Od krásného a zdravého úsměvu vede k čištění zubů a k péči o ně jen velmi krátká cesta. Oboje spolu totiž neoddělitelně souvisí a díky jejich spojení je každý člověk jedinečný a dokáže rozjasnit den svému okolí. Jak si ale v množství informací najít ten správný směr, kterým se v péči o své zdraví vydat? A co u malých dětí, jak postupovat u nich, když se objeví první špička nového zoubku?

Všichni se už od malička učíme starat o své zuby, ale já sama ještě patřím do generace, kde byla nouze o znalosti a informace. Také jsem byla součástí výchovy "med do čaje, aby jí to chutnalo" a "ty dva zoubky drhnout nemusíme", což byl asi základ průšvihu, díky kterému se musím o zuby starat opravdu pečlivě. Ráda bych vás úvodem upozornila, že nejsem žádný odborník ani zubař. Přesto bych chtěla sepsat pár vět o tom, jak dnes vypadá péče o dutinu ústní v běžné domácnosti s dítětem, co k péči používáme a čím se řídíme my.

Co je tedy při čištění zubů nejdůležitější?

V dnešní době je velice jednoduché si najít informace o tom, jak správně o chrup, jak dospělý, tak dětský, pečovat. Potíž nastává v momentě, kdy vám každý zdroj doporučí, kromě správného způsobu, také jiný výrobek, jinou pastu a jiné doplňující pomůcky. Když se do toho navíc vloží váš zubař ještě s třetí verzí nejlepšího produktu, člověku se chce vyskočit z kůže. Tehdy přichází na řadu otázka, co je vlastně nejdůležitější?

Při používání klasického kartáčku je základem:

• Čistit malými, krouživými pohyby, s velice jemným, či dokonce žádným tlakem na zuby.
• Nejprve čistit vnější a vnitřní strany zubů (začíná se pod úhlem 45° na přechodu mezi zubem a dásní), posléze stejným způsobem vyčistit také "žvýkací plošky".
• Nezapomínat na jazyk, i ten je dobré na závěr vyčistit.
• Čistit minimálně 2x denně, ideálně po každém větším jídle.
• Kartáček měnit alespoň každé 3 měsíce, nejlépe ještě dříve.Tuto péči doplnit i péčí o mezizubní prostory, ať už nití, speciálními kartáčky, či ústní sprchou.

Praní špinavého prádla, to je nikdy nekončící boj. Zatím nikdo nevymyslel, jak nás téhle domácí práce ušetřit… Takže  můžeme jen udržovat naši pračku v chodu a vybírat nejúčinnější prací prostředky. Pojďte spolu s námi otestovat prací kapsle Persil!

V jedné gelové kapsli Persil Discs 4v1 získáte hned 4 benefity najednou. Nové prací kapsle se čtyřmi komorami a Deep Clean technologií kombinují čtyři klíčové vlastnosti, které zajistí perfektní výsledek praní. Spolehlivě odstraní i odolné skvrny, prádlo rozzáří, zajistí dlouhotrvající svěžest a zároveň pečují o textilní vlákna.  Tak jako jiné prací kapsle, i Persil Discs 4v1 vynikají snadným dávkováním. Stačí vložit jednu kapsli přímo do bubnu pračky. Praní může být ještě pohodlnější a výsledek ještě lepší, pokud zvolíte nového pomocníka od značky Persil.

Co testujeme

Persil Discs 4v1 jsou unikátní předdávkované gelové prací kapsle se čtyřmi komorami, které v sobě ukrývají čtyři funkce pro dokonale čisté prádlo. Složky obsažené v receptuře Deep Clean a umístěné do čtyř oddělených komor se smíchají až v průběhu pracího cyklu, což umožňuje ještě intenzivnější prací výkon díky zachované maximální účinnosti aktivních složek. 

1. Odstranění skvrn: vysoce optimalizovaný mix enzymů v první komoře zajistí odstranění i těch nejodolnějších skvrn
2. Zářivost barev: složky v další komoře rozzáří bílé a projasní barevné prádlo až o 50 %. 
3. Dlouhotrvající svěžest: třetí komora obsahuje látky, které přináší intenzivní vůni s dlouhotrvající svěžestí
4. Ochrana vláken oblečení: čtvrtá komora obsahuje pečující látky, které jemně působí na textilní vlákna, proto Persil Discs 4v1 dokáží o tkaniny skvěle pečovat

Pro všechny, kdo si přejí perfektní výsledek praní a nemají času nazbyt, jsou tyto moderní pomocníci ideálním řešením. Persil Discs 4v1 se prodávají v plastových boxech s dětskou pojistkou a s papírovou odnímatelnou etiketou. Obě části obalu jsou recyklovatelné, stačí je uložit do tříděného odpadu. 

V létě jsme byli s Vikym(4) na táboře. Spali jsme ve stanu, sprchovali se ve studený a koupali v potoce, kolem byly krásný louky a tak vůbec. Dětí tam byla hromada, běhali po loukách a lese, a jednou skupinka kluků přiběhla do jídelny a říkala něco o "Díře strachu". Měli zakázáno tam lízt. Ale už jen přiblížit se k ní bylo docela dobrodružství a vyžadovalo to jistou dávku odvahy. Dřív se tam prej prolejzalo. Jedna maminka dokonce povídala, že tam taky prolezla, čímž si vysloužila můj nehynoucí obdiv.

Objevila ji den před tím. Černej otvor, napůl zarostlej trávou. Stísněnej propustek pod kolejovým náspem. Na výšku má tak metr, na šířku 70, možná míň. Když tam nahlídnu, sevře mě úzkost. Dejchne na mě chlad a vlhko. Uvnitř je tma, je to tam celý slizký a pavučinovatý. Na konci je vidět hranatý okýnko výlezu. Děsivý místo. Představila jsem si, co by mě přinutilo tím prolízt.

Boj o život, to jediný mě napadlo. Kdyby za mnou bylo nebezpečí života, válečný konflikt třeba a cesta k záchraně by vedla tudy a na druhý straně vládnul mír a bezpečí, zvládla bych vypnout na chvilku mozek a vlízt tam. Jinak ne. Jinak je to spíš ztělesněním noční můry, uzounkej nízkej průlez, kam se člověk vejde leda po čtyřech, hluboko pod zemí v kolejovým náspu, dlouhej asi 80 metrů. Fuj. 

O pár dní později. Hra pro děti, po skupinkách. Jedním z úkolů je stopování medvěda, až k tunýlku. Dovnitř ale nikdo nemusí, medvěd je hned na kraji. Odpoledne mi Vikouš chce stopovačku ukázat a dojdeme k průlezu. Že prej by jsme mohli prolízt na druhou stranu. Zkusit to. "No...to asi ne...je to tam strašně malý. Mě se moc nechce. Nevejdu se tam. Je tam bláto." Spoustu výmluv, ale nechci nahlas vyslovit, že se bojím a přenést na něj svůj strach, protože Vikyho to nikterak přehnaně neděsí, chtěl by se odvážit, ale ne sám, chtěl by na rozdíl ode mne překonat svůj strach, ale je na to ještě malej, aby se pustil bez podpory do takovýho dobrodružství. Otáčíme se k odchodu a on se ještě jednou obrací do tmy. Ještě jeden záchvěv touhy překonat strach. V jeho hlase slyším slabou naléhavost. Je to šance posunout hranice. Něco získat. "Ale mohli bysme to zkusit..."