Trvalé následky po vážném úrazu. Mám se snažit otěhotnět?
Ahoj dámy, jdu si pro názor, pro radu, třeba to už někdy někdo řešil...snad mi pomůžete v rozhodování. Je mi 35 let, mám úžasného partnera, který má dceru, která mě má ráda a uvažujeme nad společným potomkem spíš logicky, aby mně to nebylo časem líto, že není. Ani jeden na dítku netrváme. Děti miluju, mám úžasné čečetky od bráchy, s dcerou muže skvěle vycházíme, byť je puberťák, obecně i děti všech kamarádek milují mě, jsem s nimi ráda, jsem za ně ráda. Pracuji na vysokém postu, spokojeně nutno říct, chováme koně - koní děti mám doma, abych byla přesnější. A teď k tomu ale...mám rozsáhlý starý úraz - rozdrcenou křížovou kost + kostrč + 6 obratlů s vlasovými zlomeninami a posunem, prostě nevhodná kombinace pro těhotenství samotné a rodit samozřejmě nelze, jedině císař. Pokud budu těhotná, nejspíš nebudu skoro chodit a protrpím to jak pes, porodem, byť císařem a celým tím těhotenstvím je velké riziko obnovení zranění a i ochrnutí...Bolí mě záda prakticky stále a často tahám nohu- nemám prostor v SI- kříž srostl s pánevními kostmi s obřím výčnělkem dovnitř pánve (zlomenina komplet). A moje žádost o radu....pořídily by jste si v takovém stavu dítko s takovýmhle rizikem? Nějak mi hodiny netikají, nejspíš i díky tomu, že s tímto zraněním žiju od 17ti let a o riziku vím. Pocit, že bych dítě mít měla, to mám, ale logický- stárnu, ne asi ten správný vnitřní, který nejspíš způsobuje to "k čemu já mu budu, když se nebudu umět postarat sama o sebe?" Dámy, předem díky za názory a prosím nekamenujte mě, že mi hodiny netikají do absolutního "ano i přes rizika". Děkuju.
Po pravdě? Asi bych nemela odvahu. Zkusila bych náhradní matku (což tady myslím asi nelze)nebo jinou formu ( adopce ATP)abych pokryla touhu mít dítě. Vím,že to zní asi blbě,ale tak to cítím. Tak snad přežiju kameny ostatních.
ja mela jen nalomenou panev asi rok pred otehotnenim, pri prvnim porodu spatne, silena bolest, maly samozrejme cisarem... ted jsem jeste o par let starsi a u druheho mimca se obtize zacinaji projevovat uz v 7.mesici:-( chapu tvou touhu po diteti, ale s tvoji prognozou bych asi uprednostnila sebe a chuzi po vlastnich nez riziko kresla... drzim palce at se ale rozhodnes jakkoliv🙂
@lida9 děkuju...takhle nějak to právě cítím....raději chodit a být tu pro všechny (i ty čtyřnohé) než ztratit normální život pro život nový. Umím si představit pořídit další hříbě a víc cestovat, posunout se v práci, tetkovat a macešit, kde můžu 😉 jen ve mě visí to nejisté...nemám v sobě jasné NE vůči vlastnímu dítěti, sle zároveň je tu obrovský strach z těhotenství a aby to tělo vydrželo...
@elissa13 Ty jo, ja bych do materstvi asi v tomhle pripade nesla. Ale obdivuju tvou vyrovnanost a statecnost.
@sudylichozrout právě, že statečná nejsem - trpět se mi nechce...ale kdyby šlo mít vlastní čečetku bez toho spropadeného těhotenství, tak bych to brala hned
@elissa13 a to, ze bys mohla i ochrnout ti takhle rekli vylozene lekari? Nenavrhli ti nejake reseni, ktere by se dalo pred tim tehotenstvim treba udelat? Vim, ze je uz zbytecne tohle resit, ale jakym zpusobem se ten uraz resil tehdy v tech 17 letech? Podle toho, co pises asi konzervativne, ze? Operace nebyla mozna? Nebo moc rizikova?
@alcar ano, ortoped i gyn...úraz jsem tenkrát zatajila, nechtěla jsem doma přiznat, že jsem zůstala pod koněm(převrátili jsme se na zad, koni se nic nestalo) a obří černou modřinu řešila mraženým hráškem...ano, byla jsem blbá. O 2 roky později si máma na dovolené všimla, že si nelehám na záda ( ono to nejde, skřípnou se mi nervy a příšerně to bolí a nemůžu se hnout, jen lézt po čtyřech) a jelo se na orto...verdikt "neuvěřitelné štěstí", že to srostlo byť blbě a dovnitř, ale chodím. Další léčba není žádná jen specifické cvičení, jiný způsob sezení a tak, můžu s tím existovat, dokonce dál jezdím, ale limituje to, nesmím nikdy spadnout na zadek, nesmí se to přetížit a při menzes teda trpím jak s vrtačkou v zádech, jak se ta oblast překrví. Dál se to jen sleduje(rtg, ct i magnet), aby se ty obratle víc nesypaly, ale z pánve a kříže je takový podivný spojený útvar, který může prasknout jinde. Operovat to nelze- je to moc rozsahlé - jsem "jakože" přelomená na půl.
