PRAŽSKÁ NEJ (pro zajímavost)

Nejdelší
most měří 1,25 km - Negrelliho viadukt v Praze 8
náměstí je dlouhé 750 m - Václavské náměstí
ulice měří 15,5 km - Strakonická na Praze 5
mezistaniční úsek metra měří 2,749 km - Nádraží Holešovice–Kobylisy na trase C

Nejhlubší
stanice metra je Náměstí Míru na trase A - hloubka 53 m
studnu najdete na 3. nádvoří Pražského hradu - hloubka 70 m

Nejstarší
most byl postaven roku 1357 - Karlův most
nábřeží bylo vybudováno 1841-1845 - Smetanovo nábřeží
barokní zahradou je Valdštejnská zahrada
dochovanou fontánou je Zpívající fontána v Královské zahradě Pražského hradu, která byla postavena 1564-68
nádraží zahájilo provoz roku 1845 - Masarykovo nádraží
železniční tunel se nachází ve Stromovce - jednokolejný 104 metrů dlouhý tunel je dodnes využívaný
kavárnou je Slavia na Národní třídě otevřená v roce 1881
nemocnice je Na Františku v Praze 1 - založena roku 1354
meteorologická stanice funguje od roku 1752 - Klementinum

Poprvé v Praze
vyjel autobus 7.3.1908 na trase Malostran.nám. - Pohořelec
vyjelo metro 9.5.1974 na trase Kačerov-Sokolovská (Florenc)
vyjely lanovky v r. 1891 na Letnou a Petřín. Lanovka na Letnou byla roku 1922 zrušena, zatímco lanovka na Petřín funguje dodnes.

Nejkratší
most měří 169 m - most Svatopluka Čecha v Praze 1
ulice měří pouhých 27 m - ulice Jiřího Červeného na Kampě
mezistaniční úsek metra měří 425 m - Hlavní nádraží–Muzeum na trase C

Nejvyšší
most se tyčí 40 metrů nad Nuselským údolím a je 485 m dlouhý - Nuselský most
stavbou je televizní věž Žižkov měřící 216 metrů
komín se nachází v Malešické spalovně a je vysoký 177 m

Největší
barokní palác je Valdštejnský palác v Praze 1 vybudovaný v letech 1624-30
barokní zahrada je Valdštejnská zahrada v Praze 1
chrám je chrám sv. Víta na Pražském hradě - vystavěn v letech 1873 - 1929
náměstí je Karlovo náměstí v Praze 2 s rozlohou 79.650 m2
sad má rozlohu 115 ha - Stromovka v Praze 7
stadion má rozlohu 310,5 x 202,5 m - Strahovský stadion
zvon visí v chrámu Sv.Víta a nese jméno Zikmund
zvonkohru najdeme na Loretánském náměstí, má 30 zvonů a zvonků

Vybraná nejvyšší místa
399 m vrch Teleček (Praha 5 - Sobín)
381 m Bílá Hora
359 m Ládví
310 m Děvín
318 m Petřín
270 m Vítkov
231 m Vyšehrad

Ahoj holky. Mam v tehu krecaky jako svina a taky to docela boli. Mam od doktorky predepsany Detralex a tot vse. Nasla jsem byliny krem od alpy na krecaky. Myslite, ze tim muzu mazat?

Poradíte co Terce k 3 narozkám? Nápady nějak docházejí 🙂

Dnešním dnem jsem založila na FB podpurnou skupinu s názvem: Pierre robinova sekvence - podpůrná skupina Pokud máte v okolí někoho, kdo se s touto diagnózou potýká, řekněte mu o ní. Čím víc nás bude, tím víc budeme mít o PRS informací a usnadní nám to náš boj🙂

Taky se tedy pochlubím pupíkem 29tt zítra začíname 30tt. Malá važí 1371g a maminka má +6kg 🙂

Dnes jsme spustili nové webové stránky. Nový design i nové náušničky. Mrkně na www.cutie.cz. 🙂

BOTANICKÁ ZAHRADA TROJA

Rozkládá se na pravém břehu Vltavy, na území tvořeném vltavskou terasou a svahy trojské kotliny. Svou činnost zahájila v roce 1969, a řadí se tak mezi nejmladší botanické zahrady České republiky.
V zahradě se nachází tropický skleník vybavený nejmodernějšími technologiemi, historická vinice sv. Kláry i meditační Japonská zahrada, celkově téměř 30 ha upravených expozičních ploch. Postupně se realizují nové expozice, zařízení pro pěstování rostlin a vědeckou práci spojenou s činností zahrady. Cílem je vybudovat zde do roku 2017 moderní botanickou zahradu na úrovni evropských a světových standardů.
Počet pěstovaných druhů: 15 000 (z toho asi 5000 ve sklenících)

Pokud máte rádi dobrodružství a Vaše děti si chtějí zahrát na detektiva a dozvědět se, kde je v botanické zahradě dinosauří stopa, tak pro ně je připravena zábavná hra HLEDEJ 14 NEJ! ( mapa/arch je k dostání na pokladně za 35,-)
V botanické zahradě se nachází čajovna U Cesty a dvě občerstvení, kde je možné posedět. Stánek má v nabídce několik druhů jídel připravených na grilu, osvěžující nápoje, kávu z kávovaru, čaj, cukrovinky či zmrzlinu. Klidné občerstvení v krásném prostředí botanické zahrady vaši návštěvu jen zpříjemní.

V botanické zahradě můžete strávit celý den, je tam krásně, hlavně když vše kvete.

Prvotrimestrální screening naprosto ukázkový! Mimisek je v pořádku a všechno je OK 🙂 spadl mi balvan ze 💜 , takový nervy sem neměla ani před maturitou a státnicema 🙂 Pohlaví ještě není známo,ale nevadí 🙂 Hlavně,že je vše ok 🙂

KAVÁRNA SLAVIA

Abych pravdu řekla, nikdy jsem v této kavárně nebyla. 🙂 Ale určitě stojí za návštěvu a je možné, že se tam potkáte s nějakou známou osobností.

Kavárna Slavia je známá pražská kavárna, která se nachází na pravém břehu Vltavy naproti Národnímu divadlu na nároží Národní třídy a Smetanova nábřeží v Paláci Lažanských na Starém Městě v městské části Praha 1. Byla otevřena v roce 1884.

Historie
Hrabě Leopold Lažanský nechal v letech 1861-1863 postavit třípatrový palác, který přivítal řadu slavných osobností, mezi nimiž byl i skladatel Bedřich Smetana. Položení základního kamene Národního divadla v roce 1868 lákalo do těchto míst více návštěvníků. V roce 1884 v paláci vznikla kavárna, pojmenovaná Slavia, což bylo inspirováno myšlenkou českého národního cítění a panslavismu.
Kavárna byla otevřena 30. srpna 1884 a často vítala kulturu milující lidi, směřující do sousedního divadla. Mezi jinými hosty byli herec Jindřich Mošna nebo divadelní režisér Jaroslav Kvapil, Jaroslav Seifert, Vítězslav Nezval, Karel Teige, Karel Čapek, Josef Čapek, Václav Špála či Jan Zrzavý..Kavárna se rovněž stala místem vyjádření českého národního cítění.
Za první republiky se kavárna přeměnila na kavárnu ve stylu francouzského art deco. Z jejích velkých oken je výhled na Pražský hrad, Vltavu a Malou Stranu.
V roce 1948 byla znárodněna, ale přesto se v 50. letech a v době normalizace po roce 1968 stala místem setkání československé disidentské inteligence. Kromě pozdějšího prezidenta Václava Havla se chodili i Václav Černý, básník Jiří Kolář.
V roce 1989 byla kavárna pronajata HN Gorin, americkým investičním fondům, jež slíbily zavřenou kavárnu znovu otevřít. Avšak namísto otevření zůstala i přes protesty Pražanů zavřená do roku 1997. Obraz představující Slavii, matku Slovanů, jejíž jméno kavárna nese, byl přemístěn do sbírek Městské galerie a nahrazen obrazem, který přestavuje pijáka absintu Viktora Olivy.

Tak mám sníženou funkci štítné žlázy. Dostala jsem od Dr recept na léky a půjdu si je koupit do lékárny. ☹ Jsem z toho trošku vystrašená.

Pohodové ránko přeji společně se SmOOthie
Pokud máte zájem o SmooThie vše potřebné najdete zde v naší skupince Skupinka SMOOTHIE zde https://www.modrykonik.cz/group/7337/detail/?ne...

Otcovské radosti #50: Murphyho zákon o půlnočním ztraceném dudlíku - v 90 % případů se najde po půl hodině hledání za pravým uchem.

Dnešní Alexovy postupové zkoušky 🙂

Pro @bor

Krásný sváteční večer, milé dámy! 🙂

Dnes večer byla ukončena soutěž o #nejkrasnejsi_usmev ve skupince HiPP HiPP HurÁÁ, kde výhrou byly ovocné HiPP kapsičky nebo ovocné HiPP tyčinky, ideální svačinky pro děti na cesty a na výlety ! 🙂
Účast byla veliká a já vám za to všem strašně moc děkuji, jste báječné! 😵

A teď již k tomu hlavnímu!
Tentokrát byly vylosovány vítězky tři!

Náhodný generátor čísel vybral následující:
@pajinka85
@relax84
@danunkam

Moc vám gratuluji!!!! 🙂

A vy ostatní nebuďte smutné! Další soutěž už se kvapem blíží! Zanedlouho bude Den otců, tak do Koně zapojíme trochu i tatínky, co říkáte??? 🙂
Přidejte se k nám, ať vám žádná soutěž, novinka ani zajímavost neunikne!
https://www.modrykonik.cz/group/7351/

#hipp

PRAŽSKÉ METRO

Kdyby jsme ho neměli, trvala by nám cesta kamkoli o mnoho déle času. Jsme na něm závislý a když je výluka, tak to stojí opravdu za to - autobusy a tramvaje jsou tak narvané, že lidé jsou nalepeni na oknech a dveřích. To co pojme metro, náhradí doprava nezachrání, i když je hodně posílena.

Metro v Praze představuje pro toto hlavní město nezbytnou součást městské hromadné dopravy, bez které by prakticky nebylo možné obsluhovat počet obyvatel a návštěvníků v metropoli. Ročně ho využije téměř 600 milionů pasažérů, což znamená, že každý den všechny linky obslouží průměrně přes 1,6 milionu cestujících. Jen pro zajímavost, nejvytíženějšími stanicemi jsou I. P. Pavlova a Dejvická, kterými za den projde bezmála 120 tisíc lidí. Nejvytíženějšími úseky jsou pak Vyšehrad – I. P. Pavlova a Vyšehrad – Pražského povstání, které využije okolo 290, respektive 280 tisíc přepravovaných denně.
Pražské metro dnes tvoří celkem tři linky, a to trasa metra A (zelená), trasa metra B (žlutá) a trasa metra C (červená). Celkem měří okolo 65 kilometrů a najdeme zde na 58 stanic, z čehož 3 jsou přestupní (dvojité). Konkrétně pak Můstek, Muzeum a Florenc, které najdeme v centru města. Nejdelší a na zastávky nejpočetnější je trasa B, jejíž délka je takřka 26 kilometrů a má 24 zastávek. Po ní následuje trasa C s necelými 23 kilometry a 20 zastávkami. Nejkratší je trasa A měřící 17 kilometrů se 17 zastávkami.
Jako první byla v polovině roku 1974 do provozu uvedena trasa C, která měla v té době pouhých devět stanic. O čtyři roky později byla zprovozněna trasa A. Jako poslední se svého otevření dočkala trasa B, která se veřejnosti zpřístupnila v roce 1985. Všechny trasy byly v průběhu let prodlužovány, aby vyhověli potřebám nově vznikající výstavby v rozrůstající se Praze. V tomto ohledu se na rozvoji metra pracuje i v dnešní době, kdy je plánováno a připravováno jeho prodlužování a otevíraní nových tras.
Intenzita provozu se liší podle toho, o jakou jde trasu, jaký je den a jaká je denní doba. Nejčastěji jezdí soupravy od pondělí do čtvrtka na lince C. Nejméně často pak na lince A v neděli. Obecně se intervaly pohybují mezi 1 až 10 minutami, ale většinou jezdí soupravy v odstupech 3 – 5 minut. Konkrétní jízdní řády pro jednotlivé stanice pak naleznete na stránkách jízdních řádů pro dané linky – Jízdní řády trasa A, Jízdní řády trasa B a Jízdní řády trasa C.
BSmíchovské nádražíezbariérový přístup do metra lze využít pouze na 38 stanicích z celkových 58. To je způsobeno zastaralostí architektonické koncepce některých stanic, u kterých se vůbec nepočítalo s přepravou osob se zdravotním postižením. Technicky je tato stránka řešena pomocí výtahů a schodišťových plošin.

Zajímavosti pražského metra

1. Nejhlouběji položená stanice je Náměstí Míru a nachází se celých 53 metrů pod zemí. Najdeme zde současně také nejdelší eskalátor, který je dlouhý přes 87 metrů.
2. Největší vzdálenost mezi dvěma stanicemi je 2748 metrů a jedná se o trasu mezi stanicemi Kobylisy a Nádraží Holešovice. Naopak nejkratší je vzdálenost mezi stanicemi Muzeum C a Hlavní nádraží, a to 425 metrů.
3. Metro na je na celkem čtyřech místech postaveno pod hladinou řeky Vltavy.

Historie metra a rozvoj tras rok po roce

1898 – Významný pražský podnikatel Ladislav Rott přišel za vedením města s návrhem na započetí prací na stavbě tunelů podzemní dráhy v rámci tehdy probíhajících prací na kanalizaci. Nakonec byl odmítnut.

1926 – Bohumil Belada a Vladimír List vypracovali a předložili vůbec první koncepční návrh na stavbu podzemní dráhy. Tehdy počítali s celkem čtyřmi trasami.

1941 – Kvůli probíhající válce byly ukončeny již fakticky probíhající projekční a stavební práce na výstavbě podzemní dráhy, které začaly již před započetím války.

1945 až 1950 – Po válce se pokračovalo s projekčními pracemi, s nimiž se začalo již před ní, přičemž plánem bylo uvést první úsek do provozu již v roce 1950. Nakonec však bylo rozhodnuto o ukončení naprosto veškerých prací z důvodu neschopnosti válkou vyčerpané země vypořádat se s tak složitým a nákladným projektem. V rámci tohoto rozhodnutí bylo současně deklarováno, že se bude muset Praha s veřejnou dopravou do roku 1960 vypořádat pouze za pomoci povrchové dopravy.

1952 až 1960 – Přímo před Strakovou akademií (dnešní sídlo vlády) na Klárově byla tajně vybudována reálně první stanice metra v Praze nesoucí název Klárov. Tato stanice nebyla na systém metra nikdy napojena, avšak do dnešních dnů stále existuje, byť neplní svůj původní účel. Vzhledem k okolnostem je stanice do dnešních dnů předmětem mnoha spekulací týkajících se jejího skutečného účelu.

1966 – Započata stavba metra, tehdy koncipovaného ještě jako podpovrchová tramvaj.

1967 – Rozhodnuto o změně projektu výstavby podpovrchové tramvaje na výstavbu metra a zahájení budování první stanice Hlavní nádraží.

1969 – Začal se razit první tunel, a to mezi stanicemi na trase C, které dnes nesou název Vyšehrad a Pražského povstání.

1971 – Bylo rozhodnuto o tom, že pro potřeby pražského metra budou zakoupeny sovětské vozové soupravy s označením Ečs. V témže roce však byly o něco později zahájeny zkušební jízdy prototypových vlakových souprav české výroby nazvaných R1.

1972 – Nehoda jediných dvou prototypů R1, které byly během ní zcela zničeny. Z pozdějších výpovědí účastníků vyplývá, že byla nehoda zinscenovaná. Dnes se mluví o politických důvodech spojených s dodávkou zastaralejších vozů Ečs sovětské výroby.

1973 – Dodání prvních šesti souprav Ečs z Mytiščinského strojírenského závodu a zahájení testovacích jízd.

1974 – Uvedení souprav Ečs do ostrého provozu, a to s využitím souprav čítajících tři vozy.

1975 – Rozšíření třívozových souprav na čtyřvozové.

1978 – Uvedení prvního úseku na trase A do provozu a současné nasazení nových vlakových souprav 81-71 sestavených z vozů s typovým označením 81-717.1 a 81-714.1.

1979 – Čtyřvozové soupravy Ečs na trase C rozšířeny na pětivozové.

1980 – Zprovoznění druhých úseku (II. A a II. C) na obou fungujících linkách.

1982 – Na lince A jsou zavedeny pětivozové vlakové soupravy.

1984 – Zahájení provozu třetího úseku linky C (III. C).

1985 – Zprovoznění prvního úseku linky B (I. B) a uvedení vlakového depa v Hostivaři do provozu.

1987 – Stanice Strašnická byla uvedena do provozu.

1988 – Uveden do provozu třetí úsek linky B (III. B).

1990 – Uveden do provozu druhý úsek linky B (II. B). Stanice Skalka byla uvedena do provozu. Celkem 13 stanic nesoucích název spojený s komunistickým režimem a budovatelskou ideologií bylo přejmenováno.

Konkrétně se jednalo o tyto stanice:

Budovatelů na Chodov
Družby na Opatov
Dukelská na Nové Butovice
Fučíkova na Nádraží Holešovice
Gottwaldova na Vyšehrad
Kosmonautů na Háje
Leninova na Dejvická
Mládežnická na Pankrác
Moskevská na Anděl
Primátora Vacka na Roztyly
Sokolovská na Florenc
Švermova na Jinonice
Obránců Míru na Hradčanská (v rámci projektového pojmenování)
1994 – Zprovoznění pátého úseku trati B (V. B) a depa ve Zličíně.

1995 – Zahájení rekonstrukce prvního soupravy vozů 81-71 a uzavření kontraktu na výrobu a dodání 110 zcela nových vozů M1.

1996 – Převzetí renovované vlakové soupravy 81-71 nyní nesoucí název 81-71M.

1997 – Započetí zkušebních jízd vlaků 81-71M. Ukončení provozu vlaků Ečs na lince C.

1998 – Uvedení 81-71M do ostrého provozu. Převzetí a zahájení zkušebních jízd první vlakové soupravy M1. Uvedení čtvrtého úseku trati B do provozu (IV. B).

1999 – Zprovozněna stanice Hloubětín.

2000 – První ostrá jízda vlakových souprav M1.

2001 – Uvedení stanice Kolbenova do provozu.

2002 – Celou Prahu v létě tohoto roku zasáhly katastrofální povodně, které naprosto bezprecedentním způsobem zasáhly i metro. Zcela selhala téměř všechna zabezpečovací zařízení a opatření a zaplaveno bylo celkem 19 stanic. Jen zázrakem nedošlo k žádným ztrátám na životech, avšak celkové škody dosáhly výše zhruba 7 miliard korun a po dobu několika měsíců se obyvatelé hlavního města museli potýkat s kolapsem městské hromadné dopravy.

2003 – Po více jak půl roku bylo možné konstatovat, že se systém metra dostal do stavu před povodněmi. Ukončení provozu vozů typu 81-71 na trase C.

2004 – Na lince A byly poprvé naostro nasazeny modernizované soupravy s typovým označením 81-71M.

2005 – Byl ukončen provoz souprav typu 81-71M a na lince C a souprav typu 81-71 na lince A.

2006 – Uvedení stanice Depo Hostivař do provozu.

2008 – Zahájení provozu severního úseku na lince C ze zastávky Ládví do zastávky Letňany. Celkem byly otevřeny tři nové stanice, a to Střížkov, Prosek a Letňany.

2015 – Zprovoznění západního úseku metra A z Dejvic do Motola. Všehovšudy byly otevřeny čtyři nové stanice – Bořislavka, Nádraží Veleslavín, Petřiny a Nemocnice Motol.

Ahojte, je tu niekto s fixnym strojcekom na zuby, pripadne ste ho nosili v minulosti, alebo mate deti so strojcekom? Potrebovala by som vyplnit 1 kratky dotaznik,zaberie to asi 5 minut, budem Vam velmi vdacna 🙂 http://www.survio.com/survey/d/A4A5O3G8O1D6K4D9X

BRÁNICKÉ SKÁLY
jsou přírodní památka v Praze-Braníku, která byla vyhlášena 29. dubna 1968. Branické skály tvoří západní stráň vrchu Dobeška s bývalým lomem na pravém břehu řeky Vltavy v Braníku, poblíž zastávky MHD Přístaviště. Jsou ohraničeny na východě ulicí Na Dobešce, na západě ulicí Modřanskou, na severu ulicí Vysoká cesta a na jihu Starou cestou, která je odděluje od Školního vrchu. Chráněné území zaujímá rozlohu 9,1 hektaru v nadmořské výšce mezi 190 až 264 m n. m. a zahrnuje Školní vrch a samotné Branické skály s lesoparkem Dobeška.
Podle pověsti býval u Branické skály hrad a je zde ukryt poklad.
Nejméně od poloviny 18. století až do roku 1928 se zde těžil vápenec. U paty lomů vznikaly vápenky, v nichž se pálilo známé pražské staroměstské vápno. Šlo o hydraulické vápno, které se používalo při vodních stavbách, například pro pražská nábřeží, a vůbec pro výstavbu města v 19. století a na počátku 20. století.
Za druhé světové války zde vybudovala německá armáda několik štol pro umístění podzemní továrny, chráněné proti bombardování. Tento komplex tvoří sedm různě dlouhých chodeb. Společnost Nautilus usiluje o jejich zpřístupnění veřejnosti a umístění expozice o historii objektu.
Les Dobeška na původně holé Branické skále byl založen roku 1917. Autorem 2 metry vysoké dřevěné vyhlídkové tribuny je architekt a herec David Vávra.
Branické skály ovšem vždycky nevypadaly tak jako dnes. Původně zasahovaly až do vod Vltavy a zřejmě se dost podobaly Vyšehradu. Vyvěral tu také pramen minerální vody, která se stáčela do lahví a prodávala v Praze jako léčivá. Na teplých stráních se dařilo vinicím a chmelnicím.

STROMOVKA
Krásný park, který je hned vedle Výstaviště v Holešovicích. Nejraději tam chodím na jaře a v létě.
Park Stromovka, původně Královská obora, se nachází v Praze-Bubenči v nivě Vltavy jižně od Císařského ostrova, od něhož ji odděluje průplav. Původně šlo o oboru příslušející k místodržitelskému letohrádku. Část Královské obory byla koncem 19. století vyčleněna pro vybudování výstaviště. Park je udržován ve stylu anglického parku. Je chráněn jako přírodní památka s názvem Královská obora a je též spolu s místodržitelským letohrádkem chráněn jako kulturní památka.
V roce 1547 byl v oboře zřízen rybník a o 12 let později byla obora rozšířena. Po roce 1578 byl lovecký letohrádek v oboře renesančně přestavěn jako lodžiová vyhlídková stavba a v roce 1584 byly na příkaz Rudolfa II. provedeny parkové úpravy, vytvořeny další rybníky a proražena štola pro napájení nového Velkého rybníka, která přiváděla vltavskou vodu od Havírny (stavba na levém břehu několik metrů proti proudu od dnešního Štefánikova mostu) pod Letnou do středu Královské obory. Česká komora se zřejmě v této souvislosti odvděčila panovníkovi tím, že zakoupila mlýn v Předním Ovenci a darovala jej Rudolfu II. – jde o dnešní Císařský mlýn na západním okraji Stromovky. Císařský mlýn byl v letech 1589–1590 přestavěn, jeho areál byl rozšířen o arkádovou chodbu a lázeň s grottou a navíc zde byla vybudována brusírna drahých kamenů. V r. 1606 byla k Císařskému mlýnu přistavěna mohutná reprezentační brána. V roce 1679 však Císařský mlýn vyhořel. O deset let později (1689) byla v Královské oboře poblíž Velkého rybníka postavena nákladem hraběte Kryštofa Vratislava z Mitrovic Královská dvorana (pozdější Šlechtova restaurace).
Od roku 1804 je Královská obora zpřístupněna veřejnosti a je využívána jako park, pro nějž se ujal název Stromovka. Současné úpravy pocházejí z 19. století, kdy byly některé rybníky zrušeny a vytvořena současná soustava luk a zalesněných ploch. Bylo vysazeno mnoho druhů introdukovaných dřevin a zahradních kultivarů, což vytvořilo z Královské obory významné arboretum. Při povodni v srpnu 2002 byla zaplavena vodou, což vedlo k částečnému poškození vegetace. Část obory za železniční tratí Praha-Děčín u řeky Vltavy pak poškodila další velká povodeň v červnu 2013.
Roku 1866 společnost Buštěhradská dráha prodloužila železniční trať od Kladna, která dosud končila na Brusce (dnešním nádraží Praha-Dejvice) horním okrajem Stromovky do Buben, kde ji napojila na státní dráhu. Ve Stromovce trať prochází krátkým tunelem, nazývaným Bubenečský či Dejvický.
V roce 1885 byla do Královské obory prodloužena trať koněspřežné tramvaje, která od roku 1884 končila u Marinkovy továrny v Holešovicích (u dnešního Veletržního paláce). 8. září 1898 byla jako první z pražských tratí koňky zprovozněna pro elektrické tramvaje. Od 15. května 1908 byla vybudována u Výstaviště tramvajová smyčka, druhá v Praze, první stálá. Úsek Výstaviště – Královská obora byl naposledy v provozu 28. září 1941, koleje byly vytrhány 1944, později byla v úvodní části tohoto úseku obnovena smyčka Výstaviště. U bývalé konečné Královská obora dosud stojí budova bývalé vozovny.
U příležitosti Jubilejní zemské výstavy v Praze roku 1891 byla u horního vstupu parku (u dnešního severního konce Ovenecké ulice) ukončena Křižíkova elektrická dráha na Letné, první elektrická tramvajová trať v Praze i v českých zemích, navazující na letenskou lanovku. Roku 1893 byla tramvajová trať prodloužena Stromovkou k Místodržitelskému letohrádku, přičemž překračovala železniční tunel. Roku 1903 byly koleje z Královské obory odstraněny.
V roce 1891 byl v Královské oboře u trati, nedaleko výstaviště, uspořádán II. všesokolský slet. Sokolové se tak připojili k Jubilejní výstavě na blízkém výstavišti, kde se prezentovali svou výstavkou. Přípravy poněkud zkomplikovala jarní povodeň, která vyhlédnutý pozemek zanesla bahnem. Za necelé dva měsíce byly na pozemku zapůjčeném městem vybudovány tribuny a další objekty, 15 dní po celé akci byl pozemek v původním stavu městu vrácen.
V současné době Královská obora slouží k rekreačním, sportovním i kulturně vzdělávacím účelům.
Pod oborou vede Bubenečský tunel, součást tunelového komplexu Blanka, součásti pražského Městského okruhu. Po mnoha odkladech byl otevřen na podzim roku 2015.
PLANETÁRIUM - Planetárium ve Stromovce zahájilo svoji činnosti 20. listopadu roku 1960. Významným mezníkem v dějinách instituce byl rok 197, kdy se Planetárium oddělilo od tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka s stalo se, spolu s ostatními pražskými hvězdárnami, jedním ze středisek Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. Rozsáhlou rekonstrukci a modernizaci prodělalo v roce 1991, kdy bylo nainstalováno nové planetárium Cosmorama.
ŠLECHTOVA RESTAURACE je budova v pražské Stromovce. Stojí na břehu bývalého rybníka. V její blízkosti vyúsťuje Rudolfova štola. Šlechtova restaurace je součástí komplexu místodržitelského letohrádku a Královské obory, chráněného jako kulturní památka České republiky a patří mezi nejohroženější pražské památky.
Původní raně barokní letohrádek byl postaven v letech 1689 až 1692 prezidentem české komory hrabětem Kryštofem Františkem Wratislavem z Mitrovic pro rakouského císaře Leopolda I. Měl nahradit dvě nedaleké budovy, zastaralý a švédskými vojsky vyrabovaný zámeček (dnešní Místodržitelský letohrádek) a Císařský mlýn v Bubenči. Malíř Jan Jakub Steinfels vyzdobil hlavní sál stropní freskou znázorňující antické bohy Apollóna s Venuší a Amorem, Dianou, Merkurem, Jupiterem, Marsem a Saturnem. Ve výklenku proti vchodu byla v umělé krápníkové jeskyni umístěna fontána s bronzovou plastikou Poseidona. V následujících desetiletích byl letohrádek využíván jako sklad sena a obilí pro oboru a jen před příjezdem Habsburků byl vždy příležitostně opraven. Velká lidová slavnost se tu konala například v roce 1792 u příležitosti korunovace císaře Františka II. Roku 1803 nechal císař na popud hraběte Chotka Královskou oboru otevřít pro veřejnost a ta se stala jako anglický park vyhledávaným místem pražanů. Pražský kavárník Václav Steinitz si pronajal budovu Dolního letohrádku a od dvacátých let 19. století zde provozoval restauraci. V letech 1855 až 1858 letohrádek přestavěl v novogotickém slohu Bernard Grueber. V roce 1882 si již přestavěnou budovu pronajal Václav Šlechta, který restauraci provozoval až do 2. světové války. Po válce byla restaurace znárodněna a v 60. letech pro havarijní stav zrušena[3]. Od té doby budova jen chátrala a dvakrát vyhořela (1978 a 1980). Na jejím neutěšeném stavu se také podepsala povodeň roce 2002, která Šlechtovu restauraci zatopila do výšky 4 m.

Kolem osmého měsíce prý nastupuje separační úzkost. Ťuk ťuk ťuk, k mé osobě jsem žádnou takovou tendenci u Tondy nezaznamenala.
Ovšem velký průšvih je, když mu zmizí z dohledu tatínek. To je průser převeliký 😀 😀 😀 Dneska se třikrát vracel od dveří při odchodu do práce, protože ten Tondovo řev mu rval srdce. A můj milovaný muž na Toníčka: "Tonánku, já musím do práce, abych měl korunky a mohl ti koupit spoustu, spoustu míčků....aby maminka měla co uklízet, žejo!". Dítě pochopilo, dalo mu pusu a při mávání z okna se už i smálo.

Tak já nevím, kdo z nich je poťouchlej víc? 😀 😀

Kdo mate prosim nejake album s buchtickama a moucnikama, oznacte me prosim. Tocim deset buchet dokola a potrebuju inspiraci 😀 😉

To jsou tak ekonomické domy, až mi z toho břicho stvrdlo 😀 😀 😀 Jdu se zasnít, utřít slzy a sopel no a nakonec půjdu vytřít to naše 1+kk 😀 😀 😀