• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Pozdní potrat ve II. trimestru. Máte zkušenost?

10. května 2017 
Ahoj holky zdravím vás po dovolené.
Naše dovolená dopadla strašne, manželovi se hned druhý den udělalo špatně, skončil v nemocnici v umělém spánku. Museli jsme tam zůstat o týden dyl, pojišťovny se na nás vykašlali, nic nám nedají, starosti nechali na mě. Teď už jsme zpět v ČR, manžel je na JIP. Místní MUDři mi řekli, že se tam k němu chovali, jako před 30 lety. Co mu vlastně je se pořádně neví. Buďto je nějak nemocný a nebo zkolaboval z nervů (k tomu se přikláním - chtěl být moc silný a vše zvládnou bez pomoci). Momentálně je můj život v troskách. Není jisté jestli bude ještě v pořádku. Takže momentálně nemám ani dítě ani manžela, jediné co mám tak je chuť přežít.
15. čer 2011 v 09:48  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@klara.k ahoj klári,jéžiši co se to děje, je mi moc líto,co se vám přihodilo :frowning2: musíš věřit myslet na to pozitivně,aby jsi pomohla manželovi se z toho dostat a aby jsi to ve zdraví přežila.Držím vám pěsti a bude lépe.
15. čer 2011 v 09:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
@klara.k ježíšmarjá...!!! to je mi hrozně líto, nevím ani jestli si umím představit, jak ti asi musí být... :pensive: držím moc palce, hlavně ať se z toho manžel dostane a ve zdraví... a už není v umělém spánku? můžeš s ním mluvit? jestli chceš, napiš... co se to děje, to je tak nefér :pensive: drž se!!! musíš být silná, kvůli sobě a kvůli manželovi, abys mu mohla pomoct se z toho dostat...!
15. čer 2011 v 10:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
@klara.k Drž se!!!Je mi to hrozně líto,nevím,kolik nám život ještě chce naložit :angry: ,prostě to NECHÁPU!!!!Manžel bude určitě v pořádku.
15. čer 2011 v 10:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
v umělém spánku už není. To bylo v Řecku, doma jsem od soboty, je na JIP na pozorování, aby zjistili co mu je, budou mu dělat všemožná vyšetření. Sama se cítím na to, že bych potřebovala hospitalizaci, jsem strašně unavená, vyčerpaná, myslela jsem si, že nemůže být hůř. Teď nemám nic, jediné co mám tak jsou dluhy (dostavujeme dům a nemoc v řecku nás vyšla na dalších cca 100000,-) a starosti a jsem na všechno sama. Co si s tím mám počít by mě teda zajímalo. Chodit za ním můžu, mluvit taky. Ale je teď vlastně mimo, takže to mě vysiluje ještě víc. Večer potom zase nemůžu usnout, sama v domě jen se svýma myšlenkama, usínám po půlnoci a po 5 vstávám do práce. Můj sen se rozplynul. Nezbývá mi než doufat, že někdy zase bude dobře. Ale to někdy se momentálně posunulo o několik let, což je strašný.
15. čer 2011 v 10:45  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@klara.k nechápu, proč nám život tohle všechno nakládá... nechápu to :pensive: drž se, beruško... je mi to hrozně líto :pensive: věřím ale, že se z toho manžel dostane a ve zdraví a vaše sny budou pokračovat dál a vyplní se. A třeba to nebude tak dlouho trvat. Kryštůfek na tátu dohlédne.
15. čer 2011 v 11:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
@klara.k třeba toebude tak špatný, někdy věci naberou rychlý spád a třeba se to během chvilky zlepší a nebude to trvat tak dlouho :slight_smile:
15. čer 2011 ve 12:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Klárko,
absolutně nenacházím slov, je mi to tak strašně líto. Dovolená měla být nový začátek a teď tohle....Musíš teď být silná, ale vím, že tohle jsi slyšela už asi 1000x.
Pakliže jste byli pojištění, tak si vybij vztek na pojišťovně a hlavně z nich ty peníze dostaň! Tahle to přece nejde!!!
