Chodíte si lehat se svým partnerem?
Mám takovou otázku, chodíte si lehat večer se svými partnery? Jsem momentálně na rodičáku a další miminko čekáme. První je a vždycky byla nespavý terorista. Jako malá se budila každou půl hodinu celou noc, takže jsem byla vyřízená, manžel to nezvládal vůbec a byl totálně nepoužitelný doma i v práci, takže to vedlo k oddělení ložnice. Teď už sice spí, ale ač jsme odbourali denní spánek, chodí spát až Bůh ví kdy a to nezávisle na míře aktivit přes den a potřebuje uspávat, což běžně trvá klidně přes hodinu. Manžel vstává docela brzo do práce, tudíž i chodí dříve spát. Většinou v dobu, kdy já konečně uspím toho ďábla, si jde lehnout a představoval by si, že si půjdu lehnout s ním. Jenže já večer ještě potřebuji něco udělat - poklidit, nachystat nebo uvařit jídlo, u kterého nepotřebuji dopoledne asistenci malé. Nebo si prostě jen lehnout na gauč a podívat se na televizi nebo se natáhnout do vany. Vzhledem k tomu, že malá nespí, nemám ten čas pro sebe ani přes den a manžel je někdy hrozně naštvaný, že dělám milion jiných věcí než abych si s ním šla lehnout. Ideálně by si představoval, že budu malou ráno budit brzo, abychom už od 8 měli čas pro sebe a pak si šla lehnout s ním. Což se mi příčí, neboť když jí vzbudím, je pak celý den ukňouraná a na zabití a to mi za to fakt nestojí. Jak to máte doma vy? Upravujete rozvrh dětí i přes jejich nepohodlí, aby jste měli volný večer s mužem a chodíte si lehnout společně s ním?
Biorytmus ditete nepredelas, to je marna snaha. Na ty rezimobe děti a hlavne ty, ktere usinaji sam a brzo, skrivani proste, se povznes. Žádná skolka a skola biorytmus tech sovicek nesrovna. Pak je jeste ta vec, ze kazdy ma jinou apankovou potrebu, nekdo poteebuje spát 9 hodin, nekomu staci 6 i min. Sovu opravdu neuspis driv. A ne,neni to o režimu ani systemu. Samozřejmě by seti mely vmpodobnou dobu vstavat, obedvat a jit spat. Ale uspavat sovu v 7 večer je totalni ztrata casu. Stejne jako nektery deti nespi po obědě od 2 a jiny by spal jeste v druhy třídě.
Dle popisu Tvůj muž stoji o to byt a Tebou, Tvoji blizkost, tak bych mu neutikala, zvykne si byt sam_bez Tebe, což nechceš. Ja teda mam nejbetsi problem se zmenou - spat sama, kdyz apavame spolu a on odjede, spát s nim, kdyz je dyl pryc nebo mame system jinak.Zasadni je, aby se všichni co nejlíp vyspali, to se může menit.
Domluvte se. Komunikace je zaklad. Vyjdi mu nekdy vstric, domácnost bud pocka nebo ho pozadej o pomoc nebo az chodí uspavat nebo mu navrhni neco jineho, xo vyhovuje Tobe. Ze Te chce potulit, mit vedle sebe, mluvit s Tebou je hezke, to udržuj, o to projit nechceš. Jen mu výtvor prostor, kdy tyhle jeho potřeby uspokojís (nemyslím sex), jinak bude nespolojeny, izoloany, nebude casem xhtit nix - chtit.byt s Teboiu, budete zit vedle sebe.
Ty mas taky.svoje potreby, tak mu je vysvětli a nekdy vyjde vstříc on Tone a upouadi se, nekdy Ty.jemu. Tomu se rika kompromis a je to nezbytne pro dlouhodobý vztah vycházet si vstříc. Musite si to ale říct a taky se pochopit. (Rozumim tomu správně, ze chces/potrebujes.... - protoze nekdy jeho vetamuze znamenat neco dost jineho, nez kdybys tutez větu rekla Ty nebo nekdo jiny, tak abyste si.rozumeli.spravne si ro občas preformujte.😉😘
A co kdyby ti manzel pomohl s tim varenim nebo poklizenim?Muzete si u toho povidat a bude to rychlejsi,treba vam zbyde i cas na spolecny relax.
Já když jsem viděla někde násilné buzení dětí např. z odpoledního spánku, aby nespaly moc dlouho a pak šly večer v "normální" dobu spát, tak mi to bylo proti srsti. Ty děti brečely, byly ukňourané a já osobně bych byla taky protivná, kdyby mě někdo násilně budil ze spánku.
Asi bych vysvětlila manželovi, že malou opravdu budit ze spánku nehodlám a jestli na tom trvá, že já několikrát vzbudím jeho, aby věděl, jak je to "příjemné", když potřebuje spát. Pro mě je spánek posvátný.
Jinak já vás tak nějak chápu oba, já miluji a potřebuji čas jenom pro sebe, ale chápu i manžela, že se večer chce přitulit. Mně je to velmi příjemné, když je partner v posteli zároveň se mnou. Usíná se mi vedle něho dobře. My chodíme někdy stejně, někdy rozdílně. Osobně by mi nebylo příjemné, kdyby si manžel vynucoval moji přítomnost večer v posteli, když si potřebuji něco dodělat, nebo se mi nechce spát, to bych si šla vedle něj lehnout napružená. Není i trochu problém ten, že ty jsi sova, ale on kvůli práci sova není?
Zároveň je potřeba najít si i čas pro sebe navzájem, pro společné aktivity, protože na vztahu se musí pracovat jinak jde do kytek.
My už jako bezdětní nechodili spát ve stejnou dobu. Manžel vstává kolem půl páté do práce, takže v devět večer už většinou jde spát. Já tou dobou mnohdy teprve končila v práci 🙈, takže než jsem se dostala domů, tak už dávno spal. On je skřivan, já sova. Co máme malého, vstávám +- kolem šesté, tak se taky snažím jít spát dřív. Syn už kolem osmé většinou spí, jdu trochu poklidit, připravím si věci na ráno a potom podle nálady - buď si zalezu do postele s manželem nebo si třeba pustím film. Za celý den je tohle jediná doba kterou mám pro sebe 🤷♀️. Manžel to chápe 😊
Ano, čas strávený s manželem/přítelem je důležitý...
Podařilo se nám to až teď o prázdninách, když jsme řešili režim před školou a školkou 🙂 ne že by nám do té doby děti "veleli", ale prostě usínali až kolem 21-22h 🙂
A jinak večer si chodíme lehnout spolu s manželem, asi tak jako společně snídáme a obědváme 😉 je to totiž náš rituál a učíme to i naše děti 🙂
Když se narodí dítě, tak spousta maminek začne řešit jen jeho potřeby a zapomínat na to, že i partner je potřebuje. A pak jsou překvapené, že ten jejich (dřív tak skvělý) chlap je najednou protivný, je na ně odměřený a že se nějak víc hádají. Tak bacha na to 😉
Chodíme spát spolu. Spolu uspáváme děti, spolu večer uklidíme nebo děláme cokoli jiného, spolu chodíme spát. Až děti odejdou, zůstaneme si sami dva. A nerada bych jednou zjistila, že krom těch dětí nemáme nic společného...
Promluvte si o tom a najděte kompromis, který bude přijatelný pro vás oba 🙂
Ne, nikdy jsme v podstatě nechodili. Až na úplný začátky. Přítel nepotřebuje moc spánku, chodí spát NEJDŘÍV po půlnoci. Kolikrát i druha či později. Já chodím po 23h. Teď po narození druhýho dítěte teda nejsme ani v posteli - on šíleně chrápe a malá se často budí a já pak jeho chrápáním nemohla usnout. Ale už to řeší u doktora, pac je to opravdu extrém. Nicméně mě osobně nepřijde až tak důležité, jestli spolu jděte spát ve stejnou dobu nebo spíte v jedné posteli, ale spíš to, Jestli spolu jinak travite čas a sdílite intimnosti (nejen sex). Já třeba osobně raději strávím večer na gauči s ním, film, povídání, sex ATP a pak jdu spát sama. Ale já teda třeba nikdy nedokázala usnout někomu v náručí. Nikdy. Ani kdyz jsem byla nejvíc zamilovana. Na spaní potřebuju klid a prostor. 😀
ne , nevydržím tak dlouho ponocovat jako on. Jen výjimečně. on je sova a já skřivan
Před dětmi jsme chodili spát spolu téměř každý den a vyhovovalo nám to. Teď s dětmi je to složitější, kolikrát jeden z nás vytuhne u uspávání. Já navíc po večerech pracuju. Když to jde, tak si jdeme lehnout spolu. Když to jde, tak si pustíme společně film, když to jde, tak si zajdem na večeři do restaurace. Společné usínání je pro mě prostě společně strávený čas, stejně jako jiná společná aktivita. Každý den na ní ale nemusí dojít.. Pro mě jsou třeba důležitější společné snídaně, těch si vážím a mám radost vždy, když se nám povedou..
Chodíme spát společně, u nás vaří manžel, o úklid se dělíme, na nákup jezdíme společně. A ano kéž by mala chodila v 8, na ten čas společný třeba u filmu se fakt těším a jsem spac, takže u mě žádný ponocovani
Většinou nechodím. Já jsem rada, ze mám čas pro sebe. Manžel uspava večer, takže si chodí lehnout s malým. A já jsem obvykle v obýváku a sjizdim mobil. 😄
@netopejr
@levandule_k no právě, mě se třeba v těch, 10 když to není fakt extrém, taky ještě nechce spát. Unavená začínám být až kolem půlnoci třeba. Jenže manžel je fakt ranní ptáče, on vstává i o víkendu, když nemusí, což já absolutně nechápu 😀 Prý toho nejvíc udělá dopoledne, pak si třeba na půl hodiny lehne přes den, což mě se už teďka nepodaří, když malá nespí. Občas mi ale přijde, že by si to tak představoval i u nás, že prostě s dcerou ráno nekompromisně budíček a večer brzo do postele, protože náš režim považuje za totální anarchii a že je to podle něho úplně špatně. Mě by se samozřejmě taky líbilo mít od 8 klid, ale už takhle uspávám kolikrát víc jak hodinu a jít uspávat dítě, které je očividně rozjeté a litá jak fretka, na to bych neměla nervy, aby mi tam u toho skákala po hlavě a dělala kraviny, protože není ještě unavená. A myslím si že se dcera i já ještě navstáváme dost, do školky, do školy já do práce k dalšímu prckovi ...
@izzylka no to dcera dělá kraviny i když je očividně unavená 🙄 kolem 8 teprve chytá druhou vlnu a je rozjetá jak lokomotiva. Kdybych jí šla uspat, tak bych jí nejspíš musela zadusit polštářem, protože ona fakt vymýšlí hrozné kraviny a skáče po mě, což obzvlášť teďka v těhu není úplně ideální...
@tali85
@petrasipkova1 je pravda, že toho času pro sebe moc nemáme. Manžel hodně pracuje, je podnikatel, takže nemá žádnou pravidelnou pracovní dobu a když je doma, tam ještě dělá venku, protože máme na zahradě stále staveniště a rádi bychom to před příchodem druhého dítěte měli už hotové. Takže přijde, pracuje venku, my jsme s ním třeba venku, pak jdu uspat, on se mezitím vrátí domů, dojde dát dobrou noc a já než uspím on už je nachystaný do postele a jde spát. 😏 Tou dobou mě vlastně teprve nastává chvíle, kdy mám klid a měla bych si vyčistit zuby a hned zalehnout do postele. Stále čekám na tu chvíli, kdy to bude lepší - až to bude hotové, až se to manželovi trochu uklidní v práci, ale stále ten čas společný nějak nenacházíme a pořád se to hrne a s příchodem dalšího miminka to taky asi taky o moc lepší nebude.
Manžel je skřivan a já sova. Dokud nebyly děti tak se to nějak porovnalo, ale od doby co je máme, letos 12 let, tak chodíme spát každý zvlášť a dost často každý do jiné postele :D Ale nemám pocit, že by to nějak narušovalo náš manželský nebo sexuální život. Manžel občas společné spaní chce a tak se nechám ukecat, ale stejně pak většinou v průběhu noci odcházím.
Ale zas nám to strašně vyhovuje kvůli venčení psa :D :D Já chodím pozdě večer a on brzo ráno :D Pes je nadšený.
Asi bych se zaměřila na společené trávení času. Možná se tvůj manžel cítí odstrčený, bohužel s dalším dítětem se to nejspíš jen zhorší.
Co máme děti, nechodíme stejně spát... Držíme si ale společné večery. Rozhodně už nedělám nic v domácnosti, to prostě musí být už hotové s dětmi, než jdou spát. Já je vykoupu, připravím a chlap je jde uspat. Pokud neusne s nimi, je zbytek večera náš. Než chlap přijde, mám nohy hore a nedělám vůbec nic. Já jdu po desáté spát, chlap až tak o půl dvanácté. A střídáme se ještě u dětí, takže se moc těšíme, až zase budeme spát spolu.
jako jasně že někdy usneme každý zvlášt ale že by to bylo pořád to fakt ne a nějak tohle nechápu.neříkej že přes den nemáš čas uklidit a navařit?jako abychom se s manželem kvuli domácnosti zanedbávali to fakt ne a pak se tolik ženských diví když jim chlap jde za jinou☹
No, tvou potřebu nějakého času pro sebe naprosto chápu. Mám to dost podobně. Dcera sice přes den ještě spí hodku po obědě, ale to většinou mám jen 30 minut, neb nejdřív uklidním po obědě. A večer koupu, uspavam taky kolem hodiny a třeba v devět přijdu do obýváku. Manžel teda mezitím uklidi v kuchyni, umyje nádobí, já už pak nic nedělám. Uklizim, když je manžel doma a může se někdo věnovat dceři, neb dělá přesně, co vy popisujete, mrčí a já jsem z toho pak taky na nervy. Ale někdy se to uklidit musí. Vařím taky když je manžel doma. Když jsme s malou samy, jsme venku nebo si hrajeme, max pereme a susime a skladame pradlo, to ji docela bavi, paruje mi ponožky 😀 večer jsme s manželem sami fakt minimum času. Manžel vstává ráno brzo do práce a večer chodí nejpozději v deset. Což máme max hodinu. Já jsem po celém dnu ráda, že nic nemusím. Manžel to nějak akceptuje a kouka se treba na filmy, které bych já vidět stejně nechtěla.
My jsme na tom s manzelem stejne. Vzdycky jsme chodili spat spolu. I kdyz mame deti tak stale chodime do postele spolu. Oba chodime dlouho spat. Kdyz nam usnou deti tak ja mam teprve volno za cely den, nedokazu si predstavit, ze bych sla hned spat 😀 takze kdyby manzel chodil spat v deset tak ja bych nesla, protoze si chci taky uzit chvili klidu bez deti. Samozrejme bych nemela problem udelat nejaky den vyjimku pokud by to po mne manzel chtel. 🙂
Jo a jeste bych chtela dodat, ze starsi syn vetsinou driv jak v deset hodin nespi.
Já dělám všechny věci přes den s dětmi a po tom, co je uspime, travime čas s mužem spolu. Odmítám večer cokoli dělat, večer jsme prostě jen partneři. Povídáme si, koukneme na film... Spát chodíme společně.
Chodíme každý jinak, nejdřív koukáme na TV, já vytuhnu na gauči, pak se jen přesouvám do postele, a přítel cuci přes půlnoc na seriály. Já jsem vždycky byla unavená dřív. Teď s malým je to ještě úplně jiný, stridame se u něj v ložnici aby se aspoň jeden vyspal.
@bara88 tak jak kdy. Podle nálady malé a toho jestli mě je dobře nebo ne. Někdy stihnu uvařit i poklidit, jindy mi malá kňourá u nohou a jsem ráda, že jsem vůbec spíchla něco rychlého k jídlu. Jindy zas není dobře mě a večer je mi třeba trošku líp, tak to chci trošku dohnat. Zároveň má manžel rád pořádek, ale ne že by mi s tím nějak zvlášť pomáhal. Takže když uklízím snažím se pořádně a ne jen to rychle pošolichat, aby se doma cítil dobře. On mi sice na to bordel nic neříká, ale jeho výraz a chování pak mluví za vše.
@lazuli35 no jenže manžel je pořád v práci nebo dělá venku, takže že bych mohla vařit a uklízet když on baví dítě nehrozí. Ač by mi to tak vyhovovalo nejvíc 🙄 Samozřejmě, že jí hlídá nebo si jí veme ven, takže někdy to jde provést takto. Někdy je mi ale příšerně, nevolnosti mě bohužel nepřešli s ukončeným prvním trimestrem, tak si třeba v tom volnu jdu na chvíli odpočinout a práce stejně stojí. 😏
nevím no jako ,pořád jen píšeš že uklízíš ,vaříš nebo je ti špatně,záleží jestli se věnujete i sobě jako partneři,pokud ne je to podle mě hodně špatné.radši uvařím rychlovku a udělám si hezký večer s chlapem ale každý to má jinak
Rozhodně by mi jakékoli vaření, uklízení nebo nedej bože žehlení nemohlo vzít společný večer s manželem, byť je to někdy jen půl hodiny. Prostě někdy je bordel a někdy uklidíme společně a někdy jen jeden.
Jsem sova, on i dítě skřivani a spíme míň, než bychom chtěli, ale jsme především rodina. Takže chodíme spát společně, vstáváme brzy a o víkendu ráno si na střídačku přispíme. Nechtěla bych usínat sama a už vůbec ne spát odděleně.
To ale nepřímo říkáš, že před manželem a vaším vztahem upřednostňuješ vaření a uklízení, že je to důležitější. Je jasný, že jako těhotná můžeš být unavená/dobitá, ale tím spíš bych se vyprdla na zbytné věci a nechala si večer namasírovat nohy😉 vaření může být otázka čtvrt hodiny a pak jen občasného nakouknutí, jak se to peče/vaří. Jídlo se dá občas objednat, na úklid si můžeš někoho sjednat. To je pak otázka priorit. Ale upřímně neznám žádný vztah, kde by žena muže takhle odstavila na poslední místo a vztah dopadl dobře.
@ai30 vstavame mezi 7 a pul 8. Maxik si nekdy jeste pospí, treba do 8 do pul 9. Mates ten chodi kolem 10:30 zase spát a spi cca do 12 a pak vecer v 19 sprcha a do.postele. Maxim ma dovolené se jeste koukat na pohádku nez uspim Matyska, ale jak usne Mates, vypíná to a jde taky.
Samozrejme kdyz jsme byli na dovolené tak to byl rezim odvolaný a Maxim je vzdy o vikendu jeden den minimalne vzhůru. Ale v tydnu to fakt dodržujeme.