Jak jsem nevylítla
... A je to TADY!!!!
Dýchej, dýchej, ať nevybouchneš hned, ale až za chvíli.... Teď nic neříkej, mlč, mohlo by tě to potom mrzet... Jsi rozumná dospělá ženská, tak se podle toho chovej, buď nad věcí, nic se nejí tak horké, jak se to uvaří...
Moje rozumnější a lepší já právě pracuje na plné obrátky, aby ukonejšilo a zklidnilo tu druhou část mojí osoby, která by nejraději zařvala, vylítla, vyškrábala někomu oči a byla sprostá jako dlaždič, protože prostě PROTO a takové věci se nedělají ani v tom nejhorším snu... Konečně, posuďte samy...
Naše třeťátko adopčátko chodí do druhé třídy. Dnes přišel ze školy s tím, že mu spolužák před celou třídou řekl, že je "blbej cikán z děcáku", protože mu to říkala jeho maminka... Celých pět let, co máme chlapečka doma, se na tuhle chvíli chystám a stejně na ni nejsem dost připravená... Chlapeček pochopitelně o svém pobytu v kojeňáčku ví, není to pro něj ani pro spolužáky žádná novinka... ale blbej cikán je pro něj fakt podpásovka... Naštěstí paní učitelka zareagovala naprosto dokonale, dotáhla celou věc do konce a vše dořešila.
A já zadržuju slzy a vztek (je to fakt dřina) a ptám se toho svého malíčka, jestli je smutný nebo jestli ho trápí, že o něm tak ošklivě spolužák mluvil. "Ne, mamko, nejsem smutnej, protože vím, že mě máte rádi, jako bych byl úplně celej váš, víš? Taky jsem to ve třídě všem řekl, aby to věděli a teď už to vědí..." A jde na chodbu trénovat floorball, protože ho určitě o tělocviku budou hrát, tak.
A tak tu sedím, regulérně brečím, už se mi nechce škrábat oči ani vulgárně nadávat, protože to nejdůležitější je přece TADY a je to úplně jasný...
U nás v Olivovně jsme se v prosinci pustili do rekonstrukce sauny a vodoléčby.
A tak jsme již první lednový turnus dětí přivítali v nově zrekonstruovaných prostorách a náš nový rok mohl začít opravdu „nově“.
Ahoj, za cas nas ceka rekonstrukce celeho bytu. Potrebovala bych kozultovat se zkusenejsimi tvory na teto planete 😀
Damy drez???
(Fra)granitovy vs tectonite
Názory zkusenosti? Co je lepsi? Ja proste nevim, kterej. Dekuji za pomoc
Sportovnkyně-parádnice, prosím o radu: mám zálusk na bundu zn. North face - předvybrané mám dva modely. Na eshopech jsou jich mraky, ale já bych si ráda nejprve vyzkoušela oba. Taky mám přelom velikosti S/M a něco mám v té, něco v oné velikosti. Nedaří se mi najít žádnou jejich prodejnu.
Mají vůbec nějakou, kde se dá vše z aktuální kolekce zkusit? Nebo kde najít nejvíc věcí této značky na prodejně? Nechce se mi dělat objednávku za 40 000 a pak bundy v hodnotě 30 000-40 000 posílat zpět.
Holky, když mám dát manželovi do práce k daním čestné prohlášení o tom, že jsem neměla příjmy za rok 2019, tak se do toho rodičák počítá nebo ne? Protože to za rok překročilo 68 tis.Kč
Díky za pomoc.
Moje kreslení uhlem🦋👩🎨
Objevili jsme další funkci batohu Tyve: dá se za něj držet při chůzi za kočárkem 🙂
nejlepší hlášky z výměny...
"my poser nohu toto..."
"budeš vožralej tyvoe" - syn k fotrovi
"šak sem tě tam nelíbal enom já, sem slyšel od kamarádů, že tě tam líbali eště tři"
"kdo je tvoje ženská já nebo ona? Tak momentálně tam byla ona"
"jsem dojatá, budu se ti víc věnovat...ale nejdřív tě budu muset srovnat zase do latě"
tři alkáči tour...
Dobré ráno 💖🌹💖tety koníkovky. Jdu vám zase říct, co je u nás nového. Vidíte tu ručičku? Už je ze mě kus miminka. Mám 50 cm a 3395g.Dnes bych se už měla narodit! Měla jsem divokou noc. Bolelo mne bříško. Tak mne teta masírovala, nahřívala, nosila a dávala kapičky na prdičky. 😉. Já totiž nesmím moc bečet a hlavně tlačit. Protože jsem si vytlačila kýlu🥺. Co se dá dělat? Netlačit, když mne ty větry v noci prohánějí! Už mi nestačí mléko pro nedonošené miminka, a tak vypiju moc moc, a od půlnoci do tří ráno, máme s tetou bříškovou seanci. Teď jsem se konečně uklidnila a spím spokojeně ve velké posteli vedle tety. Teta vám chce něco důležitého zdělit, ale v jiném příspěvku.Prý až večer 😉. Ona prostě pořád už několik dní přemýšlí o miniskládku s potřebami pro nás sazeničky a jejich tety. Prý jí poradíte. Že se zeptá až večer, až bude klid. Musíme zajít do lékárny pro jiné mléko pro mne. Prý to bude Sunar premium, taky nějaké laktobacilky jo, a tejpy na tu kýlu. A na poštu a mezi tím, cvičení, papání.. Jsem už velká holka tak prý do kočárku a tradá💃. Jak už víte, jsem už moudřejší a vím už co je doma, a víte co? Ta velká postel je fakt bezva. Teta hřeje, hlídá víc než monitor, hladí a ke všemu voní po mléce. Jen dnes ráno vypadá trochu jako 😁no... nevyspale☺️. Tak pa. Jdu papkat a večer tady. Bude anketa. To tedy vůbec nevím co to může být. 😉💖💖💖.
Holky, měla jste některá u porodu soukromou PA nebo dulu? Daly by jste tip, na koho se obrátit? Je jich dost, ale KTEROU vybrat. Děkuji (ideálně Praha a Středoceský kraj).
Už jste někdy takhle před půlnocí přemýšlely, kde se dají koupit v běžném supermarketu čokoládové mince? 😁 Naposledy si je pamatuju že jsem je zahlédla v Lidlu před Vánoci ale tam už určitě nebudou 😁
#do_noveho_roku_s_dm
Mám moc ráda atmosféru Nového roku. To bilancování nad uplynulým rokem a přemýšlení co bych další rok chtěla zlepšit či změnit. A a tím souvisí předsevzetí. Dávám si předsevzetí každý rok. Většinou je plním, protože se jedná o věci, kterých doopravdy chci dosáhnout. Třeba chodit běhat, jako minulý rok. Letos jsem se rozhodla, že budu cvičit jogu a tak každý den cvičím a mám z toho ohromnou radost.
#do_noveho_roku_s_dm
Předsevzetí si už nedávám, vzdala jsem to už dávno, nemám pevnou vůli...
#do_noveho_roku_s_dm předsevzetí jsem si letos dala jedno a to, že vylepšíme životosprávu
#do_noveho_roku_s_dm
Předsevzetí si už nedávám, vždycky jsem vydržela jen do půlky ledna. Takže tento rok jsem to vzdala předem. 😜
Slíbila jsem soutěž o balík produktů značky dmBio a je to tady🙂 Ve výherním balíčku najdete vše, co vidíte na obrázku 😉
Před pár dny nám začal nový rok a ten se pro spoustu lidí pojí s dáváním předsevzetí. A kolem tohoto tématu se bude točit i právě aktuální #dm soutěž.
Jak se zapojit do soutěže?
1) Lajk této zprávě
2) Do komentu k této zprávě napište "soutěžím"
3) Na svůj blog přidejte zprávu s hashtagem #do_noveho_roku_s_dm a napište, jak jste na tom vy a předsevzetí. Dáváte si je, nebo ne? Dali jste si letos nějaké? Pokud ano, jaké jste si dali pro letošní rok. A pokud ne, klidně napište proč.
Soutěž trvá od této chvíle až do středy 22. ledna (končíme o půlnoci), výherce bude vylosován ze všech soutěžních příspěvků, které splní pravidla🙂
Tak a jdeme na to, komupak by tenhle balíček dobrot udělal radost?
To tak člověk nakoukne do pokojíku, jak si dítě hezky "čte" z Kouzelného čtení. Přísahám, že židle doma máme!
Ahoj ženy, jdu si opět pro radu co s našim krysaříkem. 🤷♀️
Má 4 mesice a stale mu ouška nestojí. Jeho sestřičce už stojí, ale nam jde jedno ucho doleva druhe v půlce lomené. 😀
Pokud s tim nekdo mate zkušenost, chtěla bych videt obrázky, jak mam postupovat s tim lepenim, abych to neudelala jinak.
Foto jak vypadají ouška.
Dneska byl špatnej den. V noci jsem zase desetkrát kojila, ráno mě vzbudil starší syn, před odjezdem do školky ještě dostal na zadek, protože jsem nezvládla jeho ani svoje emoce (což se během dne vysvělilo tím, že jsem dostala svou druhou menstruaci od prvního otěhotnění). Dopoledne se mi chtělo spát nebo aspoň jen tak ležet a nic nemuset, jenže ten roční skřítek měl na to jinej názor, sám spal sotva hodinu za celej den. Venku mlha, že se nedalo jít ani ven... fakt jsem byla otrávená. Jenže pak jsem si vzpomněla na svýho dědu, kterej jeden den byl čupr děda, co je docela zdravej, jezdí s babičkou do "Kamflandu" a s chlapa chodí na pivo. A pak šel v noci na záchod, měl mrtvici a teď leží v nemocnici, občas trošku vnímá, občas vůbec, většinu času těžko říct, protože jen kouká na nás a na strop a nikdo netuší, co se v něm odehrává. Říkala jsem si, jak rád by teď byl na mým místě, zdravej a s životem před sebou. Jasně že je normální si myslet, že naše dny jsou občas fakt blbý, i když někdo jinej by to tak černě neviděl. Ale tohle nemilosrdný zrcadlo tomu dává trochu jinej rozměr... Já vím, že to víte.🙂
lásky ❤
Jedna z posledních fotek z práce. Nostalgicky jsem se ohlížela po kanceláři a vůbec se mi nechtělo končit. Nejen kvůli kolegům ale i kvůli našemu Holandskému vedení. Je to přesně měsíc a to jak rychle na mě zapomněli a kolik bobků na mě hodili.. vrrr!! Nezapomenu. 😠 Ale což.. nikdo z nich se teď nemá líp než já 14 dní před porodem, natěšená a plná lásky! ❤️❤️
http://www.budupomahat.cz/clanky/kam-s-oblečení... 💖Ahojky, občas se ptáte kam darovat věci které už nepotřebujete. Tak dávám odkaz. 🥰 Kdyby někdo z Brna a okolí chtěl něco věnovat, je možné obrátit se na mě.Děkuji a přeji hezký den. 💖
V hlavě
V hlavě se mi honí spousta věcí a zároveň mám pocit, že je v ní úplně vygumováno. Tolik si uvědomuju, že žiju až moc nevědomě. Nedává to všechno smysl, i když uvnitř, někde hluboko, cítím, že teď to ten největší smysl dává. Teď, když mám dvě malé děti.
Bože, pamatuju si vůbec já, jak jsem žila bez dětí? Ani moc ne. Vždyť já si už ani moc nevybavuju, jak se žilo s jedním dítětem. Teď, když už jsem téměř sedm měsíců maminka dvojnásobná.
Zajímalo by mě, až se vrátím do práce a děti povyrostou, tak jestli se mi všechny vzpomínky a všechny zážitky vrátí a mozek najede zase na normální fungování. Protože teď je to taková každodenní jízda, že opravdu nevím, v jakých situacích jsem to 100% já a v jakých autopilot.
Je to opravdu ta největší škola života. A pro nás perfekcionisty (řekněme i šprty) je, troufám si říct, nejtěžší. Protože tady nejde se nic nadrtit, nenajdeme na všechno odpovědi v knihách, v debatách, na internetu.. a to mě někdy teda drásá, být tak bezradná (nutno říct i kvůli prkotině) a hledat a hledat a zabředávat do témat, které jsem na počátku ani neřešila.
Ale joo, po těch třech letech rodičovství mám pocit, že se to kapánek zlepšilo a moje intuice občas i překřičí ten zažitý zvyk jít podle pravidel a podle toho, jak se to osvědčilo jiným nebo jak to doporučuje Světová zdravotnická organizace.
Občas si říkám, existuje opravdu maminka, která je ve své roli pevně ukotvená a plynule s růstem svého dítěte se i sama vyvíjí v roli mámy a zvládá ty přechody hladce? Klobouk dolů, taková maminko, jsi mým vzorem.
Já ty přechody a změny vždy zvládala docela kostrbatě, no a teď? Neoklepu se z jedné a je tady další. Mám tříletou holčičku a já mám normálně pocit, že už s ní mám občas vztah jako s puberťačkou, křik, vztek, slzy a neustálé opakování slova "okamžitě". Tolikrát jako v poslední době, jsem tohle slovo snad nikdy v životě nepoužila.
A do toho její malý bráška. Sice ještě malinký a hodný, ale často hladový na prsu a také vyžadující maminku u sebe při sebemenší nejistotě v tomhle pro něj novém světě. Zatím to neumím, být v jednu chvili pro oba najednou na 100 %. Jde to?
A pak přijde chvíle, kdy si říkám, že třetí miminko by se nám do náručí ještě vešlo.. Fíha, tuhle myšlenku pak zase šoupnu v hlavě někam dozadu a nechám si ji na později. ☺️
Nikdy ani na vteřinu jsem nezalitovala, že mám tyhle svoje dvě děťátka, ale zalitovala jsem toho, že oni mají mě, takovou mámu. Ano. Mám někdy výčitky svědomí, že nejsem dost dobrá, že dělám chyby. A co se jednou stane, nejde vrátit a já beru vše tak ultimátně. Já opravdu až moc nad vším přemýšlím. Jedu, jedu a jedu skoro bez nádechu, den za dnem utíká. Když je čas, tak přemýšlím, jak zapracovat sama na sobě, jak si něco dopřát, odpočinout, ale nikdy nezbyde čas to zrealizovat.
Říkám si, jsem relativně mladá, je mi 29 let, mám 2 děti a až povyrostou, bude ještě spousta času si pořádně všeho užít nejen jako rodina, ale i jako sama maminka s dostatkem energie, kterou můžu investovat i do sebe. V tuhle chvíli ale cítím obrovskou zodpovědnost, aby ty první roky života mých dětí jim přinesly do jejich budoucnosti co nejvíce lásky a štěstí a pochopení toho, jak svět funguje. Abych nic nezkazila. Abych nebyla moc přísná, ale ne ani moc volnovýchovná.
A tak se to všechno pomalu "učím", především to, jak se vlastně neučit.
Z knih, internetu, debat a diskuzí, ale jak se učit prostým bytím s dětmi. Být tady a teď a plná empatie, kterou jsem vždy tak vynikala a pro každého byla vrbou a najednou s mými dětmi mi to skrz únavu a spoustu v hlavě vytvořených ve finále zbytečných starostí tolik nejde.
Aspoň, že my maminky se máme navzájem. Jeden týden se vyplakávám na rameni "jedné z nás" já a přijímám slova podpory a věřím úplně každému slovu, protože cítím, že jsou řečena upřímně a od srdce. A další týden jsem zase já ta, která je zrovna na té pomyslné horské dráze nahoře a má sílu tu být pro jinou maminku, která tápe a cítí se na dně. Za tohle jsem tak vděčná. Děkuji za své děti a za děti ostatních maminek, protože nás všechny dělají ve všech směrech lepšími. I když to někdy bolí.
Ale jak říká můj manžel, když posiluje - co bolí, to roste! 😁 (To jen trocha humoru a nadsázky na konec).
Fotky z foceni se neskutečné povedly .
Na to že jsem musela lézt po zemi a skákat a blbnout 😂