A jak se manžel cítí teď? Jestli to bylo opravdu "jen" ze stresu, tak tělo prostě potřebovalo vypnout a teď by to mohlo být v pořádku...ono si prostě tělo někdy dupne a dá nám vědět, že ho musíme více šetřit. Držím pěsti, ať ho máš co nejdříve doma a jste zase spolu....
15. čer 2011 ve 12:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
@klara.k Urcite se nedej, Recko je soucasti EU stejne jako my, mame evropskou karticku zdravotni pojistovny, takze vsechny naklady pozaduj po nasi zdravotni pojistovne - oni si to pak musi vykomunikovat s mistni nemocnici sami. Kdyztak se obrat na pravnika sve pojistovny.

S tim manzelem me to moc mrzi... opravdu se priklanim k tomu, ze to muze byt psychicke, mam v okoli jeden takovy pripad... bohuzel jemu se to nezlepsilo, porad je v takovem stavu-nestavu, uz nekolik let. Verim, ze se vam podari znovu to prekonat a zacit zase znovu... vim, ze to zni strasne... ale snad uz je to to posledni, co vas potkalo. Musite si udelat plany do budoucna, co nejdetailnejsi, na co se tesite, napsat si to... zkus to sama a popisuj to manzelovi, uvidis, treba se chyti... moc drzim palce.
15. čer 2011 ve 12:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
když problém je i v tom, že já sama teď nevím jestli vlastně v manželství chci zůstat, máme se rádi, bylo nám spolu dobře. Ale toto bylo opravdu natolik náročné, že mám sto chutí vše zahodit a začít prostě znovu. vzít život do svých rukou a postavit se na své nohy a stát si za svým. Na manželovi to bylo vidět dlouho, já to držím dlouho sama a nevím jestli se mi do toho chce ještě dávat energie. Přitom ho mám opravdu ráda, neumím si představit, že bych měla někoho jiného. ale prostě už nemám sílu. Kde ji mám brát já? Je to strašně rozporuplné, chci i nechci být se svým mužem. I kdybych s ním nebyla, stejně mu teď musím a chci pomoct. Takže sobě stejně neulevím. Já teď prostě vůbec nevím.

Opět jsem ráda za tuto diskuzi a za to, že se k vám mohu stále vracet a plakat na vaše ramena. Aspoň se můžu dosyta vykecát.
15. čer 2011 ve 13:39  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@klara.k Klarko, jestli Te to utesi, ja mam taky pocit, ze nas to dost rozdelilo. Taky mam manzela rada, ale obcas si pohravam s myslenkou zacit jinde, jinak, s jinym... hlavne kvuli tomu, jak me manzel zradil se svymi rodici den pote, co jsme prisli o miminko... porad si k nemu tezko hledam cestu a duveru. Zijeme ted vedle sebe spis jako kamaradi a spolubydlici, moc se sebe nedotykame... ale ja myslim, ze to chce cas, ze to prijde, treba tim impulzem bude narozeni miminka... je tezke smirit se s tim, ze i v manzelstvi je clovek dost sam, vid? Ale myslim si, ze to k tomu vztahu patri... obcas uvolnit tesna pouta a pak se k sobe zase priblizit, ale jinak... drzim palce, at si to v hlave srovnas co nejlip...
15. čer 2011 ve 13:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
@klara.k klárko i u nás to bylo stejné, těsně po porodu přišlo opravdu těžké období v našem vztahu, jakoby jsme se strašně od sebe odpoutali.Manžela to sice asi hodně zasáhlo,ale nechtěl o tom vůbec mluvit a tak já to řešila všude různě s kamarádkama a tady s vámi,což mně hodně pomohlo.Taky jsem měla zaječí úmysly,ale máme spolu jedno dítě a nechtěla jsem jí připravit o tatínka, tak jsem to nějak přežila a ejhle vztah se nám po učité době zlepšil a vím,že ho mám strašně ráda a nechce se mi bez něj žít.Sice se moc o našem nenarozeném miminku nebavíme,ale vím, že na ní moc myslí a možná to nese hůř jak já, protože kdykoliv zavedu řeč na to,tak má slzavé oči.Když se ty těžké chvíle podaří zvládnout určitě tě čekají ty krásné,šťastné a veselé.Držím pěsti a věřím,že bude lépe :slight_smile:
15. čer 2011 v 15:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
@klara.k To je hrůza, strašné. Je mi to moc líto. Nemám slov, kterými bych ti dodala odvahu a sílu jít dál. Drž se a klidně se zde vypisuj ze všeho. Člověk by řek, že to nejhorší jsme si už vybrali, ale nikdo nidky neví... Ach jo. Je to hrozné.
