem. Není možné přidávat další odpovědi.