Zkoušeli jste po potratu mimi, nebo jste měli strach?

@jituneli ted si hlavne odpocni a dej se do poradku, psychicky a fyzicky, je to hroznej boj

@ninikry Koukám, že jste na tom byli ještě hůř, je to šílené, člověk jeden den je šťastný a těhotný a druhý den naprosto vyřízený a další bez mimi. Hodně štěstí vám přeju.

@jituneli děkuju, jak říkám, je to jak na houpačce, ale čím je miminko větší, tak je to lepší...já jsem byla rozhodnutá, že dítě chci, takže byla jen otázka času, kdy na to vlítnem...navíc už jen to "snažení" mi dost pomohlo, člověk má pocit, že už má život zase trochu smysl...ať ti to příště výjde

@jituneli ahoj. mám po potratu v 15.týdnu. čekáme až to budou tři měsíce po... ale strach je obrovský už teď ☹

@jituneli Moc me mrzí... ale urcite bych dotoho sla 🙂 myslím si ,ze kazdy ma strach,ale my se preci nedame necim zastrasit!!! Zacatky jsou hrozne,ale jak uz psala ninikry sama poznas az to telo si rekne 🙂 ted se das do kupy a pak to pujde samo 🙂

šli jsme do toho po 4měsících ale strachu se bohužel asi už nezbavíš :/ měla jsem strach celé těhotenství, teď jsem znovu těhotná a ten strach tam prostě je pořád

Ahoj, je mi to líto. Já jsem byla na přerušení kvůli VVV před měsícem a byla jsem už ve 23. týdnu. První týden byl šílený, ale teď už je to maličko lepší. Taky mám toto dilema, protože vím, že dítě chci co nejdřív, ale strach mám šílený. Nejdřív jsem měla ve 3. měsíci zamlklé těhu a když jsem překonala tohle období, myslela jsem si, že už se nic nestane a přišlo ještě něco mnohem horšího. Takže strachu už se nezbavím nikdy, ale snažit se budeme asi po druhé ms. Teď mám první a za týden mi končí šestinedělí. Hodně štěstí 🙂

Já jsem potratila v srpnu asi v 5tém týdnu těhotenství, doktor doporučil měsíc si dávat pozor a pak to zkusit znova, nicméně já se mezitím začala léčit na překyselený organismus a dlouhotrvající kvasinky, takže teď si dáváme pauzu minimálně na tři měsíce, od nového roku se zase začneme snažit....ale jak psaly holky výše, už nikdy to nebude bez toho strachu...příští těhotenství si už tak neužiju, když vím, že tady je to riziko....tobě držím pěsti, abys byla brzo v pořádku a cítila se na další mimčo ;) věřím, že příště už nám to vyjde...

My se snažili hned. Po SA v 7.tt jsem otěhotněla hned, po SA v 19.tt jsem otěhotněla po 3 měs. (to teda moc nedoporučuju, porod pak vychází +/- na termín potratu ☹, naposled jsem otěhotněla po 1. MS. Těhu po potratu teda nebylo nic moc, vždycky jsem se hrozně bála až do konce... ale kdybych to odkládala, asi bych si nepomohla a hlavně, to nové těhotenství nám všem vždycky hrozně pomohlo.

Já měla UPT ve 22tt kvuli rozštěpu páteře, otěhotněla jsem po první menstruaci po šestinedělí, takže cca tři měsíce po...řekli jsme si s manželem že není na co čekat a že tomu necháme volný průběh...nicméně druhé dítě také vrozenou vadu - srdce, ale už jsme po ope a dobrý...teď ale mám trochu obavy z dalšího těhu...ale holt to bude jak to bude...

Holky, děkuju vám všem, že jste se podělily o vaše smutné zkušenosti. Věřím, že časem se to trochu zlepší, ale zrovna teď jsem prostě smutná a nějak nejsem schopna vidět dál. Bude líp, nesmím na to zapomenout🙂A všem přeju, ať jste už jen a jen šťastné. Díky, holky.

Já jsem 3.1. 2014 musela na revizi ve 13tt kvůli molárnímu těhotenství. Na histologii to bohužel vyšlo špatně - kompletní mola. S dalším pokusem o mimčo nám řekli, že se mužem snažit až od ledna 2015 . Celý rok jsme to vydrželi. Zbývá už jen jeden měsíc, ale věř mi, že mám čím dál větší strach. Čekat rok je fakt hrozně dlouho a já musim pevně doufat, že se nám to nestane znovu. Oba mimíse hrozně chceme a kolem se rodí pořád zdravá miminka .... byl to těžký rok. ... ale držim palečky a věřim že obě ten strach překonáme a ted se to povede !!! 😉

Ano, nejlepší lék po potratu (UPT apod.) je opět otěhotnět 😉

My jsme na to taky vlítli hned, ale u mně nebyla potřebná revize, tak to bylo i s požehnáním lékaře. Bohužel, podruhé to dopadlo taky špatně a pak jsme se už nesnažili ale vůbec až najednou dálnice jak Brno na testu 🙂

@gerritka Můžu se zeptat, co znamená ta mola? Děkuju

@ppetrac určitě - bylo mi to vysvětlený zjednodušeně jako že z miminka se stane nádor ... tady jsem zkopírovala z netu lepší vysvětlení:
Při molárním těhotenství se z buněk na povrchu plodového vejce vytvoří puchýřkovité útvary, které jsou mezi sebou propojené, takže výsledný útvar (mola) připomíná hrozen.
Mola se rychle zvětšuje a může vyplnit celou děložní dutinu. Embryo buď vůbec nevznikne nebo je vstřebáno krátce po vytvoření. U částečné moly se může plod nějakou dobu dále vyvíjet, ovšem těhotenství není možné donosit. V Česku připadá jedno molární těhotenství na 2000 porodů1.
V normálním těhotenství má oplodněné vajíčko 23 chromozomů od matky a 23 chromozomů od otce. Při molárním těhotenství nemá oplodněné vajíčko žádné chromozomy od matky (vajíčko je bez genetické informace) a sada chromozomů od otce je zdvojená. Při částečné mole má vajíčko 23 chromozomů od matky a 46 chromozomů od otce.
Pokud lékař diagnostikuje molární těhotenství, je nutné provést kyretáž, při které se odstraní obsah děložní dutiny. Ženy, u kterých bylo zjištěno molární těhotenství, jsou po zákroku dlouhodobě sledovány, protože na základě moly může vzniknout v těle zhoubný nádor, choriokarcinom. Jsou prováděna kontrolní ultrazvuková vyšetření, příp. rentgeny okolních orgánů. Jednou týdně je u nich zjišťována hladina hormonu HCG v krvi, nulové hodnoty by měl dosáhnout zhruba za měsíc po kyretáži. Poté jsou kontroly prováděny v měsíčních až dvouměsíčních intervalech po dobu 1 roku.

Zároveň mi při revizi zjistili, že mám dvourohou dělohu, což přináší další riziko nedonošení mimča. Přesto věříme, že se ted zadaří!

@gerritka Tý jo, tak to jsou věci. Vůbec jsem netušila, co všechno se může stát :( Tvůj případ je ještě horší v tom, že jde o tvůj život :( Ale už jste to rok vydrželi a teď se můžete snažit. 🙂 Kolem nás mají všichni děti a vše měli v pořádku. Mně teď končí šestinedělí, tak uvidíme, kdy se zadaří. Držím palce 🙂

@gerritka Ahojky,vím o čem mluvíš,,mě zjistili částečnou parciálnní molu v 11 tt těhu zamklo a následná revize to ukázala,naštěstí hcg opravdu rychle klesalo i utz byly v pořádku. Držím moc palečky,nikomu bych ty nervy nepřála,ten šok nejřív přijdeš o mimi a pak ještě tohle.Sedla jsem si v té době opravdu na zadek 😢 😢 . Teď jsem těh krátcemteprve vše před náma,,cca4 tt,hcg zatím roste,utz bude příští týden,,jsem ze všeho vyklepaná jak " Startka" jak se říká..dr tvrdí,že je malá pravděpodobnost recidivy a snad vše poroste jak má a štěstí se ukáže,ale nervičky to trošku jsou... moc moc držím palečky!!!!!

@merilinka moc držím palečky !!! uplně vidim, jak jsi rozklepaná - já jsem rozklepaná už teď a to jsme ještě před snažením .... přeju krásný a bezproblémový těhotenství

@ppetrac kolem nás taky mají všichni bezproblémový těhu. Prostě si řeknou, že chtěji a mají mimi. Držím taky palečky, aby se podařilo !!!

Já jsem potratila v 7 tt. samovolně, příští ovulaci jsem neuhlídala, protože jsem měla dlouhou MS po tom potratu, asi se tělo pořád čistilo, říkala jsem si, přece nebudu mít ovulaci, když mám MS? Ale jo, proběhla a já ji zjistila pozdě. Ale už tu další jsem podchytila a byly to dvojčata:o) Pořád jsem studovala, jestli je po potratu lepší počkat, nebo radši hned. Názory lékařů jsou půl napůl, takže jsem do toho šla hned (nemohla jsem se spíš už dočkat, až budu zase těhotná, než že bych se bála! A o tom to možná je?) a fakt tu druhou ovulačku po potratu se zadařilo a byl z toho Filíp a Jakub :o).

@jituneli já potratila 2x a naštěstí jen kolem 9 tt, samovolně. První těhotenství bylo úplně bez problémů, potom dva potraty. Když jsem otěhotněla po čtvrté, první týdny, po pozitivním testu, pořád jen strach, strach a strach... studovala jsem toaletní papír po každém wc, jestli tam není kapička krve, sotva jsem měla pocit, že " něco" cítím, letěla jsem na wc, jestli nezačínám krvácet, prostě hrůza.. až mi potvrdili srdíčko, uklidnila jsem se, ale jen chvilku, každý testy ať krevní nebo ultrazvuk jsem byla nervní, čekala jsem na pohyby a když do 21 tt nepřicházely, strachovala jsem se. Až jsem je cítíla, tak jsem si říkala, jestli dost často a jak "blbec" jsem si kolikrát šťouchla, svítila a nevím co na břicho, jen aby se pohnula a já věděla, že je v pořádku.. ten strach jsem měla celou dobu, dokud jsem ji nedržela v náručí.. jakmile se něco takovýho stane, ať dřív nebo později v těhotenství, už prostě víš, že se něco může stát špatnýho a bojíš se.. ale určitě to za ten boj stojí!!! a já si říkala, že nemůžu mít tolik smůly, aby s to opakovalo...

@luccy.luccy Je to hrůza, člověk by měl být šťastný a užívat si toho nového tvorečka a místo toho má strach, aby bylo vše v pořádku. Holt to ale jinak nejspíš nejde, ty obavy tam zůstanou. Každopádně věřím, že se vše urovná, musím 🙂 Díky.

@jituneli já si právě ke konci těhotenství říkala, že jsem si to ani neužila a že bych chtěla třetí miminko, ale... na druhou stranu asi budu ráda, že odrostou a já si začnu "užívat." Taky v prvním těhotenství jsem byla pořád vysmátá, smála jsem se ani kolikrát nebylo čemu a první dcerka byla jako miminko pořád vysmátá, u druhýho jsem se nervovala, měla jsem spíš smutný nálady a druhá dcerka se směje mnohem míň, takže si myslím, že ta psychika v těhotenství má taky něco do sebe. 😉 Nicméně, ten strach a obavy tam asi vždycky už bude, když se stane něco špatnýho, ale stojí za to bojovat a věřit, že to dopadne dobře. 🙂

Ahoj holky, ja jsem taky po nechtenem potratu, ktery jsem musela podstoupit v 16tt. Mela jsem v plodovem vaku amnialni pruhy a mimco se mi do nich zacalo motat. 😢 Melo uz spatne vyvinutou rucicku a hrozilo i zaskrceni pupecniku, tak jsme to radeji zavcas ukoncili. Ted mi konci sestinedeli a taky porad premyslim, jestli se zacit snazit hned o dalsi mimco, nebo pockat ty 3 mesice, co mi doporucil doktor. Co myslite? 🙂 Asi do toho pujdu hned, protoze jak se znam, nevydrzela bych jeste dalsi mesic a pul cekat. :D Jinak moc vam vsem preju, at se dalsi tehulkovani podari a probiha tak jak ma a samozrejme s tim nejlepsim koncem. 😉

Holky, já jsem tedy maminka tří dětiček, všichni tři jsou zdraví a v podstatě celé těhotenství jsem ani nepředpokládala, že by nebyly, prostě čekám dítě, je zdravé. Ale teď, když jsem zažila tuto zkušenost a dívám se, co zažíváte vy a čtu si, co všechno se může přihodit, tak koukám s otevřenou pusou, protože až teď si pořádně uvědomuju, jaké mám štěstí. To, že se stalo toto, mi vlastně pomohlo v tom, že musím děkovat za to, co mám, protože to není samozřejmé. A vám všem přeju, ať se k vám ten zázrak mít dítě brzy dostaví a můžete si vychutnat tu obrovskou lásku, která je ničím nenahraditelná.

@jituneli Taky jsem nikdy netušila, kolik hrozných věcí se může stát. :( Kolem nás mají všichni děti bez problémy (aspoň co víme). Manžel teď bere antibiotika, takže musíme snažení trochu odsunout. :(