@elissa13 ahoj, vypadas opravdu vyrovnana žena to obdivuji a myslím, že se i rozhodneš spravně...za mě bych do toho nešla...z toho co píšeš tvá diagnoza zní opravdu brutálně a pokud pocituješ pouze prokrvení delohy pri menses a to takto silne neumim si predstavit si rozthovani dělohy a tu celkovou zatež, jsou izdrave holky ktere posledni mesice tehup rotrpi jenom tim ze jim dite nejak spatne tlaci na určitý nerv..myslim že pro tebe by mohlo mit tehu nevratne nasledky...ono asi bolest v zacatku tehu by se prekousnout dala...ale predstav si zatez na tvou pater v 7,8, 9 měsici, c když by tě to opravdu zlomilo vejpůl...ted muzes zit v podstate plnohodnotný zivot...je tam hodne rizik...a to treba i to ze by te v ramci tve zachrany treba nutili v 7 mesici jit na prerušení...napříkla...a takovou fyzickou a psychickou zatez podstupovat...proc jestli ses ted stastná a přítel má v podstate splneno..uzivej toho co mas...dite muzete pri nejhorsim i adoptovat
nešla bych do toho
@elissa13 joo ja mam tu panev taky z kone 😀 hold laska ke konim neco stoji, jenze me tehdy manzel na pohotovost donutil jet, taky jsem tam nechtela... jestli mas v sobe aspon trochu pochybnosti, zasla bych k dalsim specialistum na konzultaci, rentgen mozna i magnetickou rezonanci, ptala se nejakych ,, kapacit,, na pater, gynekologii atd... prece jen lekarstvi se vyviji a mozna ti nekdo da nadeji. drzim palce
@europa00 na to můžu říct jen "amen"...to je ten největší děs- tlak rostoucího plodu a nevratné (u mě nevratné) změny pánve- tím mě nejvíc Dr. děsí, že ten tlak to moje pevné spojení kostí nedá a rupne to jinde. No dámy milé, jsem ráda, že můžu vyslechnout vás, co jste prošly normálním a i tak silně namáhavým těhotenstvím. Nechám si ještě udělat další CT, vyslechnu konzilium...ale bez pozitivních změn ( a to by byl zázrak) asi naplánuju spíš dovolenou a dalšího koně. A věřte mi, že je to kurva těžké rozhodování...i proto jdu s kůží na trh, třeba někdo prošel tím samým, podobným a třeba ne, ale díky za vaše názory, vážím si jich👍
@sister05
nahradni matka me taky napadla
@lida9 díky 😊 mám top orto péči...ještě bude brzy jedno CT a RTG, na magnet nechci už- ten byl vloni a pozvracela jsem sestřákovi pantofle 🙈 já ještě, jako bonus, nesnesu skoro žádné léky...i po operaci mi nesmí píchnout Dolsin atp., takže vše vyžírám při smyslech...jsem exot a ještě v půli přeraženej no
Jeste bych to probrala s dobrym fyzioterapeutem, nejlepe nejakou fyzioetrapeutkou nebo lektorkou zdravotniho cviceni, ktera se zabyva zenskou problematikou, muze mit zase trochu jiny pristup a pohled...
Nemám podobnou zkušenost, ale nešla bych do toho... Ta rizika jsou příliš velká. 🤔 To spíš adopce, kde můžeš pomoci nějakému drobkovi od nešťastného osudu.
S takovým zdravotním stavem bych si asi dítě (resp. těhotenství) nepořizovala😔
Co adopce, není v myšlenkách?
@zelenaesmolda precurej zákony...😥
@sister05
tak ono to neni nelegalni,nelegalni je delat to za penize ne?
@zelenaesmolda nevím,neexistuje na to legislativa, myslím
@sister05
taky si nejsem jista na 100% ale myslim,ze je to nelegalni pouze za uplatu.Pak je tady riziko,ze matkou je ta,ktera dite porodila.
@zelenaesmolda hmmm,tak zahraničí?
S takovou diagnózou a prognózou bych těhotenství neriskovala. Ale, pokud cítíš, že dítě chceš nebo i budeš chtít, tak bych zkusila jinou možnost - adopce, náhradní matka atd. To, že je něco nelegální, ještě neznamená, že je to nemožné nebo apriori špatné, že ano. Ono macešství, tetičkování, kariéra, chovatelství atd je fajn, ale do značné míry nejisté a pomíjivé. Mateřství to podle mě nemůže ani vzdáleně nahradit někomu, kdo matkou dítěte být chce. Tím bych se fakt neutešovala a když nemůžu dítě odnosit, tak bych hledala jinou variantu, jak je matkou stát.
A já bych do toho šla🙂.
