Koktavost

Koktavost (zajíkání, lat. balbutismus) je porucha řeči, při které je řeč neúmyslně přerušována opakováním jednotlivých slabik nebo částí slov. Tento jev je doprovázen různými pohyby. Např. pohyby hlavou, křečovitým výrazem tváře apod.

Koktavost dnes chápeme jako syndrom, který naruší komunikaci a projevuje se rozmanitým klinickým obrazem.

Výskyt

Koktavost je celosvětovým problémem a vyskytuje se ve všech věkových skupinách, s nejvyšším výskytem u dětí. Polovina všech dětí se začne zajíkat před 4. rokem. Objevuje se v poměru 1:100.

Příčiny vzniku

Příčiny vzniku koktavosti jsou dodnes nejasné. Existuje mnoho příčin, které způsobují koktavost samostatně nebo v kombinaci s jinými vlivy.

  • dědičnosť - koktání se někdy vyskytuje u více členů v rodině,
  • vliv sociálního prostředí - nevhodné domácí nebo školské prostředí,
  • psychické faktory - stres, úzkost,
  • orgánové odchylky - změny v mozku.

Dělení koktavosti

Podle doby vzniku

  • předčasná koktavost - děti mladší 3 let
  • běžná koktavost - věk mezi 3. - 7. rokem
  • pozdní koktavost - po 7. roce života

Podle stupně závažnosti

  • od 1. (minimální příznaky) až po 4. stupeň (znemožňuje komunikaci).

Podle uvědomění si poruchy

  • primární koktavost - dítě si poruchu neuvědomuje
  • sekundární koktavost - dítě si poruchu uvědomuje a postupně se rozvíjí strach z mluvení

Jiné dělení

Koktavost se může ještě rozdělit na:

  • vývojová koktavost - objevuje se během dětství
  • získaná koktavost - koktavost se objeví v dospělosti jako důsledek zranění hlavy, nádoru nebo užívání drog

Klinické projevy

  • vícenásobné opakování (ma-ma-ma-ma-mama),
  • prodlužování slov (mmmmmmmmmmama),
  • zrychlené tempo řeči,
  • hlasové napětí,
  • nepravidelné, povrchní dýchání,
  • nadměrné používání vsuvek ve větách - ehm, a, mmm,
  • pauzy v řeči tam, kde nejsou očekávány,
  • neschopnost vyslovit některé hlásky - B, T, P, K, G,
  • měnění slovosledu za účelem vyhnutí se kritických slov - volba slov, které nezačínají problematickou hláskou,
  • výskyt v určitých situacích - strach, únava, citové napětí, neznámá osoba, telefonování,
  • přidružené projevy - grimasy, přešlapování, mrkání, nedodržování očního kontaktu.

Koktavost ovlivňuje celou osobnost, nejvíce jeho sebevědomí, chování a emoce.

Diagnostika

Diagnostika je zaměřena na samotné projevy. Speciální vyšetření je vázáno na vyšetření u odborníků - logoped, foniatr, psycholog, neurolog a psychiatr.

Léčba

Terapií se zaobírají odborníci, nejvíce logoped a psycholog. Postup terapie se mění vzhledem k věku dítěte. Nejlepší je začít s léčbou co nejdříve.

Léčba zahrnuje

  • Logopedická cvičení - na nácvik plynulé řeči - cviky na uvolnění sáňky, jazyku a rtů, naučit se správně dýchat.
  • Změna stylu koktání - cílem je změnit koktání na lehčí stupeň, tím je vykládání méně stresující, což vede ke zlepšení řeči.
  • Elektronické přístroje - nahrávání řeči balbutika, která je dítěti následně puštěná ve zpomalené formě.
  • Podpůrné skupiny - setkávání lidí, kteří koktají. Mluví spolu o svých problémech a snaží se najít společné řešení.

Pravidla pro rodiče

Rodiče by měli dodržovat následující pravidla:

  • koktání není onemocnění, protože koktající dítě se nepovažuje za nemocné,
  • mluvit s dítětem pomalu,
  • věnovat dítěti více volného času, číst si s ním,
  • nechat dítě dokončit jeho myšlenky,
  • neprojevovat nervozitu, když má dítě problém s koktavostí,
  • není vhodné projevovat soucit a lítost.

Prognóza

U 1/3 případů se koktání úplně odstraní. U další 1/3 se zlepší a poslední 1/3 pacientů se nedá ovlivnit.

Související články

Více o koktavosti na modrykonik.cz

Použité zdroje

  1. http://is.muni.cz/th/79543/pedf_m/Vlastni_text_diplomka.pdf
  2. http://cs.wikipedia.org/wiki/Koktavost#Typy_koktavosti
  3. http://nemoci.vitalion.cz/koktavost/
Pomohl ti tento článek?
 / Ne

Zkušenosti s koktavostí

Máš zkušenost s koktavostí?
Poděl se o ni a pomoz tak ostatním maminkám.
Napiš svou zkušenost