Zdravím všechny maminky. 

Ráda bych představila svojí motivační knihu Od poporodní deprese k sebepoznání.  

Píši v ní svůj příběh, jak jsem si poporodní depresí prošla já. Je tam také mezi kapitolami jedenáct dalších příběhů jiných žen s různými zkušenostmi.  

Rády bychom touto knihou dodaly ostatním ženám sebevědomí a hlavně odvahu situaci řešit.  

Aby kniha však mohla vyjít, musím nasbírat potřebnou částkou. Je na to ale pouze 30 dnů. Proto bych ráda požádala ty, kteří mají o knihu zájem, aby si ji koupili již teď v předprodeji.

Vše o mě a o knize a kde si ji můžete koupit napíšu do zpráv nebo emailu. Budu moc ráda, když mojí knihu podpoříte koupí, aby mohla vyjít.  

Která by to neznala, dítě pláče, doma nepořádek a vlasy jste si myla naposledy v minulém století. Natož nějaká manikúra – ha, co to je? Ani s mateřskou nemusí skončit vaše péče o krásu. Jak na to?

Je jasné, že v prvních měsících s miminkem se asi jen sotva budete několik hodin denně nudit, abyste stíhala kadeřníka, kosmetičku nebo nehty. Navíc máte pocit, že všechny mámy mají spokojené spící miminko, jen vy jste zrovna vyhrála řvouna, kterého sice milujete, ale už několikrát jste si přála, aby se dal alespoň na půl hodiny nějak vypnout. Že to znáte? Ale nezoufejte, rozhodně v tom nejste sama.

Není lak jako lak

Jak dítě roste, máte toho času trochu více a kromě jiného už se zase vracíte k tomu, že máte i nějakou tu chvilku pro sebe, ať už po večerech nebo při odpoledních siestách. Jak ji využít, aby vás to bavilo a mělo to i nějaký výsledek? Udělejte si krásnou manikúru! Už se smějete, že tohle jste dávno vzdaly, protože lak vám vydrží sotva dva dny? Vyzkoušejte něco lepšího – gel lak!

Gel lak se používá úplně stejně jako lak, s tím rozdílem, že vydrží krásný a neoloupaný až dlouhé 3 týdny! V praktické sadě najdete schováno vše, co pro vytvoření takové manikúry potřebujete. A nebojte se. Nejedná se o sáhodlouhé modelování C oblouku a podobných složitostí. Modeláž gel lakem hravě zvládnete i u sebe doma, takže ušetříte čas i peníze za nehtový salon. 

Tip: Dlouho krásná manikúra vás láká a klidně byste si kromě gel laku troufla i na modeláž gelem nebo akrylem? Žádný problém! Vyberte si sadu přesně podle svého přání!

Nemůžu si pomoct, ale ze všech bytostí, které po světě nosí dárky, mi Ježíšek přijde prostě nejlepší. A to hlavně proto, že o s ním není tak jednoduché a do detailu promyšlené jako třeba se Santa Clausem, který vozí dárky na saních tažených soby a do domů je dostává krbem (ne že by to dávalo kdovíjaký smysl, ale proveditelně to zní). Kdežto Ježíšek? Jestli je mimino, jak ty dárky unese? A jak vlastně může nadělovat, když už je mrtvý? Kudy se dostane dovnitř, když krb nemá skoro žádný byt? A jak to všechno stihne, když nemá žádné pomocníky? MIluju to, že nemusím vymýšlet žádné povídačky, že se stačí jen usmát, protože to je právě TO kouzlo: vánoční zázrak. A víte, co mě na Ježíškovi baví nejvíc? Že nemá žádné seznamy a že žádné dítě nevyškrne jen proto, že zlobilo. Ježíšek naděluje všem, i zlobilům zlobivým. Stačí v něj věřit. 