15. čer 2011 v 19:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
@klara.k Je to hrozne, preju hodne sil. Nejdulezitejsi ale je, ze jsi psala, ze mas chut prezit!
15. čer 2011 ve 21:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
@klara.k -je mi to strasne moc lito :pensive: drz se ja vim ze je to moc tezke jedna rana za druhou ale my jsme holky silny a zvladnem vschno ver mi...
ted momentalne musis bejt opara pro manzela ze to tezky urcite,ale urcite se z toho dostane.a ja nevim to je muj nazor mysim ze ted proste se to sype vsechno na tebe a mozna ze je to taky duvod ze ted uvazujes o vasem manzelstvi ..jak psali holky potrebuje to cas.neboj bude lip urcite :slight_smile:
treba by nebylo spatny kdyz ti je psychicky zle a nebo jak pises uplne vycerpana treba navstivit psychologa me osobne pomohl
16. čer 2011 v 11:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
@wwwerca -ted na tebe koukam ze cekas miminko tak tfuj tfuj at je vse v poradku :slight_smile:
16. čer 2011 v 11:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
16. čer 2011 ve 14:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
@klara.k Ahoj Klarko,je mi to moc lito,jako by mimi nestacilo... :frowning2: Ale musis verit,ze vsechno se zase srovna a prijdou lepsi casy.Manzel Te ted hodne potrebuje,tak to nevzdavej a na pripadna radikalni rozhodnuti si nechej cistou hlavu.Nic se nema uspechat!Verim,ze i tuto krizi prekonate.Vim,ze je toho moc a jsi unavena,ale jsi zenska silna a tak Ti nezbyva nez bojovat.Drzim Ti pesti a vez,ze jsme tady a kdykoliv se muzes "poradit" :wink:
16. čer 2011 v 15:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
@klara.k Nevím, co napsat. A pak že boží mlýny... semelou toho, kdo si to nejmíň zaslouží. Rozhodně nedělej ukvapená rozhodnutí. Tím, jak se toho na tebe valí strašně moc, tak se může objevit ten pocit, že bys chtěla začít jinak, jinde a s někým jiným. Člověk má pocit, že když se od toho všeho odpoutá, tak zapomene, že to už nebude bolet, že to prostě bude za ním. A je mi jasný, že s touhle myšlenkou úlevy koketuješ. Zvládli jste toho spolu už hodně a tohle taky zvládnete!
Ale jak píše Věrka s tou pojišťovnou musíš zabojovat, protože to fakt není malá částka...

@wwwerca Naše další želízko v ohni :slight_smile: Držím moc palečky
16. čer 2011 ve 20:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ivcah to jsi rekla hezky, dekuju :slight_smile:
16. čer 2011 ve 20:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
@silvia545 Někteří lidi fakt nemají zábrany. Taky jsem byla vždycky vyřízená, když se mě někdo začal vyptávat ohledně těhotenství po porodu. A to bych fakt neřekla, že jsem vypadala jako těhulka s dvojčátkama v 7. měsíci... Nevím, jak reagovat. Teď už je to lepší, ale ze začátku jsem to fakt blbě snášela.

