„Se svým synem chodím plavat od jeho šesti měsíců každý týden. Evidentně ho to v bazénu baví, každé úterý se těší. Užívá si pobyt v bazénu, ostatní děti a maminky, i milou instruktorku. Doufám, že se mi podaří vypěstovat mu lepší vztah k vodě, než jaký mám já.“

Umět plavat je v dnešní době standard. Pryč jsou ty časy našich babiček, kdy tomu tak nebylo a děti z vesnic bez rybníků plavat neuměly. Dnes je kurz plavání součástí povinné školní docházky a není divu. Je to zdravý sport, který mnohostranně rozvíjí tělesnou zdatnost, a také dovednost, jež může člověku zachránit život. Dokonce i na některých vysokých školách je plavání součástí přijímacího řízení nebo výuky. Je proto pochopitelné, že čím dál více rodičů se snaží podporovat dobrý vztah dětí k vodě od nejútlejšího věku. 

Začněte vaničkováním

Začít můžeme již od dvou měsíců věku dítěte vaničkováním. Podmínkou je dokonale zhojený pupík. Organizované lekce vaničkování mohou probíhat buď v dětském centru, nebo i u vás doma, protože některé instruktorky za svými klienty dojíždí. V lekci se naučíte s děťátkem zacházet ve vaně plné vody, součástí bývá i nácvik správné manipulace a někdy i masáž. Miminko se v klidném prostředí (lekce probíhají individuálně) seznamuje s pobytem ve vodě a začíná se nacvičovat též signál pro potápění. Nebojte se, u těch nejmenších se začíná jen jemným přeléváním hlavičky. Potopení obličeje přijde na řadu, až budete připraveni.

Maminka florentina v diskuzi o vaničkování píše: „Já myslím, že vaničkování je přínosné. Vaničkování totiž většinou není jen o plavání ve vodě, ale mělo by být i o povídání o vývoji a manipulačních technikách. Nám to velmi pomohlo, naučila jsem se správně mimi nosit v klubíčku a velmi rychle nám to pomohlo srovnat preferenci jedné strany. Takže pokud člověk má štěstí na kvalitního instruktora, rozhodně doporučuji. A v domácím prostředí odpadají negativa, které může plavání mít. Mimi je ve známém prostředí, nehrozí nakažení infekcí z vody, ani nastydnutí z přechodu ven po plavání.“

Také uživatelka lidiab má zkušenost: „K nám začala od minulého týdne domů chodit instruktorka. Říká, že se doma smí plavat, jakmile se zahojí pupíček. (…) Do bazénu doporučuje pak nejdříve od toho půlroku, kvůli chlóru. Já bych do bazénu možná šla ještě později. Byla u nás zatím pouze jednou a lekce jsou prý potřeba tak 4-5. Mezi tím sami ve vaně plaveme dvakrát týdně.“

Ahoj holky,dostala sem to 27.7.-31.7. A včera opět dostala a bylo 7.8. A s nim sem spala 21.7. Co si o tom myslíte?Můžu bejt těhotná nebo je v tom jiný problém?

    Už nějakou dobu jsme spokojenými majiteli židličky Mimzy LX, která se nám po testování v loňském roce tak zalíbila, že u nás nakonec zůstala natrvalo. O to víc jsem byla zvědavá na židličku Multiply 6in1, jestli je vzhledem k ceně opravdu o tolik lepší, než Mimzy. No a musím tedy dát za pravdu, že je. 🙂

Začněme ale základními informacemi: 

Tato jídelní židlička zajistí pohodlné a bezpečné stolování již od 6 měsíců věku - 27,3 kg. Multiply je unikátní výrobek nabízející dokonce 6 možností používání.
 Dlouhodobé využití - díky své univerzálnosti je Multiply určena pro děti od 6 - 72 měsíců.
 Univerzálnost - Multiply poslouží vašemu dítěti od jídelní židličky, přes sedák až po skvělý stoleček se židličkou pro hraní
 Praktická kráska - skvělý decentní design krásně zapadne do každé jídelny i kuchyně, zároveň však není na úkor toho nejdůležitějšího a tím je u jídelních židliček bezpečné používání, ale také snadné ovládání a údržba.
 klíčové vlastnosti:

• unikátní židlička nabízející 6 možností použiti: dětská židlička, tradiční židlička, sedák, přenosný sedák, židle pro batole a stolek na hraní se židličkou
• 5 pozic výškového nastavení
• kompaktní rozměry po složení
• samostatně stojí po složení
• velký pultík odnímatelný jednou rukou
• pultík je nastavitelný do 3 pozic a obsahuje i držák nápojů
• dodatečný pultík vhodný i do myčky
• chytrá možnost uskladnění pultíku na zadních nohách židličky
• 3 polohy sklonu zádové opěrky
• omyvatelné látky a vyjímatelná a pratelná měkká vložka
• 3 pozice nastavení výšky opěrky nohou
• nastavitelné pětibodové pásy
•  integrovaná kolečka v předních nohách

základní varianta 1 a 2

    Jak je znát z názvu, židličku můžete používat v šesti verzích. V základní verzi (1 a 2) není oproti židličce Mimzy LX znát skoro žádný rozdíl. Židlička Multiply je skladná, vyrobena z omyvatelných a pratelných materiálů. Dítě je v ní upevněno 5ti bodovými pásy. Zádová opěrka i opěrka nohou mají několik poloh, takže lze vše individuálně nastavit pro každé dítě, dle jeho věku, výšky a potřeb. Samotný sedák se dá nastavit do několika výškových poloh. Co mi přijde u židličky Multiply super je, že pult se nasazuje shora, takže židlička nemá takové nároky na prostor před pultem při manipulaci s ním. Je to sice drobnost, ale nejednou mi to usnadnilo práci i kvůli tomu, že se velmi snadno dá sejmout jednou rukou. Pult lze po jídle, stejně jako u Mimzy LX, následně bez problému upevnit na zadní nohy židle, aby nikde nepřekážel.

Neplodností je na celém světě postiženo minimálně 10 % párů, přičemž dalších 10 -  25 % párů je postiženo tzv. neplodností sekundární. O sekundární neplodnosti hovoříme v případě, kdy pár není schopen počít druhé a další dítě. Může za to často zhoršený zdravotní stav jednoho či obou partnerů, hormonální změny ovlivňující plodnost a v neposlední řadě i věk, který hraje v plodnosti ženy zásadní roli.

Na rozdíl od neplodnosti primární, kdy je absence početí absolutní i přes pravidelný nechráněný pohlavní styk po dobu delší než jeden rok, sekundární neplodnost se projevuje i přes to, že v minulosti již k početí završenému úspěšným porodem došlo. Sekundární neplodnost často u žen souvisí s věkem. Než se žena rozhodne pro druhé dítě, může uplynout několik let a nastanou problémy.  Se stárnutím vajíček ve vaječnících se totiž zhoršuje jejich kvalita, což znamená, že ve 35 letech jsou u ženy šance na otěhotnění výrazně nižší než v mladším věku.

„V praxi se také stává, že k sekundární neplodnosti dojde následkem prvního těhotenství. Po porodu může dojít k jizvení kolem vejcovodů, což posléze zapříčiňuje jejich neprůchodnost. Ke srůstům mohou vést i případné nitrobřišní a pánevní operace. A v neposlední řadě může sekundární neplodnost nastat vlivem endometriózy, děložních polypů nebo poruch ovulace,“ vyjmenovává MUDr. Štěpán Machač, Ph.D., IVF specialista z kliniky asistované reprodukce Reprofit Brno.

I sekundární neplodnost má řešení

Léčba sekundární neplodnosti se odvíjí od její příčiny. V případě, že se jedná o hormonální nerovnováhu, léčí se podáváním hormonálních preparátů. Při mechanickém uzávěru vejcovodů nebo problému v imunitě je možné přistoupit k umělému oplodnění.

„Žena je nejdříve klinicky a gynekologicky vyšetřena, muž se podrobí vyšetření spermiogramu. Tato metoda spočívá v odebrání pohlavních buněk jak mužských, tak ženských. V laboratoři je provedeno spojení vajíčka a spermií a oplodněné vajíčko je navráceno do těla ženy. Těhotenství pak probíhá úplně stejně, jako u ženy, která počala přirozenou cestou,“ doplňuje MUDr. Štěpán Machač.

Každoročně přibývá párů, které vlivem nejrůznějších faktorů nemohou počít potomka přirozenou cestou. Roli hraje zejména nezdravý životní styl, obezita, různá onemocnění a úrazy, ale i trend posledních let – odkládání rodičovství. Současná medicína tento stav reflektuje a jako jedno z preventivních řešení umožňuje i tzv. social freezing. Termín, který prozatím v češtině nemá svůj ekvivalent, znamená preventivní zmražení vlastních zdravých vajíček či spermií pro budoucí využití. Zatímco ve světě je social freezing běžnou praxí, mezi českou populací je zatím využíván minimálně.

Social freezing dává řadě žen i mužů šanci počít i v pozdějším věku geneticky vlastního potomka. V minulých letech se tato metoda doporučovala jako preventivní opatření především pacientům, kteří museli podstoupit například náročnou onkologickou léčbu, či lidem pracujícím v rizikovém prostředí, kde jim hrozilo radiační záření, nežádoucí účinek chemických látek apod.

„Vlivem evolučního vývoje a životního stylu však přibývá lidí, kterých se asistovaná reprodukce týká. V populaci se obecně snižuje kvalita zárodečných buněk, a tím výrazně klesají šance na početí dítěte přirozenou cestou. Pokud tedy žena či muž musí nebo chce odložit rodičovství, social freezing je smysluplným a zodpovědným krokem a řešením pro budoucí roli rodiče,“ říká MUDr. Štěpán Machač, vedoucí lékař kliniky asistované reprodukce IVF Clinic v Olomouci.

Trend starších matek

Životní styl současné generace se značně liší od životního stylu generací minulých. Většina mladých lidí staví na první místo v žebříčku svých priorit studium, budování kariéry, cestování a poznávání světa. Věk prvorodiček v ČR se tak dlouhodobě zvyšuje (průměrný věk prvorodiček v ČR je v současnosti 30 let), důsledkem čehož přibývá problémů s přirozeným početím. Statistiky ukazují, že plodnost žen po jejím 35. roce výrazně klesá a z tisícovky z nich se přirozenou cestou podaří otěhotnět pouze každé padesáté. Po 40. roce věku šance ženy na přirozené početí a porod zdravého dítěte klesají ještě víc.

Social freezing v tomto ohledu přináší především ženám značnou volnost. Nemusí se stresovat tikotem biologických hodin a podléhat tlaku okolí. V mladším věku, kdy je kvalita vajíček vyšší, si je mohou nechat zamrazit a uchovat pro budoucí využití. Až si za několik let vybudují kariéru, případně vytvoří rodinné zázemí, mohou využít potenciál mladších vajíček. Výhodou bezesporu je i to, že se daný proces neváže na partnera, vajíčka se uchovávají neoplodněná.

Puvodne jsem se nechtela pridavat, ale treba to nekomu nekdy pomuze, ja bych asi v zacatcich byla rada, za kazdy clanek.

Nastoupila jsem 8.5. do porodnice na planovany cisarsky rez 9.5. uz z toho jsem mela strach, bala jsem se, ze se nerozjede laktace jak by mela. 9.5. rano me prevezli na sal a v 8:56 se narodila ma Zoey. Byla to streda. Odpoledne, kdyz uz manzel odjel a dceru dovezli z myti a mereni a vazeni a ja byla asi po 20. sprse, zkusily jsme ji se sestrou prilozit. Prisala se krasne, jen ji chudince nic neteklo. Jestli vykapalo trochu mleziva, ale vic ani tuk. Na noc mi ji jeste sebrali, ze se mam vyspat, dostala jsem prasky na bolest. V pet hodin rano me detska sestra budila slovy "Tak vam ji vezu, v noci dostala prikrm, byla hladova" a uz jsem se hroutila. Zkusily jsme ji se sestrou opet prilozit, tahala, ale nic moc nemela, cely den jsem ji mela u sebe a "kojila" kazdych asi 20 minut, byla jsem uplne hotova, ale nastesti uz jsem pak u sveho kojeni byla sama a mohla jsem si vse usporadat podle sebe, nejsem totiz clovek, ktery by byl stastny, ze nad nim nekdo stoji a stipe ho do bradavky, aby ji male mohl vrazit do pusy. Kazdopadne technika kojeni byla na prd a po ctvrtku jsem mela do krve obe bradavky, malou si opet vzaly sestry na noc k sobe. Vecer jsem si rekla, ze tomu pomuzu, nandala jsem kojici podprdu a prsnovlozky a doufala, ze to nejak na prsa zapusobi. V patek rano ze me byla Pamela, prsa se nalila a kdyz mi prinesli malou, tryskalo to do vsech stran, nicmene technika byla fakt na prd, respektive prikladani, nechavala jsem ji totiz, aby mi bradavku nacucla do pusinky, takze jsme z porodnice v nedeli odchazeli domu s pribiranim, ale ja si nesla opravdu krvave rany. Bohuzel se to vubec nelepsilo, bylo to horsi, po par dnech jsem mela kazdou bradavku do pulky rozdrasanou do masa, desila jsem se chvile, kdy se mala vzbudi taky proto, ze mala vydrzela na prsu i 3 hodiny. Prsa jsem mazala vsim, co slo, vetrala jsem je, osetrovala po kazdem kojeni a prisel prvni zanet, naskocily mi 40° horecky, srazela jsem to, jak se dalo, manzel byl v tu dobu uzasny, o malou se staral a nosil mi ji jen na kojeni, byla jsem furt ve sprse, abych vse vymackala, ale nakonec jsem jela na pohotovost, dostala jsem antibiotika a horecka alespon trosku ustoupila, po trech dnech bylo po zanetu. Bradavky ale vypadaly stale stejne a to uz male bylo 5 tydnu. Sli jsme na kontrolu k detske doktorce a zjistili, ze mala nabrala za 14 dni skoro 700 g, lekarka se divila, ze tak hodne, tak jsem ji vylicila nase kojeni, ze trva kazde cca 3 hodiny a ukazala jsem ji svoje bradavky. Byla radikalni, doporucila mi dudlik a po 30 minutach odstavit alespon do doby, nez se bradavky nezaceli. V tu dobu uz jsem si mysla, ze to vzdam. Dudliku jsem se branila zuby nehty, ale nakonec jsme ho koupili. Malou jsem opravdu zacla kojit kratsi dobu, nedodrzovala jsem to presne, nechala jsem ji az se sama odpoji a dala jsem ji dudlik, bylo to v rozmezi 30-60 minut. Bradavky jsem mazala purelanem, omyvala a starala se, ale prisel druhy zanet a zrovna v dobe, kdy byl manzel na sluzebce na 14 dni, povolala jsem moji mamku a zacla jsem opet jen kojit a ve sprse vymackavat, povedlo se mi to rozehnat driv nez nastoupily horecky asi za 2 dny. Bezbolestne kojeni si uzivam od 10. tydne po porodu. Obe jsme klidnejsi, mala skoro vubec neplace a v noci uz se nebudi. Dudlik ma stale, ale ma ho na usnuti nebo pri spatne nalade, jinak ho plive. Kojeni nam neznicil. 9.8. budou Zoey 3 mesice a kojime jako o zavod, ale uz ma silu, takze je napapana cca za 15 minut, pak prso plive a uz nechce.  Nejvice mi pomohlo se sverit detske doktorce, uz jsem byla vazne zoufala a myslela jsem, ze jestli to tak pujde dal, kojit uz nebudu, nechtela jsem. Hormony hrozne pracovaly. Mela jsem i laktacni poradkyni z mamily, poradila mi s technikou a pomohla nam s polohou v leze, ta nam proste nejde. Jen me mrzi, ze nemuzu kojit jen tak nekde, mleko mi pri kojeni tece i z druheho prsa a vytece treba i 100 ml, takze to ty vlozky proste nepoberou, tak musim vzdy mit v aute zasobu plen a musim sebe i malou obkladat plenama, jinak jsme obe uplne mokre. Chce to opravdu vydrzet, ale stanovit si zasady, znicena matka, ktera neni dite schopna udrzet, protoze nespi a jen koji je k nicemu. Kojeni je velice dulezite, ale je potreba pohoda, ja se rozhodla, ze chci kojit a udelam pro to vse, jen musim byt v psychicke pohode, abych stres neprenasela na Zoey a to se nam povedlo.

Pres den pije po cca po 2-4 hodinach, zalezi na pocasi a v noci se bud vzbudi jednou nebo vubec. 

Porodni vaha byla 3000g a ted ma 5700g, takze hlady urcite netrpi. Je to takovy hodny, klidny (ted uz) andilek. Driv byvala hrozny vtekloun. 

Nejvice mi na bradavky pomohl purelan, prsnovlozky pouzivam od Johnsons baby, protoze jsou vytvarovane a mazu a menim je po kazdem kojeni.

„Syn je narozený v březnu, ale už teď vím, že odklad povinné školní docházky dáme. Má vývojovou dysfázii, problémy s pozorností a navíc je to taková křehká dobrá dušička. Ve škole mi řekli, že k odkladu potřebují doporučení od dětské lékařky a jedno další doporučení od nějakého odborníka - psychologa, z pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně-pedagogického centra.”

Hurá, máte doma školkáčka nebo prvňáčka! V průběhu školní docházky se však můžete dostat do situace, kdy budete muset řešit nějaký problém ve výuce a právě pedagogicko-psychologická poradna vám může pomoci. Odborníci, kteří zde pracují se zaměřují na různé oblasti a je dobré vědět, s čím se na ně můžete obrátit.

Pedagogicko psychologická poradna je školské poradenské zařízení, které poskytuje svoje služby dětem od tří let, jejich rodičům, ale také pedagogům. Klientem se tedy může stát dítě ve školce, na základní, ale i střední škole. Těchto poraden je spousta po celé republice a je tedy snadné najít tu nejbližší pro vás i vaše dítě. Jejich seznam naleznete v podobě interaktivní mapy na webové stránce MŠMT ČR. V poradně se setkáte s psychologem, speciálním pedagogem a sociální pracovnicí. V případě potřeby se problémy řeší i s dalšími odborníky, zejména lékaři.

„Mám tří a půl letého syna a byla jsem v pedagogicko-psychologické poradně. Bylo to na moji žádost, protože se počůrával ve školce, vztekal se a celkově tam měl problémy s adaptací. Zavolala jsem tam a paní psycholožka navrhla, abych nejprve přišla já sama. Povídaly jsme si asi hodinu a ona řekla, že si myslí, že není nutné, aby přišel i syn. Navrhla, že je případně možné, aby se ona přišla podívat do školky, aby viděla jak se tam chová v kolektivu dětí atd. Nakonec jsme se shodly, že to není nutné, že je syn v pořádku. Měla jsem zbytečné obavy, ale jsem ráda, že jsem si tam zašla a můžu být v klidu.”

Jak probíhá vyšetření?

Samotného vyšetření se není třeba bát. Pokud proběhne v rámci jednoho dne, počítejte, že může trvat déle jak 2,5 hodiny. Pokud je dítě nezletilé, je nutný doprovod zákonného zástupce. Na začátku si psycholog nebo speciální pedagog zjistí podrobnou anamnézu dítěte, tedy třeba to, jak proběhlo těhotenství a porod dítěte, na zdravotní stav členů rodiny, vztahy v rodině a jiné. Poté následuje samotné vyšetření, zpravidla bez přítomnosti rodiče.

           O svém porodu jsem článek už psala. Několik dní a možná i týdnů mám neustále myšlenky a chuť napsat si to ještě jednou. Ani ne tak článek o porodu, ale "po porodu" . A proč teď ? Protože až teď, po třech letech, to dokážu všechno říct nahlas. A taky proto, že trauma z prožitého porodu je diagnoza.

          Po narození Bety a mém probuzení z narkózy jsem byla neskutečně euforická, že porod skončil a obě žijeme. Podle papírku s informacemi o miminku, který ležel na stolku. Když mi pak místo dítěte přinesli ty šílené informace, ta euforie se zřejmě změnila až v patologický strach. Nejen z prognózy hrozící demence dítěte, ale i strach o její další existenci. Když se pak přidal ještě koktejl hormonů, který je po porodu naprosto normální téměř u každé z nás, vytvořil se bludný kruh, ze kterého jsem se neuměla dostat.

            Poprvé jsem Bety viděla na obrázku v telefonu, který pořídila paní doktorka a snažila se mě rozveselit, jak díky těm hadičkám,  co jí trčí z hlavičky, vypadá jako ufonek. Ufonek ??? Jak prosím ? Tohle totálně vyčerpané, zmordované dítě, s křivě pootevřenou pusinkou a se vším zaťatým v křeči, že je legrační ufonek ? Pamatuju si, jak jsem si tu lékařku prohlížela a přemýšlela, která z nás je blázen mimo realitu. Pár hodin jsem to zpracovávala. Pak přišel manžel a moje mamka. Snažila jsem se zapudit žárlivost, že oni dva už ji viděli a já ještě ne. A máme tady dalších několik fotek. Bylo to strašné. To miminko se mi vůbec nelíbilo. Připadala mi strašně cizí, jiná než jsem čekala. Když muž a mamka s dojetím líčili, jak je nádherná, měla jsem pocit, jak kdyby se pode mnou točila postel a s ní celý okolní svět. Oba pak odešli. Přemýšlela jsem nad těmi obrázky dlouho. Tak dlouho, až jsem to ve svém psychickém problému rozklíčovala. Byla jsem přesvědčena o tom, že moje miminko ten porod nepřežilo a oni mi teď rychle strčili nějaké dítě, které jim tam zbylo. " Ahá, tak to se vám hodí. Zbavíte se odloženého dítěte a ještě si perfektně zakryjete záda." myslela jsem si. Celou noc jsem pak přemýšlela, co vlastně bude dál....Ráno pak přišel pan doktor Velemínský, který na přivolání vytáhl Bety z mého nešťastného břicha. Teď jsem ho však poprvé slyšela mluvit. Jeho hlas byl tak milý, vlídný a klidný. Hlas, který okamžitě léčí. Drželi jsme se za ruku a já z něj vysávala ten klid, tu pohodu a jistotu. To mě nakoplo k tomu, že jsem přelezla tu nekonečně dlouhou dobu, přemohla ten strach a šla se podívat na své dítě. Seznámit se tváří v tvář. Vešla jsem do místnosti s několika inkubátory zahalených dekami. Jeden z nich sestra odkryla a já ji poprvé uviděla. Konsternovaně jsem stála a nemohla uvěřit, na jak nádherné dítě se dívám. Tekly mi takové ty veliké slzy, co se rychle kutálí a pořád jsem si četla její jméno napsané fixou na skle. Najednou jsem viděla, že má moje oči a pusu po tátovi. Pak jsem se posadila do křesla a dali mi jí do náručí. Přitiskla jsem si to její teplé nahé tělo  na hrudník a cítila jsem, jak nám oběma tluče srdce. " Jsem tvoje máma a už se ti nic nemůže stát." pošeptala jsem ji do ucha.     

           Když jsem přišly domů z porodnice, dostala jsem i přes tu žalostně malou produkci mléka šílený zánět prsu. Horečky překročily 40°. Ležela jsem v posteli a dívala se na lustr, jak z něj kape pot. Nevím, co bylo se starším Jiříkem a nevím, co bylo s Alžbětou. Zřejmě celou dobu spala vedle mě, protože jsem nedovolila nikomu, aby na ni sáhl. Odmítala jsem jakýkoliv přesun do nemocnice, protože by mi ji určitě vzali. Takže manžel vytelefonoval a vyzvedl antibiotika, které byly tak silné, že sice rychle pomohly, ale kojení bylo u konce. Ani kapka. Za pár dní bylo po šestinedělí a já se začala pomalu ze všeho škrábat. Chtěla jsem na všechno zapomenout. Jenže bohužel. Při každém objetí toho mimina a pak už i roční a dvouleté Alžběty, se mi tohle všechno vybavilo. Přetransformované ve strach z osudu.. Bála jsem se, že se osud pro ní vrátí a už to dobře nedopadne. Da roky a kousek jsem každý večer v koupelně brečela. Pak už jsem si uvědomovala, že asi budu potřebovat pomoc. Až jsem se jeden večer rozbrečela v posteli a všechno řekla manželovi. Že se každý den bojím, že mi zemře. Říct to nahlas byla polovina terapie. Strašně se mi ulevilo. Strašně.... Pak jsem to zvládla říct ještě mamce a ségře, kamarádce... pokaždé jak kdyby ze mě kousek téhle nemocné mysli odešel.                        Dnes jsou Alžbětě tři, je pořád nádherná, macatá a veselá, já chodím do práce a život krásně plyne, svět se točí rychleji a já vím, že z tohoto bludného kruhu jsem konečně venku. Když jsem před pár dny sloužila sobotu na gynekologické jipce, zpoza plenty jsem najednou uslyšela ten hlas. Hlas, který jsem měla živě v hlavě. Ano. Doktor Velemínský, dnes již ve své nové funkci primáře. Můj, vlastně náš, zachránce.....Děkuji navždy! 

Je doba dovolených, tak sdílím pro inspiraci, kam rozhodně doporučujeme se vydat - ostrov Pašman. V článku najdete taky link na video z naší dovolené😉.

Doufám, že se třeba necháte inspirovat❤️. Krásné léto!

Kvasinková infekce nebo-li vaginální mykóza je častou nemocí, kterou za život onemocní až 75 % žen a méně častěji se může objevit také u mužů. Dochází k ní při přemnožení mikroorganismů v normálním vaginálním prostředí, které je pro každou ženu běžné.

V létě je její výskyt vlivem horka, ale i mokrých plavek, nejčastější. Naštěstí existuje několik možností, jak s ní rychle zatočit a dál si užívat léta, i několik pravidel, jak jí nedat šanci zaútočit. 

Jak poznáte, že trpíte kvasinkami?

Kvasinková infekce se k vám nejprve přihlásí náhlým svěděním v oblasti rodidel, a to uvnitř i zvenku. Svědění se hodinu od hodiny zvětšuje a bývá velmi nepříjemné. Pokud si však budete rozkrok drbat a třít anebo se ve sprše přímo snažit místo i rukou najít a podrbat, nákazu si jen rozšíříte a rozdráždíte. Svědění bude úpornější a následná léčba zdlouhavější.

Rodila navíc začínají být nateklá, prokrvená, můžete začít cítit i pálení při močení a bolest v podbřišku. Pokud se vůbec odhodláte k sexu, bude pak bolestivý. V poslední fázi se pak přidá pro kvasinkovou infekci zcela typický bílý výtok, který je v největší fázi infekce hrudkovitý a usazuje se v zadní části pochvy.

Jak jsem ke kvasinkám přišla?

Deset let jsem se svým mužem, z toho sedm let jsme manželé. Přibližně stejnou dobu od svatby jsme se pokoušeli zplodit miminko, marně. Už od jako malá holka jsem u nás ve vesnici chodila hlídat děti a nikdy by mě nenapadlo, že otěhotnět bude takový problém. Vyzkoušeli jsme všechno možné od babskych rad až po odbornou pomoc v centru asistované reprodukce. Nějaké příčiny, proč se nedaří jsou známé, ale žádná z nich není tak fatální aby se to nepovedlo. 

Po x pokusech jsme se rozhodli pro adopci, oba jsme toho názoru, že pomoc je to vzájemná a lásky máme na rozdávání. Od první návštěvy na sociálce, kam jsme si šli podat žádost uběhlo 11 měsíců a drželi jsme v ruce papír o zařazení do evidence možnosti stát se osvojiteli, ale rovnou nám řekli, že čekací doba může být i několik let. Takže když po pěti měsících zazvonil kouzelný telefon, byla jsem v šoku, a

e krásném. Vůbec jsme neváhali, po seznámeni se spisem jsem dostala kontakt na pěstounku a hned jsem domlouvala schůzku. Malého jsme viděli už asi po třech dnech a okamžitě jsme se zamilovali. Jenže byrokracie je mocná a trvalo dlouhé tři měsíce než jsme si ho konečně mohli odvézt domů. Teď je tady s námi necelé tři týdny, pomalu si na sebe zvykáme ale milovat ho nikdy nepřestaneme. Není to lehké a on to má ještě mnohem těžší než my, v novém prostředí. My si zvykáme pouze na jeho potřeby a zvyky, ale on má změnu úplně ve všem. 

Uz na mě ten náš osmi měsíční zázrak pokřikuje z postýlky tak se mu jdu věnovat, než to nebude jen přátelské volání 🙂 

Jistě to znáte - sedíte s dětmi u vody, v oblíbené hospůdce, děláte si piknik na louce a vlastně nestíháte nic moc jiného, než se okolo sebe stále ohánět rukou a odhánět nezvané hmyzáky od svých potomků, aby chudáci nevypadali jako jeden velký štípanec. Pojďte se společně s námi podívat, jaké máte možnosti prevence a když už vašeho drobečka něco štípne, jak docílit toho, aby se pupínek brzy zahojil. 

Komáři a ti ostatní

O tom, že by vás v létě obtěžoval jeden druh hmyzu si většinou můžete nechat jen zdát. Možností, co všechno může vaší drobotinu poštípat je opravdu hodně. Zaměříme se na ty nejčastější.

• Komáři

Komáří kousnutí patří v létě k těm vůbec nejčastějším. S komárem se totiž setkáte téměř všude. V místě vpichu vám komár většinou zanechá několik milimetrů velký pupínek, který svědí. To zapříčiňují bílkoviny a enzymy, které komáří sliny obsahují a které pro nás mají následný svědivý a dráždivý efekt. 

• Ovád

Až jednoho dne TO přišlo!

Já a PEPCO

Když jsem čekala svoje první miminko, zcela náhodou jsem zabloudila do jedné z brněnských prodejen PEPCO. Zrovna jsme zařizovali pokojíček pro naši princeznu a v záplavě bytových doplňků jsem byla klidně ochotná utonout. Když jsem pak po vstupu do prodejny zjistila, že dekorace jsou jen třešničkou na dortu s korpusem z hraček a polevou z dětského oblečení, můj manžel mě musel z prodejny dostávat násilím. A ty ceny!!! No, asi Vám nemusím dvakrát říkat, že to byla láska na první pohled! Od toho dne jsem tam byla vařená- pečená. A pak mi otevřeli prodejnu přímo naproti domu! No to byla rána pod pas, jelikož jsem tam MUSELA vklouznout pokaždé, když jsem šla okolo, a když už nic jiného, koupit aspoň pytlíky na bobky. Tak prostě, když musíš, tak musíš.

Já a ambasadorka

Nebude proto asi pro nikoho překvapením, že když se objevila na Koníku možnost dělat ambasadorku pro PEPCO, ani vteřinu jsem neváhala. Dokonce přišla v momentě, kdy jsem pociťovala šílenou potřebu se nějakým způsobem realizovat, jelikož s mlékem mi pomalu odplouvaly i mozkové buňky. :D Vždy jsem byla akční (někdo by řekl až přemotivovaná), měla jsem ráda kolem sebe lidi, ruch, a měla jsem šílenou potřebu “něco dělat”. S příchodem dětí se sice nic z toho nezměnilo, ale tak nějak k tomu nebyl prostor.

Nevím, kolik z vás věří v to, že si vše do života jsme schopni přitáhnout, ale já rozhodně. Jak jinak bych si měla vysvětlit fakt, že tato nabídka přišla v čase, kdy jsem denně sledovala novinky na Koníku, jestli se tam náhodou něco pro mě neobjeví? A najednou… tamtadadá!!! Dnešním dnem počínaje už nejsem jenom maminka, která brouzdá po Modrém koníku a hledá inspiraci a rady. Ode dneška jsem #ambasadorka. A že jsem to vzala vážně! Chci reprezentovat a nedělat ostudu, proto jsem se rozhodla dokonce i pro zvelebení svých vědomostí z českého jazyka a tak mám vždy u sebe moji, pro teď, dobrou kamarádku mluvnici českého jazyka. :D

Často se v ambulanci i na sociálních sítích setkávám s názorem, že těhotenské vitamíny způsobují vyšší hmotnost miminka i výraznější přibírání na váze u maminky. Tyto výroky nejsou nijak podložené žádnou studií a ani se nezakládají na žádných faktech a ani selském rozumu. Dítě vyživíme tuky, cukry, bílkovinami, ale ne kyselinou listovou a vitamíny. Je to podobné jako tvrdit, že budeme mít velké dítě, protože jíme hodně salátů.

Oproti tomu jsou studie, které jasně potvrzují přínos užívání kyseliny listové a dalších látek obsažených v těhotenských vitamínech.

V mém soukromém dotazníku, ve kterém odpovídalo 307 maminek nebyl žádný znatelný nárůst váhy novorozenců u maminek, které vitamíny užívaly. Ano. Není to žádný výsledek do studie, ale rozhodně nám říká víc než : ,,kamarádka mojí kamarádky říkala, že….´´

Podívejme se, jak maminky přibíraly na váze. Na tomto grafu jsou výsledky u maminek, které těhotenské vitamíny užívaly:

A tady maminky, které vitamíny neužívaly...výsledky opravdu téměř identické...

Co se týče porodní váhy miminek, tak zde můžeme vidět váhy miminek maminek užívajících těhotenské vitamíny:

Téma, pro spousty lidí neznámé, tabu nebo dokonce zavrhované. Řeč je o duševním zdraví, tedy o tom, jak se člověk cítí, jakou má náladu, jak si udržuje pozitivní mysl a celkově jak prožívá každičký den.

Duševní zdraví je velmi často odsuzované a to z toho důvodu, že je tabuizované přiznat si, že se necítíme dobře. Co je nutné si uvědomit, je v pořádku mít špatný den, je v pořádku, když se vám do ničeho nechce a máte špatnou náladu a je v pořádku se s tím někomu svěřit a mluvit o tom. Mluvit o tom je přesně to, co toto téma potřebuje. V poslední době se dokonce celkem rozmohlo a lidé si pomalu uvědomují jeho cenu. Také je odsuzování kvůli předsudkům a komentářům od okolí: ,,Přece nejsem žádný blázen!”

Definice duševního zdraví?

Není. Každý si na tom najděte to své, co to pro vás znamená. ,Pro mě je to schopnost adaptace těla a mysli na vnější podmínky a přitom si zachovat chladnou hlavu, pozitivní smýšlení a radost ze života.

• Nemám na sebe čas.
• Někdy mám den, kdy nevylezu z postele.
• Jím pozdě večer u televize a zapíjím to vínem.
• Místo svého odpočinku brouzdám po sociálních sítích a řeším pracovní e-maily.
• Nechodím do přírody.

Poznáváte se? Pojďme si tedy ujasnit v několika bodech, jak o to své duševní zdraví pečovat a udržovat ho v co nejlepší kondici. Tím pádem i zlepšit každý den a cítit se co nejlépe je to jen možné!

Prázdniny, sluníčko, zmrzlina a hlavně výlety a dovolená. To všechno je charakteristické pro léto. Ať už se chystáte s dětmi k moři, nebo babičce, možná si lámete hlava nad tím, jak efektivně zabavit děti nejen během dlouhé cesty, ale i celého pobytu. Máme pro vás tipy, které vám s tím pomohou.

Děti jsou plné energie, jsou zvědavé a mají rády zábavné hry. Zato vy byste si možná občas rádi oddechli a dopřáli si trochu klidu. Pokud se zrovna necítíte na to stále odpovídat na všetečné dotazy vašich nejmenších, hodit se vám budou hry, které je zabaví na dlouhou dobu a zároveň rozvinou jejich znalosti, logické myšlení a potrénují paměť a pozornost.

1. Zábava na cesty

Jedete na dovolenou nebo výlet? Cesta je dlouhá a vám už došly písničky, básničky a říkanky nebo máte pocit, že další opakování už opravdu nezvládnete? Máme pro vás tip: Chytré vějíře od Albi. Jsou to kartičky se 100 otázkami a správnými odpověďmi, které zabaví děti od 3 do 7 let. Cílem je odpovědět na obrázková zadání, která jsou členěna do různých tematických okruhů dle barev. Pokud to dítě zvládne, může se trénovat i samo. Šikovný rodič může napasovat otázky z kartiček na to, co je zrovna vidět z auta nebo vlaku, čímž vám celý balíček vydrží ještě déle.

2. Prázdniny u babičky

Ty jsou fajn. Každý z nás na to vzpomíná rád. Dle typu babičky se do našich životů vkrádal různě vysoký stupeň anarchie, jako například víc než jedna zmrzka denně ☺ Když omrzí člobrdo, karty i pexeso, můžou pomoct  Hádanky na cesty. Existuje hned několik verzí dle věku vaší ratolesti. Součástí balíčku je 42 interaktivních karet, na kterých mají děti za úkol plnit různé úkoly. Na karty se píše mazacím fixem, což je naprosto skvělé – vše napsané lze smazat a plnit úkoly opakovaně. Pokud na to mají prarodiče sílu, mohou trvanlivost jednotlivých kartiček prodlužovat doplňujícími dotazy a úkoly, které lze plnit např. vedle na papír.

V posledních letech se látkové pleny dostávají opět do popředí zájmu. Mnoha maminkami jsou považovány za přijatelnější variantu pro děťátko. Musím se přiznat, že i já z nich jsem nadšena. Dnes už kromě klasických čtvercových látkových plen existují i látkové pleny podobné těm jednorázovým.  Co však stále tvrdí naše maminky a babičky a mnoho maminek to od „látkování“ miminka odradí, je péče o tyto pleny. Stále ještě kolují zvěsti o náročném praní a údržbě. Opak je ale pravdou.

Praní a údržba látkových plen už opravdu nepředstavuje nic složitého a časově náročného. Základem je skladování plen, použitou počůranou plenku stačí uložit do kýble s víkem rovnou, pokakanou plenku pak opláchněte, případně potřete žlučovým mýdlem a uložte do kýble. Jde o tzv. skladování na sucho. Tato metoda skladování je oblíbená nejvíce.

Volit ještě můžete tzv. skladování plenek na mokro, jako jedna z maminek ve fóru, která ještě přidává svůj pohled na údržbu plenek:

„Nie, ja ich skladujem namočené vo vaničke. Ešte sa mi nestalo že by mi smrdela voda. Ak áno, tak by som ju vymenila za čistú a periem no tak raz za 2 za 3 dni. Podľa toho, ako mám času a či ma to štve, že ich mám tolko namočené. Inak práčku točím každý deň aj 2x, ale pripadá mi to zbytočne, že by som plienky prala každý deň. Keď sa môžu pekne odmočiť. Treba drhnúť plienku, aj ja som si to myslela, ale nieje to až taká veda so sprchou prepláchať, keď je zalepkane hovienko a potom troška vymydliť žlčovým mydlom. Mne to nezaberá nejak času, ani mi to nepridáva extra prácu. Ja to robím pre malú, lebo máme problémi tak tá chvíľka ma nezabije.“

Když je kýbl plný, přesunete vše do pračky, přidáte prací prostředek a vyperete. Bohatě stačí na 60°C, všechny druhy plen. Z hygienických důvodů je to naprosto postačující. Další dobrá zpráva je, že se určitě nemusí žehlit, i když některé maminky žehlí v šestinedělí.

Ptáte-li se v čem prát a na přesný postup,  dostanete mnoho odpovědí a všechny budou správné. Lze použít klasické prací prostředky, ekologické i doma vyrobené prací prostředky tzv. mýdlový sliz. Tady ale pozor, někteří tvrdí, že zanáší pračku a není vhodný na fleese, vlastní zkušenost ale nemám. Určitě si také pořiďte žlučové mýdlo, to uplatníte vždy a zbaví vás každé skvrny.

Ahoj maminky,

něco končí a něco začíná. PEPCO, vaše oblíbená značka, naskakuje na vlnu s novou energickou Ambasadorkou Katarínou https://www.modrykonik.cz/blog/tratatundra/ a máme moc velkou radost, že vám ji můžeme představit.

Po 3 letech přichází čas na změnu a proto máme radost ze svěží novinky a těšíme se na zbrusu nové nápady a soutěže. Věříme, že se vám tato změna bude také líbit a že se necháte inspirovat. Skupinka zůstává stejná, a pokud ještě nejste jejími členkami, tak se přidejte, aby vám neunikly žádné nové informace.

Katko, držíme ti palce a přejeme hodně štěstí.

P.S.: Kamila koníka neopouští, nebojte. Bude tu i nadále na svém profilu a užívat si koníka jako každá jiná maminka. Svůj úkol zvládla krásně a jsme rádi, že jsme ji měli v týmu. Kami, máme tě moc rádi.

Milé maminky, ahoj,

máme moc velkou radost, protože již známe Ambasadorku Stérimar a můžeme vám představit Kristýnu https://www.modrykonik.cz/blog/kristinandbaby/?....

Je to maminka dvouleťáka Matýska a manželka milujícího muže.

Na koníku vás bude informovat o značce Stérimar a výhodách jejího užívání pro malé i velké. Období alergie je stále v plném proudu, čeká nás období rýmy, děti nastoupí do školky a školy... Nosy budou středem zájmu. S Kristýnou a Stérimarem se dostane nosům a nosíkům té správné péče a o jejich hygienu bude postaráno. Přidejte se proto do její skupinky, ve které můžete o produkty Stérimar soutěžit a dozvědět se také informace, se kterými budete připraveny na nosní nepříjemnosti.

Kristýnko, přejeme hodně štěstí a ať se ti daří.

Petra

"Máme takový problém. Naše malá (8 měsíců) se začala po přetáčení tak divně kroutit. Nejdříve jsem to přičítala tomu, že se vzteká a něco se jí nelíbí. Začala to ale dělat častěji a častěji a začala u toho tak divně řvát. Není to pláč, ale řev a sténání. Doktor nás dokonce poslal do nemocnice, odkud nás propustili s tím, že se nejspíš jedná o masturbaci. Nemáte s tím některá zkušenost? Kdy se to zlepší?"

Masturbace se u malých dětí vyskytuje poměrně často a nejedná se o projev žádného onemocnění. Největším úskalím pro rodiče je, aby poznali, že se jedná skutečně o masturbaci. Projevy jsou často zaměňovány s epileptickými záchvaty a děti jsou podrobovány složitému vyšetření. Zbytečně. Víte, jak se pozná dětská masturbace a co dělat, když masturbuje předškolák nebo dítě školního věku?

Kdy se může masturbace poprvé projevit

První masturbační projevy můžete zaregistrovat v kojeneckém období, a dokonce jsou vidět v ojedinělých případech také u plodu na ultrazvuku. Masturbace je přirozený a normální projev lidského sexuálního chování. Nejvíce se projevy vyskytují kolem 4. roku (častěji u dívek) a od 7. roku života dochází k jejich ústupu. Další se projeví v pubertě. Ranné známky sexuality jsou zcela normální. Větší potíž představuje jejich chybná diagnostika.

MASTURBACE BATOLAT

Diagnostika dětské masturbace

Je to už přes 3 roky, co jsme vám představili moc šikovnou, hodnou a lidskou Ambasadorku oblíbené značky PEPCO. Za ty roky vám ukázala mnoho inspirací na zútulnění domova, dětských pokojů, dala vám nápady na výhodné nákupy dětského oblečení a dárků. Rozdávala srdíčka a radost.

Taková byla Kami https://www.modrykonik.cz/blog/kami1984/, Ambasadorka PEPCO, se kterou se teď loučíme. PEPCO ovšem na koníku zůstává a bude tu pro vás nadále. A taky s novou Ambasadorkou... Více vám neprozradím, čekejte na zítra.

Kami, měj se moc hezky a za celého koníka přeju hodně zdraví a štěstí v dalším životě.

Petra

Jsou to 3roky, co jsem se dozvěděla, že jsem byla vybrána jako ambasadorka společnosti PEPCO a taky to je 33 měsíců, po kterých jsem jí byla.

Dneska se loučím a naposledy je pod profilem "nálepka" ambasodorka.

Dovolte mi, abych se s Vámi právě jako ambasadorka pro společnost PEPCO rozloučila.

Chtěla bych poděkovat Vivimu a Petře, kteří se o nás starají a jsou prodlouženou rukou Modrého koníku. Velké děkuji také putuje do společnosti PEPCO, že mi tu možnost dali a mohla jsem je zde reprezentovat, jmenovitě pak Nikoletě, díky které jsem měla možnost strávit krásný čas s Vámi a zažít i osobně spoustu nádherných momentů, které se jen tak nepoštěstí...

Největší děkuji však patří vám... Bez vás bych si tu mohla psát, vkládat ale s jakým smyslem. Myslím si, že se mi za tu dobu podařilo důstojně reprezentovat jméno společnosti PEPCO a svou práci jsem dělala tak, že nyní dveře za sebou s klidem zavírám..

PEPCO však na Modrém koníku nekončí, právě naopak. Již zítra, 01.08. nastoupí nová ambasadorka, která jistě přinese nové kreativní nápady, soutěže, kvalitní fotky a celkově nový vítr 🙂 Za sebe jí přeji hodně úspěchů a krásná čísla.

Ráda bych v první řadě poděkovala Modrému koníku za možnost testování produktů Pampers pants a splashers. Když mi přišla zpráva že jste nás vybrali byla jsem nadšená že můžu vyzkoušet zase něco nového používali jsme od narození Pampers premium care nebo Pampers active.

Pampers patří k těm nejznámějším a pro mě je to sázka na jistotu, taková osvědčená klasika.

Jako první bych ráda zhodnotila plenky pants které jsme otestovali více.


Pampers Premium Care Pants

Vzhled plenek je podobný jako u všech pampers ,zelenobíla barva , obrázek, plenka vypadá jako kalhotky jsou velmi pružné. Velmi mile mne překvapilo že plenky mají indikátor vlhkosti (proužek počurané pleny) což mněli plenky 1-2 je to velká pomoc. Po prvním vybalení pleny člověk pozná jak patří plena vzadu ma proužek který slouží na zalepení pleny a následné vyhození, takže když dítě přebalujete stačí jen natáhnout plenu což jde velmi snadno i když se neposedné dítě otáčí na bříško 😃 vy jen natáhnete a když leží na bříšku už jen doupravíte plenku aby seděla na zádech.

Sundávaní plenky funguje tak že roztrhnete na bocích plenu a poté srolujete a zalepíte tím proužkem který je na zadní straně pleny. Pleny krásně obepínají tělíčko, nikde neškrtí, nejsou opruzeniny.

Shrnutí: 

Když to shrnu, tak s plenkami jsem byla moc spokojená a pozitiva rozhodně převažují. Prvních pár plenek mi trvalo než jsem si našla způsob jak malé rychle strčit nožky do otvorů plenek protože mi často vytahovala nohy než jsem ji oblekla 😃 ale pak už to šlo rychle, další pozitiva je pružný pas a gumičky kolem nožiček,příjemná vůně.

Jako jediné mínus vidím asi cenu.

Koupací plenky Pampers Splashers

Letos jsme porpvé využily bazének tak jsme byli rádi že můžeme otestovat koupací plenky které jsme se jinak chystali koupit. Splashers velmi zaujali že mají krásné letní barevné motivy sluníčko a chobotnici,koupací plenky se natahujou stejne jako pants jsou stejně pružné a krásně sedí, plena nemá pružek na zabalení takže je dobré mít sebou něco do čeho plenku potom dáte. Testovali jsme plenky v bazénku plenka se nacucla trochu ale netak že by to malé nejak vadilo hrála si v bazénku a byla spokojena. Označení plenek jestli je to předek nebo zadek je u těhle značeno obrázkem na přední straně. Udržení větší nadílky nemůžem posoudit jestli by plenka zachytila.

Ahojte, jdeme se s vámi podělit o zkušenosti s testováním Pampers premium care a splasher, ale prvně bychom chtěli poděkovat koníků za tu možnost, byl to úžasný pocit když jsem se dozvěděla že si vybrali Gábinku  Ani nevím kde dříve začít ale asi u Pampers premium care, ty jsme používali téměř každý den takže máme vážně otestováno. 

Pampers premium care jsou úžasné má několik kladných bodů, premium jsme používali už v porodnici, má jeden úžasný proužek který signalizuje že je čas na prebaleni ten mi na začátcích hodně pomohl věděla jsem kdy už je čas, a teď když jsem mohla vyzkoušet i kalhoty byla jsem nadšená Dcerka přebalování moc nemusí vždy se u toho vzteká pokud je plinka jen pocurana mohu ji sundat i ve stoje, hlavně i obléknout.

Plinka hlavně splňuje všechny požadavky, Dcera ji neprocura jako ostatní plinky a není opruzená je naprosto v suchu kde to jde hlavně poznat přes noc, málo kdy prebalujeme v noci  hlavně jsou výborné i v tom že narozdíl od jiných plenek nespadnou když Dcerka běhá tak plinka krásně drží narozdíl co u jiných máme zkušenost že s dcerky spadli.

A teď bych ráda přešla k Pampers splasher.

Když jsem balíček rozbalili byla jsem už ohromená tím jak jsou krásně barevné ale to nadšení ještě teprve přišlo po vyzkoušení, plinka byla i po namočení vzhledově jako suchá i Gábinka se v ní cítila pohodlně a bezpečně když byla jaká koliv nehoda plinka nic nepropustila.

Jako u ostatních ze kterýma máme tu zkušenost, byla jsem z nich naprosto nadšená Pampers jaké koliv jsou pro mě jistota kvality, ke které se vždycky velmi ráda vracím, jsem maminka která ráda zkouší nové věci takže jsme vyzkoušeli mnoha značek ale tyhle jsou naše oblíbené, splňují vše co slibují.