Tinea capitis

Tinea capitis je plísňová (mykotická) infekce pokožky hlavy, která se vyskytuje hlavně v dětském věku. Plíseň je téměř vždy zvířecího původu. Infekci způsobuje houbovitá infekce, která napadá kůži lebky, obočí a řasy.

Původci onemocnění

Onemocnění vyvolávají houby z rodu Trichophyton a Microsporum. Patří mezi zoofilní dermatofyty, které jsou přizpůsobeny výlučně parazitárnímu způsobu života a jsou tak zodpovědny za infikování zvířat s následujícím přenosem na lidi. Tinea capitis je nejčastějsí dětskou dermatofytózou. Tito dermatofyti jsou v nejvrchnější vrstvě kůže, ale mohou projít i do hlubších vrstev a nebo napadjí nehty a vlasy. Infekce se přenáší přímo z infikovaného zvířete a nebo z kontaminovaného předmětu na dítě.

Zdrojem infekce jsou nejčastěji kočky a psi.

Dermatofyti patří mezi nejčastější infekční patogeny. Infekce začíná průnikem hub do pokožky. Dermatofyti mohou napadnout vlasy a pokožku třemi způsoby:

• 1. typ - tzv. ektotrix - při tomto typu jsou poškozeny vlasy spolu s pokožkou. Infikované vlasy dermatofyty svítí (fluoreskují) pod ultrafialovým světlem.
• 2. typ - tzv. endotrix - plísně napadají jen vlasy a ne pokožku. Pod ultrafialovým světelm infikované vlasy nesvítí.
• 3. typ - tzv. favus - favus způsobuje Trichophyton schoenleinii, která způsobuje vytvoření krusty (něco jako strup), a tyto krusty pak způsobují vypadávání vlasů³.

Rizikové faktory

Infekce se objeví častěji u pacientů, kteří:

• mají drobné poranění kůže na hlavě
• nedodržují základní hygienické návyky
• se často potí, a tak mají zpocené vlasy a vytvoří se tak vhodné podmínky pro infekci

Výskyt

Tinea capitis je onemocnění vyskytující se především u dětí. 92% případů je hlášených u dětí do deseti let. Výskyt je odlišný u chlapců a děvčat. Microsporum audouinii je 5x častěji hlášeno u chlapců než u dívek. Po pubertě³ se ale tinea capitis objevuje častěji u děvčat. Předpokládá se, že příčinou jsou hormonální změny.

Projevy

Prvním projevem tinea capitis je začervenání v okolí vlasů, řas a nebo obočí. Během několika následujících dní se toto začervenání mění, je světlejší a šupinaté, vlasy jsou křehčí a bez lesku. Infekce se šíří po celé lebce, a to tak, že se postupně vytváří početná kruhová ložiska.

Průvodní jevem může a nemusí být svědění. V infikovaných oblastech se vlasy lámou a vypadávají. To se odborně nazývá alopecie. Infikované vlasy se dají bezbolestně vytáhnout pinzetou.
U těžšího průběhu infekce je zánět výraznější a na hlavě se tvoří hnisavé pustuly. Jde o útvary, které mohou být vyplněny hnisem. Tyto hnisavé hrbolky se nazývají kerion Celsi.

Diagnostika

Při určování diagnózy je potřebné vyloučit lupénku² a nebo seboroickou dermatitídu¹¹. Prvním krokem v diagnostice je mikroskopické vyšetření infikovaného vlasu. Dále se používá ultrafialové světlo a biopsie pokožky lebky.

Liečba

Tinea capitis se léčí lokálně. Aplikují se různé přípravky, jejichž úlohou je odstranit krusty a dermatofyty z povrchu kůže a zabránit rozsevu infekce. Vlasy by se měly dvakrát do týdne umývat antimykotickým šampónem s obsahem imidazolu. Ložiska na hlavě se potírají antimykotickým roztokem dvakrát denně.

Při tinea capitis je indikována i perorální forma léčby. To znamená, že dětem se podávají antimykotika ve formě léků. Nekteré léky², které se doporučují v léčbě tiena capitis u nás nejsou registrované, což znamená, že léčba vyžaduje individuální přístup. Doporučené léky jak Terbinafin a Itrakonazol jsou podle starších studií v dětskom věku kontraindikovány. Na druhé straně nejnovější studie poukazují na to, že jejich použití u dětí je bezpečné a jsou účinné. O léčbě proto rozhodne lékař - dermatolog, který má zkušenosti.

Rodinní příslušníci by si měli v rámci prevence taktéž umývat vlasy antimykotickým šampónem 2-3x týdně během 6-ti týdnů.

Více o tinea capitis na modrykonik.cz

Použité zdroje

1. Tinea Capitis
2. http://www.wikiskripta.eu/index.php/Dermatofytózy
3. http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/ency/article/000878.htm