Neplánovaně. Tedy narodila se plánovaně, přesně na termín porodu, ale chtěla na svět tak rychle, že jsme to do nemocnice prostě nestihli.
A to jsem se tentokrát do nemocnice tak těšila. Měli jsme odsouhlasený porodní plán- přirozený porod do vody s možností odejít domů několik hodin poté, co vše dobře proběhne. Měli jsme vybraný sál s velkou vanou a manžel měl již sbalené plavky. Ale osud tomu chtěl jinak 🙂
V sobotu večer, den před termínem porodu jsme ještě byli u přátel a vrátili se domů v půl jedenácté. Dali jsme spát dcerku a napustili horkou vanu. Chtěli jsme jen tak vyzkoušet, jestli to funguje a porod se vyvolá 🙂 Zhruba o půlnoci jsem cítila první kontrakce. Když jsme je v půl jedné změřili, byly po pěti minutách, pravidelné, zhruba v půl druhé byly už po 3 minutách.
To mě vůbec neznepokojilo. S první dcerkou jsem měla to samé, kontrakce po třech minutách po celou dobu porodu, tak jsem si tak odhadla, že se narodí nejdříve v 6 ráno. A to byla oproti prvnímu porodu velmi velmi optimistická varianta 🙂
Zavolali jsme domluvenému hlídání, že dnes v noci to asi proběhne, tak až pojedeme do porodnice, že ji zavoláme, ať přijede a poslala jsem manžela na chvíli spát. Chtěla jsem být sama a mít klid, abych se mohla soustředit na kontrakce. Pustila jsem si relaxační hudbu, dala do vonné lampy eterický olej a zhluboka dýchala. Když kontrakce začaly být bolestivé, tak jsem si začala zpívat. Fakt to zabírá! Velmi mi to ulevilo. Do poznámek jsem si napsala, že kontrakce začaly bolet ve 2:30.
Abych si trochu ulevila, šla jsem do sprchy a pak si do horké vany lehla. Tam jsem zjistila, že mi pomáhá si poklepávat prsty na břicho. Pak jsem asi na chvilku usnula, a když jsem se vzbudila, věděla jsem, že už musím z vany ven, a že je čas jet. Bylo 3:30.
Vzbudila jsem manžela, který nespal, ale poslouchal, jak si zpívám a šla jsem se oblékat. V tu chvíli mi praskla plodová voda a já jsem ucítila hlavičku v porodních cestách.
Jen jsem zvládla zavolat na manžela, že teď už nikam nemůžem, že rodím, ať rozprostře ručníky. Byl perfektní. Oba jsme byli klidní, i přesto, že jsme na to nebyli připraveni, tak vše jsme zvládli bez paniky, v absolutním klidu a dokonalé souhře. Koukla jsem na hodiny a stanovila si, že pokud do 30 min neporodím, že voláme záchranku. V tu chvíli jsme se ale všichni cítili tak skvěle, že jsme to prostě chtěli zkusit sami, když už jsme se takto daleko omylem dostali. Nedá se to popsat, bylo to tak jasné.
Moje tělo okamžitě začalo tlačit a já jsem cítila jak s každou další kontrakcí je hlavička blíž a blíž. Byla jsem ve dřepu, opřená o manžela a oba jsme hlavičku hladili. Bylo to naprosto úžasné. Velmi jasně jsem cítila kam přesně a jak mám tělu pomáhat v tlačení. Dcerka se narodila ve 3:50, do rukou manžela. Vytlačení hlavičky a těla bylo na jednu dlouhou kontrakci. Byla krásně růžová a kluzká. Hned jsme ji chytli do náruče a ozval se uvolňující pláč. Jen kraťounký, aby řekla, že je tu, a že se učí dýchat.
Manžel mi ji položil na bříško, zabalili jsme jí a užívali si tu nádhernou chvíli. Placenta ze mě vyšla do 5ti minut. Zvědavě jsme ji pozorovali 🙂 Viděla jem to poprvé. Po 20ti minutách začala dcerka sát z prsa a rozhlížela se zvědavě kolem.
Zhruba po hodině jsme začali řešit, jak ustřihnout pupečník, zkoukli nějaké foto na netu a pomohli si svorkama na pytlíky z IKEY 🙂
V půl sedmé se vzbudila starší dcerka. Slyšela jsem jí jak pláče maminko, potom klid a s manželem přišli za námi do obýváku. Leželi jsme na zemi na zimprovizované posteli. Ta chvíle, kdy starší dcerka začla objímat tu mladší a nadšeně vískala a opakovala její jméno, nám oboum spustila slzy. Bylo to tak nádherné a přirozené. Lehli jsme si v obýváku všichni a odpočívali a užívali si první okamžiky.
Když jsme se cítili odpočati, zavolali jsme do nemocnice s tím, co se nám stalo a jeli jsme všichni tam. Obě jsme byly v pořádku, bez potřeby jakýchkoli zákroků a domluvili se s nimi, že můžeme odjet zpátky domů. Tím jak jsme měli možnost okusit tu rodinnou atmosféru a tím jak výjimečně a svátečně jsme se všichni cítili, tak jsme tam prostě nemohli zůstat 🙂
Stalo se to včera, venku svítí sluníčko a já koukám na spící holky. Máme za sebou obrovské nečekané dobrodružství. Bylo to nádherné, jsem šťastná, že jsem to mohla zažít. Jsem šťastná, že se to stalo takto, protože předem naplánovat to, že budu rodit s manželem sama doma, bych si v životě netroufla.
Příroda to rozhodla za nás a díky tomu byl ten porod krásný. Byli jsme si všichni celou dobu jisti. I přesto, že můj první porod byl krásný, s tímto se to nedá srovnat. Náš neplánovaný porod doma byl nejkrásnější okamžik v mém životě. Trval necelé 4 hodiny, nezranil mě a posílil celou naši rodinu.
PS: ano, měli jsme velké štěstí a jsme si toho vědomi, mohlo se toho tolik stát.....ale kdo nezažil a nechce pochopit, tak nepochopí a odsoudí 🙂
Gratuluju, je to nádhera🙂