Vzít život?
Myslela jsem, že zvládnu nikomu nic neříkat, nepsat. Ale opak je pravdou. Abych vše nedusila v sobě, využívám alespoň tuto cestu. V 38 letech máme s přítelem dvě zdravé holčičky...8 a 2 roky. Bohužel před několika měsíci jsem šla na interupci, protože jsme čekali přírustek, který jsme si nemohli nechat. To slovíčko nemohli zavání asi různými domněnkami. Ale at si o mně myslí, kdo chce co chce, nedala bych to už psychicky. Obou holek si užívám plnými doušky, dáváme jim vše, věnujeme se jim naplno, ale dalši miminko bych už osobně nezvládla. Začala jsem tedy uvažovat o vhodné antikoncepci, ale se mnou je to těžké. V žádném případě nechci do těla ždné hormonální možnosti - ať už tablety, či tělíska, kondomům moc nevěřím... Rozhodla jsem se tedy pro sterilizaci, která se naskýtá i v ambulantní formě a lze ji provést jen na třech místech v ČR... bez uspání, bolestí, vedlejších účinků. Ale co se nestalo. Než jsem si stačila něco vyřizovat, ejhle, jsem opět těhotná. ☹ Měla by to být radost, ale... Opět situace, kdy řešit stejnou otázku, na kterou už mám vlastně asi odpověď...A co potřebuju? Ani nevím. Možná se jen vypsat a nebýt v tom sama ( samozřejmě s partnerem).
@lajla Jenze Ty mas potrebu urazet. A to taky neni uplne koser. Ja jsem tu psala, ze bych se psychicky nesmirila s potratem, ale nemam potrebu urazet a rikat o nekom, ze je blbka. A i kdyby se stalo, ze by me nejaky prispevek tak dostal, ze bych byla vylozene nas.... a mela potrebu pouzivat sprosta slova, tak nebudu reagovat, ale spis se zamyslim, proc me to tak rozciluje 😉 Reaguju tehdy, kdyz je muj prispevek pro autora prinosem. Ponizovani pro nikoho prinosem neni. At uz si sebou zivotem nese cokoli.
Mně je z toho smutno. Jasný, jednou se stát může, ale pak už bych si přece opravdu dala pozor. No a kdyby se stalo znovu, tak už bych to asi brala jako znamení, že to tak má být. Přiznám se - já otěhotněla neplánovaně, vlastně strašná náhoda - na měsíc jsem ze zdr. důvodů vysadila HA, počítala plodné dny a sex jsme měli v tu dobu jen 1x v ,,neplodný den" (2 dny před očekávanou MS, která však už nepřišla). Neměla jsem žádné příznaky, kromě vynechání MS, což jsem hned neřešila, protože už se mi to párkrát stalo. A že jsem těhotná, mi doktor oznámil, když jsem si šla pro ,,vyvolávačku" a byla jsem už v 9 tt. Taky se mi to zrovna nehodilo - měla jsem dobrou práci, která mě bavila, finančně jsme si nemohli nějak vyskakovat...celkově to byl pro mě šok, znáte to, když si člověk život nějak naplánuje a on se pak vyvíjí úplně jinak... Slovo potrat mi problesklo hlavou asi na 2 sekundy hned v ordinaci - z toho šoku, a ty 2 sekundy si budu do smrti vyčítat - Ve skutečnosti bych na potrat nikdy nešla ani kdybych měla mít 10 dětí. Asi týden jsem z toho byla rozčarovaná a přemýšlela co bude a jak to zvládneme, potom jsem si řekla ,,Už je tady. Takže to zvládneme. Jiná možnost není." - no a najednou mi všechno začalo dávat smysl, vím, že to tak mělo být a máme úžasného syna a vše zvládáme v pohodě. Kdybych tehdy propadla svým obavám, tak by tu třeba nemusel být... Tím chci říct, že i když to třeba vypadá beznadějně a neřešitelně, že když si miminko necháš, nakonec zjistíš, že to dává smysl - že tu kvůli něčemu mělo být, třeba aby Tě něčemu naučilo nebo...já nevím, ale vím, že pokud si ho necháš, tak určitě litovat nebudeš, ale pokud půjdeš na potrat, tak se Ti ty vzpomínky a pochybnosti budou vracet... Můj přítel je nechtěné, neplánované třetí dítě - jeho matka se dokonce snažila o potrat sama, protože jí ho tehdy nepovolila potratová komise, ale nepovedlo se jí to - a dnes má k němu ze všech tří dětí nejbližší vztah.
Nechci Tě soudit, na to nemám právo, ale chci jen říct svůj názor, víš, jsem zdravotník a při praxi na gynekologickém oddělení jsem viděla a ošetřovala několik podobných případů...a i když jsem to moc nechápala už předtím, tak potom už vůbec ne... Každá na to máme jiný pohled, ale já osobně nesouhlasím s potratem zdravého dítěte, které by přišlo do úplné a milující rodiny a žena jde na potrat jen proto, že se jí to zrovna nehodí nebo se na to necítí apod. A bohužel často se vrací jedny a ty samé dokola. Není to tak, že by se z toho ty ženské poučily a příště už si daly pozor, ale spíš to berou tak, že když už to udělaly jednou, tak už je asi tolik netíží, jestli to udělají podruhé, potřetí...To mě na tom mrzelo nejvíc, že kvůli lehkomyslnosti vznikají další a další děti (pro mě děti, pro někoho shluky buněk, z kterých by ale ty děti byly, kdyby se jim dala šance), které končí někde v koši. Co pro mě znamená lidský život...a co znamená pro jiné...je to zvláštní, ale je dobré se nad tím zamyslet. Vím, že rozhodnutí mít třetí dítě je těžké, že je to často náročné nejen psychicky, ale i finančně atd., ale o tomhle bych uvažovala ještě před tím prvním potratem nebo ihned po něm a pokud bych to dítě opravdu nechtěla, tak bych udělala všechno pro to, aby ani nevzniklo - potom už je to sobecké, když už je tady a já řeknu: No ale já tě nechci. - Můj pohled na věc, který nikomu nevnucuji, jen možná k zamyšlení...
Rozhodnutí je stejně na Tobě, ale nerozumím tomu, na co čekáš, v případě, že to dítě opravdu nechceš. Jak dlouho jsi od prvního potratu? Znám případ, kdy ženě potrat neprovedli, protože od toho předchozího uplynuly jen cca 2 nebo 3 měsíce.
No, co říct. Když tu je někdo schopen brojit fanaticky za život a jedním dechem udělat z bílého evropského člověka nadřazenou rasu. Ale co už.
Nechápu tu nenávist a odsouzení. To, že někdo nemůže otěhotnět, musí být těžké a deprimující, ale nenávidět ty, které otěhotní snadno a nechtěně, nikomu nepomůže. Nabádat ji k adopci- OK, ale dovede si někdo představit, jak to musí být těžké? A jedním dechem dodat, že je málo bílých zdravých dětí. Víte, dámy, netvrďte, že si vážíte života, neboť si vážíte pouze života bílého a zdravého. Diskutovat o tom, že páry toužící po adopci jedou v téhle preferenci, radši nehodlám. Tolik k některým příspěvkům.
Zakladatelce bych poradila pečlivě zvážit důvody případného potratu. Vesmír se jí nic nesnaží naznačit, miminko si nevybírá, prostě otěhotněla, znovu. Já bych se přimlouvala přemýšlet spíš o tom, jak se to zvládnout dá, než o opaku, o tom, jak se uskrovnit finančně, pokud to je problém, jak zapojit rodinu, pokud máte strach, že to nezvládnete. Samozřejmě záleží i na vztahu s manželem, on další dítě chce nebo ne, z jakého důvodu? Prostě si dejte dohromady pro a proti a pořádně to promyslete. A snažte se to vymyslet tak, aby to šlo...
@vineta já si nemyslím, že by šlo o nenávist a odsouzení (ač některé příspěvky zní drsně),ale jde prostě o to, že mnohým z nás se to vymyká zdravému rozumu - jak je vůbec možné polemizovat nad tím, zda bude lepší to dítě zabít nebo si ho teda milostivě nechat? Jak nad tím lze vůbec přemýšlet? Mě to přijde jako vrchol krutosti,když vlastní matka s otcem přemýšlí, zda utratit své vlastní dítě... Kolikrát mohou být důvody opravdu vážné (to se netýká zakladatelky této diskuze),ale jde prostě o to, že lidé v obecném měřítku mají strašně malou úctu k životu...jsou schopni zabít jen tak....prostě jen tak...nemrknout a žijeme dál... A toto je jedno, zda jsem nebo nejsem věřící, ale svět potřebuje více oběti, pokory a úcty...kdyby mezi lidmi toto bylo - měli bychom se všichni líp....to jen takový povzdech...☹
A ještě k tématu. Už před lety mě oslovil tento film - vzbudilo to ve mě naději, že i mezi hodně mladými lidmi se najdou i ti zodpovědní, kteří ač sami děti se dokáží stát zodpovědnými za své činy a nést následky.
http://www.csfd.cz/film/233974-juno/prehled/
@crawler blbost, 3tt je týden před termínem menstruace, v tu dobu se embryo tak akorát uhnizďuje .., při IVF konec 3tt odpovídá dvěma dnům po transferu ... v tu dobu žádná žena neví že je těhotná, ani test to ještě neukáže a embryo v tu dobu žádný náznak srdíčka ani nemá ... no a taky v tu dobu žádný lékař UZ nedělá, protože by viděl tak maximálně zvýšenou děložní sliznici, nic víc
Navíc pokud astyně dělali UZ v den miniinterupce, tak jí ho dělali v nemocnici a tam dobrý ultrazvuk mají ...
@vineta Vážím si každého života, právě proto jsem radila bud jít na potrat hned ( pokud je paní rozhodnuta ) anebo zvážit adopci a dát děcku šanci na dobrý život. To, že to paní bude bolet je jasná, ale pořád je to lepší než dítě zabít . a že děláme z bílého nadřazeného ? Co to je za blbost ?
Prostě jsem konstatovala fakt, že právně volných bílých novorozenců je minimum . Což je fakt. Čekací doba na miminko z většinového ( chceš -li to obepsat ) etnika jsou roky , takže by se paní nemusela bát, že její dítko by skončilo někde v ústavu . Naopak šlo by do milující a zoufale čekající rodiny hned .
@crawler Tahle vypadá lidské embryo cca 3 týdny PO OPLOZENÍ. Ve 3. týdnu TĚHOTENSTVÍ dochází většinou k reálnému splynutí spermie a vajíčka a vajíčko se sotva začalo rýhovat. O srdci ani omylem nemůže být řeč. Základ orgánových soustav, čili i cév a srdce, vzniká 4. týden po oplození vajíčka, tedy v 6.-7. týdnu těhotenství nejčastěji (u žen, které ovulují těsně po a nebo při menstruaci to může být lékařsky i 5. týden, ale není to moc obvyklé.
@vineta z bileho evropskeho cloveka nadrazenou rasu? Na cem jedes? Bylo tu psano, ze nejchtenejsi jsou bila miminka, co na tom nechapes, kdyz u nas z drtive vetsiny zadaji o adopci belosi? Kdyz bude chtit Japonec sikmooke mimino, budes taky nasrata, ze nadrazuje zlutou rasu? Cuju nejaky pribuzensky vztah ze zakladatelkou, toto neni jinak mozne, jedna blba, druha fantaziruje.
@blecha94 Díky, tohle jsem nikdy neviděla, je to zajímavé. I já jsem si myslela, že v té době už vypadá plod jinak. Děkuji za poučení.
@kvakuska nemusíme se hádat - myslela jsem 3 týdny vývoje dítěte, což je zhruba 5tt-záleží na cyklu...každopádně miniinterupce se provádí do 8tt (fotka takto usmrceného dítěte dole) a pro otrlé i potracené dítě ve 24tt http://hnutiprozivot.cz/download/rychle_reseni.pdf
Paradoxní je, že kdyby se takové dítě chtělo předčasně narodit, tak se dělá maximum pro jeho záchranu, ale pokud se ho chcete zbavit, tak to taky jde...No podstatné je spíš vnímání toho, co pro člověka znamená živá bytost? Pro mě je to i obrázek embrya výše...Pro mě je to už splynutí spermie a vajíčka - v nich je základ celého budoucího tvora - pro mě je nepřijatelný i postinor a jiné - jen ta představa je asi pro většinu snesitelnější,když potratí něco, co má pár mm nebo človíčka o několik cm většího. Pro mě je to ale pořád od počátku živá bytost a v mých očích nemá člověk právo jinému život brát - i když ten maličký je téměř neviditelný a nemůže se nijak bránit... Takže jak jsem už psala - je to celkově o úctě k životu - a v podstatě je mi úplně jedno a není pro mě argument k zabití, zda srdce je zachyceno na utz ve 4tt nebo7tt...
Evulina 77 ja prave nemuzu hormony vubec brat,takze pouzivam spermicidni globule a prerus.styk - coz ale taky neni nejlepsi reseni , takze mi i doktor doporucil sterilizaci...popravde sama nevim zda jit , kamaradky mama po narkoze prodelala trombozu a ja mam prave leidens. mutaci tak nevim co by se mi mohlo stat....
A tělísko? Proč ne?
člověk by měl vědět, zda děti chce nebo ne a podle toho se zachovat. Pokud se mi zpozdí menzes, ikdyž byla antina, udělám vše proto, abych zjistila, zda čekám dítě nebo ne a nebudu se rozmýšlet 2 měsíce (!) a dítě bude růst dál a pak je to daleko horší i pro matku s následky do budoucna.
Co je živý tvor? Podle mě až narozený, živý člověk. Ikdyž i nenarozený nasciturus může dědit.
Autorka evidentně tento náhled neřeší.
@martinka24 Mam leidena a v narkoze jsem byla nekolikrat. Hematolog si te zajisti. U me je sterilizace jasna volba, jakmile se definitivne rozhodnu, ze mam doplozeno. 😉
Nehormonålní tělísko měla kamarádka a otěhotnéla a ani gynekolog mi ho nedoporucil
@duvi21 a jak byste dámu nazvala Vy.... slovo které jsem použila opravdu není sprosté, sprostá jsou jiná slova...nemyslím že bych někoho urazela, jsou tu horší příspěvky mířené na autorku hm
Nezlobte se ale žena, která se takto chová a prakticky cíleně si takový název zaslouží,ale to je můj názor,vas bohémský já Vám taky neberu
@lajla Jak víš, co si autorka zaslouží? Jak víš, v jaké situaci, v jakém rozpoložení sem psala? Znáš jí? Znáš její psychický stav? Jak víš, že třeba netrpí pocitem méněcennosti, který umí krýt?
Moje děti si taky mnohokrát zaslouží, abych jim zmalovala zadek. Udělám to pro to? A jak to můžeš dělat člověku, kterého neznáš? Myslím, že už jedeš přes čáru, nezlob se. A říkat, že ostatní to dělají také, není úplně domyšlené 🙂
@vineta Dovol, abych Ti vysvětlila, jak to ve světe adopcí chodí. Je to tak, že když přijdeš žádat o adopci dítěte, musíš tak aspoň desetkrát přesně vyplnit do dotazníků, jaké dítě jsi ochotná/schopná přijmout. Nejedná se pouze o etnikum, ale i o zdravotní stav, zdravotní stav matky (alkohol, drogy, žloutenka). Všechny tyhle věci jsou ochotní ti lidé přijmout. Jsou ochotní přijmout dítě, které má třeba srdeční vadu, rozštěp rtu/patra. Ale co se etnika týká, je to složitější. Cílem je, aby dítě, které už ten vstup do života mělo dost těžký, zapadlo do rodiny se vším všudy - i vizuálně. Jsou žadatelé, kteří přijmou i dítě jiného etnika. V takovém případě se musí připravit na to, že to dítě třeba v pubertě začne hledat svou komunitu (u romských dětí je to téměř pravidlem) - protože v komunitě bílých se cítí být jiné. A tak jde ke svým. Je to normální, ale pro ty rodiče je to velká psychická zátěž, stejně jako pro to dítě. Proto se to žadatelům nedoporučuje 🙂 O žádné nadřazenosti rasy tady fakt není řeč. Pokud přijdou žadatelé - romové - je to úplně skvělé. Ale takových případů je jak šafránu.
On totiz muze zabranit i uvolneni vajicka jako takoveho, tudiz neni vubec co oplodnovat. 😉
@duvi21 samozřejmě, dotkne se to každé proti potratu....tralala a jede se happy dal