Chtela bych se podelit o muj pribeh a varovat tim ostatni maminky, ktere by se chystaly s nejakym gyn. problemem do FN Motol. Nikdy na to nezapomenu a nikdy tu nemocnici nechci videt, i kdyby byla jedina na svete.

O to horsi, ze se muj pribeh stal primo v den, kdy mela moje dcera prvni narozeniny.

2.brezna hned po pulnoci, me odvezla do FN Motol sanitka se slabsim krvacenim , ktere se trosicku zhorsovalo. Pan dr Martin Muzik se podival na UZ, rekl, ze miminko ( 11+2tt) je zive a naschledanou. Tak jsem sem si vyprosila napsat Utrogestan, ktery jsem uz dobirala. Se slovy, ze je to jen placebo, mi ho teda predepsal. Jela jsem domu a krvaceni se pomalu zhorsovalo.

2.brezna rano se pridaly ke krvaceni tmave kousky a zacalo to bolet. Tak malou do kocaru, sedla na bus a jela do nemocnice znova. Arogantni sestra me hnala kdesi do kartoteky a radsi brala neakutni pacientky ( ktere sly na miniinterupce atd). V kartotece jsem zjistila, ze moji kartu z noci stihli ztratit. Arogantne mi teda ona sestra vypsala novou. Pak me po triceti minutach posala do ordinace, kde byl snad nejhorsi doktor Georgij Minajev, jakeho jsem kdy potkala. Rekl mi, ze dite je zive a ze pokud ze me nebudou padat kusy ditete, tak pro me neudela vubec nic, a co jako po nich vubec chci. Poslal me tedy opet nekam. 

2.brezna po poledni, jsem uz bolesti skoro omdlevala, pak citila sileny tlak a vedela jsem, ze je miminko venku. A taky, ze bylo. ( Tu situaci radsi popisovat nebudu, staci mi, kdyz to mam pred ocima neustale.) Takze jsem cela vyklepana a v soku sla zpet. Sestra vedela, co se deje a stejne jsem cekala asi 25 minut. Pak jsem konecne mohla do ordinace k dr. G. Minajevovi, ktery mi oznamil, ze jsem to mela cekat. Jedine vysetreni bylo UZ pres bricho, kdy mi oznamil, ze dite tam uz opravdu neni. Rekl, ze az nebudu mit s sebou kocar s ditetem, tak se mam dostavit na revizi. S krvi snad az v botach jsem si vyptala aspon ubrousky. Tak teda jako, ze si jich muzu nekolik vzit. Takze jsem byla opet poslana nekam a jela nekolik km domu s kocarem autobusem a cela od krve. 

2.brezna podvecer, jsem se dostavila, vzali mi krev, udelali ekg a pak soupli na pokoj. Kde na oddeleni je asi normalni, ze kdyz vypadnou ciste rukavice z krabice na zem, tak je sestra cpe zpet do krabice mezi ostatni. - No mela jsem velkou chut jit k nim na sal. Ale to uz mi po tom dni bylo celkem jedno. Po zakroku a nekolika hodinach jsem mohla konecne domu. 

Odběr plodové vody je pro některé maminky strašákem, některé ho vyloženě vyžadují. V praxi se ale nařizuje méně často než dříve. Proč? Existují totiž metody, které o zdraví miminka vypovídají stále přesněji.

Odhalí odchylky chromozomů

Odběr plodové vody se budoucí mamince doporučuje (nikoliv nařizuje, vždy jde o dobrovolné rozhodnutí na základě předložených faktů) při určitých indikacích. Může jít o špatné výsledky biochemického testu, dále pak z ultrazvuku, zejména pokud jsou hodnoty tzv. šíjového projasnění jiné než obvyklé a pokud není vidět nosní kůstka. To jsou příznaky, které mohou svědčit o tom, že děťátko může, nikoliv musí mít nějaké postižení.

Indikací je také věk maminky, po třicátém pátém roce věku výrazně vzrůstá riziko chromozomální aberace (tedy mutace chromozomu): zejména Downova syndromu, Patauova syndromu a Edwardsova syndromu. Zatímco s Downovým syndromem žít lze a míra postižení může být různé, další dva syndromy jsou většinou s životem neslučitelné, nebo jen po krátkou dobu. Díky odběru plodové vody je možné prozkoumat, zda miminko některou chromozomální odchylkou netrpí.

Bolet může a nemusí

Odběr plodové vody (ještě dříve se provádí odběr choriových klků, jehož postup je velmi podobný) se provádí na odborném pracovišti, a to zhruba od 16. týdne těhotenství. Provádí se při plném vědomí. Žena si lehne na lůžko a odhalí břicho. Lékař sleduje neustále na velmi podrobném ultrazvuku ženinu dělohu a zároveň tenkou dlouhou jehlou propíchne břišní stěnu a poté odsaje malé množství tekutiny.