redakce
28. pro 2018
17671 

Život na mateřské je disciplína, ve které se musíte naučit tančit. Pak si ji můžete skutečně užít

„S kamarádkou jsme měly děti stejně, narodily se dva dny po sobě. Ačkoli jsme se kamarádily prakticky od mala, takže by se dalo předpokládat, že nás mateřství spojí ještě víc, stal se přesný opak. Zatímco já jsem se spíš nudila, doma mne to moc nebavilo a prakticky pořád jsem byla s kočárkem venku, kamarádka mi pořád psala, jak nic nestíhá, jak je unavená a vyčerpaná. Neviděly jsme se víc jak jednou za dva měsíce…,“ píše Kamila v diskuzi, kde si maminky vyměňují pocity, které z mateřské mají.

Mateřská dovolená je čas, na který budete pravděpodobně vzpomínat celý život. Ovšem i když si velmi vážíte toho, že můžete být u všech pokroků svého děťátka, ne vždy je jednoduché a příjemné být většinu času sama s prckem a fungovat s denním stereotypu. Pokud si svůj vytoužený čas s dítětem chcete opravdu užít, zapřemýšlejte, co přesně vám vadí, a změňte to.

Při čekání na miminko si každá maminka představuje, jaké to bude, až bude mít několikaletou dovolenou. Jaké bude mít tolik času, po dlouhé době strávené v pracovním procesu nemít povinnost ráno vstát a jít pracovat, většinu dne být v kolektivu.

Mateřská dovolená je do chvíle, než v ní naplno jste, poměrně nepředstavitelná část života – je těžké se na ni připravit. Dopředu nevíte, jestli pro vás bude nová kariéra maminky a ženy v domácnosti vítanou změnou či dokonce úlevou, nebo zda budete na uvázání k domovu nadávat a místo radosti z toho, že máte přece dovolenou, budete bojovat s nudou, pocitem samoty nebo dokonce vyhoření.

Porod dítěte a první mateřské týdny jsou pro každou ženu skokem do neznáma, na který každá reaguje jinak. Novopečené maminky se mnohdy samy diví, jak nepředvídatelné toto období je a jak rychle se mění s věkem dítěte a s narůstající dobou mateřství.

Na mateřské vás může potkat několik fází, mezi kterými budete balancovat, a pokud se v nich naučíte tančit, opravdu si toto období užijete!

Fáze první: Šestinedělí – první doba mateřská

K období bezprostředně po porodu miminka, na které jste se zřejmě těšila nejen celé těhotenství, ale po značné období života, které má kořeny už v době, kdy jste si začala hrát s panenkami, přichází první setkání s vaší rolí maminky. A ať jste si sebe jako matku představovala a plánovala jakkoli, zřejmě vás setkání s novou osobou, která se z vás s příchodem miminka stala, překvapí.

„Když se mi dcera narodila, byla jsem nadšená. Ulevilo se mi, bála jsem se, že budu reagovat jinak. Asi třetí den doma z porodnice, čili asi týden prakticky bez spánku, mě přepadla beznaděj, že tohle nemůžu nikdy zvládnout. Asi za dva dny se to zase srovnalo, ale dost mě to vyděsilo, že už to nikdy nepřejde,“ píše Jana v diskuzi o šestinedělí na Modrém koníku.

Mezi všemi pocity v prvních dnech, kdy se z vás stane máma, asi u každé ženy převládá únava. Nevyspání, možné vyčerpání z porodu, nával emocí pramenících nejen z hormonálního koktejlu, který vám tělo samo dávkuje, ale i ze začátku nové životní etapy, je pro většinu novopečených maminek explozí pocitů. Kromě fascinace ze samotného zrození vašeho dítěte a z pozorování vašeho muže, jenž se stal otcem, radosti vašich rodičů, kteří také dostávají novou životní roli, sama čelíte velké změně. Pocity, které čerstvé mateřství přináší, jsou různé, a není dobrou strategií si představovat, že budou jen kladné.

Spolu s radostí z narození miminka, s láskou, která vás k němu pojí, s fascinací krásou života se do vašeho podvědomí mohou přikrást i pocity spojené s náhlou obavou ze zodpovědnosti, strachem z toho, jak péči o miminko zvládnete, s pochybnostmi, zda budete dobrá máma. Pro mnoho žen jsou negativní pocity strašákem, který je obírá o sebedůvěru. Pokud vás takové věci trápí, dopřejte si čas. Dobrým lékem může být zakázat si příliš uvažovat o budoucnosti – žijte tady a teď, plánujte jen v rámci jednotlivých dní.

Určete si priority, které vám pomohou se v pocitech a nových povinnostech orientovat. Na prvním místě je určitě spokojenost miminka, na druhou příčku si místo uklizeného domova, snahy získat zpět své předmateřské tělo nebo stíhat všechna setkání s přáteli a rodinnými příslušníky, které možná zanedbáváte, zařaďte svoji vlastní spokojenost. Pokud nebudete spokojená vy, nebude fungovat nic.

Dopřejte si odpočinek, zařaďte každý den do náročného programu starání se o novorozence také péči o svoji pohodu. Dělejte alespoň chvíli to, při čem dokážete být šťastná sama se sebou – ať už jde o brouzdání po internetu, čtení knížek nebo péči o vaše tělo – vyplatí se vám to.

Udržení vztahu a přátelství se svým já, jež není jen chodící mlékárnou a které se obává, že nebude v nějaké mateřské disciplíně vynikat, pomůže hladkému chodu celé rodiny. Spokojená máma, to je spokojené miminko i všichni, kteří s nimi sdílí domov.

O tom, jak si užít šestinedělí naplno, si můžete přečíst v našem dřívějším článku zaměřeném na toto období.

Šestinedělí je obdobím fascinace, kterou zrození nového života do rodiny přináší. První chvíle, kdy se setkáváte se sebou jako s maminkou. Pokud si toto období chcete užít, myslete během něj hned poté, co se postaráte o pohodu svého děťátka, na pohodu svoji. Buďte na sebe hodná, vyhovte si a odpočívejte tak, aby vám to dělalo radost.

Fáze druhá: Miminko, jež hodně spí, máma, která už není tak unavená

Období, které nastává po šestinedělí, nemusí nutně začít druhým měsícem života vašeho miminka. Každá žena se z porodu a prvních náročných a probdělých dní v nové životní roli vzpamatovává různě.

Některé mámy svou roli přijmou s takovou lehkostí, kterou jim jiné maminky, které ve chvílích, kdy nespí, brečí, závidí. Na tom, jak se máma cítí, se podílí mnoho faktorů, včetně povahy miminka. Maminky se spavými a klidnými miminky, která nemají žádné potíže, samozřejmě prožívají start do nové etapy lépe než ty, jež zažívají návaly stresu a totálního vyčerpání, protože jejich miminko probrečí noci i dny.

Není to však pravidlem. Pokud pomineme hraniční situaci, kdy ženy trpí nějakou formou poporodní deprese, pro mnoho čerstvých maminek mohou být nepříjemné i pocity, které souvisí s delším pobytem víceméně jen doma. Řada žen se cítí být v izolaci, touží po společnosti, nenachází uspokojení jen v péči o dítě a domácnost, i když se na takový odpočinek od svého starého života původně těšily.

Bojovat s pocitem osamocení je nutnost, kterou není dobré odkládat. Pokud nemáte kamarádku, která má také malé děti, pokuste se přidružit a vyjděte si na společné procházky s kočárky. Pokud jste sportovně založená, pořiďte si kočárek, který sportovní aktivity zvládne, a vyrazte na brusle, jděte si zaběhat nebo podnikejte dlouhé procházky. Parťačku můžete i při těchto aktivitách.

Další negativní zjištění, které představy o mateřství a mateřské dovolené přebarvuje z růžové spíše do tmava, může být stereotyp. S malým miminkem v prvních měsících se mu jen těžko vyhnete, zvlášť, pokud si zvyklo spát ve své postýlce a při vykolejení z režimu pláče nebo může spát v kočárku na cestách. Pokud jste uvázaná k domovu a máte pocit, že se každý den jen nudně opakuje, vymyslete si domácí aktivitu. Takovou, která vás uspokojí, ale nesmí spadat do kategorie takzvané neviditelné práce. Uklízení, vaření, přerovnávání starých krámů ve skříních vám možná dodá dobrý pocit, ale z dlouhodobého hlediska vaši touhu po změně a vytváření hmatatelných hodnot neuspokojí.

Touhu vaší mysli po vytržení z denní šedi uspokojí nové činnosti a vystoupení z komfortní zóny. Dělejte několikrát týdně něco, na co si myslíte, že s miminkem nestačíte. Vyrazte na delší výlet, naučte se něco nového, dejte se do studia něčeho, na co jste předtím neměla čas. Jeďte s kočárkem do vzdálenějšího cíle, kam jste se s miminkem dříve bála.

Překonávání bariér vám dodá pocit svobody, sebedůvěru a ujistí vaše mateřské já, že život vašeho starého já nemusí skončit. Ženy, které třeba ještě nenašly práci svých snů, mohou během období, kdy se zotavily z porodu a prvního šoku z mateřství, začít pracovat na své budoucí kariéře. V budoucnu ji mohou jednak kombinovat s péčí o své děti a také se realizovat v oblastech, po kterých dříve toužily. Efektivní využití času namísto toho, že budete dělat jen věci, které jsou pomíjivé a nehmatatelné, jako je pouhé sledování televize nebo každodenní úklid, který nikdo neocení, může být lékem na samotu, pocit neužitečnosti o na samotnou nudu.

Mezi první negativní pocity, které může mateřská dovolená přinést, patří pocit osamělosti a sociální izolace. Bojujte s nimi tak, že vykročíte ven ze své komfortní zóny a začnete hledat způsob, jak zábavně trávit čas i jako máma s miminkem. Určitě najdete činnost, která bude vyhovovat vaší povaze i potřebám vašeho miminka.

Fáze třetí: Nic nestíhám!

Třetí fáze nesouvisí ani tak s věkem miminka, může nastat kdykoliv během mateřství a velmi ráda se v různých podobách a s rozdílnou intenzitou vrací. Nejčastěji přepadává maminky v době, kdy se jejich děti začnou pohybovat po bytě a zkoušet všechny věci, které v něm najdou. Tato epizoda může být náhlým skokem do neznáma, který z předchozí klidné až nudné fáze může udělat dobrodružství, na něž jedna maminka reaguje jako na stresový podnět a druhá jako na příjemné zpestření všedních dní.

„Když se syn naučil lézt a docela brzy chodit, bylo to pro mě peklo. Bála jsem se, kam všude nespadne, jen jsem uklízela hračky a věci, které si vyndaval. Nedělala jsem prakticky nic jiného. Byly dny, kdy jsem brečela v hromadě kastrolů, krabiček a kostiček, že už to nechci dělat,“ popisuje uživatelka v koníkovské diskuzi.

Pokud se ocitnete ve fázi, kdy máte pocit, že neděláte nic jiného, než hlídáte své dítko, aby se při průzkumech okolí nezmrzačilo, zatímco se doma kupí nepořádek, snídáte sušenky za běhu a nestíháte ani běžnou konverzaci s partnerem, natožto s někým dalším, snadno podlehnete pocitu vyčerpání, beznaděje a začnete být nešťastná.

Jestliže si nechcete otrávit dalších několik měsíců mateřské, bojujte. Přijměte své pocity jako životní výzvu, kterou bezesporu samotné mateřství je. Cítíte-li se pod tlakem, jste nepříjemná vůči okolí, máte sklon na své dítě křičet a zároveň se za to nesnášíte, řešte to hned. Začněte tím, že si znovu najdete čas na trávení svých pocitů a na malá setkání se svým mateřským já. Přemýšlejte, jaké situace ve vás vzbuzují negativní pocity, analyzujte, čím se váš vztek či stres spouští.

Buďte na sebe hodná, nikdo jiný to za vás neudělá, vy jste svým nejlepším přítelem. Ke klidu na duši si pak můžete pomoci bylinnými čaji nebo například konzultací s terapeutkou, která používá Bachovy esence. To vám může pomoci se uklidnit, určit příčiny vašeho podráždění a najít cestu, jak si mateřství užít v pohodě a s radostí.

Další dobrou terapií pak pro vás může být chození ven, nalezení kolektivu. Pokud nemáte kamarádky se stejně malými dětmi, podívejte se po okolí, zda některé sdružení nepořádá aktivity pro mámy a děti přiměřeného věku. Kontakt s dalšími maminkami, vytržení ze stereotypu vás přivede na jiné myšlenky a pomůže vám lépe překonávat situace, které ve vás negativní pocity spouští.

Ještě horší je tato situace pro mámy, jež jsou povahou více introvertní. Těm potom kolektiv na různých kroužcích či dětských hřištích nepřináší tolik radosti, kolik by bylo žádoucí. Pokud jste od mala zvyklá na to, že vám radost a pohodu vytváří činnosti, při kterých jste sama, budete muset hledat pomoc při hlídání dítěte nebo jej začlenit do aktivit, které máte ráda vy. Zkuste zapojit svoje mateřství do věcí, které jste ráda dělala před tím, než se vaše dítko narodilo. Podívat se na výstavu nebo jet na výlet na hezké místo zkuste i se svým prckem, možná vás příjemně překvapí, jak si to užijete.

Období, kdy se miminko mění v batolátko a začne se samo pohybovat po bytě, je pro mnoho maminek náročné. Abyste se vyhnula emocím spojeným s neustálým hlídáním, kam dítě spadne nebo nespadne, a nekonečnému uklízení věcí a hraček, snažte se párkrát v týdnu změnit prostředí. Prospěje to všem.

Období, kdy jsou děti nemocné – nucená izolace, která vás vyčerpá

Ve chvílích, kdy je dítě nemocné, vyžaduje vaši stálou péči, je plačtivé a protivné, se nejprve dostaví strach. Když pomine akutní fáze nemoci a čeká vás několik dalších dní a týdnů, které budete z většiny trávit hlavně doma, může přijít deprese na základě smíšených pocitů ze všech ošklivých věcí, kterými jste si již v mateřství prošla.

„Když starší syn nastoupil do školky, byl pořád nemocný. Byl nemocný poprvé, takže on sám a i my všichni jsme byli poměrně hysteričtí. Jenže to jsme ještě nevěděli, co všechno nás čeká. Od syna to chytla mladší dcera, já, manžel, babičky. Předávali jsme si nemoce od září až do dubna. Bylo to nejhorší období mého života, v jehož závěru jsem musela vyhledat pomoc psychologa a následně psychiatra. Myslela jsem si, že tohle nemůžu nikdy přežít – neustálá přítomnost dětí, neustále hrající pohádky, nudle, čaje, brek, každodenní izolace,“ píše uživatelka Modrého koníka v diskuzi o tom, jak přežít dětské nemoci po nástupu do školky.

Jste unavená, uzemněná stereotypem. Dny, kdy vaříte čaje, uklízíte desetkrát denně vyndané a rozházené hračky, pořád jen vymýšlíte, co se bude vařit, jak dítě zabavit, aby celý den jen neleželo před televizí, či naopak neobrátilo byt vzhůru nohama.

Nejvíc šokující na období nemocí je, když onemocníte vy sama. Vzpomínka na dobu, kdy jste si myslela, že umíráte, když jste si při chřipce mohla ležet v posteli a koukat celé dny na filmy, ve vás vyvolá pláč nebo bláznivý smích, když teď při stejné diagnóze obstaráte domácnost, nákupy i péči o děti.

Žádný kontakt s okolím, protože buď nechcete ostatní děti nakazit, nebo ještě lépe přicházejí období, kdy jsou nemocné všechny děti a pořád se střídají, takže se s kamarádkami nevidíte i několik měsíců. To se děje nejčastěji v zimě, takže ke vší izolaci si přidejme ještě významný úbytek denního světla, chladno a nekonečně oblékání a svlékání, když už se konečně můžete na chvíli vypravit na procházku. Pokud máte děti dvě, jistě se v nemoci vystřídají, a až budou konečně v pohodě, onemocníte vy nebo tatínek dětí. Zaděláno máte tedy na pěkných pár týdnů čistého pekla.

Pokud se nechcete zbláznit, vytvořte krizový plán. Pokud i u vás bojujete s tím, že nechcete, aby se děti dívaly na televizi nebo do mobilů delší dobu, povolte. Získáte cenný čas, během kterého můžete vypínat, číst si, sama prokrastinovat u mobilu, pokud vám nahradí sociální kontakt. Dobu, během níž si asi vyčítáte, že se dětem nevěnujete, pak vyvažujte společnou činností. Pokud si sama odpočinete ve chvíli, kdy vaše děti relaxovaně koukají na pohádky, bude vás potom víc bavit si s dětmi číst, tvořit nebo si hrát. Inspirací na společné aktivity vám může být internet, kde najdete nespočet aktivit na doma úměrných k věku dětí. Můžete tak děti něco naučit a efektivně využít čas, během nějž jste v nucené izolaci.

Další součástí krizového plánu, jak přežít období nemocí, je říct si o pomoc. Svěřte děti partnerovi nebo babičce a alespoň na krátký čas si dejte pauzu mimo domov. I dvě hodiny pití kafe v kavárně nebo bloumání městem vás nabijí energií na další dny.

Podobnou vzpruhou v rámci krizového plánu může být čas pro sebe, obnova sil v době, kdy děti spí. Zvláště pokud se celý den s dětmi povalujete a nejste fyzicky unavená, vyhraďte si večer čas pro sebe. Udělejte si domácí wellness nebo si pusťte film či hudbu, kterou s dětmi nestíháte poslouchat. Užijte si dvě hodiny samoty, ticha a programu, jenž se vám líbí – každá výjimečná chvíle, kterou si uděláte nad rámec stereotypu, vám pomůže.

Pokud si vyčítáte chvíle, kdy se vaše dítě během rekonvalescence z nemoci povaluje u televize, kompenzujte je následnou společnou činností. Jestliže si během chvíle, kdy dítko hypnotizovaně sleduje pohádky, odpočinete od neustálého kontaktu s ním, užijete si potom společné hraní s radostí.

Poslední fáze mateřské – návrat do práce

Mateřská dovolená, jak jste si možná všimla, nemusí být zrovna jednoduchým obdobím. Po absolvování všech jejích fází jste si možná myslela, že návratem do práce se toto období zničehonic přerodí v něco mnohem zajímavějšího. Možná jste se také ve skrytu duše domnívala, že návratem do práce se vrátíte do kolejí, kde jste byla před tím, než se děti narodily.

Po několika letech, které jste věnovala svým dětem, jste stále svobodnější. S tím, jak děti rostou, máte stále více prostoru i pro svou realizaci. Hodnotíte dobu, kterou jste prožila jako maminka. Určitě zjistíte, jak moc vás vaše role obohatila. I když se vám to asi ze začátku nezdálo, zvládla jste mnoho těžkých situací. Poznala jste sama sebe v jiném světle, možná sama na sobě vidíte, že jste se změnila.

Mateřství mění mnoho hodnot, dává zkušenosti, které jsou nepřenosné. I kdybyste jako bezdětná věděla o všech věcech, které vás s dětmi čekají, stejně byste jim buď nevěřila, nebo byste si byla jistá, že vás takové pocity nemohou přepadnout. Je na čase si vystavit vysvědčení a připravit se na další krok.

Pravděpodobně i další fáze mateřství vás překvapí. Ať už jste se na návrat do práce těšila nebo nikoli, zarazí vás další skutečnosti, se kterými jste nemohla počítat. Některé maminky trápí pocit, že své dítě opouštějí, a návratu do práce se brání. Na druhé straně jsou maminky, jež se na práci těší, ale narážejí na to, jak těžké je kombinovat péči o děti a domácnost a zároveň pracovat.

Návrat do zaměstnání je pak další těžkou zkouškou, která přináší nové neočekávané emoce a situace, které jste asi dříve viděla velmi naivně. Ženy, které ve své kariéře neměly jasno nebo věděly, že se do své původní práce nemohou či nechtějí vrátit, měly během dovolené určené k piplání svých dětí čas si rozmyslet, co chtějí dělat. A jak budou tuto činnost kombinovat s péčí o potomky, neboť pravděpodobně nechtějí svoje děti odložit do výchovného zařízení na celé dny.

Připočteme-li k tomu fakt, že zkrácené nebo flexibilní úvazky jsou pro maminky, které by rády své děti vyzvedávaly ve školkách nebo školách po obědě či alespoň brzy odpoledne, zcela nedostatkové zboží, máme před sebou další náročnou fázi mateřství. Zvláště pokud ji spojíme s nedostatkem financí, který postihne většinu domácností po skončení vyplácení rodičovského příspěvku.

„Na mateřské jsem zjistila, že už nechci chodit do práce od devíti do pěti a pracovat pro někoho, koho si nevážím. Dva roky jsem přemýšlela o tom, co budu dělat, abych se stíhala věnovat dětem a konečně cítila z práce uspokojení. Udělala jsem si účetnický kurz a nejdříve po známých spravovala malá účetnictví. Nebylo to lehké, ale pomohlo mi to být soběstačná a nestresovat se blbou prací,“ píše Kristýna v diskuzi, ve které maminky probírají úskalí návratu zpět do pracovního procesu.

Pomocí při snaze vrátit se do práce je čas. Netlačte ani na sebe, ani na děti. Období, kdy jde dítě poprvé do školky, je samo o sobě emocionálně náročné. Neplánujte si proto, že v září dítě nastoupí do školky a vy druhý den půjdete pracovat. Takový plán vám velmi pravděpodobně neprojde, ačkoli se vám může zdát, že miliony žen před vámi, zvláště v minulých dobách, to tak dělat prostě musely. Musely. Naše maminky v době socialismu do práce musely. I ve většině zemí světa je běžné, že mateřská dovolená trvá pouhých pár měsíců, následně maminky musí vymyslet, jak zvládnou rodinu uživit a postarat se u toho o své děti.

Pokud jste povaha dobrodružná, ulehčete si odchod do práce tím, že zcela změníte přístup k tomu, jak jste doposud vydělávala peníze. Mnoho maminek během mateřské začne podnikat, řada jich zcela změní svůj obor, aby mohly dělat práci, při které mohou v poledne z práce odejít a věnovat se svým dětem. Další maminky se snaží vymyslet způsob, jak peníze vydělávat prací, kterou by mohly dělat doma, a tím ušetřit čas strávený dopravou do práce a věnovat ho dětem. Ne vždy je však takové řešení možné.

Dívejte se na internet, pročítejte inzeráty, vyhledávejte blogy maminek, které se věnují návratům z mateřské do pracovního života. Možná najdete způsob, jak efektivně zkombinovat chod rodiny a potřebu se realizovat a vydělávat peníze. Pokud ne, musíte slevit ze svých nároků a rozhodnout se, z kterých představ ustoupíte.

Pokud nebalancujete na hranici chudoby, zaveďte si domácí účetnictví a vymyslete způsob, jak měsíčně ušetřit peníze, které by alespoň částečně suplovaly váš příjem. Jestliže spočítáte, že s penězi vycházíte, máte na všechny potřeby svých dětí, jen musíte omezit nějaké své koníčky, zábavu či nakupování ne zcela potřebných věcí, možná zjistíte, že můžete ještě nějakou dobu zůstat mámou v domácnosti a naplno se věnovat rodině.

Pokud vás víc pálí finanční stránka problému, budete muset vyřešit ústupky v péči o vaše děti. Spolu s tatínkem dětí nebo i s babičkami či kamarádkami, které by vám mohly pomoci byť jen s vyzvedáváním nebo odváděním dětí do školky, možná najdete způsob, jak se do práce zapojit. Pro začátek můžete z nouze vzít jakoukoli práci, kde vám vyjdou vstříc i časově.

Časem se věci také změní, děti budete moci nechávat ve školce déle, objeví se nabídka, která vám bude vyhovovat víc. I když se vám zpočátku tyto ústupky budou jevit jako fatální ve srovnání s vaší představou, zkuste to. Svoje rozhodnutí můžete vždy změnit, každý den může přijít nabídka, která vás z bezmoci vysvobodí.

Anebo znovu otěhotníte a zopakujete si všechny fáze mateřské dovolené hezky od začátku, a než bude další čas návratu do práce, vše bude zase jiné! 

článek opomíjí (pokud jsem nepřeskákala něco zásadního) zásadní fakt. záleží totiž do obrovský míry na tom, co za materiál se vám narodí. spousta rad ohledně toho, jak řešit izolovanost apod. může bejt úplně na H, pokud máte doma fakt náročňáka.
nejdůležitější je se z toho nezbláznit. fakt nevim, co je strašnýho na tom, že vám začne líst batole a všecko vytahuje a všecko zkouší. to je přeci úplně normální. tak je nutný nějak zajistit domácnost v zásadních potenciálně nebezpečnejch věcech, ale abych za děckem chodila 24hodin denně, aby chudáček neupadnul a na pád neumřel - to je trochu moc. jsou teda úplně jiný věci, který si myslim, že jsou v rodičovství vopravdovej voříšek. chce to dost nadhledu. takovýho, abych třeba tuhle lezoucí a padací a bordelařící fázi nevnímala jako problém, protože přijdou mnohem těžší zkoušky a kdybych se takhle posrala z toho, tak bych musela za pár měsíců po týhle fázi do blázince.

a teda rada pusťte dětem pohádku, to bych blila, velebnosti🙂 pokud se bavíme o pětiletým děcku, fajn. ale batole zabavovat tabletem nebo podobně, aby se i matka mohla hrabat na soc. síti, to se fakt styďte tohle napsat.

28. pro 2018

@normalnimatka souhlasím!!! raději si budu užívat to mateřství s dětmi na zahradě,n kole nebo venku,než sedět u pc ..tablet ten teda u nás nehrozí,neřešíme ani televizi!

28. pro 2018

nu a velmi typický a problémový se mi zdá hlavně to, že vlastně nastává blbá kombinace těch věcí, který samy o sobě možná maj nějaký řešení maj, ale dohromady jen těžko. kupř. typická "nuda" a stereotyp, ale zároveň totální nestíhání a obtížná proveditelnost určitejch věcí.

28. pro 2018

@normalnimatka Tak já pochopila, že pohádka / tablet je pro případ nemoci, kdy se prostě nedá jít ven a dítě je doma a navíc by mělo být v klidu.

28. pro 2018

Jsem jediná, kdo hračky uklidí až večer a během dne je jen shrnuje na hromadu, aby nepřekážely? 🙂

28. pro 2018

@merope ja prave taky a jen v pripade, kdy uz ta mama doma toho ma plny zuby a potrebuje chvili oddech..
@normalnimatka

28. pro 2018

Též jsem to pochopila tak, že pohádky zejména v případě nemocí. Možná to není výchovné, ale můžu říct, že v momentě, kdy dcera ležela víc jak měsíc doma se zápalem plic a my byli taky nemocní, nám to zachránilo život. Ono, když je Vám blbě, jste bez pomoci a dítko vydrží u každé činnosti max. 10 minut je opravdu nad lidské síly vymýšlet zábavu od rána do večera...@blackhole My je přes den většinou jen překračujeme 🙂 - hračky na zemi už snad ani nevnímám jako nepořádek.

28. pro 2018

@nazka pochopila jsem to stejne. A hlavne tim se stejne zabavi dite jen urciteho veku, muj syn (1 rok a 2 mesice) ma nejakou televizi nebo tablet vcelku na haku 🙄😉)
@blackhole Nejsi jedina 😉 Manzel se je taky snazi rovnat prubezne a pak je vztekly, ze mu je syn rozhazi 😀

28. pro 2018

Poměrně pěkný článek, ale opravdu hodně záleží na tom jaké je povahově dítě a jaká maminka. A v povahách je velký rozptyl. Například pokud vy milujete hudbu a chcete si zajít na koncert pro rodiny s dětmi v parku, tak to vypadá jako nádherný plán - dokud nezjistíte, že vaše děťátko nesnáší cokoliv co je jen trochu víc nahlas.....Stejné úskalí může být s pomocí okolí s hlídáním pokud máte děťátko, které chce jen vás. Proč to píšu? Ne proto, abychom (typicky česky) hledaly to co nemůže jít. Ale proto, že základem je, abysme jako maminky pečovaly o sebe. Není to sobecké, ale naopak je to nutné, aby byly i děti v pohodě. Děti si z maminky berou opravdu hodně, vnímají její energii. A vůbec se to netýká jen předškolního období. Navíc pokud máte dcerku, tak věřte, že už v raném dětství se učí jestli být maminka znamená být neustále v poklusu, v napětí, frustrovaná, unavená - a nebo jestli to znamená prostě dělat věci tak jak zvládám a umět také odpočívat když to je alespoň trošku možné. Děti pak podle toho na sebe kladou v životě nároky. A je hodně důležité, aby děti cítily, že ať se děje co se děje, tak tam doma je stabilní opora...

28. pro 2018

jo, tak v tom případě to je jiná🙂

28. pro 2018

Začni psát komentář...

Odešli