Bydlime v dome s tchyni i se svagrovou a pomahame si vsechny vzajemne. Nejvic s hlídáním deti, ted nam tchanovci pujcuji auto, protoze my nemame. Uklizet bych k sobe nikoho nepustila. Varime si kazda sama, jen když mame navic treba buchtu nebo sladky knedle tak si vzájemně trochu dame.
Ano. Nebýt mé maminky nepřežila bych šestinedělí a vlastně celý první rok se synem. Od roku chtějí každý víkend děti na noc, vzali je několikrát i na dovolenou. Hlídání mám vždy když potřebuju. Neumí vařit pro dva, takže jídlem zásobuje také. Táta se s dětmi hodně učí když tam jsou a celkově se jim věnuje. Mamka stále pracuje, ale na směny, takže času má i přes týden dost. Táta je v důchodu rok a půl ale i před tom se jim věnoval a hlídal třeba večer když jsem chodila cvičit a manžel byl pracovně pryč. To cca od tří měsíců obou děti. Jsou neskutecni, vážím si toho a neberu to jako samozřejmost. Budu se snažit být také taková babička, díky tomu můžeme s manželem jezdit na víkend třeba na wellness, zajít si na jídlo, do kina...prostě být spolu. Tchýně zájem nula a vlastně si říkám někdy ještě že tak, pak by se hádali kdo si kdy vezme děti...mamka hlídání když jsem byla malá moc neměla, řekla bych že to chce dělat jinak a je v tom nejlepší.
Tchýni by nenapadlo nabídnout pomoc nebo nedejbože hlídání, přitom její mamka jí hlídala děti a pomáhala s vařením prakticky pořád. Moje mamka by chtěla pomáhat hodně, ale za prvé to úplně nepotřebuju a za druhé si tu pomoc každá představujeme jinak 🙈 Jezdí jednou týdně "pomoct" se synem - vezme ho na hodinu ven a zbytek dne sedí a vypráví mi nějaké svoje historky. Za těch cca 6hod. u nás se ani nedostanu ke slovu, takže si nepokecám a z jejího drčení jsem víc unavená než když jsme se synem sami 🤦♀️ Pohlídá pár hodin, když jdu třeba k zubaři, ale je jí přes 70, není už úplně fit (ale v porovnání s tchýni má elánu na rozdávání 😂) a nechci ji přetěžovat. Ségře hlídala děti hodně, ale to byla o hooodně mladší 😉
Ale první měsíce po narození syna jsme neumřeli hlady jen proto, že vozila uvařené jídlo 😄❤️
U nás jedna babička bydlela, druhá byla i s dědou ob dva baráky, byly jsme u nich pečení vaření, zvlášť mamčina mamka nás pendlovala, budila do školy, vypravovala, vařila... protože táta dělal směny u PČR a mamka vstávala a dodnes vstává do práce ve 4 ... my pro své děti máme už jen jedinou babičku - mojí mamku. Tychýně někde existuje, nevěděla že má syna natož aby věděla že má tři vnoučata, dědečkové jsou po smrti... máma se snaží pomáhat co může, hlavně hlídáním dětí - ona je s nimi ráda, takže automaticky se domlouvá na léto, kdy dovolenou a tak, máme jí blízko takže to není problém. Vycházíme si vstříc i jinak, podle potřeby my jí a ona nám.