@sue_m ... holt už nejsme děti a všechny ty starosti holt k dospělosti patří :frowning2: Když si vzpomenu, jak jsme se těšili až budeme dospělí :confounded: A nejhorší na tom je, že můžeš být naštvaná na osud ale to je tak jediný, co s tím můžeš dělat :frowning2:
16. čer 2011 ve 20:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jinak se v sobotu brzo rano chystame na tyden na dovcu do Rakouska. Diky rizikovemu tehotenstvi by mi pojistovna neproplatila lecebne vyhody tykajici se nejakych komplikaci, takze doufam, ze bude vsechno v poradku. Snazim se byt v klidu a verit v nejlepsi :slight_smile: Snazime se s prdolkou vydrzet a nezklamat vasenadeje :slight_smile:
16. čer 2011 ve 20:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
@wwwerca neděkuj a pěkně tloustni :slight_smile: Tím nám tady přidáš moc optimismu :wink:
16. čer 2011 ve 20:50  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@klara.k bože klárko teď dočítám! Je to strašné! Kolik nám toho ten nahoře ještě naloží! Co jsme schopni ještě zládnout a unést? ?
16. čer 2011 ve 22:12  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Co se to tento rok děje? Já měla v úterý strašný den,ve 150km rychlosti mi na D1 vypovědělo auto,totálně se stalo neovladatelným. Naštěstí se mi nic nestalo,odtahovka mě odtáhla a dala náhradní auto. Maty nemocný měl 40horečky spěchala jsem za ním....
už ujíždím na redbulech,jsem totálně K.O.!!Prý tento rok má být dobrý-zatím mám velké pochyby!
16. čer 2011 ve 22:15  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ivcah máš pravdu,,niektory ľudia fakt nemajú zábrany pred ničím :angry: ked idem do obchodu,,rychlo poberem,čo potrebujem a snažím sa ísť preč,,nepozerám sa po ľudoch,,ale sú ľudia,čo sa ti normálne postavia do cesty len preto,aby sa čo najviac dozvedeli :angry: snažím sa byť silná a neplakať,,ale niekedy to nezvládnem a rozplačem sa :cry:

@wwwerca blahoželám k dieťatku :slight_smile: verím,že postupne sa každá jedna z nás dočká čoskoro svojho mimi :wink: osud sa snami dosť kruto zahral,,nadelil nám veľa smútku a bolesti,,dúfam,že sa nám teraz odvdačí a prinesie nám radosť a úsmev na tvári a hlavne pomaly rastúce bruško každej z nás :wink: :slight_smile:
17. čer 2011 v 08:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
@klara.k ahoj,,je mi to veľmi ľúto :frowning2: posielam Ti aspoň trochu z mojej sily,,aj ked mi jej veľa nezostalo,,niekedy si myslím,že už som na konci so silami a už dalej nevládzem :frowning2: drž sa,,manžel ťa teraz veľmi potrebuje,,bude lepšie uvidíš :wink: všetky sme silné ženy,,zvládli sme už toho dosť :wink: raz nám to Pánboh určite vynahradí :wink:
17. čer 2011 v 08:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, jdu se pochlubit, dnes nás pustili z porodnice. Máme Julii a narodila se 12.6. v 9.10 hod, vážila 3640g a měřila 49cm. Až bude trošku času, tak dodám fotečky. :grinning: Jsem moc šťastná, že je všechno v pořádku a díky, že jste nám drželi pěsti :dizzy_face: :dizzy_face:
17. čer 2011 v 15:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berule Gratuluju moc a moc!!! Muzu se zeptat, mela jsi nejake komplikace nebo neco specialniho pri porodu kvuli tomu, ze si pichas injekce? Kdybys mela nejakou uzitecnou info, budu rada, ja o tom dost nacetla, ale same rozporuplne info... tak at vim, na co se mam pripravit. Diky moc, uzivej si malou berusku, moc na vas myslim.
17. čer 2011 v 15:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
@veruska007 Moc děkuji, neměla jsem vůbec žádné komplikace a nic speciálního mi při porodu nedávali, jen je zajímalo, kdy jsem si naposled píchla injekci. To jsem si musela pohlídat, že když začnu rodit, tak si prostě nesmím píchnout.
17. čer 2011 v 15:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek