Výsledky vyhledávání pro slovo “Tr”
Včera jsme na oběd měli tortily. Terez se dožadovala ochutnávky od nás, tak jí manžel utrhnul kus tortily a položil ho jen tak na stůl. Už jsem se chystala, že se ho sprdnu, kde má talířek...Nemusela jsem. Teri se na něj podívala. Ukázala na něj a pak na stůl a řekla: "talížek"...no výchova nese své ovoce. Jsem hrdá. Byla jsem dojatá, pobavilo mě to a taky jsem pyšná.
Matky prosím poraďte. Dnes jsem se dozvěděla ze nas 6ti lety syn má alergii na lepek. Zatím to víme jen z krve. Ke specialistovi se musíme zítra objednat. Ve školce jsem se ptala jak to budeme řešit. Mám prý nosit jídlo svoje. Je to normální?
Už dva dny vysoké horečky, průjem a nateklá a červená tvářička. Je mi ho tak strašně líto.
Foto ze včerejšího večera a snaha o sražení teploty na mém těle... 😞
Tak jsem dnes byla na EKG a pani doktorce se to nelibilo. Vyfasovala sem Holtera na 24hod. a ve stredu jdu na echo. Jsem na to zvedava a mam docela strach :( Neco je spatne a nejpravdepodobneji me ceka cisarsky rez kdyz se nic nezmeni alespon tak.mi to doktorka rekla. A kdyz to bude horsi tak i CR drive nez v terminu. Docela se bojim a doufam ze vse doladne dobre :/
Milé maminky, jak trávíte s dětmi volný čas? V dnešní době plné mobilů, počítačů, tabletů a dalších technických vymožeností někdy zapomínáme na běžné věci, které jsme dělali my, když jsme byli děti.
Pamatujete si na své dětství? Když jste se sešli s kamarády, vzali křídu do rukou a kreslili s ní obrázky na cestu nebo jste s ní nakreslili skákacího panáka a s úsměvem od ucha k uchu jste skákali, dokud Vás maminka nezavolala domů? Vzpomínáte si, co jste jako první udělali, když napadl v zimě sníh? Věřím, že teď jste si všichni vzpomněli na to, jak jste popadli sáně a utíkali na první kopec sáňkovat nebo stavěli sněhuláka.
Také jste hráli pogy? 🙂 Skákali s kamarády gumu? Na co ještě vzpomínáte?
Aneb jak stačí málo k vyřazení ze života na několik měsíců
Poslední roky se u nás rodině co se týče zdraví mele. Začalo to v roce 2011, kdy mamince zjistili malý nádor na štítné žláze. Podařilo se to zachytit včas a tak jsme žili "spokojeně" dál. Zlomené nohy a ruce mé drahé polovičky nepočítám. Pak nastal rok 2014. Na podzim zjistili bráškovi nádor na mozku a mamince současně nádor v děloze....asi máme hodně andělů strážných, protože oba se z toho vykřesali bez větších následků. Život šel dál, děti chodili do školky a život tak nějak plynul bez větších karambolů. Až do 14. září 2015 - moje 73 letá maminka si zlomila současně ruku a nohu - 2 operace, endoprotéza ramena. 2 měsíce v nemocnici a i rok po úrazu má ještě bolesti, ale chodí.
Poslední rok jsem si v duchu říkala, že jsem nějak podezřele bez úrazů a nemocí. Kdybych tušila...Nastalo léto 2016, užili jsme si moře, stanování a já si chtěla ještě poslední 3 dny na konci srpna vybrat dovolenou. Ještě jsme s manželem stihli koncert naší oblíbené folkové skupiny. V neděli 28.8. jsme se jeli projet na kole, já, brácha a manžel. Chtěli jsme se podívat do Velkých Popovic. Jezdíme hodně, já sice kratší trasy, ale vždy jsem dojela v pořádku. Vyjeli jsme, vjíždíme do Mnichovic, kopec dolů, už jsem tam jela tolikrát....jedu a najednou mi kolo sjelo z krajnice a pak už si vybavuju jen vteřinu pádu....hrozně mě bolí levé koleno. Hlava a záda, ruce jsou OK. Za chvíli se objevují neznámí lidé z domku, u kterého jsem slítla. Nemohu se na nohu postavit. Berou dodávku, nakládají moje a manželovo kolo a za strašné bolesti mě nakládají do auta. brácha jede domů na kole. Tam mě posadí na židli a voláme záchranku. V noze škube a vypadá to zle. Sanitka přijíždí asi za 10 minut, odvážejí mě do Říčan. vybaveni rentgenem sice jsou, ale vylezte na rentgen, když vás pekelně bolí noha...a když pak chtěli, abych se otočila na bok - myslela jsem že to nedám. Dala. Pak zpátky za strašné bolesti na lůžko. Rentgen ukazuje tříštivou zlomeninu holenní kosti těsně pod kolenem - to v Říčanech nezvládnou, takže se čeká na sanitku na Bulovku. Cítím jen pekelnou bolest. Sanitka přijíždí asi za 20 minut, nohu mi konečně dávají do nafukovací dlahy a frčíme na Bulovku. Tam zase přesun na jinou postel. Každý pohyb je strašný.....zase rentgen, naštěstí na Bulovce mají posuvný rentgen, takže se hýbat nemusím. Dokonce se sestřičce podařilo mi stáhnout cyklistické kalhoty, aniž by přišly k úhoně. Pak mě ještě na lůžku osprchovali a odvezli na pokoj. Pak tam přišel doktor a že je to ošklivá zlomenina a je nutná operace, ale musí počkat, až zmizí otok. Je neděle po poledni. Když se rozhodne, že ten den operace nebude, tak mi dávají alespoň krajíc chleba. Zkrátím to, na operaci jdu až další den v šest večer. Přesun na operační lůžko - katastrofa, bolest jak "sviňa", když už se tam konečně doškrábu, tak mi říkají, že musím tak 2 hodiny počkat, že anesteziologové mají něco urgentnějšího. Tak zpátky na postel. Zase minuta nesnesitelné bolesti. Asi po hodině prý konečně dojde i na mě....a zase další přesun, bolestí už skoro nevnímám, už si přeju jedno - uspat....a to se mě ještě doktorka ptá, jestli nechci jen epidural. S díky odmítám a žádám celkovou narkózu. Naštěstí dlouho neotálejí a já po 3 vteřinách cítím jen slastnou úle vu....probouzím se, prý to sešroubovali a já začínám cítit palčivou bolest...nabízejí mi něco proti bolesti. Přijímám. Dávají mi asi morfium, protože hned se mi ulevuje a jsem na chvíli "happy". Po 2hodinách na JIPU mažu na pokoj. Ráno se konečně najím a před vizitou mi rozbalují nohu...to co vidím mě vyděsí. Modrá noha, steh od kolene do půli holeně...a bolest. Prognóza - min 6 týdnů ortéza a 3 měsíce nešlapat....úžasné vyhlídky...doma dvě školkové děti, maminka se taky vylízává po to svém úrazu...pobyt v nemocnici...nic moc, ono když zdravý člověk je najednou odkázaný ve všem na ostatní....zvláště říkání o mísu je zvlášť "příjemné"...den pročučím do zdi, občas mrknu na mobil, ale moc mě to nebaví. Ráno vás probudí v 5.30 po noci, kdy se 5 x probudíte....a pak jen další bolestivý den....druhý den po operaci se pomocí rehabilitační sestry opřu o chodítko...ruce mám sice zdravé, ale po spuštění nohy z postele nohu zaplaví bolest...další den ujdu na berlích asi 80 cm....den před propuštěním se s vypětím všech sil dopravím na záchod. Představa, že takhle to bude dalších x měsíců mě sráží psychicky na dno...Týden po operaci mě propouštějí. Nezbytné úpravy doma jako vysazení dveří, zvýšení postele o další matraci...
Po 14 dnech kontrola - postavení kostí OK, ovšem 4 hodinové čekání na sanitku mě dorazí....nohu dostávám z bolesti další 2 dny. Tento deníček píši 4 týdny od operace. Bolí to stále, jedu od prášku na bolest k dalšímu, doplazím se aspoň na WC a pokud se cítím, tak najíst ke stolu. Manžel teď musí odvážet děti a vyzvedávat ze školky, nakupovat...mamka je přes den se mnou, ani kafe si neuvařím, mám jen 2 ruce a 2 berle.
A tak se tu celý den válím v posteli a nadávám si....kdybych tehdy na to kolo nejela...
Ale abych jen nefňukala. Říkám si, sice máš vážně zraněnou nohu, ale zdravé děti, milujícího manžela a rodinu a je to jen kost. Ta sroste. Horší by bylo, kdybych teď ležela doma s vidinou chemoterapie nebo nevyléčitelné nemoci.
Lidičky, važte si zdraví, stačí vteřina a vše je jinak....a dávejte při sportu pozor....díky za přečtení
• "řekni, kde ty míry jsou...co se s nimi mohlo stát 😄❤️👶🏻
• Zítra startujeme 36tt ❣
Holky, nemáte někdo tuto varnou konev? Chtěli bychom jim koupit našim k vánocům, ale potřebuju vědět jestli je spíš barevně do hněda nebo do šeda, tak bych potřebovala reálnou fotku.
Ták, v 10:00 me čeká mamograf, držte palce ✊ jsem strašně nervózní. 😢
Jsem tu 40 zase nějak prošvihla... No nic, tak třeba stihnu 30 🙂 Dnes to tedy máme za 39 dní!
Modrý 🐎 to těma 😀 pekne po🐴...
Ze života s mini chlapíkem: Po měsíční mini chlapíkově docházce do školky můžu s klidem říct, že je to hoch učenlivý neb se naučil základ. Naučil se ráno dělat mrtvýho a nevstávat. Tento základ si jistě ponese i do dalších školních let a tím nám naše rána hodně zpestřil. Nudná snídaně se mění na hru "Hoď to do seb ať můžem jít." Sprcha a oblíkání je "Pětiminutovka v rychlým makeupu," za což jsem mu velice vděčná neb mi tímhle tempem oční stíny vydrží i dvacet let. Pak máme hru na "Probuď mini chlapíka, navleč ho a hoď do kočárku a nesmím zapomenout na "běh v nízkých botách" a na "mami na podpatky zapomeň!" Nakonec tam šoupnem "sprint s kočárem po chodníku" a "úplně vyflusaná sedni do metra!"
Naštěstí mu to drží jenom o víkendech a tak se nemusíme bát, že bysme se přespali během víkendu, to jsme zpátky na našem obvyklym programu "Mami, jdem si hrát už je pět!"
Přípravy na Vánoce začaly
Ne, nezbláznila jsem se. A ano, vím, že je teprve konec září a Vánoce jsou až za čtvrt roku. Ale já jsem se prostě pustila do toho tzv. předvánočního úklidu už teď. Dělám to tak už několik let.
Vánoce totiž miluju. Opravdu. Strašně moc. A nenechám si je ničím kazit. Takže velký úklid dělám už na podzim. Mimochodem jsem četla, že podle Feng Shui je podzim doba, kdy padá listí ze stromů, ideálním časem na úklid. Takže jsem o víkendu umyla okna, vyprala záclony a závěsy. V dalších týdnech postupně uklidím jednotlivé místnosti, se vším všudy, včetně skříní. Vyhážu vše, co nepotřebujeme. Všechno vymyju a poskládám zpátky jen to, co tam má být.
Po večerech pak zabrouzdám na své oblíbené e-shopy a postupně vyberu a objednám dárky, tak abych na konci listopadu měla vše po kupě.
A až přijde adventní čas, budeme se spolu s dětmi chystat. Napíšeme Ježíškovi. Dojdeme do lesa na větvičky a šištičky. Vyrobíme adventní věnec a svícen. Vyzdobíme dům. Upečeme cukroví. Dojedeme společně koupit vánoční strom…
A doma bude vládnout pohoda a klid a budeme se společně už jen těšit… 🙂
Nikdy bych neřekla, jaké drobné životní radosti mi přinese státní svátek coby prací povinnou matku s dětma... Děti jsou od včera u babičky, tak jsem si pospala do devíti, uklidila celej byt a ted si tady tak sedím s kafem uprostřed čistého, voňavého bytu na gauči s notebookem a užívám si klidu...
Město vzniklo díky změnám po napoleonských válkách, kdy v roce 1810 byla uzavřena dohoda mezi královstvími Bavorsko a Württembersko, která stanovila hranici mezi zeměmi (a tudíž i hranici města Ulm) uprostřed řeky Dunaj. V roce 1811 pak bylo na pravém břehu Dunaje založeno králem Maxem I. Josefem malá osada. Tato osada sestávala ze zahrad, statků, hospod, jedné pohraniční stráže, celnice a malé obce Offenhausen (dnešní městská část). Název Neu-Ulm se poprvé objevuje v roce 1814.
Dále se začalo město velmi rychle rozvíjet. A to zejména díky vybudování federálního opevnění Ulmu a připojením v roce 1853 na železnici, která směřovala do Augsburgu. Pod vedením krále Ludvíka II. byl Nový Ulm prohlášen městem a získal 2500 mužů. Během první světové války pak úspěšně město bojovalo proti poklesu obyvatel a pomalu se z něho začalo stávat centrum průmyslu. Do té doby nezávislé město bylo roku 1972 stanoveno městem okresním.
To mi to studium hezky začíná. Takže nejenže musím chodit na nějaký tři podělaný předměty, o nichž jsem nevěděla předem. Ale dva z těch tří učitelů, s nimiž se musím domluvit, jsou naprostý debilové a řeč s nima není 😀 A to jsem ještě neoslovila toho třetího, kde jsem se obávala nejvíc, že to nepůjde 😀 Mě asi klepne 😀
Ahoj holky, máte nějaké typy na dobrá odstrkovadla pro syna? Mamka mu chce koupit nějaké k Vánocům a já mám dát typy ;). Děkuji ;)
Tak jsem to muži dnes řekla, (že jsem ztratila zásnubák 💍) brečela jsem ještě asi dvě hodiny po tom protože jsme zpřeházely celý dům, auto, oblečení, no prostě všechno a nic. 😢😢 jsme smíření oba s tím že už ho nenajdeme.
Dneska mám za sebou náročný den a jsem psychicky zcela vyčerpána. Mé milované dítko to asi vycítilo, takže už od osmi spí jako špalek a usnul bez vytáček během tří minut. Miluju ho.
A tak můžu v klidu sedět zachumlaná v dece, s hrnkem horkého čaje... A jdu si pustit film. Než jsem Tě poznala 😵
Hezký večer i vám, koníkovky!
Tenhle miluju 😀
#vtip
Ahoj holky! Není to asi úplně diskuzní téma, ale našla jsem na facebooku akci "Veletrh porodnic". Návštěva je úplně zdarma a jsou tam nějaké zajímavé přednášky a taky by se tam měly prezentovat jednotlivý porodnice. Přijde mi to fakt super, takže pokud budete mít čas, mohlo by to být zajímavý strávení dne (třeba jestli jste na mateřské nebo i jen tak). My se s přítelem snažíme o mimčo, ale zatím nic... emoticon Doufám, že v prosinci se už budu účastnit jako nastávající maminka. 🙂Tady dávám odkaz na fb stránku: https://www.facebook.com/events/617970981692008... Píšou, že akce má podpořit přirozené porody v porodnících, což mi přijde fakt super. Já osobně bych se bála rodit mimo nemocnici, ale zase se toho i bojím, když slýchám jak to tam občas probíhá... Dát porodu volný průběh a přitom být "v bezpečí" mi přijde nejideálnější varianta! Tak snad ta akce bude stát za to a třeba tam objevíte svou vysněnou porodnici 😀 Už jste o týhle akci některá z Vás slyšely nebo jste se jí účastnily? Nevím jestli to už někdy probíhalo, tak pokud ano a jen já to neznám, tak pardon za spam a uvítám Vaše názory, jestli má cenu se účastnit. 🙂 🙂
Jak dostat z povlaku na matracích (mám z Ikei) žluté fleky od potu? Na štítků je, ze se nesmí v ruční lázní belit. Myslela jsem, ze to hodin do vany s rozredenym savem na prani, ale když se nesmí belit, tak to asi nemohu, ze? ☹
Takže uveďme věci na pravou míru :D Ano,už jsem měla rodit!!!
Ano,už jsem měla pred sebou tlačit kočárek!!!
A ANO, POŘÁD jsem celá!!!
No a co jako!!! Já se cítím skvěle! Tak, jako kdybych snad ani těhotná nebyla! Bříško veliké nemám,tudíž mi ANI NEZAVAZÍ!
Jediné co mě doslova se*e jsou trapné kecy ostatních! A proto jsem si po pul roce konečně zase nazula vysoké podpatky,aby ti otravní ukecaní lidi měli bliž k mému zadku,který mi tímto můžou políbit!!! :D :D :D