Mamka s taťkou rádi pohlidaji a tchýně s tchánem taky ,ale bydlí daleko ,tak to tak často není,a vždycky když k nim přijedeme tak vaří oni a já si tak odpočinu ,když mamka vypere zrovna i moje prádlo co hodim k ní do pračky ,tak ho i vyžehlí ,nemá s tím problém a tchýně taky ,jo a občas u našich pomůžu i s obědem ,u tchýně tak odvážná nejsem,abych jí pomohla s obědem ,ale zase u tchýně umyju někdy nádobí (nemají myčku)
Mám nejzlatějsi maminku. Bez její pomocí bych byla v háji. Nejen že mi pohlídá děti, postará se, uvaří nám, vyzvedne děti, všechno jim ušije. Je taky už v důchodu a dlouho, ale nemusela by a přesto to pro nás dělá. Pomáhá mi s okny, prostě se vším a já se zase snažím pomáhat jí. Prostě ta pomoc je oboustranná, i když ona toho pro mě dělá mnohem víc
Moje maminka mi hodně pomáhala, když jsem měla malého syna i když byl větší ....tchyni bych o pomoc nikdy neřekla (protože bych se jí musela doteď vděčit) ona se taky nikdy nepřetrhla☹
Já mámu už dávno nemám a tchýně nám nepomohla nikdy s ničím. Trošku mě to mrzí, ne kvůli mně. Ale kvůli dětem. Já sama strávila velkou část dětství u babičky a dědy. Pomáhali vždy a rady oběma svychm dětem a o vnoučata se starali rádi. Moc mě mrzí, že tohle mé děti neznají a nezažijí
Moje mamka je zlatá, můžu se na ni spolehnout. Děti pohlídá, když potřebuji, je s nimi moc ráda. Malou mi vezme na procházku, starší děti na hřiště, na výlet. Tchyně je v tomhle taky skvělá, takže si nemám na co stěžovat 🙂 Pokud chceme s manželem sami třeba na večeři, do kina, tak s hlídáním není problém (i když maličkou tříměsíční ještě na hlídání nedávám a dlouho nebudu) 😉.
Moje mamka je ta nejzlatější, manželova zlatá. 🥰Děti pohlídají, když je potřeba, z víkendu si od obou vezeme navařeno, když je potřeba pomůžo cokoliv. Vztahy máme moc hezké 😍
Moje máma, když jsme byli malé děti, s námi každý víkend odjela k babičce (její tchýně) a nechala jí starat se nejen o nás, ale i o ní... Teď je nefunkční, hlídá velmi sporadicky (třeba jednou za rok) a je z toho víc škody než užitku - a děti jí rády nemají. A ještě mi vždycky nezapomene omlátit o hlavu že na nás byla sama (ha ha).
Tchýně si děti bere o víkendech (občasj), pomůže když potřebuju třeba něco ušít a pomáhá celkem dost. Tam vztahy byly zlé ze začátku, ale srovnalo se to. Jsem za tchýni ráda, můžu se na ní spolehnout když je fakt problém a děti jsou u ní naprosto spokojené 🙂
Ne a ne. Máme jednu babičku a i když bydlí blízko, i když se vídáme, jedinou pomocí je, že máme občas nějakou zeleninu, maso, vajíčka.
Jinak hlídání nula, nula prd, navařeno vezu k nim často já, pomoc s úklidem je totální sci-fi 😁
V tom ohledu, jak fungovala moje babička, o tom si můžu opravdu nechat zdát a tiše závidět všem, kdo to tak mají, byť jen občas.
