• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Pozdní potrat ve II. trimestru. Máte zkušenost?

10. května 2017 
@sue_m To ty testy budeš mít rychle. Myslím, že tě to taky uklidní. Upřímně já už bych do dvojčátek taky nešla. Holt na ně naše těla asi nejsou stavěný. Doktor mi říkal, že pravděpodobnost, že bysme ještě jednou počali dvojčátka je téměř nulová ale že už měl taky jednu maminu, co odnosila dvoje dvojčátka až do konce... no to bohužel není můj případ :frowning2:
Už můžeš pomalu začít stříhat metr a těšit se na červen :wink:
29. dub 2011 ve 20:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
@macik79 ach jo, tak tu sedím, čtu znovu ten článek a myslím na Tebe, úplně se mi vybavují ty první dny a týdny po porodu miminek. To zoufalství, střídající se s absolutní apatií, aspoň u mě to tak bylo. Vybavuju si, jak jsem druhý den doma, třetí den po porodu, jen ležela v posteli, manžel vedle mě skládal puzzle, aby zabavil mozek jinak a já nebyla schopná dát ani kostičku, cítila jsem pocit absolutní nicoty a prázdnoty. Teď zpátky mě ten pocit děsí. V ten den mi kamarádka napsala, že čeká dvojčata a já necítila nic. O chvíli později na mě zase padlo zoufalství a téměř hysterický pláč, kdy jsem nebyla schopná ani pořádně mluvit. A tak pořád dokola, ty první tři týdny. Jak na Tebe myslím, že jsi v těch prvních dnech, tak se mi to vrací o to víc... je to hrozné... teď zpětně už od sebe ani nedokážu odlišit dny, ani nevím, co jsem ty první týdny i měsíce vlastně dělala a jak jsem je strávila. Ta apatie a pocit necítění žádných emocí v kombinaci se silnou emocí, která se dostaví za chvíli, je hrozná.. jak ráda bych Ti něco poradila, povzbudila, ale nevím co říct. Snad jen, že čas otupuje. Nikdy v životě člověk nezapomene, já ani nikdy v životě na to co se stalo nám a našim dětem zapomenout nechci. Oni byli mou součástí, a jsou to mé děti, i když jsem je znala tak krátko.

Jak tady sedím a přemýšlím, tak myslím i na to "nepochopení" od některých lidí v okolí... připadá mi, že každý si řekne, ano je to ztráta, chudáci, ale v podstatě od těch rodičů očekává, že si pobrečí, ale za pár týdnů nebo měsíců budou opravdu jako dřív, jako by se nic nestalo. Já se dnes dozvěděla, i když dobře míněně, to ano, že se mám dívat do budoucnosti, neprobírat se pořád minulostí... ale jak to mám udělat? a proč bych to vlastně měla dělat? je to mé jediné pouto s mými dětmi, i když to mnozí lidé nedokáží pochopit. Mrzí mě to, i mi to nepochopení vadí. Prý budeme mít jednou normálně miminko. A tato naše byla nenormální? Jen proto, že s námi z nějakého důvodu byli jenom krátce?

Omlouvám se, ale nějak jsem se potřebovala z toho vypsat.. :frowning2:

30. dub 2011 v 00:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sue_m není se za co omlouvat, to je v pořádku žes to sem napsala, navíc mi naprosto mluvíš z duše. Jak popisuješ ty pocity prázdnoty a apatie, tak to je jako bych psala já. Domluvila jsem se v nemocnici že budu doma jen týden a příští pondělí už chci jít do práce. Mám tam docela dobré lidi a stejně celý den sedím u PC a mám strach že čím déle bych to odkládala tak tím by to bylo horší. A i můj gynekolog mi říkal že snažit o další mimčo se můžeme už po šestinedělí. V nemocnici teda říkali 3 měsíce, vy tady píšete i půl roku, ale tak snad můj gynekolog ví co dělá. Ono se to stejně hned nepodaří, ale už i ten pocit že třeba můžu teoreticky být těhotná mi pomůže. I když ještě ani těhotná nejsem a už dopředu se děsím jak to zvládnu a jaký ukrutný strach budu mít.
30. dub 2011 v 08:15  • Odpověz  •  To se mi líbí

@macik79 Posílám sílu, sílu, sílu a odvahu vše zvládnout. Snaž se být co nejvíc statečná. A ten článek, který poslala sue_m je fakt dobrý, pomůže ti pochopit pocity. Strach, ale zároveň radost z dalšího těhotenství budeme mít as všechny, to je asi naše jediná jistota. Ale je super, že ti doktor dovolil snažit se už po šestinedělí. Uvidíš, jak na tom budeš a třeba to půjde hned.

@sue_m To je dobře, do června to uteče jako voda. Já jdu koncem května na kontrolu ke svému dr. Říkal mi, že květen/červen se budeme moct snažit, tak to s ním chci ještě prokonzultovat a chci, ať mě zkontroluje, jestli je vše OK. Možná se nám podaří otěhotnět spolu :slight_smile: Jinak mě napsal kamarád tři hodiny po porodu, že se mu narodila krásná zdravá holčička, rodili pár hodin přede mnou o pár pokojů dál...
30. dub 2011 v 09:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
@macik79 tak už to máš za sebou, snad je to to nejhorší, co vás potkalo a už bude jen to dobré... ano emoce musí ven na povrch, klidně plač, nadávej... jsi moc statečná, že chceš už tak brzy do práce. určitě ti tam bude líp. je na tobě, jestli to takhle brzy zvládneš. práce ti ale moc a moc pomůže. mně pomohlo starat se o syna, prostě on mou péči potřeboval, ať se děje, co se děje. nedovolil mi prospat celý den a utápět se ve smutku. a to je dobře. s tím víkendem je to skvělé. i my jeli pár týdnů po tom na Slovensko. a bylo tam moc fajn. ujistila jsem se, že jako rodina fungujeme skvěle. a to je moc důležitá jistota. Jistota, která ti dává naději, že pár věcí na tomto světě opravdu funguje.
@sue_m tak to je super zpráva, to se člověk hned cítí lépe :slight_smile:
30. dub 2011 v 10:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
@macik79 Je to přesně jak psala Sue_m. Ze začátku se strašně střídají pocity. Asi je to těma hormonama. Je to jak na horský dráze. Ze začátku je to jen prázdnota, jakoby se život zastavil. Ale jenom tobě, protože všechno kolem tebe poběží normálně dál. Ze začátku to bylo tak, že jsem jen seděla a tupě koukala. Nic jsem necítila na nic jsem nemyslela prostě totální prázdno. A pak zase ty záchvaty zoufalsvtí a pláče. Potupně se sem tam dostavil pocit naděje, jako že začneme znovu, že se dám dohromady fyzicky i duševně a pokusíme se znovu a že to vyjde. A pak zase pocity zoufalství. Takhle se mi to třídalo a střídá pořád dokola. Jen ty intervaly mezi těmi horšími chvílemi se postopně prodlužují a už to není jenom zoufalství ale to, že se mi po dětech hrozně stýská.
Je fain, že máte povoleno hned se snažit. Upřímně si myslím, že až další těhotenství nějak výrazněji pomůže, i když pak přibudou další stresy :confounded:
Tak přeju moc sil, práce ti určitě pomůže. Člověk přijde na jiné myšlenky. Já šla po třech týdnech a jsem ráda, že jsem to udělala, protože to byl první krok
30. dub 2011 ve 12:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sue_m super tak ti mooc drzim palecky at se to brzy podari :slight_smile:
@macik79 -jsi statecna holka ja 14dni nebyla ani schopna nic ..ale ted to pomalu jde..jak jsem psala musim fungoat..a moc ti preju aby bylo jen a jen dobre a je fajn ze se muzete snazit vlastne za chvilicku :slight_smile: a ten
londyn bude super ja taky jedu s detma ke kamaradce na tyden at tady odtud nachvili vypadneme..skoda jen ze muj muzik nemuze jet snama hori mu plany
@lucie.krajcarova i ja jsem zjistila i kdyz sem nekdy nadavala ze proste segra a moje mama jsou to nej nej na svete moc jim za to dekuju ze tady jsou pro me a vim ze ted to nebylo pro nejjednodusi ...a muj manzel je proste nej nej nej muzu teda rict ze se nas vztach upevnil jeste vic ..povidame si o vsem on me drzi kdyz placu ....
a dneska jsem jen v slzach nejak to na me doslo ale to nevadi musi to ven...strasne moc mi pomaha kdyz si z Michalkem povidam ...ja ho tak miluju ....
30. dub 2011 ve 12:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
@maculda můžete se snažit už po šestinedělí? sice zdá se mi to trochu brzo, protože děloha by se potřebovala trochu vzpamatovat a zahojit, ale když to tak doktor myslí, tak proč ne. ono to asi stejně hned nevyjde. tak aspoň bude čas na regeneraci, ať se dá celé tělo do pořádku.
30. dub 2011 ve 14:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Děkuju holky, i když se mi teď ten červen zdá daleko, tak si myslím, že to uteče jak voda... taky bysme s manželem chtěli na pár dní někam vyjet ( třeba už o prázdninách nebudu moct cestovat nikam do dálek, to by bylo úplně nejlepší ). Tak to snad uteče a pak budu muset jen a jen věřit.