@elissa13 ja ti nevím. ... Ja měla debilní plotnu v bederni páteři. Při třetím těhotenství jsem tahala nohu já. Nemohla jsem vstát... Debilni mala plotýnka! Ti nenaroste jenom břicho ze jo. Rozšíří se ti celá pánev, resp rozvolní se vazy atd. Dítě bude tlačit na páteř a kostrč...ale to ty víš, jasně. Podle toho co jsi psala by to byl docela masakr. Ještě s rizikem ochrnuti... ja mit takové zranění bych do těhotenstvi nešla ,zvlášť pokud bych neměla po diteti nějakou neprekonatelnou vnitřní touhu.
Nesla bych do toho... Pri predstave, ze se mi narodi prcek, ale ja si ho ani poradne neuziju, protoze zustanu ze dne na den na voziku a budou se muset starat o me... Nahradni matka uz v CR jde legalne zaridit - nosi tve vajicko a spermii manzela, pred porodem jdou apolu na matriku a tam podepisou otcovstvi tveho manzela (aby se po porodu mohl o mimi hned starat). Potom probehne soud o vzdani se materstvi a tvem osvojeni, diteti se zmeni rodny list a bude automaticky zpatky tvoje. Najit matku je otazka druha, ale cesta existuje, legalni cesta. Drzim palce, at se rozhodnes jakkoliv a obdivuji tvuj klid a vyrovnanost!!!
@elissa13 Teda z popisu toho urazu se mi udelalo fyzicky zle, brrr... Kazdopadne z toho co pises o tom jak trpis jen pri MS je pro tebe tehotenstvi podle me uplne absolutne nevhodne. Cele tehotenstvi je spodek prokrveny jako pri MS, vnitrek tezkne a tlaci, panevni dno se musi hodne zpevnit a pracovat, a myslim, ze ty bolesti co by ti to zpusobilo bys ani neustala. Kazdopadne velmi fandim tomu (podle toho, jak jsi psala ze mit vlastni mimco bez teh.bys brala hned), aby ses poohledla po moznosti nahradni matky (coz je u nas nelegalni) nebo jeste lepe adopci (prosla-li bys tou byrokracii okolo). Jedna vec je, ze biologicke hodiny netikaji, ale druha pak to, aby se nestalo, ze s pritelem treba nezustanete (rozhodne to neni neco, co bych ti prala, ale zivot prinasi ruzne veci), a ty bys za 20 let mohla litovat, ze se o tebe nema kdo prijit postarat, kdyz ti nebude dobre. To je ale ciste moje domnenka, protoze ses na tohle ptala 🙂 Rozhodovani je to velike, drzim pesti.
@denny27 ahoj, je a není...když jezdíme s dárky do DD, tak bych si obvykle nějakou holčičku odvezla hned a když slyším od pečovatelek, co vše mají za vrozené vady a z čeho pocházejí (drogy, alkohol, týrání, drobné retardace), tak zas úplně ne...asi jsem v tomhle kapku sobec a chtěla bych světlé dítě ( oba jsme velmi světlí a modroocí) a zdravé dítě. Výchovou hodně ovlivníš, ale genetický základ nepřečůráš a když je tam xy syndromů kvůli gen.vkladu biologických rodičů + nezodpovědnému chování matky v těhotenství...tak nevíš. Mám s tím blízkou zkušenost z okolí - podařilo se ke slušnosti vychovat polovinu z osvojených dětí, ostatní semlel gen.základ.
@elissa13 Jsem v podobné situaci. Skoro 35 let, hodiny netikají, manžel dítě nechce. U mně je velké riziko selhání ledvin v těhotenství a vysoká pravděpodobnost vývojových vad plodu. Taky se mi pořád hlavou honí, jestli si nemáme prcka pořídit jen kvůli tomu, “že se to má”, nebo “abychom na stáří nezůstali sami”. Ale ani doktoři neví, jak by moje tělo reagovalo a nedokážu si představit jít pak na potrat, když už se teda rozhodneme, že dítě mít budeme. Zatím pořád platí ne a možná to tak opravdu zůstane navždy. Jako ono je hezké říct si, že chci miminko, ale když je za tím opravdové ohrožení dítěte nebo matky, tak musí nastoupit rozum.
Podobné diskuze
Přečti si vše, co potřebuješ vědět pro zdárné otěhotnění.
Naše maminky sepsaly skvělé rady, jak otěhotnět.
Důležité je také znát příznaky těhotenství.
Zjisti, kdy má žena plodné dny zde.
Kdy a jak používat těhotenský test?
Zjisti víc o svém těhotenství týden po týdnu.
Neznáš termín porodu? Vypočítej si ho v těhotenské kalkulačce.
Modrý koník vám případně napoví i při neplodnosti.
@elissa13 podle toho, co pises, se mi zdas jako hodne vyrovnany clovek, ktery ma dostatek zajmu a veci, na ktere se upnout. Mit jakysi “biologicky pocit”, abych mela dite, protoze to tak v zivote chodi, podle me nestaci a byt bys byla jiste skvela mama, tak byt na tvem miste... s timto vyrovnanym myslenim... bych do toho nesla. Dite ti v zivote nechybi a uz nejspis chybet ani nebude. Svuj zdravotni stav jsi urcite resila s odborniky a pokud tam je i minimalni riziko ochrnuti, pud sebezachovy a strach je v tvem pripade zcela pochopitelny.