Bylo 0.45h a mě vzbudil pocit mokra. Naštěstí to byl jen pocit, a já s úlevou, že jsem se nepočůrala, šla radši na wc. Po zpáteční cestě ze záchoda mě začalo mírně píchat v podbříšku, ale v žádném případě to nebylo jako kontrakce. Takže jsem si myslela, že holt opět jen poslíčci. Nicméně ve mně hlodal červíček pochybností  a já začala měřit intervaly. Už byl vzhůru i manžel a ptal se zda si má dát kafe a pojedeme 😀 řekla sem že asi ne že to jsou asi jen poslíčci..... Jenže omyl. "Poslíčci" byli dost pravidelní - 4x po 10min, 3x po 7min a 5x po 5min .... to už jsem šla do vany zda je rozeženu nebo ne. U vany mi začala téct trošku voda  po noze, takže sem zavolala na muže ať si to kafe teda udělá, že do porodnice dnes prostě jedeme😀 Z vany jsem vylezla s kontrakcema po 4-5minutách. Rychle jsem oblíkla sebe a oblíkla spící Charlottku 🙂 Chuděra nechápala která bije, ale pochopila, že jí maminka s tátou jedou pro sestřičku. Ještě sem zavolala mamce, ať je nachystaná že jedeme s Charlottkou 🙂 Byla chudák zmatenější než Charlottka 😀 a chtěla už čekat u vrat i když nám to k ní trvá půl hodiny 😀 když si přebírala Chár, říká jí "ten brácha je ale hloupý takhle nás budit že?" 😀 jo stále si myslela že čekáme kluka 🙂

Do porodnice jsme dojeli s kontrakcema po 3-3,5minutách (chvilku byly i po dvou minutách a to začal muž být mírně nervózní zda to stihneme 😀 ) 

Na příjmu jsem rovnou opět odmítla jakékoliv tlumící léky a hlavně žádný epidural. PA která se nás ujala se divila, že epidurál píchají ve fáze v které jsem zrovna já a já to zvládám dokonale s úsměvem. Ujistila mě, že se pokusíme do oběda porodit 😀 no nemýlila se 🙂 Tentokrát jsme dostali porodní box číslo 1 .

Bohužel srdeční akce miminka nebyla nejdokonalejší, takže sem na začátku byla napojena na monitor aby se vidělo zda se uklidní nebo ne. Naštěstí se umoudřila a nebylo potřeba cokoliv řešit. Poté přišla dr mi píchnout vodu. Na poprvé jí to nešlo, říkala že čekala že jak je to napnuté, že to hned praskne ale musela stříhat 2x. Kontrakce oproti prvnímu porodu byly šílené, hrozně bolestivé a ač mám práh bolesti hodně vysoko, omdlívala sem bolestma a chvílemi se mi i chtělo zvracet :( Dokonce jsem PA při vyšetření v jednu chvíli odstrčila jelikož se ta bolest nedala vydržet :( Ale přežila jsem :D 

Ty hodiny kontrakcí byly šíleně nekonečné....zdálo se mi to delší než u prvního porodu. Při posledním vyšetření, jak jsem otevřená, PA říkala že je to zatím málo, že musím ještě vydžet. A odešla se slovy kdyby něco hned zvonit. Po 5min co odešla už jsem říkala muži, ať na ni zvoní, že už budu rodit. Mám dojem, že mi chudák moc nevěřil ale sestru zavolal a oznámil, že už mám pocit tlačit. 

Samotný porod trval asi 10minut, i když mně to přišlo jako věčnost. Malá ale nešla vytlačit. Bylo to jako tlačit balon proti zdi , nicméně se nevracela jako Chár, takže na 10.  zatlačení byla venku. 

                                                                             ♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥   

                                                         JE DOKONALÁ!!!!!

                                                                             ♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥

Po prvním porodu jsem si myslela, že víc lásky už nezvládnu. Omyl!! Když mi ji položili na břicho a já ji viděla křičet, srdce mi zalilo ještě milionkrát více  lásky a štěstí, že se mi snad na chvíli i zastavilo 😵 A vím, že srdce mámy zvládne pojmout ještě více....

                                                  První věta kterou jsem ji řekla byla

                               "Miluji tě! Máma je tu a ochrání tě!"

                                          Budu jí tu samou větu říkat den co den.

                       Narodila se 11.1.2014  v 10.54h s váhodu 3070g a délkou 48cm.

                                                         Apgar skore 10-10-10

                                                             Dostala číslo 66

Celou dobu byl opět u mě manžel. Bez něj bych byla už asi umřitá :(  dokonce i PA jej chválila, že je to první tatínek  co jen nesedí v křesle nebo nestojí u hlavy ale pořád něco řeší, zajímá se, nosí mi atd 🙂 byl prostě dokonalej 😵 Ochotně mi masíroval záda i když sem musela být hrozně protivná, pač sem měla pocit že to stále dělá blbě a pořád ho kybicovala 😀 vodil mě na wc a do sprchy a rozesmíval tak, že i přes šílené bolesti jsem si málem cvrnkla 😀 ani nevím co tak vtipného mi řekl 😀

                                                                Po porodu dostala pořadové číslo 66.

                                      V matriční knize je zapsána na straně 66 s pořadovým číslem 66.

                                                                    Prostě a jednoduše to bude 

                                                                                  ♥ ĎÁBEL♥  

Bylo pár minut po půlnoci, když mě vzbudily mírné bolesti. Jelikož jsem byla otevřená, bez hlenové zátky a měla bolesti od 30tt ,tak jsem si myslela že opět planý poplach. Navíc mi den před tím bylo dokonale dobře. Za celé těhotenství mě konečně nic ten den nebolelo, nebylo mi špatně, dobře se mi dýchalo....prostě mi bylo báječně 😀  

Nicméně bolesti stále neustupovaly a já se hodinu v posteli převalovala jak na trní.... rozhodla jsem se dát si horkou vanu...

Ve vaně se bolesti ustálily na frekvenci co 5minut, což teda mi došlo, že už je to asi ono. Vylezla jsem z vany, vzbudila muže, že jako už asi rodím  (ten jeho vytřeštěný ospalý výraz nikdy nezapomenu). Oblíkli jsme se, naházeli tašky do auta a vyrazili směr porodnice..... celou cestu jsme se smáli, bolesti nebolesti já se smála snad všemu 😀 když jsme dorazili do porodnice bylo něco před 6 ráno... a pršelo....říkala jsem si, že snad nám kapky přinesou štěstí...

Sestřička z příjmu nás odvedla na porodní a ohlásila nás "to je ta paní co rodí na narozeniny" 😀

Rovnou jsem odmítla  cokoliv na bolest, což se sestřička divila, že spíš jim tam každá prosí o cokoliv na bolest 😀

Sestra semnou vyplnila papíry, ani nevím jak sem jim to dokázala podepsat 😀 

Poté se nás ujala PA, taková mlaďounká, ale báječná... chodila nás kontrolovat co půl hodiny, pořád se ptala zda něco nepotřebujeme 🙂 

Dostali jsme porodní box číslo 7 .... v kombinaci s kapkami deště to nemohlo dopadnout jinak než dobře že 🙂

Kontrakce byly hodně bolestivé, ale stále se u nich dalo povídat a smát.... vím, že jsem se pořád smála manželovi, že v tom oblečku co má od nich vypadá fakt směšně :D

Jediné co mne mrzí je, že jsem nesnesla manželovy doteky ...chtěl mne hladit , ale já ho stále odháněla :( 

Vše postupovalo jak mělo, kontrakce zesilovaly, otevírání taky tak mi doktorka přišla prasknout vodu aby to trochu urychlila 🙂

No zdálo se mi, že krom toho, že to akorát naštvalo Charlottku v břuchu, to nic neurychlilo....jelikož měla hlavu v pánvi už 8tt tak ani moc vody neodteklo......

Tak to bylo ještě dvě hodiny.

Najednou se mi chtělo čůrat..... PA se mě ptala zda to zvládnu sama nebo mě mají nacévkovat... usoudila sem, že to zvládnu sama.... zvedla sem se z postel a najednou z ničeho nic hrozný tlak 🙂 PA mi zakazovala tlačit (no to se jí řeklo že jo) ale stihla sem se vyčůrat sama a šup zpět na lůžko a volala se dr..... nevím jak ale najednou bylo na pokoji snad milion lidí 😀 dr seděla na topení a nechala porod vést PA .... bolesti byly šílené, a Chár se stále vracela zpět (no komu by se chtělo ven že).

Věděli jsme že má šíleně moc vlásků ale víc jak půl hlavičky ven nešlo a nešlo :( Myslela sem, že to nezvládnu ....Vědět, že tlačíte ze všech sil a stejně to nemá konce bylo nesmírně vyčerpávající.  Když už se vrátila asi po 13.  zpět tak PA rozhodla, že asi bude třeba nástřih. Střihnutí ač nebolelo tak ten zvuk si budu pamatovat snad do smrti :-P Ten zvuk křupnutí mi projel celým tělem ....

Ale konečně se povedlo.... na dvě zatlačení a po skoku sestřičky na břicho byla  venku.

                                                                      ♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥   

                                                    JE DOKONALÁ!!!!!

                                                                      ♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥

Položili mi ji na břicho, koukala na mě a já na ni a byla sem dokonale šťastná. Unavená ale ta nejšťastnější na světě, že je zdravá, že je venku a že je naše!! Těch 22.měsíců snažení a 9.měsíců čekání stálo za to.

                                                            První věta kterou jsem ji řekla byla

                       "Miluji tě! Vždy tě ochráním a navždy  tu budu pro tebe!"

                            Tu samou větu jí říkám den co den, když ji jdu pohladit před spaním.

                           Narodila se 1.12.2009  v 11.37h s váhodu 2630g a délkou 47cm.

                                                                  Apgar skore 10-10-10

                                                                       Dostala číslo 4

             Byla ten nejkrásnější dárek, který sem ten den k narozeninám mohla dostat.

                       Nikdy mi nikdo nedá cenější a krásnější dar než ona sama sebe 😵 

Velkou oporou a tím pádem i velké děkuji patří mému muži 😵 . Celou dobu byl semnou, stál u mě, držel mě za ruku a říkal mi jak jsem báječná a šikovná, že to zvládnu a že brzy bude malá u nás. Že to dělám pro naši malou lásku 🙂 Bez něj bych to asi zvládala o hodně hůř. Navíc vidět ty jeho rozzářený oči zalité slzami štěstí jsou k nezaplacení ..... jediný moment kdy jsem měla pocit, že vyskočím z postele a kousnu ho do určitých partií byla chvíle, kdy si sedl s Chár do křesla a prohlásil "však to nebylo tak hrozné ne?" :-P 😀

Když jsem se měla narodit já, měla  máma TP 12.12. ale já se narodila v úterý 1.12.

Když se měla narodit Charlottka měla jsem TP 12.12. ale narodila se v úterý 1.12.

                                       Jsme si prostě a jednoduše

                                    ♥ SOUZENY ♥