Žijeme v domě s tchýní, moje maminka bydlí 180 km daleko. Bohužel tchýní pomáháme se vším tak leda my, ona se od 55, kdy odešla do důchodu, chová jako by jí bylo 80. Manžel z ní má občas nepěkné stavy, ale dost trpí tím pověstným "dítětem, které zůstalo doma". Co se týče hlídání, tak se musí člověk doprošovat a vždy má tchýně řeči. Naposledy byly u nás na vsi hody, o půl deváté večer jsme jí předali spící děti, takže v podstatě jenom chůvičku, a když jsme po jedenácté přišli, tak utrousila něco jako že nevíme, kdy se chodí domů 🙈🙈 takže asi tak... Když přijedou na návštěvu dcery, které bydlí jinde, tak se může posrat. Ale my nejsme asi hodni nebo co 🙈
Naštěstí moje maminka se letos rozhoupala a slíbila víkendové hlídání u nás. Děti máme ještě relativně malé, tak jsme si říkaly, že bude jednodušší hlídat je u nás. A jakmile se na to budou cítit, tak pojedou aspoň na týden k ní 😂😂
Bydlíme s tchýni v jednom baráku, když je doma chce vařit, ale to je její jediná činnost doma a dost nebezpečná. Holky by hlídala ráda ale u Jasmi mi párkrát u hlídání usnula a nevšimla si ani, že už jsme doma a ve čtvrtek jsem musela za babi do nemocnice odvézt věci z důchoďáku a tak jsem je nechala s ní a ona zapomněla Izabelku nakrmit, jedla o hodinu a půl později, než měla a venku bylo 23 stupňů a ona ležela v kočárku na dece a druhou byla zabalená. Mamka nehlídá, hlídala hodně nejstarší, ale teď má 3 děti i brácha, tak jsem mimo hru trošku
Ne. I kdyz je u nas doma vybuch jak po atomovce, nemam pocit, ze by mi mel nekdo varit nebo umyvat okna. Za tim ucelem planuju pani na uklid, az se vratim do prace. Moje mama a tchyne se dost navarily a nauklizely, kdyz jsme byli mali my.
Bez tchýně bychom to snad ani nedali - od začátku se o vnučky intenzivně starala. Teď si je bere cca 1 měsíčně na noc, hodně se učí se starší dcerkou.
Na stranu druhou bylo občas nutné z mé strany už vykolíkovat území a jít proti jejímu názoru (školka, sladké, dojídání jídla, trable se spolužačkou a učitelkou apod.).
Má mamka měla holky v patě, až jsem se jednou neudržela, když mi vyprávěla, že nikdy u sebe ani ostatní vnoučata neměla (prý jí taky nikdo nepomáhal - no nevím, před základkou jsem se učila česky, protože jsem celé dětství pendlovala mezi prarodiči), že je mi mé švagrové líto, že já mám aspoň tchýni, která nám pomůže.
Od té doby se začala angažovat hodně, není snad týden, aby u ní některé z vnoučat nespalo.
Naši bydlí daleko.Maji problém si vůbec zorganizovat čas ,aby přijeli.Vetšinou přijedou 3- krát v roce na dva dny.
Tchánovci nehlídají a ani nejeví moc zájem o vnoučata.
Takže co si neudělám,tak nemám 😁Od ledna nastupuju po třech letech na skracenem úvazku na plný úvazek,tak jsem zvědavá jak to budemem zvládat ....hlavně nemoci a prázdniny....
Máme už jen jednu babičku (tchyni) a když je opravdu.potreba , vezme si děti k sobě. Ale je Teda fakt, že malý děti samotný si raději nebere, vždy potřebuje alespoň jedno starší, aby měla jistotu. Na.podzim si bkbe zlomila ruku a špatně to srostlo, takže nemůže vzít třeba dítě do náruče, pač by ani naší 9ti kilovou Majdu neunesla. My víc pomáháme jí, je sama, takže nějaký větší nákup jí dovezeme občas jí uvaříme a dovezeme jídlo, aby si nemusela vařit sama pro sebe. K nám nejezdí (z Modřan do Strašnic je to pro ni daleko), takže spíš jezdíme my, jednou dvakrát za měsíc
Moje maminka mi denně hlídá dceru od jejich tří let (dcera zatím nechodí do školky, od září nastupuje jako předškolák). Klidně by si ji vzala i večer nebo o víkendu, abychom s manželem měli i čas pro sebe, ale to dcera teda vyvádí a dělá hysterické záchvaty. Tchýně absolutní nezájem. Dceru viděla max 10x.
Mamka hlídala syna pokud byl méně nemocný, mel třeba kašel apod a nemohl do skolky nebo školy. Ted jsem na materske tak nebude potřeba, ale tchyne hlidá malou jednou za tyden na dvě hoďky, abych mohla do práce