Kdo je na prvním místě: Partner nebo dítě?
Ahoj,
jdu s dotazem, který mi vrtá hlavou. S mužem jsme měli rozhovor a z něj vypadlo, že u něj jsem na prvním místě já, až pak malý.
U mě je na prvním místě malý. Asi chápu, že ženská to vidí jinak než chlap.
Jen mi prostě od té doby vrtá hlavou, jak to mají jiné ženské a nemám moc koho se zeptat.
Jinak s mužem jsem šťastně a spokojeně 13 let, malý má 14 měsíců.
Dík za Váš názor, třeba nad tím přestanu konečně dumat 🙂
Každá láska je jiná, dítě urictě na prvním místě a pak jsme my. Ale i manžel to má stejně, obecně rodina je nejdůležitější a děláme vše tak, aby jsme byli spokojení všichni...
@viperaberus tak u mě jsem na prvním místě já. Když nebudu v pohodě já, nebudou v pohodě ani lidi kolem. A srovnávat děti a manžela nelze, to je jak o koze a o voze. Spíš bych řekla, že chlapi můžou přijít a odejít, ale máma jsi na celý život.
pro mě je na prvním místě rodina. Láska k manželovi a k dětem je jiná, ale pro mě je na stejné úrovni. Kdyby se cokoliv stalo manželovi jsem stejně v háji, jak kdyby se cokoliv stalo dětem... všichni jsou moje všechno.
Měla by být na stejné úrovni, děti jednoho dne odejdou, ale s manželem budeš žít dál a pokud upřednostňuješ děti, může se taky stát, že bez nich ti pak život přijde prázdný...
Tak základem rodiny je muž a žena, ti spolu splodí dítě. Ani po narození potomka by se nemělo nic změnit, prostě základem rodiny by měli být stále rodiče, kteří od teď mají i to dítě, další děti tuto rodinu doplňují. Rodiče děti vychovají, děti odejdou a základ rodiny zase zůstává spolu, sám. Jenže to je taková ideální rodina. Těžko můžu porovnávat lásku k dětem a k muži, muže jsem si vybrala, děti ne🙂 Láska k muži se asi vlivem času a extrémně nepříznivých okolností může změnit, láska k dětem je dost slepá, jejich matkou budu navždy, i zločince jejich matky milují. Je to jiné. Ale důležité asi je, aby se víc investovalo do vztahu mezi rodičema, myslím, že to dost z nás nedělá dostatečně.
Když si budu muset vybrat jestli dám poslední jídlo dětem nebo muži,komu koupím dárek z posledních peněz a dilemata podobného typu,samozřejmě děti. Ale jinak pro.me není nikdo víc,ani min.miluju všechny stejně,ale jinak.pro děti samozřejmě udělám všechno.ale když se rozhodovat v otázce života a smrti nemusím,nevidím důvod aby pro mě znamenal muž méně. Jak bylo řečeno,děti odejdou,muž zůstane.po jeho boku chci strávit celý život.nemuzu ho radit na druhou kolej a pak po něm chtít,at jsem pro něj vším. Vším jsou pro me děti,ale i muž kterého jsem si pro život vybrala.
No já jsem s manželem dřív něco takového taky řešila, určitě se takto láska porovnávat nedá (minimálně v našem ženském světě), ale myslím si, že chlapi jsou na tohle téma citliví a chtějí být pořád ti nejmilovanější a na pomyslném žebříčku nejvýš a upřímně když se nad tím zamyslím, ani se jim nedivím. Přínosnost jejich role v rodině se popřít nedá, ale dnešní doba umožňuje nám ženám poměrně snadno mužský z našich světů odstřihnout děti, neděti. Spousta ženských vnímá, ví, občas i říká, že by si s dítětem poradila sama a všichni víme, že v těchto věcech máme prostě silnější esa v rukávu (a to už tak nějak od počátku těhotenství). No a to asi není úplně snadný pro mužský, co svý ženský milují, uvědomují si, že je pro ně rodina všechno, ale taky si uvědomují, že je to všechno křehký a že ne vše mohou ovlivnit jen oni.
Na prvním místě jsem já, když nejsem vyspana, najede a a psychicky v pohodě, jsou v prcicich děti i manzel 🙂 Děti a manzel - to je dost nesrovnatelne. Děti si teď vypiplam, když jsou malé, potřebuji hodně času a pozornosti, ale pak je pustím do světa, s manzelem mám ambice vydržet delší dobu. Neberu ho jenom jako zploditele, který může jít o dům dál🙂
Tohle se snad nedá po porovnávat podle mě...každého milují tak jak je tato láska příznačná statusu. Takže mého muže milují jako partnera a životní oporu a děti jako bytosti, které ponesou třeba můj odkaz dále, že je mohu něco naučit, vidět vnich budoucnost. Říct někomu že ho mám radši a dítě až pak je divné. Jsou to dvě odlišné linie.
Záleží jak na prvním místě. Pokud jde o lásku, tak to nejde srovnávat. Ale pokud jde o naplnění základních potřeb, tak samozřejmě dítě. Protože manžel se zvládne obsloužit sám.
Děkuju za názory, máte pravdu, že to nejde dát na stejné váhy. Já to ale tolik neřešila z pohledu lásky, to by bylo jako se zeptat, jestli mi bude víc chybět pravá nebo levá noha. Muže miluju, myslím si, že se i s malým snažíme věnovat jeden druhému. Muž ví co pro mě znamená, snažíme se trávit čas i sami spolu, není to tak, že bych upřednostnila dítě.
Jen prostě ve svém vnímání cítím, že muž si beze mě poradí a malý ne. Mámy taky dětem odpustí víc než partnerům. Možná i to mi dává dítě na první místo.
Tak pokud je to z hlediska uspokojování potřeb a tužeb, tak taky upřednostňuji děti...muž si tu véču udělá sám, ale prtě asi těžko. A s tím, co komu odpustí, tak to taky cítím stejně, říkám, že děti se vše teprve učí, ale chlap za těch svých skoro 40 let by to už měl umět/vědět 🙂 Ale neřekla bych, že tím dávám děti na první místo, jsme rodina, společně, nikdo není na žádném místě.
To je ale úplně něco jinyho, odpustit něco partnerovi, nebo ctrnactimesicnimu prteti, když jdou každém v jiným vývojovým stádiu😀
Na prvním místě jsem já.
Muj kun, to je jasny 😁😂😂😂
To, co popisuješ, je úplně normální. Žena tráví celé dny s dítětem, které je navíc evolučně vytvořené tak, aby vypadalo roztomile a bezbranně, aby o něj matka pečovala, takže jsme zblblé horony a dítě je pro nás na prvím místě. Muž je zase evolučně nastaven tak, že dětí si může udělat mraky, ale silná, plodná a věrná žena je vzácnost.
Upřímně je mám tak nějak nastejno, asi, podle mě se to nedá srovnávat, je to jiný druh lásky
@bassetlady souhlas
Na prvním místě mám dceru. Ale já to mám jinak, protože jí od jejích necelých dvou let nahrazuji mámu.
Přijde mi jako dotaz, jestli mám radši bramborový salát nebo šaty. Dvě naprosto rozdílný věci, navzájem si nekonkurující.
Já myslím, že je to těžké vyjádřit nebo rozhodnout i pro to, že se nám tam do toho hrozně míchá taková ta biologická předurčenost. Ze jsme prostě stvořené pro to, ty děti chránit, lecos jim obětovat.
Láska k dítěti a láska k muži jsou dvě úplně odlišné věci. Nemůžu srovnávat jablka s hruškama. Oba miluju a chci aby oba byli šťastní. Když nakupuju, v první řadě myslím asi na dítě, hned potom nebo zhruba současně na muže a na sebe na posledním místě.
Určitě srovnávat nelze, je to jiný druh lásky, ale nepochybuji, že na prvním místě mám děti. U manžela si nejsem jistá, jak by odpověděl, asi by řekl, že na stejno já a děti.
@viperaberus to se nedá srovnávat.....ale když vím jak jsou ty chlapi ješitný ,tak bych mu řekla ,že on ať má srdce na pokoji.
Ten můj ví,že u mně jsou na prvním místě děti a pak on.Myslim,že s tím dokáže žít 😂😂😂😂
@viperaberus Svého manžela miluju, máme šťastné manželství, ale s láskou k dítěti se to nedá srovnat. Dítě miluju nekonečně..
@viperaberus Vždycky na prvním místě dítě. Ale takhle to má i můj manžel. Když to tak vezmeš, chlapa/ženskou vyměnit můžeš, ale dítě je prostě tvoje krev...
@viperaberus na prvním místě děti a pak chlap ,ale to se nedá srovnávat ,láska k dítěti s láskou k partnerovi