Chodíte do práce jen kvůli penězům?
Ahoj všem. Když jsem dnes po čtyřech dnech volna jela do práce, uvědomila jsem si, že se mi tam vůbec nechce. Už delší dobu přemýšlím o změně, ale vždy dojdu k tomu, že stejné peníze, jako mám tady, jinde nedostanu.
Je tady ještě někdo takový, kdo chodí do práce kvůli penězům? I když ho ta práce třeba nebaví? Z většiny sdiskuzí mám totiž pocit, že všichni dělají práci svých snů, na částečný úvazek a za nádherné peníze.
Já to mám napůl. Práce není úplně nejhorší. Peníze ujdou. A hlavně mám pružnou pracovní dobu, spoustu benefitů a organizuji si většinu věcí sama. Takže práce snů to není. Vyhoření hrozí i tam, kde tě to baví. A u nás je pořád nějaká změna, přizpůsobení. Já potřebuji určité mantinely a přitom trochu volnosti. Což zatím stále mám a už tu jsem přes dvacet let. Pravda s dvěma přestávkami s rozením dětí 🙂.
@svha Pružná anebo částečně pružná pracovní doba je pro mě základ. Od 7 do 16 každý den od pondělí do pátku je na nic...ráda si v pondělí až středu naddělám nějaké hodiny, abych pak mohla v pátek končit třeba v jednu a vypadnout dřív na víkend. V rámci kancelářské profese já toto snad ani neberu jako nějaký extra "benefit", ale měl by to být už standard (uzpůsobit si práci sobě a svým potřebám). Akorát ve státní správě berou jako velký benefit i to, že ti jako přispívají 40 Kč na stravenky (v hodnotě 100 Kč - v dnešní době!) a celých 300 Kč na penzijko 😀 (tohle bych brala teda štědřejší -kór když je jasné, že bez soukormého spoření na důchod to v dnešní době nejde), ale chápu, stát musí šetříit tak kde nejvíc šetřit než na vlastních zaměstnancích)
Další benefit, bez kterého bych se už jako matka dětí neobešla, je 5 dní indispozičního volna ("sick days"), kdy se ale striktně u nás nehlídá, zda jsi to opravdu čerpala tehdy, když ti bylo blbě nebo šla k doktorovi. 90 % zaměstnanců si to čerpá třeba v rámci prodlouženého víkendu, jediné omezení je, že nelze kombinovat více jak 2 dny sick days po sobě a k tomu navíc dovolenou.
Byla jsem workoholik, kariérista. Bavilo mě vydělávání peněz a vidět za sebou úspěch.
S dětmi jsem přehodnotila. Odešla jsem z práce s nadprůměrným platem, který byl ale vyvážen velkou zodpovědností, potřebou být na příjmu 24/7 a výrazně vyšší hodinovou dotací než 40h týdně.
Dnes mám výrazně nižší plat, ale jsem mnohem spokojenější. Práci si organizuji sama, podle svých potřeb. Mám mnohem více volného času, který věnuji rodině a dost i sobě. Vrátit bych se na předchozí pozici mohla kdykoliv, nabídky jsou, ale vážně nechci. Peníze najednou nejsou prioritou.
Dřív jsem tvrdila, že vyhrát sto mega, budu pořád chodit do práce, protože mě bavila. Dneska, kdybych vyhrála sto mega, budu chodit do práce jen 2 dny v týdnu, abych se dostala mezi lidi.
@20190418 Asi tak, asi by mi vůbec nevadilo být rentiér, nejsem ani náhodou kariéristka, co bez práce nemůže být 😀 😀
@20190418 chápu 😀
@bejcice já bych právě taky ráda miminko, tak si říkám, že je teď hloupost měnit práci.
@krisstina93 jé a to já bych hned věděla, co s volným časem 🙂
@ninive211 taky chci být rentiér 😀
@20190418 chápu 😀
@bejcice já bych právě taky ráda miminko, tak si říkám, že je teď hloupost měnit práci.
@krisstina93 jé a to já bych hned věděla, co s volným časem 🙂
@ninive211 taky chci být rentiér 😀
@anonym_autor kdo by nechtěl? 😀 ale bohužel...
Byla jsem workoholik, kariérista. Bavilo mě vydělávání peněz a vidět za sebou úspěch.
S dětmi jsem přehodnotila. Odešla jsem z práce s nadprůměrným platem, který byl ale vyvážen velkou zodpovědností, potřebou být na příjmu 24/7 a výrazně vyšší hodinovou dotací než 40h týdně.
Dnes mám výrazně nižší plat, ale jsem mnohem spokojenější. Práci si organizuji sama, podle svých potřeb. Mám mnohem více volného času, který věnuji rodině a dost i sobě. Vrátit bych se na předchozí pozici mohla kdykoliv, nabídky jsou, ale vážně nechci. Peníze najednou nejsou prioritou.
Dřív jsem tvrdila, že vyhrát sto mega, budu pořád chodit do práce, protože mě bavila. Dneska, kdybych vyhrála sto mega, budu chodit do práce jen 2 dny v týdnu, abych se dostala mezi lidi.
@78marcela já vyhrát sto mega, tak chodim pořád, nevěřila jsem tomu, ale já teď dělám přesně to, o čem jsem snila od mateřský školky.
Peněz by mohlo bejt víc, o tom žádná, ale dělat puta-puta na pelikány, komu se to v životě poštěstí 😆😆😆😆😆
Byla jsem workoholik, kariérista. Bavilo mě vydělávání peněz a vidět za sebou úspěch.
S dětmi jsem přehodnotila. Odešla jsem z práce s nadprůměrným platem, který byl ale vyvážen velkou zodpovědností, potřebou být na příjmu 24/7 a výrazně vyšší hodinovou dotací než 40h týdně.
Dnes mám výrazně nižší plat, ale jsem mnohem spokojenější. Práci si organizuji sama, podle svých potřeb. Mám mnohem více volného času, který věnuji rodině a dost i sobě. Vrátit bych se na předchozí pozici mohla kdykoliv, nabídky jsou, ale vážně nechci. Peníze najednou nejsou prioritou.
Dřív jsem tvrdila, že vyhrát sto mega, budu pořád chodit do práce, protože mě bavila. Dneska, kdybych vyhrála sto mega, budu chodit do práce jen 2 dny v týdnu, abych se dostala mezi lidi.
@78marcela Mám to podobné. Ještě před 5 lety bych si neuměla představit, že bych někdy opustila svou práci.
Mít výše uvedené finance, dokončím projekt a max někde dobrovolničím, klidně v knihovně nebo pekárně nebo pomáhám přátelům ve svém původním oboru.
To poslední mohu dělat odkudkoliv, takže bychom hlavně cestovali.
Muž mile letos překvapil. Konečně se dokážeme v klidu odpojit.
@20190418 chápu 😀
@bejcice já bych právě taky ráda miminko, tak si říkám, že je teď hloupost měnit práci.
@krisstina93 jé a to já bych hned věděla, co s volným časem 🙂
@ninive211 taky chci být rentiér 😀
@anonym_autor Kolik ti je a v jakém horizontu bys chtěla dítě? Jestli je to aktualni téma tak do roka, zůstala bych, kde jsem. Hlavně pokudmás dobrý příjem, tak kvůli výpočtu mateřské
Pokud jsi krátce po škole a ditě je v plánu "možná někdy", tak pokud nejsi v praci štastná, nejvyšší čas na změnu (ale abys po pár měsícich neoznamovala těhotenství, to zaměstnavatelé fakt neradi vidí, když sotva někoho zaučí, jde pryč)
Miluju svoji práci a dopravdy se vždycky ráno těším. Ale úplně upřímně, velkou roli hraje to, že ji dělám na poloviční úvazek. A upřímně na druhou, nešlo by to, kdyby hlavní finanční zodpovědnost za zajištění roli nepřevzal manžel ve velmi tradičním rozdělení rolí v rodině. Takže je to vykoupeno jinými věcmi, které zrovna s radostí nedělám.
@svha Pružná anebo částečně pružná pracovní doba je pro mě základ. Od 7 do 16 každý den od pondělí do pátku je na nic...ráda si v pondělí až středu naddělám nějaké hodiny, abych pak mohla v pátek končit třeba v jednu a vypadnout dřív na víkend. V rámci kancelářské profese já toto snad ani neberu jako nějaký extra "benefit", ale měl by to být už standard (uzpůsobit si práci sobě a svým potřebám). Akorát ve státní správě berou jako velký benefit i to, že ti jako přispívají 40 Kč na stravenky (v hodnotě 100 Kč - v dnešní době!) a celých 300 Kč na penzijko 😀 (tohle bych brala teda štědřejší -kór když je jasné, že bez soukormého spoření na důchod to v dnešní době nejde), ale chápu, stát musí šetříit tak kde nejvíc šetřit než na vlastních zaměstnancích)
Další benefit, bez kterého bych se už jako matka dětí neobešla, je 5 dní indispozičního volna ("sick days"), kdy se ale striktně u nás nehlídá, zda jsi to opravdu čerpala tehdy, když ti bylo blbě nebo šla k doktorovi. 90 % zaměstnanců si to čerpá třeba v rámci prodlouženého víkendu, jediné omezení je, že nelze kombinovat více jak 2 dny sick days po sobě a k tomu navíc dovolenou.
@ninive211 tak ona je kancelářská práce a kancelářská práce 🙂. Člověk musí mít jasno, co chce a na co má. Já jsem v podstatě nenáročný člověk, co se spokojí s málem. Má to své výhody 😁.
@anonym_autor Kolik ti je a v jakém horizontu bys chtěla dítě? Jestli je to aktualni téma tak do roka, zůstala bych, kde jsem. Hlavně pokudmás dobrý příjem, tak kvůli výpočtu mateřské
Pokud jsi krátce po škole a ditě je v plánu "možná někdy", tak pokud nejsi v praci štastná, nejvyšší čas na změnu (ale abys po pár měsícich neoznamovala těhotenství, to zaměstnavatelé fakt neradi vidí, když sotva někoho zaučí, jde pryč)
@ninive211 jojo. V červenci se vdávám a pak tomu necháme volný průběh.
@78marcela já vyhrát sto mega, tak chodim pořád, nevěřila jsem tomu, ale já teď dělám přesně to, o čem jsem snila od mateřský školky.
Peněz by mohlo bejt víc, o tom žádná, ale dělat puta-puta na pelikány, komu se to v životě poštěstí 😆😆😆😆😆
@mon_88017 ty děláš v ZOO? To je nádherný. To jsem si přála taky. Ale mám to daleko. Takže nízký plat + peníze za dojíždění + čas za dojíždění. To už je moc ☹
Práci snů jsem měla ve svém oboru, ale za málo peněz ( tabulkový plat) a plus ještě dojíždění- hodinu cesty vlakem. Se 2 dětmi už se to nedalo zvládat, takže teď mám práci v místě bydliště, za více peněz, ale mimo obor a to mě mrzí. Takže momentálně tam pracuju jen kvůli penězům. Jsem tam 4 roky a chtěla jsem už mockrát odejít, ale pak mi zvedli plat a zase jsem zůstala. Navíc je tam i 13. plat, což taky není všude.
Jasný, že mne moje práce baví 🙂 Bavila mne i ta předchozí, bohužel kvůli novému člověku byly poslední měsíce peklo. Tak jsem po jedenácti letech odešla a teď je to zase super. Klidně bych mohla zůstat doma, ale to není můj šálek čaje 🙂
Já jsem prošla několik různých zaměstnání a asi jsem šťastná povaha, protože si vždycky najdu aspoň nějaký důvod, proč mě ta daná práce baví. Ale samozřejmě se mi po dovolené do práce nechce nebo jsem některé dny otrávená jak malajský šíp. Ale to je myslím celkem normální.
V současné práci mě baví dělat s lidmi, i když někteří jsou samozřejmě na pěst, řvou po nás atd., vydělám celkem obstojné peníze a mám fajn kolegyně. Horší je pracovní doba (denně 8.30-17 bez jakékoli flexibility a HO) a to, že se požadavky na nás stále zpřísňují - klasická vařící se žába. Ale pozitiva pro mě zatím převažují.
Já jsem v životě měnila opravdu dost zaměstnání s tím, že jsem úplně měnila obor - od výroby elektroniky, kde jsem za 12 let vystřídala několik pozic, po marketing, ekonomické oddělení (největší pakárna) pak jsem víc jak 10 let fotila a ted mě baví škola. Zatím naprosto nejhůře placená pozice, musím k ní podnikat, ale užívám si jí. Takže odpověď je, že ted do té práce, kde trávím nejvíc času nechodím pro peníze, ale proto, že mě naplňuje, ale musím podnikat, abych ty peníze měla 🙂 Vyhrát cca 20 mil, aby se dalo žít z úroků, tak bych do školy asi stejně chodila, občas bych i něco nafotila, ale už by nebyl žádný tlak a už by to byl opravdu jen koníček. Nedovedu si představit nedělat nic - i na mateřské jsem v roce prcka provozovala místní rodinné centrum, jinak bych se asi zbláznila 🙂
@anonym_autor čauky, tak já sem vystřídala dost prací než jsem šla podnikat a můžu říct že mě to nikdy nebavilo. Teď jsem pánem svého času a peníze taky dobrý, ale zadarmo to nebylo.
Z krátkodobého hlediska si to rozhodně dokážu představit, ale neumim si představit z dlouhodobého hlediska,že bych chodila do práce jen kvůli penězům,natož aby mě práce nebavila…pro mě je to životní nutnost dělat práci,co mě baví a mám to štěstí,že ji v různých variantách dělám už přes 30 let..stejně tak potřebuju dělat práci,co je prospěšná a tím dělám ve zdravotnictví…z toho ale zase plyne,že na náš životní standard by nás taková práce neuživila a máme ještě oba s manželem vedlejšák..ale nemám s tim žádnej problém, moci si dělat oba tu práci co chceme a baví nás nám to vykompenzuje až až..
V každé práci je něco, já nemít to jedno velké “ale”v ní,tak mám opravdu práci snů,do které se i po víkendech těším😆🤩jako fakt…kdybych vyhrála, tak bych si určitě nějakou kratší formu úvazku nechala stále, vůbec si neumím představif, že bych byla bez té práce a to ji dělám už 17 let.
Za mě si schopnej čllvěk penîze vždy vydělá, ale dělat to,co ho baví je prostě podstatně víc v tom životě...
@78marcela já vyhrát sto mega, tak chodim pořád, nevěřila jsem tomu, ale já teď dělám přesně to, o čem jsem snila od mateřský školky.
Peněz by mohlo bejt víc, o tom žádná, ale dělat puta-puta na pelikány, komu se to v životě poštěstí 😆😆😆😆😆
@mon_88017 já dělala taky práci, která mě bavila a kterou jsem chtěla dělat celý život a stálo mě hodně úsilí a peněz, abych ji dělat mohla..jenže už mě to nebaví. Takže jsem ráda za to, co dělám teď, a až mi projekt ve 2029 skončí, tak si budu asi jen pár hodin učit dospělé, to mě pořád baví. Jen musím být do tý doby zajištěna, abych si to mohla dovolit. Takže si jdu vsadit, abych vyhrála těch 100 mega 😆
@78marcela Mám to podobné. Ještě před 5 lety bych si neuměla představit, že bych někdy opustila svou práci.
Mít výše uvedené finance, dokončím projekt a max někde dobrovolničím, klidně v knihovně nebo pekárně nebo pomáhám přátelům ve svém původním oboru.
To poslední mohu dělat odkudkoliv, takže bychom hlavně cestovali.
Muž mile letos překvapil. Konečně se dokážeme v klidu odpojit.
@brunetka11 přesně tak. Ráda bych jen dva dny v týdnu učila dospělé. A pak mít volno pro sebe a užívat si. Teď ještě ty peníze vyhrát 😃
Z krátkodobého hlediska si to rozhodně dokážu představit, ale neumim si představit z dlouhodobého hlediska,že bych chodila do práce jen kvůli penězům,natož aby mě práce nebavila…pro mě je to životní nutnost dělat práci,co mě baví a mám to štěstí,že ji v různých variantách dělám už přes 30 let..stejně tak potřebuju dělat práci,co je prospěšná a tím dělám ve zdravotnictví…z toho ale zase plyne,že na náš životní standard by nás taková práce neuživila a máme ještě oba s manželem vedlejšák..ale nemám s tim žádnej problém, moci si dělat oba tu práci co chceme a baví nás nám to vykompenzuje až až..
V každé práci je něco, já nemít to jedno velké “ale”v ní,tak mám opravdu práci snů,do které se i po víkendech těším😆🤩jako fakt…kdybych vyhrála, tak bych si určitě nějakou kratší formu úvazku nechala stále, vůbec si neumím představif, že bych byla bez té práce a to ji dělám už 17 let.
Za mě si schopnej čllvěk penîze vždy vydělá, ale dělat to,co ho baví je prostě podstatně víc v tom životě...
@gigi2 Když si to tak probírám v paměti, máme to podobné. Za tu dobu mne to nebralo jen v jedné práci, kde se potkala bandička magorů (včetně Stbáka, co si nás tam nahrával), a tam jsem to položila ve zkušebce). A aby to bylo ještě zábavnější, nakombinala jsem si rovnou 3 oblasti.
Miluji svou práci. Jak říkáš - schopný člověk si tu práci vždy najde. Akorát, že je jí na naši generaci už nějak moc ,-)
Já to mám napůl. Práce není úplně nejhorší. Peníze ujdou. A hlavně mám pružnou pracovní dobu, spoustu benefitů a organizuji si většinu věcí sama. Takže práce snů to není. Vyhoření hrozí i tam, kde tě to baví. A u nás je pořád nějaká změna, přizpůsobení. Já potřebuji určité mantinely a přitom trochu volnosti. Což zatím stále mám a už tu jsem přes dvacet let. Pravda s dvěma přestávkami s rozením dětí 🙂.