Příspěvky

30. kvě 2016 •

TIP NA AKCI HLAVNĚ PRO RODIČE 🙂
-Vinice na Kampě-
d čtvrtku 2. června do neděle 5. června pro Vás připravili vynikající moravská a česká vína, to nejlepší z kvalitně připravené české a mezinárodní kuchyně, živou hudbu rozmanitých stylů a to vše v neopakovatelné atmosféře sluncem zalité Kampy.
U více než 20 – ti stánků máte možnost ochutnat moravská a česká vína, pohovořit zde s vinaři nebo jejich prodejci a to nejenom z vinařství Kolby, Třebívlice, Gotberg, Moravíno, Veverka z Čejkovic, Salabka, Krásná Hora, Víno Hruška, Volařík atd.
K dobrému vínu patří i dobré jídlo, můžete se proto těšit na speciality české kuchyně od restaurací jako U Emmy Destinové, nebo třeba na něco dobrého k zakousnutí (Klobáskárna, Fransýr nebo Atelier Red and Wine a jejich pověstné chlebíčky).
K létu také patří grilování nad vším se tedy bude vznášet vůně z grilu od Marcela.
A protože sladká tečka na závěr musí být, přímo na trhu budeme nabízet domácí zmrzlinu od Amato nebo cukrovinky od Votre plaisir.
V neposlední řadě, k dobrému jídlu a pití patří i dobrá hudba. Je tedy připraven bohatý hudební program. Vystoupí například Malá Kapela (folklor), Priester Sister, Bára Zemková a další.
Otevřeno bude denně od 10:00 – 21:30h
Chtějí tento neopakovatelný zážitek zpřístupnit všem, proto je na celý program vstup zdarma.

Na Kampě se nachází dětské hřiště, tudíž můžete vyrazit i s dětmi.

http://www.parkpruhonice.cz/index.php?p=otevira...

30. kvě 2016 •

Průhonický park
- může to být procházka na hodinku, na dvě. Ale v parku můžete strávit i celý den. Krásně tu je v každé roční období, každé má v parku něco do sebe.

Něco málo o parku:
Přírodně krajinářský park o rozloze 250 ha založil v roce 1885 hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca. Využil členité údolí potoka Botiče a jeho přítoků Dobřejovického a Zdiměřického potoka, použil původní domácí dřeviny v kombinaci s dovezenými cizokrajnými dřevinami. Jako základ parkové kompozice založil mistrně volené průhledy. Porosty dřevin, skupiny stromů a keřů střídal s lučními plochami, rybníky, potoky a jejich slepými rameny. Dovedně využil proměnlivost dřevin v různých ročních obdobích. Výsledkem jeho celoživotního úsilí je vrcholné krajinářské dílo světového významu, jež vytvořil vlastním originálním způsobem.

Mimo významu umělecko-historického je park cenný i dendrologicky, jako sbírka domácích a cizokrajných dřevin – okolo 1600 druhů. Výjimečná je sbírka rododendronů čítající okolo 8000 kusů ve 100 druzích a kultivarech.
K Průhonickému parku patří také cenné genofondové sbírky soustředěné v Botanické zahradě na Chotobuzi a dendrotéka - sbírka šišek.
Park je zároveň nejvýznamnějším krajinným prvkem jihovýchodně od Prahy a též důležitým útočištěm všech organismů v této krajině.
Průhonický park je Národní kulturní památkou a památkou UNESCO.

V blízkosti se nachází restaurace Pizza Coloseum, Pizzeria Grosseto, Creperie u Slepiček.

(5 fotek)

booobinkaaa

30. kvě 2016 •

Retro vyjížďka 🙂

30. kvě 2016 •

Nyní Vám představím jedno z nejkrásnějších dětských hřišť v Praze.
Jedná se o hřiště, které se nachází u stanice tramvaje č. 10 a 16 Vinohradská vodárna.
Popis:
Dominantu představuje hrací prvek ve tvaru věže, která ve zmenšeném měřítku kopíruje nedalekou věž vodárenskou. Věž je spojená se skluzavkou sítěmi, šplhadly a lanovkou. Kromě toho najdeme v komplexu více než deset dalších prvků: houpačku „hnízdo“, houpadla atd. Většina z nich (včetně stojanů na kola) je samozřejmě vyrobena ze dřeva. Povrch hřiště pokrývá litá guma. Areál obklopují vzrostlé stromy, ale většina atrakcí stojí mimo stín. V samostatné části se nachází velká trampolína ve tvaru obloukové střechy a hřiště na basketbal nebo malý fotbal. Na hřišti stojí domek správce a toalety. U správce si můžete vypůjčit míče. Před vstupem lze využít úvaziště pro psy. Vzhledem k tomu, že hřiště je součástí sportovního komplexu, je jeho návštěva vhodná i pro rodiny se staršími dětmi.
Nachází se tam i wc. A v okolí je spousta restaurací i kaváren (např. Moment Café, Sweetlife Cukrárna)

(3 fotky)

30. kvě 2016 •

První a poslední kubistá kavárna
Grand Café Orient je jedna z nejstylovějších kaváren v Praze, a ačkoli leží v samém centru Prahy, spousta Pražanů do této unikátní kubistické kavárny nikdy nezavítala.
Grand Café Orient není jen kavárnou stylovou, ale má i zajímavou historii. Kubistický dům U Černé Matky Boží, ve kterém se podnik nachází, byl postaven v letech 1911-1912 podle návrhu slavného architekta Josefa Gočára. Ten údajně navrhnul i část vnitřního zařízení včetně baru a osvětlení. Už při svém otevření v roce 1912 se kavárna nacházela stejně jako dnes v prvním patře. V přízemí byla vinárna, v druhém patře obchod s textilem, ve třetím kanceláře a patro čtvrté bylo určeno pro byty. Přibližně po deseti letech byl provoz kavárny ukončen, údajně pro nemodernost kubistického stylu, a prostory byly přestavěny na kanceláře. Kavárna byla znovu otevřena až v roce 2005, její interiér byl obnoven podle dobových fotografií a dokumentace. V ostatních prostorách domu se dnes nachází Museum českého kubismu.

Historie

Po cca 80-ti letech byla v 1. patře domu „U Černé Matky Boží“ znovu otevřena kubistická kavárna „Grand Café Orient“. Kubismus v architektuře a užitém umění je ryze český fenomén. A právě Dům U Černé Matky Boží patří k jeho nejslavnějším a nejdůležitějším představitelům. Byl postaven tehdy jedenatřicetiletým arch. Josefem Gočárem. Jeho výjimečnost nespočívá pouze v jeho fasádě, ale i v kubistickém půdorysu a hlavně v průniku kubismu i do interiéru domu právě do prvního poschodí do „Grand Café Orient“, kde prokazatelně arch. Gočár navrhl kubistický bufet-bar a veškeré pasířské prvky – lustry, lucerny… Kubistická kavárna existovala zhruba 10 let a byla zrušena ve 20. letech minulého století především z důvodu nemodernosti kubistického stylu. Teprve v dnešní době si uvědomujeme, že kavárny ve stylu Secese, Art Deco, Art Nouveau najdeme po celém světě, ale kubistická kavárna je na světě pouze jedna. Přijďte se proto sami přesvědčit do 1. patra Domu U Černé Matky Boží na Ovocný trh 19 o unikátnosti a nádheře českého kubismu.

(5 fotek)

pr_clanek

30. kvě 2016

Soutěžte o 5 balíčků MAM

Nejnovější lékařské výzkumy se jasně shodují, čím tenčí a měkčí krček savičky je, tím menší tlak je vyvíjen na dásně a zoubky. Jelikož značka MAM vyvíjí své výrobky ve spolupráci s lékařskými odborníky, vznikl MAM Perfect Night, dudlík, díky kterému dochází ke snížení rizika křivých zoubků díky unikátní savičce, která je 4krát měkčí než většina běžných srovnatelných silikonových dudlíků, a jejíž krček je až o 60% tenčí. Díky svítícímu knoflíku dudlík ve tmě snadno naleznou děti i rodiče.

K dudlíku se bude hodit i bezpečný pásek, u kterého nehrozí pro dítě žádné riziko a navíc je snadné jej ovládat pouze jednou rukou. Praktické krytka na savičku je jen třešničkou na pomyslném dortu, seznamte se s MAM Clip and Cover. Pokud chcete tyto dva výrobky otestovat, zapojte se do naší soutěže přímo zde na Modrém koníku!

lostakova

30. kvě 2016

Bazarové vychytávky

Víte, že:

Bazar se dělí na Použité zboží, Nové zboží a Vlastní výrobu.

Kategorie v bazaru jsou rozděleny na dvě části: Pro děti a Pro dospělé.

Můžeš si prohlížet inzeráty: Všechny inzeráty, Od mých oblíbených a Moje skupiny.

Pořadí inzerátů si volíš sama. Vybereš si, jestli chceš inzeráty seřadit podle ceny, data přidání nebo data poslední aktualizace.

Některé kategorie lze rozbalit a dále vybírat (např. kategorie Péče o děti, Těhotenství a kojení nebo Dvojčata).

pipetulaa

30. kvě 2016 •

Letošní Prague food festival byl perfektní. Poprvé jsem se netlačila ve frontách mezi masou lidí, ale ležela na piknikové dece ve stínu stromu, kde se prdelil Toník a jeho kámoška Adinka. A chlapi nám nosili jídlo a pití 😀
Paráda to byla! Byl jste tam někdo taky??

missbizz

Naše malá surprise wedding 🙂

Vidím to, jako by to bylo dneska. Začátek srpna 2015, sprchovala jsem se a smutnila, že můj milovaný, se kterým jsem přes 10 let, musí odjet na 3 měsíce na školení na druhý konec republiky. Nikdy jsme od sebe nebyli ani dva dny a teď tohle? Navíc dcerce byl teprve rok a kousek a na tátu je hodně fixovaná. Jak to zvládneme? Když mi najednou blesklo hlavou - mohli bychom se vzít, aby nám ta doba rychleji utekla, když se budeme mít na co těšit a čím si lámat hlavu 🙂 Nikdy jsme nebyli ti, co touží po svazku, ale tak nějak mi přišlo, že je ten správný okamžik. Tak jsem to tak příteli nadhodila a on souhlasil. Měla jsem ale jednu podmínku - nechci, aby to někdo věděl. A tak se začaly kout pikle 😉

Vymysleli jsme to tak, že svatba se bude konat v den dceřinných druhých narozenin, což bude dobrá kamufláž na rodinnou sešlost. Nejsem příznivcem tradičních svateb, takže jsem si dělala vše po svém. Vyráběla jsem jen se svědkyní všechno - od kytice, přes doplňky, vývazky, výslužky, dort, úprava šatů, prostě komplet. Přípravy byly více než hektické, zvlášť posledních pár dní, kdy jsem došívala šaty a pekla výslužky a dort. Před svatbou jsem spala asi hodinu, ale byla jsem tak natěšená, že už je to tu, že to nešlo moc vidět, snad 😀 V sobotu ráno jsem naložila věci, jela se učesat a nalíčit a pak připravit místo k obřadu, stůl apod. Stihli jsme to jen tak tak, navíc to od rána vypadalo na déšť a hlásili bouřky, tak jsme ani nevěděli, jak to vyjde. Překvapivě všichni dorazili na čas, tak jsme se vydali je přivítat. Řekla jsem, že jsme moc rádi, že všem to vyšlo a než půjdeme slavit narozky, máme pro ně ještě malé překvapení a to sice, že se budeme brát. Všichni byli doslova v šoku, jen přítelova maminka říkala, že to tušila, můj taťka taky, holt mají pod čepicí 😉 (Samozřejmě nadšení nebylo stoprocentní, ale s tím jsme počítali. Uraženou osobu jsem rovnou ignorovala, abych si nekazila skvělou náladu.) Dostali námi vyráběné taštičky, ve kterých bylo "oznámení", program toho, co se bude dít, vývazek a svatební bublifuk. Přesunuli jsme se do restaurace, kde si vybrali jídlo a přípitek a dostali za úkol nafouknout balonek, na který nám napsali, co uznali za vhodné. Balonky se daly na tyčky a zapíchali se před oltář, takže tvořili uličku, kterou jsme pak šli. Fíla se šel převléknout a pak jsem ho vystřídala já se Sofinkou. Ve třičtvrtě na dvě jsme dostali echo, že oddávající je na místě a za deset minut můžeme začít. Fíla mě chtěl vidět až u oltáře, ani šaty předtím neviděl, takže čekal na místě. Obřad jsme měli na krásném dvorečku, lehce zarostlém trávou, úplně zastrčeném od všech kolemjdoucích. Čekala jsem za rohem, svědkyně dala předzvěst, že je vše připraveno a šlo se. Začala hrát hudba (https://www.youtube.com/watch?v=Wyk5em_cQ_c), Fíla se nechal odvést svojí mamkou k oltáři a pak jsem šla já se Sofinkou. Byla prostě kouzelná 🙂 V té trávě se brodila jako víla a těsně před oltářem si sedla do trávy a hrála si, tak jsem ten kousek došla sama 😀 Byla jsem bosa a bylo to úžasné, věděla jsem, že přesně tak to všechno mělo být. Obřad byl rychlý a krásný. Bylo lehce zataženo, ale nepršelo. Když nás prohlásili za manželé, spadlo na nás jen pár kapek a při prvním polibku se zahřmělo, to bylo přímo mystické, jako by nám přálo samo nebe 🙂 Všichni nám popřáli, objímali nás, plakali, smáli se. Udělali jsme pár fotek a šli se najíst. Měli jsme kliku, protože v restauraci měl zrovna službu jako vrchní náš dlouholetý kamarád, který nám rozbil talíř a připil si s námi. Měli jsme radost, že to není nic nahraného, ale že nám přál někdo, kdo nám to opravdu přeje 🙂 Dali jsme si společnou polévku a hlavní jídlo a pak už to bylo takové volnozábavové 🙂 Udělali jsme si ještě pár fotek a šlo se na dort, kterej se nám faaaaakt povedl 😉 Sachr, v první vrstvě domácí borůvková marmeláda, v druhé tvaroh s jahodami a zvenku mascarpone, navrch bílá čokoláda. Zároveň s naším přinesli i Sofinčin narozeninový dortík, takže jsme jí chtěli zazpívat, ovšem dala nám najevo, že nemá zájem, jelikož začala brečet 😀 Tak jen sfoukla svíčky a začala se ládovat 🙂 Zbytek dne už jsme tak nějak jen povídali a zapíjeli 🙂

Původně jsem neměla v plánu tento článek zveřejnit, ale chci tím budoucím nevěstám či manželkám říct toto - vůbec nejde o to, jaké máte šaty, kdo na svatbě je a není, co se povede a nepovede, kolik peněz za všechno utratíte... Svatba má být o tom, že DVA lidé (ano, pouze dva, na nikom jiném nesejde) se milují a chtějí svou lásku stvrdit před zákonem. Neřešte hlouposti, jen se prostě milujte 😉

niky91

29. kvě 2016 •

Ženy jak správně prodýchávat kontrakci a pak samostatný porod 🙂? Sice už mám jeden porod za sebou, ale to jsem právě nevěděla jak správně dýchat . Tak teď bych se na to ráda aspoň drobet připravila 🙂

katkast91

29. kvě 2016 •

Ahoj maminky 🙂 Jsem mlada mamina(24) 8-mi mesicni cacorky a prave jsem se mezi vam zaregistrovala. Prihlasila jsem se sem z duvodu prodeje kocarku a vsimla jsem si ze je tady i bazarek a taky kvuli obcasnym radam a tipum jak na mimco. Kdyby byl mezi vami nekdo kdo shani kocarek mam krasny cernobily,prodavam levne.Duvod?Mam male auto a az ted jsem prisla na to,ze se mi tam sportak nevejde,kdyz bych si sebou chtela vzit jeste nekoho na vylet.Takze si chci koupit jen golfky,ktete jsou skladnejsi. Kdyztak mi napiste,poslu fotky.Jinak prodavam za 4000,- sleva je samozrejme mozna po dohode

mamina_marcela

Upřímnost

Již v pořadí třetí článek mojí nejstarší dcery🙂

Většinu svého života jsem si myslela, že upřímnost je jedna z mých špatných vlastností. Ale čím jsem starší, tím víc jsem za tuto vlastnost vděčná

Nikdy jsem neuměla pořádně lhát, řekla bych, že velký podíl na tom měla nejen moje výchova, ale i to, že můj táta byl dlouhou dobu u policie a já se prostě bála, že mojí lež prokoukne To policajti umí.

Nikdy jsem nebyla za školou, nikdy jsem nepřišla domů pozdě a i když jsem byla v pubertě, naši mi mohli 100% důvěřovat. Jasně, nebyla jsem svatá, taky se mi pár velkých průšvihů povedlo, ale vzájemná důvěra s mými rodiči pro mně byla vždycky moc důležitá.

A teď, když jsem vyrostla z malé holky, stává se mi celkem často, že za mnou ostatní, hlavně kamarádi, chodí pro radu anebo chtějí slyšet můj názor na danou situaci. Kluci, holky – každý děláme občas vrbu, takže určitě víte, o čem mluvím. Čeho si ale na mně cení je, že řeknu vždycky to, co si myslím. A pokud chce někdo slyšet můj názor, řeknu mu ho, i když to občas není úplně příjemné.Samozřejmě s ohledem na city a pocity druhých. Ale víte co? Přátelé jsou mi za to vděční, protože lidé prý upřímní být neumí. A bohužel je to tak.

Hodně z nás se bojí vyjádřit svůj upřímný názor. Někteří se bojí nesouhlasu, jiní se schovávají za svojí „masku“ a snaží se každému zalíbit, jiní se bojí ztrapnění…těch důvodů je spousta. Já si ale myslím, že upřímný by měl být každý člověk. Jasně, že není dobré cpát svoje upřímné názory na potkání každému nebo se snažit kolegovi v práci vysvětlit, že pro Vás je prostě hlupák a nemáte ho rádi. Ale upřímnost v komunikaci je opravdu moc důležitá. Kdyby totiž lidé byli upřímní, ušetřili by si spoustu trápení, domněnek a potažmo i času, protože by se nemuseli zatěžovat výmluvami.

andywolf1

29. kvě 2016 •

Potřebují vědět jestli nekleslow trochu

(2 fotky)

petrufa86

29. kvě 2016 •

@holubice.petra Maxíkovi přejeme vše nejlepší k dnešnímu svátku 🙂

29. kvě 2016 •

JAVOŘÍČSKÉ JESKYNĚ

Javoříčské jeskyně se nacházejí na střední Moravě asi 10 kilometrů západně od Litovle a patří mezi jeskyně přístupné veřejnosti. Podzemní systém Javoříčských jeskyní vytváří komplikovaný komplex chodeb, dómů a propastí. Tyto jeskyně vynikají mimo velikosti podzemních prostor zejména překrásnou krápníkovou výzdobou, jednou z celkově vůbec nejbohatších v České republice. Patří také k zatím největšímu známému zimovišti vrápence malého na území České republiky.
Horní patro je tvořeno největšími prostorami s nejkrásnější krápníkovou výzdobou, vedou jím návštěvnické trasy o délce 460/788 metrů. Bohatost krápníkové výzdoby vyniká zejména ve dvou mohutných prostorách – Suťovém dómu a Dómu Gigantů, jakož i v tzv. Pohádkových jeskyních. Kromě nejběžnějších typů krápníkové výzdoby, která místy dosahuje úctyhodných rozměrů (celý starý název Dómu Gigantů byl Dóm gigantických krápníků), je zde bohatý výskyt i tzv. heliktitů. Nejznámějším krápníkovým útvarem a symbolem jeskyní je přes 2 metry dlouhá sintrová záclona, která je kolem půl metru široká a po celé délce pouze 4 až 5 mm silná.
Střední patro se vyznačuje obecně prostorami menšími, mnohdy značně zahliněnými, v porovnání s patrem horním s méně bohatou krápníkovou výzdobou. Obě patra jsou spojena asi 30 metrů hlubokými propastmi.
Jelikož na středním patře jsou rovněž známy propasti, směřující do hloubky pod střední patro, je zřejmé, že zde existuje ještě patro spodní. Pro to také svědčí jednak paralela s geologickým vývojem jeskyní Moravského krasu, především pak existence známého aktivního ponoru potoka Špraňku pod tzv. Zkamenělým zámkem, kde se část vody potoka ztrácí do podzemí a musí někudy odtékat - a to právě oním zatím hypotetickým spodním patrem.

(4 fotky)

29. kvě 2016 •

MLADEČSKÉ JESKYNĚ

Mladečské jeskyně se nacházejí na západním okraji obce Mladeč u Litovle na okraji chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Puklinové chodby a dómy se nacházejí v podzemí vápencového vrchu Třesín. Části podzemních prostor jsou bohatě zdobeny krápníky a sintrovými náteky. Nejkrásnější partie jeskyní se nazývají Chrám přírody a Panenská jeskyně.
Tato jeskyně byla známa od pradávna a je mimořádně významnou paleontologickou a archeologickou lokalitou. Vedle kostí vyhynulých pravěkých zvířat zde bylo nalezeno velké množství koster lidí starší doby kamenné s četnými doklady o jejich činnosti (kamenné nástroje, ohniště).Prohlídka v jeskyni trvá 40 minut, délka prohlídkové trasy je 380 m a jeskyně je přístupná pro veřejnost od dubna do října. Celková délka jeskyní činí více jak jeden kilometr, jeskyně byly objeveny na počátku 19. století.
Nedaleko se u obce Javoříčko nacházejí rovněž přístupné Javoříčské jeskyně.

(3 fotky)

pawcik2108

Bolestivá menstruace

Nejen ve své praxi se s bolestivou menstrací setkávám velice často a sama jsem si protrpěla nesčetně dnů, kdy jsem proklínala přírodu za to, že takové utrpení “zařídila”. Byla jsem také vychována tak, že menstruace prostě taková je a že se to jednou za měsíc hold musí překousnout. A tak už jsem se při pohledu do kalendáře předem děsila tohoto období. Později jsem však pochopila, že bolestivá menstruace není “normální”, že jde o signál těla, duše, psychiky…a že jde o cyklicky se opakující proces vypovídající o mém celkovém vedení života, jeho prožívání v mnoha směrech, vztahu k sobě a ke svému ženství v tělesném i duchovním rozměru.

V tomto článku nastíním význam menstruace, příčiny bolesti z celostního pohledu a jaké jsou možnosti řešení, které využívám ve své práci fyzioterapeutky a s jejichž praktikováním v běžném životě Vám ráda pomohu.

Význam menstruace

Menstruace je cyklicky se opakující “očista” dělohy řízená složitou, ale dokonale sehranou hormonální činností. První menstruace (menarché) přichází ruku v ruce s rozvojem ženy v nás, s růstem prsů, ochlupení, ukládáním tuku ženského typu (břicho, boky, stehna, paže), ženského myšlení, chování a prožívání, zkrátka v období puberty a hormonální bouře.

Prožívání našeho “poprvé” již může vypovídat o tom, jaký vztah k sobě máme. Velice záleží na tom, jak nás Ženy v naší rodině připraví na roky, kdy bude menstruace nedílnou součástí našeho života. Pokud ze všech stran slýcháme o dnech plných utrpení, nepříjemných hygienických pomůckách, náladách spojených s menstruací a užívání pejorativních synonym menstruace, je pravděpodobné, že se nám tyto katastroficky vypadající scénáře nevyhnou. Kolik z nás zažilo přivítání do Ženského světa, oslavu svého počátku dospívání, hovorech o menstruaci s úctou a láskou k přirozenému procesu našeho úžasného těla?? Obávám se, že v našich zeměpisných délkách je to opravdu jen malé procento dívek a žen. Domnívám se, že čím dříve žena/dívka přijme skutečnost, že menstruace k životě ženy patří a má své významné místo, stane se pro ni tento proces příjemným a váženým.

Význam menstruace je z pohledu tělesna přípravou na plodné období a zároveň s menstruací odchází nahromaděná sliznice, která byla připravena na uhnízdění oplodněného vajíčka. Každý měsíc se tak ženské tělo očišťuje, a to nejen v podobě menstruační krve, ale též zpracováváme uplynulý měsíc, období, minulost na psychické úrovni. Jsme spíše klidnější, šetříme energii, jsme unavené, můžeme být emočně podrážděnější a vidět vše spíše v “černých barvách”, vyhledáváme samotu a klid. To vše je ale v pořádku a naprosto fyziologické.

camuska

Dívám se ...

Dívám se na naše děti, jak sjíždí Moravu a hlavou mi běží roky, které uplynuly jako ta voda. Vidím je jako bezbranná nemluvňata, o kterých nám říkali, že budou rozmazlená, protože jsme je nosili blízko u srdce. Roky společného usínání, které bývaly trnem v oku těm, kteří usínali povětšinou sami v tmavých pokojích. Podle škarohlídů jsme měli mít vlastně dost nesnesitelné děti... A tady se nám vzdalují na lodi, s jistotou kormidlují v peřejích a když nás přepadne bouřka, drží se statečně v promoklém oblečení. Ani stopa po těch dětech, které nám předpovídali.

Bývají dny, kdy je život prostý jako lněný ubrus...na kterém nejlépe vyniknou dary, které nám padají do klína.

Třeba právě den jako ten dnešní.

Obyčejný ve své neobyčejnosti.

Neřekla bych, že je k tomu potřeba extra porce "vědomí"... Spíš odvaha nenechat se semlít normou, která jde proti tomu hlásečku uvnitř, který říká: "Nakoj ho, nakoj ho kdykoliv! Pochovej ji, pochovej ji vždycky a ničeho se neboj! Vezmi si miminko klidně k sobě do postele... Vezmi si ho a od nikoho nežádej svolení."

Ten hlas má pravdu.