Dostala jsem možnost otestovat pro vás papírové kapesníčky značky Kleenex, konkrétně se jedná o Kleenex balsam, novou řadu papírových kapesníků napuštěných tenkou vrstvou balsámu s aloe vera, vitamínem E a měsíčkem lékařským.

Protože mě trápí celoroční chronická rýma, která se teď v obodobí kvetoucích bříz ještě zhoršuje, troufnu si říct, že jsem kapesníčkový maniak a kapesníky kupuji hodně často. Ostatně s tříletým dítětem to často ani jinak nejde a i když by člověk rád používal látkvé kapesníky či ubrousky, ty papírové dokáží opravdu hodně hodně usnadnit běžný chod domácnosti.

Vzorky kapesníků - konrétně dvě krabičky "vytahovacích" kapesníků a dvě balení po deseti kusech balíčků - přinesl kurýr úhledně zabalené v papírové krabici s průvodním dopisem.

Samotné robalování se neobešlo bez přítomnosti mého syna Ríši, kterého velice zajímalo, co se v krabici schovává. Než jsem začala testovat já, chopil se toho po svém a začal testovat on.

Už při prvním kontaktu s balíčkovými kapesníky jsem poznala, jak jsou jemné a zároveň pevné, to jsem ale od Kleenexu - přiznám se - očekávala. Co mě však mile překvapilo bylo, že ačkoliv jsou potaženy jemným balzámem, který po kontaktu s nimi zanechává příjemný film i na pokožce, kapesníky nijak pronikavě nevoní a proto nedráždí, což velmi oceňuji.

Igelitová fólie, kterou jsou balíčkové kapesníky potaženy je spíš jemnější a měkká a možná právě proto se stalo, že se nám hned u několika balíčků při jejich otevřní odlepil nebo odtrhl lepivý proužek. U kapesníků lepší kategorie, o čemž svědčí i jejich cena v obchodech, bych takovýto problém neočekávala.

Co se týká kapesníčků "krabičkových", líbí se mi design krabičky, kdy při otevření a odlepení papírové části odlepíte i celou potištěnou část s informacemi o výrobku a zůstane vám už jen barevná krabička s názvem výrobku, kterou nikde "nezdobí" povinné informace. To je za mě určitě plus a milá "vychytávka".

 "Miláčku, jsem ve čtvrtém týdnu, na testu mám dvě čárky, půjdu si ještě nechat udělat test hCG, jestli je to doopravdy." Za minutu jí pípla SMS s odpovědí: "Vůbec nerozumím, co to píšeš. Jsi nemocná? Zkus to ještě jednou a česky, prosím."

I takto vtipně mohou někdy dopadnout pokusy oznámit těhotenství partnerovi. Hlavně, pokud použijete, mužům neznámou, terminologii, kterou chcete poukázat na vaše snažení. Přinášíme vám pár rad a nápadů z Modrého koníka, které vás můžou inspirovat, jak vaše těhotenství oznámit budoucímu tatínkovi. Nebo on vám. Říkáte si, co to plácáme? Jak může chlap oznámit těhotenství ženě? Tak čtěte dál.

"O miminko jsme se snažili poměrně dlouho, skoro 2 roky. Každý test, který jsem si dělala, byl už jen rutinou. Abych nakrmila ty vnitřní zvědavé hlasy, které se dožadovaly důkazu, že zase nic. A tak jsem očůrala těhotenský test. Manžela jsem už ani neupozorňovala. Zjistil to vždy sám. Podle mého výrazu v obličeji. Tak to bylo i tenkrát. Ten kousek plastu jsem vyhodila do koše. Zaspala jsem nešťastná ze svého osudu na gauči. Najednou mě budí manžel se slovy: 'Vstávej, maminko!' Myslím si, to mě budí jen proto, abych si udělala další test? A v rukou jeden drží. Říkám mu: 'Už jsem ho dělala. Zas nic, je v koši.' A on na to: 'Já vím, všiml jsem si ho tam a viděl jsem tam druhou čárku. To je on.' Vytrhla jsem mu test z rukou a fakt tam byla. Takový slabý nádech. Ale byl tam! Můj první nádech druhé čárky na testu v životě. Dnes má už 5 let," vzpomíná Zuzka, matka předškolačky.

Radši vysvětlujte polopatě

Pokud patříte mezi trpělivé osoby, které vydrží, dokud nepodstoupí první ultrazvukové vyšetření, tak můžete tatínkovi darovat fotku z prvního sona. Chtělo by to nějaké slovní vysvětlení, protože z prvního sona je opravdu velmi těžké odhadnout, co chtěl básník říct. A u méně chápavých tatínků by to mohlo dopadnout tak, jako v úvodu tohoto článku.

Milým dárečkem i krásnou vzpomínkou do budoucna bude nějaká drobnost, kterou tatínkovi věnujete. Dudlík, dupačky, ponožky či body s vtipným textem.

Předkus, ptačí profil, zdeformovaný obličejový skelet, dýchání pusou, nosní polypy, angíny, chrápání. Toto je jen pár z diagnóz, o které si koledují naše ratolesti s palečkem v puse.

Kromě hygienické stránky a faktu, že se cucání palečku považuje za společensky nepřijatelné, je to opravdu nebezpečný zlozvyk. A především velmi těžko odstranitelný.

Osvěta v oblasti kojení, kdy se matky snaží přistupovat svědomitě ke své přípravě (opravdu velmi správně), má za následek, že mnoho maminek se snaží vyhnout používání dudlíků. Výrobci sice argumentují jejich tvarem "přátelským" k dětskému chrupu, ale i tento argument má rovněž své odpůrce.

Stále se však dudlík považuje za rozumnější volbu, než nechat miminko si cucat palec. Než se pokusíte nabídnout kojenci dudlík, je důležité ponechat mu dostatek času na osvojení a zafixování kojení.

"Dcerce jsem dudlík nenabízela. Měla jsem doma asi 4, které jsme dostali od rodiny a známých. Ale chtěla jsem se vyhnout jeho používání. Dcerce nechyběl. Odmítala ho už od začátku. Při jednom nekonečném záchvatu pláče, kdy jsme již vyzkoušeli opravdu všechno, ho cumlala asi 5 minut a i přesto skončil vyplivnutý na opačném konci pokoje. Až si jednoho dne, nebylo jí ještě ani půl roku, začala cucat palec. Nejdříve mi to přišlo jako milé, roztomilé. Ale když jsem si uvědomila, že se z toho stává regulérní závislost, snažila jsem se jí nabídnout dudlík. Jenže jí žádný nevyhovoval. Za dudlíky jsem utratila dohromady přes 600 korun. Zkoušeli jsme kaučukové, silikonové, menší, větší, tvarované, obyčejné, svítící. žádný nechtěla. Dcerce je teď dva a půl roku a palec žužlá stále," stěžuje si na zlozvyk svého dítěte maminka z Modrého koníka.

Reflex či zlozvyk?