@maculda to by bylo fajn, těhotnět spolu! Já fakt doufám, že tu postupně otěhotníme všechny a tato smutná diskuze bude mít miminka... také mi tu noc po porodu brečelo dítě přímo nad hlavou, celou noc. Nade mnou byly pokoje maminek, které odrodily... :frowning2:

@macik79 jsi opravdu statečná, obdivuji tě, že se chystáš hned do práce a myslím, že pokud tam máš fajn lidi vedle sebe, tak ti to pomůže dřív se vrátit do života. I ten víkend v Londýně, to je moc fajn nápad. My taky nejdřív chtěli jet hned, třeba po měsíci někam pryč, vypadnout, ale pak jsme do toho nějak ani jeden neměli chuť. Ty názory na další snažení se se opravdu různí. Mě taky řekli v nemocnici tři měsíce, gynekoložka řekla, že tři měsíce pro tělo, ale šest měsíců pro psychiku, fyzioterapeutka že po dvou až třech cyklech, pokud není potřeba dovyšetřit genetika. A četla jsem různé články, kde se to taky různilo... tak babo raď :sweat_smile: ale osobně, my jsme spolu spali poprvé po šestinedělí a nechránili jsme se ( u nás je to tedy i to, že se nám přirozeně otěhotnět ještě nepodařilo, tak nám přišlo trochu i "zbytečné" se chránit ). Na ten KET, pokud se vše podaří, půjdeme po téměř pěti měsících a to se mi nějak zdá tak akorát... ale zase, u nás je to ten KET, takže trošku jiné, potřebujeme tam ty doktory a jejich souhlas.
30. dub 2011 v 19:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, jdu se na vás jen tak kouknout :slight_smile: Dočíst asi všechno nestihnu, ale trochu se pokusím :slight_smile:
Máme se krásně, Nelinka roste před očima a je to šikulka a hlavně je hodná a prostě úžasná :dizzy_face:
30. dub 2011 ve 21:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sue_m mě se taky po šestinedělí zdá dost brzo, ale mám dobrého gynekologa, věřím mu a hlavně ono nám se to napoprvé podařilo až po roce, takže já nečekám že otěhotním hned. Nebudu se nijak snažit hlídat plodné dny, prostě se jen nebudeme chránit a uvidíme no. Ty máš červen, to uteče neboj, už je květen. Ani se nenaděješ a červen je tu. Budu držet palečky aby se to povedlo, to podle mě hodně pomáhá vidět že se někomu podařilo znovu otěhotnět a že je vše v pořádku. Holky ještě se zeptám, jak dlouho jste krvácely a měly bolesti? Já jsem od středy jen tak trošku špinila, ale včera večer jsem začala mít docela velké bolesti a dost krvácet. Dnes je mi trošku líp, ale krvácím pořád dost, tak nevím jestli je to normální.
1. kvě 2011 v 10:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
@macik79 mě všichni teď říkají, že po porodu se těhotní lépe, jak je tělo na dítě a těhotenství nastavené, tak třeba se vám podaří dřív, než za rok :wink: my šli tenkrát po roce neúspěchů do CARu... Jinak, já jsem krvácela celé šestinedělí, byly to ty očistky a bolení jsem měla dvakrát, první dva dny po porodu, takový bolení, který připomínalo kontrakce a podruhé přesně za týden, dost divné, ale asi se tělo prostě čistilo.. a kdy máš jít k doktorovi? já šla hned po třech dnech k doktorce a ta mi dělala utz...
1. kvě 2011 v 11:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
@maova ahoj, zrovna včera jsem koukala na fotky, Nelinka je nádherná a tobě to s ní strašně sluší :dizzy_face:
1. kvě 2011 v 11:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte, holky. Ja uz se tesim, jak pribude dalsi tehulka. Je to zvlastni, ale toto tehotenstvi proste prozivam jinak a nemam si o tom s kym promluvit :wink:. Krome radosti a nadeje mi taky dost pripomina vsechno, co se stalo s Jakoubkem, jake to mohlo byt a tak... tak uz se tesim, jak to budu mit s kym sdilet.

Ja teda krvacela cele sestinedeli, krece a silne bolesti jsem mela taky tak cele sestinedeli. A prvni ms jsem mela velice silnou, dr. rikala, ze me asi spatne vycistili, ze se ji zdalo, ze tam jeste neco zbylo, ale uz jen malinke. Tak se to neresilo.

Ja sla k dr. az po sestinedeli, ale prislo mi to dost pozde, zdravotni problemy jsem mela aspon prvni dva cykly.

No, fakt se tehotni lip, muzu potvrdit. Tak budu drzet palecky! Je to super, jak se tahle diskuse zacina koukat dopredu :wink:.

Maova, moc gratuluju k holcicce a novemu zazitku a vsemu novemu, co prave prozivas!
1. kvě 2011 v 11:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
K doktorovi mám jít příští týden, ale tak jste mě uklidnili že je to normální, jsem ted ze všeho nějak vyplašená. Veruska, ty jsi vlastně otěhotněla třetí cyklus vid? Tohle mi vážně dodává naději. Nechci to vzdávat, já prostě to miminko jednou mít budu.
1. kvě 2011 v 11:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
@macik79 jj, po treti ms. Myslim, Jakoubek se narodil 2. 8., pak jsem mela ms za 5 tydnu, pak jsem mela dvakrat ms (vcelku pravidelne, cyklus cca 28 a 29 dni, pokud si pamatuju - driv jsem v tom mela hroznou divocinu)... no, a v listopadu uz se nam povedl Vojtisek, po Mikulasi jsem nasla // :wink:. Drzim palecky!
1. kvě 2011 v 11:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
My půjdeme do KETu taky po třetí ms :wink: verusko, tak doufám, že ty třetí cykly jsou šťastné..

@macik79 určitě budeš. My všechny tady, já tomu prostě chci věřit.
1. kvě 2011 ve 13:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj, asi tu nemám co dělat,ale chtěla jsem vám říct, že jste moc statečné a drží všem palečky ať se brzo zadaří a vše dopadne dobře.

@sue_m IP:slight_smile:
1. kvě 2011 ve 13:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jo, a ac je to fyziologicky takrka nemozme, tehu priznaky jsem mela presne po tydnu od poceti :sweat_smile: . Manzel mi tvrdil, ze jsem tehotna a ja mu rikala, ze ne a i kdybych byla, tak ty priznaky nemuzu mit tak brzo... ale fakt jo. Bylo mi po ranu najednou zle, tocila se mi hlava, behala jsem porad na zachod, vsechno mi smrdelo a mela jsem silenou migrenu. No, a to byl Vojtisek :wink:.
1. kvě 2011 ve 13:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
@maova ahojky, to se tak pěkně čte. posíláme moc pozdravů :slight_smile:
1. kvě 2011 v 15:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
@macik79 asi ti neporadím, já ani po císaři moc nekrvácela, jen tak týden. a po potratu maličko. první ms přišla už za 21 dnů a velmi slabá, asi mi hodně seškrábli sliznici..
1. kvě 2011 v 15:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak holky, kdo bude další těhulka? přiznám se, že jsem si včera dělala test, byla jsem příšerně unavená. ale bohužel byl sněhobílej... dnes jsem myslím 30dc. normálně mám cyklus asi 32 dnů.
1. kvě 2011 v 15:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
@macik79 Ahojky,plne chapu Tve pocity po navratu domu...Je ale dobre ,ze se divas dopredu a chces co nejdrive zpatky do prace,ktera Te vytrhne,alespon na chvili,z neprijemnych myslenek.Pokud ma clovek fajn kolegy,tak ten navrat bude snazsi.Taky ten napad nekam vyrazit je prima.Me pomohl maly,potreboval maminku... :slight_smile: To on byl moje slunicko v prvnivh dnech!
My se chystame na dovolenou az zacatkem prazdnin a pak v srpnu,to bychom uz mohli zacit se snazenim... :wink:
Ja jsem prvni MS dostala asi 4 tydny po porodu.Jak nam radili v nemocnici a taky muj gynekolog,meli bychom pockat 4-6M,nez se zacneme snazit.Stejne to bylo i loni,kdy jsem potratila.Taky jeste nemame vsechna vysetreni,pro vysledky pitvy jdeme v cervnu,z genetiky uz vysledek je,a snad priznivy pro dalsi tehotenstvi,nenasel se zadny geneticky podmineny syndrom.
Souhlasim i s holkama tady,kdyz budes chtit se vypovidat,napis,pomaha to.Zrovna vcera jsem mela "krizi",znovu jsem si vzpomnela,jak jsem mohla byt uz v 25t a tesit se z miminka.To jen doklada,ze horsi dny se budou stridat s lepsimi,asi to tak ma byt.Slzy tekly,ale nic se neda vratit zpet... :frowning2: Verim,ze i mne pomuze dalsi tehotenstvi.Zapomenout na naseho andilka ne,ale prekonat neprizen osudu ano.
@sue_m opravdu ten kveten utece jako voda a v cervnu se vse podari,jak rikas "do tretice vseho dobreho",proste se to podarit musi,kde by byla spravedlnost!!Budu drzet palce,at zde mame dalsi budouci maminku! :slight_smile:
1. kvě 2011 v 15:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kami77 moc děkuji za držení palců... já budu na oplátku držet všechny palce co mám v srpnu! Já jsem nevěděla, že máš už dva potraty za sebou? to mě mrzí... :pensive: a nepřišlo se na nic? Já také stále myslím na to, jaký bychom byli týden, byla bych teď 33tt... už bych valila obrovské bříško před sebou anebo by děti byli už na světě... to si asi nikdy v životě už neodmyslíme. Já jsem přesvědčená, že i až si tu bude hrát batolátko, tak že za ním vždy v pozadí uvidím naše dvojčátka... myslím, že to tak má být a že tu s námi tímhle způsobem budou dál..
1. kvě 2011 v 18:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já věřím že pro nás všechny bude další těhotenství nová naděje. Rozhodně ne náhrada, naše andílky nám nikdo nevezme. Pro mě to vždycky už bude druhé miminko, i když to první u mě bylo tak krátce.
1. kvě 2011 v 19:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
@macik79 Já měla první dva dny velký bolesti v noci, že jsem ani nemohla spát, naštěstí mi v nemocnici dali kapky proti bolestem. Tak ještě asi týden mě to bolelo, jakový jakoby křeče ale mi doktorka říkala, že s tím mám počítat, že se stahuje děloha. Jinak jsem taky krvácela dost, pak jsem špiňila a za 2 týdny po porodu jsem začala zase krvácet nanovo, tak jsem se ptala doktora, jestli už to může být MS ale prý je ještě brzy. A pak to bylo pořád dva dny jo, pak zas dva dny nic. A po 4 týdnech přesně přišla MS, ale je hrozně silná a trvá dýl, než jsem byla zvyklá. Už jsem měla strach, jestli není něco špatně ale už se to mírní a nic nebolí tak snad je vše OK :confounded:
1. kvě 2011 v 19:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
@veruska007 Tos napsala krásně, že se tahle diskuze začíná někam sunout :wink: Myslím, že to všechny potřebujeme :confounded:

Já teď měla dva dny taky krizi. Včera i dneska. Zase hrozný záchvaty pláče. Já bych teď byla 29. týden. A místo toho chodím do práce a po odpolednech nevím, čím se zabavit, protože mě nic nebaví...
@sue_m Dneska jsem venku potkali rodinku s asi ročníma dvojčátkama, byly to holčičky. Krásnej pohled :cry:
1. kvě 2011 v 19:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sue_m moc děkuju :slight_smile:

@veruska007 taky moc děkuju :slight_smile: Ty už máš krásný 25tt :dizzy_face:

@lucie.krajcarova děkujeme :slight_smile:

A vidím, že řešíte komu jak je a že přichází krizovější dny a tak. Já jsem skoro dva roky od posledního porodu a pravda je, že časem je těch špatných dnů míň a míň, ale bolet to vážně nikdy nepřestalo. Kdo máte už nějaké děti, myslím, že to musí být o malinko lepší, protože víte, že vás potřebují a staráte se o ně dál. Kdo děti nemá, je to strašný, aspoň podle sebe to beru. Hodně mi teď pomohla Nelinka, tolik krásných dnů po sobě jsem neměla ani nepamatuju, je to něco úžasného. A teda mám strašně velkou oporu v manželovi :dizzy_face: , díky němu jsem to všechno zvládla. Přeji vám všem, ať jste brzy těhotné, těhotným, ať týdny hezky naskakují a hlavně, ať už se nic špatného nikdy neopakuje.
1. kvě 2011 ve 20:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ivcah my jsme taky dneska potkali na procházce rodinu s asi ročníma dvojčátkama, holčičkama... :frowning2: vezl je tatínek a manžel tak smutně říkal, že se na tohle těšil, vzít kočárek s dětma na procházku, zastavit se na zahrádce na jedno pivko... a předtím jsme právě seděli na zahrádce v restauraci a byla tam holčička, snad měsíční, strašně malinká. Já od ní nemohla odtrhnout oči... bylo mi to moc líto :frowning2:
také mě nic nebaví... já včera večer jen tupě seděla u počítače a nevěděla jsem co... vůbec nic se mi nechtělo.. tak jsem si pak do postele vzala na stoleček svíčku a chvíli jsme ji měli zapálenou.
1. kvě 2011 ve 22:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
@maova Teda holky Vám to sekne,krásné foto,takové plné štěstí :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile:
Já řeším už jen běhání kolem hypky,nové střechy,oken atd...Hrůza :unamused: Ale snad budeme do Vánoc bydlet a na jaře si koupíme miminko sice jen pejska,ale moc se na něho těším!!!!!!!!!!!Jinak je mi fajn,v práci je to ok a už brečím jen občas!Marti ,myslím na Vás často,konečně štastný konec,to je krásmé...moc.... :slight_smile:
2. kvě 2011 v 08:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek