• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Až se narodí mimčo, mamka si chce vzít týden dovolenou

6. října 2014 
zvládla jsem to sama bez jakékoli pomoci, jen jsem měla pro případy kdy jsem něco nevěděla ségru na telefonu a hezky mi poradila. Přítel mě kdysi ujištoval že si vezme pár dní volno až se vrátíme domů a pomůže mi, jenže nás doma ve dveřích vysadil, otočil se a jel do práce, dovolená se nekonala. po příchodů domů jsem vybalovala, prala, uklízela a starala se o malou. dá se to zvládnout. byla jsem celkem vytočená ale alespon jsem se ujistila že nejsem tak neschopná a zvládám to sama :slight_smile:
A hlavně péči o mimi se rpostě naučit musíme a koupání je fakt to nejmenší :slight_smile:
19. pro 2013 ve 12:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
já jsem měla první týden doma manžela a to mi pomohlo, bydleli jsme tehdy u tchánovců a tchyně mi hrozně lezla na nervy, ona by pomohla jenom tím, že by ho pořád nosila a chovala a nenechala ani pomalu spát, ale že by ho vzala v kočárku ven, nebo uvařila nám, to ne, pak přijela na týden moje mamka a ta mi pomohla hodně, byla u nás týden, navařila mi i do mrazáku, brala Vojtíška každý den ne 2 hodiny v kočárku ven, já jsem si lehla, i ráno si ho vzala třeba do pokoje a já jsem se trochu dospala, takže mě to pomohlo a jsem domluvená že až se narodí druhý prcek, přijede na týden zase
19. pro 2013 ve 12:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Moje mamka to tak planovala taky, ale rekla jsem ji, ze prvních par dni chceme byt doma sami, zvyknout si na sebe, rozkoukat se... za me teda rikam, ze to jde zvladnout (manzel chodi do práce, je doma az vecer). Ja si to proste tech prvních par dni chtěla osahat a ne aby mi hned někdo rikal jak se to ma delat (resp.melo delat před 30 lety :wink: )
19. pro 2013 ve 12:14  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Po narození první dcery si mamka vzala dva týdny dovolenou a musím říct, že mi to asi hodně pomohlo, především po psychické stránce.Získala jsem jistotu, přestala jsem mít strach, že by se něco mohlo stát, miminku ublížit nebo že nepoznám, co se děje.Zpětně jsem ráda, že se mnou v té době byla, i když tehdy jsem to vnímala možná jako zbytečnou kontrolu a docenila to až později:wink: .Manžel tehdy bohužel doma zůstat nemohl.
U druhé dcery už nic podobného neproběhlo, doma s námi zůstal manžel a byl moc rád, že si nenechal ty první dny utéct.
19. pro 2013 ve 12:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pisisvori mě nepřijde divné, když je ve 4 letech dítě týden bez rodičů. spíš aby si malá nepřipadala, že ji posíláš pryč, kvůli miminku a nežárlila potom. a co kompromis? ne týden, ale třeba 3-4 dny?
19. pro 2013 ve 12:25  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@kacka_dj jÁ MÁM SE SVOJÍ MAMKOU SUPER VZTAH A PO PORODU BYCH JÍ TEDA DOMA NECHTĚLA. Akorát co mi bodlo, že mi asI 3x přinesla oběd ale aby u nás bydlela to ne, měli jsme doma pohodu a sžívali se s prckem manžel měl 3 dny dovolenou, dostala jsem zánět do prsou a i tak jsme to zvládli
19. pro 2013 ve 12:26  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nejlepší je dovolená manžela a obědy od maminky :slight_smile: Při koupání jsem ocenila akorát vylívání vody z vaničky, připravení osušky a tak. Mamka vždycky šla jen zvědavě okukovat :slight_smile: Ale nikdy ji nenapadlo mi je koupat, jen bylo vidět, jak by některé věci dělala jinak, jak jí cukaly ruce :grinning:
19. pro 2013 ve 12:53  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@blahova_andrea myslím, že to není o věku....samozřejmě dítě, které babičky hlídají sem tam přes den od malinka, pak třeba i na víkend později ...pro to to není problém. Ale u nás jak jsou všichni daleko tak byla dcera pořád jen se mnou , do teď neusínala ještě ani s taťkou a víc jak den (od rána do odpoledne) beze mne nebyla..Kdyby chtěla sama a byla spokojená tak budu jen ráda, ale i když jsem šla na sraz tak bulela....je v tomhle dost extrém a dosud jsem neměla žádný důvod proč to lámat přes koleno a k něčemu jí nutit (od toho jsem její mamina, abych tady pro ni byla když to potřebuje:slight_smile:, v 15 už mě chtít nebude). Tchýni je 73, tchánovi 78 a z mnoha důvodů jim prostě nedůvěřuju = nebudu klidná ani já a jsme na 99,9% přesvědčená, že dcera by tam řvala a řvala...takže to budeme muset zvládnout jinak...bude stačit až budu v porodnici:slight_smile:.
19. pro 2013 ve 13:51  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@kacka_dj Ahoj, mamka mi taky říkala, že si vezme týden dovču a pomůže mi - já jsem za to strašně moc ráda, mám z toho docela strach, jak všechno zvládnu. Žádné mimčo v rodině ani okolí nemáme, takže pomoc rozhodně uvítám. Naši bydlí na stejném sídlišti, takže nikam dojíždět nemusí. A jinak návštěvy do konce šestinedělí určitě nemám v plánu přijímat (kromě rodiny).
19. pro 2013 ve 14:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já si myslím, že je lepší, když si týden dovolené vezme manžel a pomůže. U nás to tak bylo..Aby si nová rodinka na sebe zvykla. Manžel tedy vaří, takže jsem měla pomoc i z téhle stránky. Ale beru to podle sebe, někomu by možná ta maminka vyhovovala více :wink: Já se na babičky nemohu příliš spoléhat ani na jednu - má maminka ještě pracuje a jezdí i do práce do jiného města a druhá babička - no je to prostě tchýně :grinning: Tu bych teda týden u nás doma nesnesla ani kdybych padala na ústa :sweat_smile:
19. pro 2013 ve 14:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kacka_dj Ahoj, záleží, jaký vztah s mamkou máš a jak moc tě respektuje. Já bych pomoc moc ocenila, nešlo mi kojení, nic jsem nestíhala, skoro jsem nejedla, protože jsem si nestíhala uvařit ani nic udělat, manžel chodil domů až v noci. Ale moje mamka, i když by ráda pomohla, mi do všeho kecá, má tisíc rad starých 50 let a když jí o něco požádám, tak to nerespektuje a udělá to podle svého. Každá návštěva u rodičů je teď pro mě utrpením, jen co se otočím, už cpou dcerce čokoládovou sušenku/šunku/pepřené maso/buchtu atd, i když jsem jim jasně řekla, že takovýhle věci nejí... a když ke mně přiběhne s pusou od čokolády, tak ještě zapírají, že jí nic nedaly, a tak je to se vším. Před jejím narozením jsem s rodiči vycházela dobře... takže klidně ať ti uvaří, vypere, umyje nádobí, ale péči o děťátko by měla nechat na Tobě. Přeci jen první měsíce si vytváříte vazbu a každá výjimečná chvilka, mezi kterou patří i koupání, by měla být jen o Vás dvou (+ případně tatínek)
19. pro 2013 ve 14:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kacka_dj Záleží na tom jaký vztah máš s mamkou (pokud např. má ve zvyku poučovat, vnucovat svoje rady atd. tak asi ne. Další věc je, že si myslím, že je lepší když si nová rodinka zvyká sama na sebe, než když se do toho vměšuje někdo cizí. To ani partnerovi nemusí být po chuti. Můj manžel byl po obou mých porodech se mnou doma asi 14 dní (zrovna to tak náhodou vyšlo - jednou na neschopence po operaci ruky a podruhé byl zrovna měsíc na pracáku než nastoupil do nové práce). Asi bych ani jeho vyloženě nutně nepotřebovala, ale byla jsem ráda, že se mnou doma byl, dodával mi klid, kdybych zrovna začala plašit :slight_smile: A návštěvy bych po dobu šestinedělí dost razantně odmítala, zejména pokud by vycházelo do období, kdy jsou všichni nachlazení. Fakt to nestojí za to, představ si že ten mrňousek by něco chytil a nebo ty, a pak bys měla co dělat, aby ses o něj postarala.... Přijímala bych max. tak ty návštěvy o které bych vyloženě stála, např. pokud by mi chyběla společnost a pokud bych věděla že ten člověk je zodpovědný a nebude chodit když na něj leze nějaká nemoc.
19. pro 2013 ve 14:28  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jak píšou holky, záleží na vztahu. Já počítám že alespoň první týden s námi bude doma manžel. S rodiči mám super vztah, tak vím, že budou na telefonu kdybychom cokoliv potřebovali, tak mi pomůžou, vím že budu dělat věci jinak než máma ale vím že mi do toho kecat nebude. Když budu chtít poradit tak se zeptám a ona mi pomůže. Jinak ostatní návštěvy nechci, nebo úplně minimálně, šestinedělí je čas pro rodinu a aby si na prcka zvykli.
19. pro 2013 ve 14:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kacka_dj Omlouvám se, nečetla jsem jiné příspěvky, jen reaguju na tvůj dotaz. Předně - včas bych velice rázně zarazila postoje rodiny typu "mamka chce" a "každej chce na návštěvu". Jedinej přístup, kterej uznávám je "mamka se nabídla". V tomto období je na prvním místě, co chceš ty a ne, že se ti někdo vnutí a ty vůbec nevíš, jak ty první dny budou probíhat. Sama si urči, koho kdy chceš mít doma. Pro srovnání napíšu, jak jsem to měla já - první týden měl dovolenou můj muž (právě abychom byli spolu jako nová rodina). Mamka se taky nabízela, ale odmítla jsem ji a posunula až na druhý týden. Ale bylo super, že mi aspoň navařila, protože na to bych opravdu neměla čas. V dalších dnech se na chvilku stavili mužovi rodiče a můj otec se svou ženou. Všechny ostatní návštěvy jsem striktně nechala až po šestinedělí. Prostě je to jen na tobě, jen si trvej na svém - oni tě musí respektovat. (Třeba bude všechno probíhat hladce a budeš zvládat levou zadní, pak si je klidně nazvi. Ale můžeš mít třeba problémy s kojením nebo ubrečeným prckem, pak budeš mít návštěv plný zuby.) Držím palce.
19. pro 2013 v 15:03  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Tak já když si vzpomenu na své šetinedělí, tak jsem opravdu ráda, že jsem jí nakonec měla k ruce. Malej nejedl, takže velký stres s kojením, nedělala jsem nic jiného než kojila a odsávala. Já k tomu teploty, zánět prsu následně antibiotika, poté zablokovaná záda a odvoz v noci sanitkou do nemocnice a pak ještě zánět v zubu a to vše v jednom týdnu (na prohlídce jsem byla 14 dní před porodem) .....fakt masakr, nepřeju nikomu, takže bych určitě předem neodmítala, záleží, jaký máte vztah, ale jako zálohu bych ponechala určitě:grinning: Dřív to tak nějak fungovala více přirozeněji, když žena porodila, tak ostatní ženy v rodině o ní pečovaly, aby měla čas se zotavit a sžít s miminkem :wink: . Možná to nebyl až tak špatný model.
19. pro 2013 v 15:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
to teda obdivuju, že někdo v šestinedělí obstará domácnost. Já jsem byla celá zesláblá a nevydržela jsem dlouho stát. Nejenom se starat o miminko, to by celkem šlo, ale už nic navíc.
19. pro 2013 v 15:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pisisvori to si vůbec neumím představit. já se právě takové závislosti od malička chtěla vyhnout a zatím se to daří. měla jsem v okolí dost špatné vzory, kdy dítko bylo zvyklé pořádně fakt jen na mámu a to nebylo nic pro mě. jako každý dítko si pustí nějakou tu slzu, když máma odejde, to je normální. to podle mě není důvod nikam nejít. dítě si na to akorát zvykne a matka je pak jeho otrokem, protože čím je starší, tím víc toho umí zneužívat. mám odstrašující případ v nevlastní sestře a její dceři, tak promiň, že jsem taková tvrdá :wink:
19. pro 2013 v 15:26  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@olivazelena Mela jsem to podobne jako ty. Porod byl narocny, hodne siti a dlouho se mi hojilo. Kdyby manzel byl tyden doma, to ale hlavne obehaval papirovani a úřady, ale samo taky pomáhal. Kdyz manžel sel do prace tak prijela mamka a to bylo super. Mohla jsem se dat trochu dokupy. Mohla jsem se v klidu mazlit s prckem a kojit. Mamka mi navarila, uklidila.pres noc si vzala i maleho k sobe tak jsem si mohla odpočinout. Vzala ho ven na prochazku. Do niceho mi nekeca, nazory ma pokrokove, to same tchyne. Obe me respektuji. Tchyne vzala maleho taky kolikrát ven nebo donesla oběd. Když maly brecel do ctyr do rana fakt jsem to ocenila, že jsem si mohla na chvili lehnout. Ale je to proste situace od situace. Kdyz clovek po porodu sotva stoji, sotva sedi do toho maly breci uplna idylka to neni :grinning:
19. pro 2013 v 15:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kacka_dj asi bych byla radši sama.... ale bylo by super kdyby byla na telefonu... člověk nikdy neví co se vyvrbí, někdy jsou potíže s kojením a tak tím člověk stráví půl dne na začátku, jindy má prcek silnou žloutenku a nebo různé zdr. potíže, které i když jsou "drobné", tak k té normální náročné péči o novorozeně vcelku přidají...

záleží jak je doma manžel, pokud je třeba přes týden hodně pryč a chodí domu v 7, v 8 večer, tak bych to zvážila...
jinak spíš ne, obzvlášť když vám normálně nejezdí.... přece jen Ti do toho možná pak bude dost zasahovat a mohly byste se zbytečně pohádat, ono i ta únava udělá svoje...
ale někdo má na začátku vcelku lehárko :wink: hodně záleží jaký bude porod, nakolik aktivní mimčo a tak....

jinak s návštěvami bych to na začátku nepřeháněla, abyste něco nechytili... :wink:
19. pro 2013 v 15:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak u nás je situace podobná, moje mamka chtěla být dokonce semnou i u porodu :grinning:. Tak to jsem jí hned řekla ať se vzpamatuje, že jediný, kdo bude při porodu je manžel .. Nechápu, protože zrovna moje mamka není nějak extra starostlivá nebo taková ta úzkostlivá matka .. Ale to moje těhotenství prožívá jak blázen, nevím kde se to v ní bere. Termín bych měla mít v červenci a to mají naši naplánovanou dovolenou, tak když jsme jim to s manželem oznamovali, ona hned řekla taťkovi, že žádná dovolená nepřichází v úvahu když budu rodit ... Nějak nechápu :sweat_smile:. Navíc my se stěhujeme, takže budeme 400 km daleko, jestli si myslí, že se nám tu na týden nastěhuje hned po porodu a bude mi do všeho kecat, tak to ani náhodou .. Budeme doma s manželem, který si vezme dovolenou tak na 2 týdny.
19. pro 2013 v 15:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kacka_dj já uvítala každou pomoc po narození druhého miminka ( dcera se synem jsou od sebe 22 měsíců :slight_smile:). Po prvním porodu jsem žádnou pravidelnou pomoc nepotřebovala, ale je to samozřejmě individuální....
19. pro 2013 v 15:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Je to jen a jen na vás :slight_smile: Já bych teda mojí mámu nesnesla doma nikdy a už vůbec ne v šestinedělí :grinning: Pravda ale je, že vedle nás bydlí tchyně a ta nám nosila jídlo, takže jsem se vůbec nemusela starat o vaření. Jinak byl manžel v práci, když už byl doma, tak se učil na zkoušky do školy a po večerech jsem ho zkoušela. No docela frmol :grinning: Ale zvládnout se to rozhodně dalo.
19. pro 2013 v 15:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blahova_andrea mě to nevadí:slight_smile: každý jsme jiný a na věci se díváme jinak, já moc nechápu zase to jak někdo třeba 3 měsíční dítě může dát k babičce na víkend a jet si na relax. Nechápu jak může někdo třeba nechat několik dní brečet jen , aby měl klid a dítě po měsíci pláče rezignovala a prostě uslo samo za cenu , že ztratí v rodiče důvěru.......Já jen 1. nemám pocit, že bych někam extra měla chodit po nocích nebo xx dní. Proč? přes den je zvyklá být s tatínkem a to není problém, když bych večer chtěla chodit cvičit tak by to taky problém nebyl, ale jinak nemám potřebu být bez ní. Nepřipadám si jako otrok, nepořizovala jsem si děti, abych je někde pořád odkládala...a byly víc s babičkou než se mnou nebo s chůvou než se mnou. Mrzelo by mě, kdybych nebyla u toho, když řeknou první slovo, když začnou chodit, když namalují první domeček.... 2. prostě to tak okolnosti nastavili, když nikdo na hlídání není a nepomůže tak holt je to dítě jen s maminkou a není to chyba ani její ani jeho...ta vzdálenost prostě neumožňuje, aby přišli a na den si jí vzali :slight_smile:. (navíc oboje rodič chtějí a chtěli, abychom jezdili my tam, sem nejezdí). Jak jsem psala, kdyby byli za rohem a byli tady každou chvíli od narození, pak u nich byla třeba postupně déle a déle a pak přes noc.....a viděla jsem, že přes pár počátečních sliziček je spokojená proč ne, ale tak to holt nebylo a nešlo. 3.Ona je taková citlivka od narození, potřebuje kontakt, každé dítě má prostě jinou povahu, stejně jako jeho rodiče a moc nevidím důvod proč jí "ubližovat". Když začala chodit do školky, taky byly slzičky, ale jinak to nešlo, když jsem šla do práce. Naopak od té doby je mi líto, když si uvědomím kolik času je ve školce akolik je s náma. Když budu v porodnici tak prostě bude s tatínkem a bude , jinak to nepůjde tak to tak bude.
Mě to přijde hrozně smutné, když si maminka připadá kvůli dítěti jako otrok, tak proč si ho proboha pořizovala? Moc to nechápu. Na dělání si co chci celé dny budu mít do smrti ještě tolik času, tak proč těch pár krásných let by pro mě mělo být přítěží?
19. pro 2013 v 15:49  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Já jsem teda byla ráda, že moje mamka byla u nás. Po vytažení stehů jsem chytla horečky a mamka se mi o malou fakt postarala. Já jsem se z toho dostávala hůř, tak nevím, jak bych zvládla normální věci jako zatopit, uvařit a ještě se starat o malou. Partner byl doma týden, ale neumí vařit, takže topil, věšel prádlo a podobně, moje mamka vařila a starala se o malou a já nabírala síly. Přesto jsem šestinedělí pak jezdila k našim když nebyl partner doma, protože bych to nezvládla. Jiné maminky naopak jsou úplně v pohodě a zvládají vše. Takže je to jen na tobě, jak se budeš cítit. Já jsem před porodem říkala, že pokud nebudu zvládat, že si na hrdinku hrát nebudu a o pomoc si zavolám.Že ale pokud to sama zvládnu, tak bych byla ráda, aby mě nechali. A všichni to respektovali.
19. pro 2013 v 16:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kacka_dj Ja byla naknec po porodu sama, ac mamka slibila pomoct (ale stihla ji viroza) a manzel musel do prace, takze v sobotu z porodnice, v nedeli s muzem a od pondelka jsme doma bojovali sami. Za sebe muzu rict, ze ac mam s mamou skvely vztah a vydame se co tyden, doma bych ji nechtela, parkrat mi ale po muzi poslala uvarene jidlo a to mi bodlo moc. Ale je to u kazde cerstve maminky jine... ja bych ji asi rekla, ze se domluvite az tesne po porodu, podle toho, jak to budes zvladat, za sebe bych ji tam ale spis nechtela (pokud bych tedy nemela nejake zdravotni komplikace). Ted napodruhe nevim, rikam si ze by aspon mohla jit na prochajdu se starsim... ale taky nevim, jak to bude, uvidime. :slight_smile:
19. pro 2013 v 16:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak já měla doma manžela 3 dny pak už jem si jela sama,fyzicky jsem na tom byla dobře,takže vyření a úklid jsem si stíhala i s mimčem,za to psychika kvůli kojení pokulhávala :frowning2: na druhou stranu manžel se vracel domu okolo 4 hodiny odpoledne a odpoledne mi pomáhala a večer jsme koupaly společně...když jsem potřebovala poradit tak jsem mamce zavolala,ale popravdě teda ji ani tchýni nenapadlo ,že by přišly pomoct jako úklid-vaření......
Teď u druhého to bude o něčem jiném,bydlíme v patře.dole bydlí tchýně takže budu nesmírně vděčná za to,že mi pomůže s tou starší-vezme jí do školky,nebo ven... bude míň starostí.....
19. pro 2013 v 16:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pisisvori tak ve 3m to nechápu taky. to jsem nechala malého hlídat babičkou na hodinu a zašla si ke kadeřnici :grinning: tak po nocích se toulat to ne, ale občas má někdo oslavu narozenin, sraz ze střední,...být matkou separuje dost a hodně maminek si to dělá ještě horší. přece tím, že jsme matky nekončí ostatní život. nejsem proto, aby ženská nekojila jen proto, že chce kouřit, aby chodila každý víkend na diskotéku, aby dítě hodiny nechávala plakat...ale myslím si, že když si rodiče jednou za rok dopřejí víkend sami pro sebe a jsou zase milenci a partnery a ne jen rodiči, tak je to taky potřeba a stojí to za to. jasně, že ne ve 3m dítěte. taky si nedělám děti, abych je odkládala, chci být s nimi, ale já tu potřebu občas vypnout prostě mám. nemám žádné pravidelné hlídání, nehrozí mi chodit pravidelně cvičit. vyrazit si na víkend ve dvou nebo třeba jen večer do divadla je pro mě ale dárek k nezaplacení! ale nemyslím si, že by tím děti měli trpět. já mám to štěstí, že babička byla vždy ochotná hlídat u nás, aby malý nebyl v cizím prostředí a ještě bez rodičů. když to máte tak jak máte, tak chápu, že to vidíš jinak. taky na nás nikdy nebyl fixovaný. on chce prostě pozornost a je mu docela jedno, kdo mu ji věnuje. sice se zeptá, kde jsme, ale když je mu řečeno, že se učím, že je táta v práci apod., tak to vezme jako realitu a hraje si s tím, kdo je po ruce. jsou mu dva roky a jinde než doma bez nás zatím nespal. ale příští rok už to možná zkusíme. nechat jednu noc u druhé babičky na zkoušku. oni by ho totiž v létě chtěli vzít sebou na dovču, já to ještě moc reálně nevidím, ale když se to nebude pomalu zkoušet, tak se to ani nezjistí :slight_smile:
19. pro 2013 v 17:56  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@blahova_andrea Moji starší dceru mamka navštěvovala prakticky od miminka téměř denně, mají spolu krásný vztah a malá u ní nikdy nestrádala a pokud někdo přespání čtyřikrát do roka u babičky nebo cca týden dva na chalupě od dvou let bere jako odkládání, tak se hlásím k matkám, které děti odkládaly.Samozřejmě mluvím o babičce, která je s dětmi ve velmi úzkém kontaktu a ne babi, která vidí děti třikrát do roka.
Kromě toho, že jsem matka jsem i partnerka a nevidím nic sobeckého na tom, že i my s manželem si jednou za čas uděláme víkend jen sami pro sebe bez dětí.
19. pro 2013 v 18:13  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ja bych si mamku nechala v zaloze a zkusila bych to nejdriv s manzelem,ci sama...ze sve zkusenosti..rodila jsem cisarem,ale prcek byl prvnich 14 dni zlate miminko,jen jedl a spal,takze pohoda..pak to teprve prislo:wink: koliky,spurty..bohuzel nemam moc moznost nejake pomoci,ale kdybych mela vyuzila bych ji az podle situace..
Jo a koupala jsem ob den a fakt rychlovka..jen voda,olej a sup z vany,takze pomoc naprosto zbytecna..
19. pro 2013 v 19:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
@laurital já jsem s tebou na jedné vlně. bohužel ne každá má to štěstí, že mají děti s prarodiči blízký vztah a pak to vypadá, jak to někde vypadá :wink:
20. pro 2013 ve 12:27  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Tvůj příspěvek