A já teda věřím! Nikdy jsem v Ježíška nepřestala věřit. Ani to, že jsem dostávala dárky (i) od rodičů, ani to, že už jsem dárky dávno nadělovala sama, nic z toho mi víru v zázraky nevzalo a nikdy nevezme. Vždyť kdy jindy už věřit v zázraky, když ne o Vánocích?

Včera mě opravdu dojalo, že podle vašich odpovědí je iniciativa Zachraňte Ježíška úplně zbytečná. Ať si leze po domech a zdobí adventní kalendáře, ať si okupuje obchoďáky a ať se o něm klidně zpívá v koledách. Ať si klidně nechá celý celičký advent. Klidně. Protože Štědrý večer bude Ježíškův. Ježíšek je náš a my jsme Ježíškovi, tak to bylo, je a bude. Děkuju, že tuhle víru v kouzlo, zázraky a z lásky plněná přání uchováváte a předáváte našim dětem.

A teď už k vyhlášení:

Tentokrát se vyplatilo počkat, protože vylosovaný komentář byl až jeden z posledních. Napsala ho @radunka1990, která tam získala dárkové balení dvou XL plen Lässig Little Water Swan. Gratuluji!

Všem ostatním moc děkuji za účast a posílám alespoň srdíčko pro hezčí den. Moje soutěž skončila, ale #vanoce_s_ambasadorkami stále pokračují, a to novou soutěží každý den. Tak neztrácejte ostražitost!

Ahoj, jmenuju se Rebe a jsem závislá na Vánocích. 

Vánoční dárky začínám nakupovat v povánočních výprodejích, první perníčky na Vánoce peču v září, nejpozději v říjnu  a bez vánočních světýlek na oknech bych v prosinci nezamhouřila oka. Svého muže od srpna provokuju "Dneska jsem ti koupila dárek..." a z vánočního ignoranta, co nekupoval dárky ani vlastní matku, si předělala pohodáře, který umí kupovat, vyrábět a balit nejlepší dárky na světě!

Ale řeknu vám, naše první společné Vánoce byly katastrofa. Byl to tehdy teprve měsíc, co jsem se přestěhovala za ním do Švýcarska. Daleko od rodiny a od přátel, celé dny sama, protože byl v práci... A oni si na Vánoce vymysleli posezení se zaměstnanci v restauraci! Stihli jsme před ním jen polévku, vrátili se pozdě v noci a dárky rozbalovali ráno narychlo v posteli předtím, než zase odešel na celý den do práce. Polykala jsem slzy, a když odešel, promáčela polštář. Smutkem z toho, jak se nám to nepovedlo, a dojetím a láskou z toho, jak dokonalé dárky mi koupil a vyrobil... Třeba tu lucernu, nad kterou jsem někdy v létě říkala Až jednou budeme mít dost peněz... Postavil ji na pak stůl, než mě požádal o ruku, na svatbě nám při obřadu svítila vedle prstýnků...

Sám viděl, že to zvoral. Další Vánoce prosadil firemní posezení už na odpoledne, abychom slavnostní večer měli jen pro sebe. Ale pak nás sousedi pozvali na večeři a my zase dorazili až v noci. Ten třetí rok už jsme měli malinkou Rézičku a já konečně pochopila, že nemusíme večeřet s první hvězdou na nebi, že nemusíme mít tažený štrůdl a u stromku s prskavkou v ruce zpívat koledy, jako jsme to dělávali doma, když jsem byla malá. Že to jsou naše Vánoce a my si můžeme vytvořit vlastní, nové, jen svoje tradice. Takže jsme napekli cukroví pro zaměstnance a vánočku pro sousedy, dali si s nimi svařák a prošli se v přístavu a kolem jezera a ke stromečku šli hned po polévce, aby si malinká pomuchlala alespoň jednu hračku, než únavou odpadla.

Od té doby naše Vánoce každý rok dolaďuje a pozměňujeme, aby byli všichni spokojení. Skoro každý rok si vytvoříme novou tradici.  Z těch, na které jsem byla zvyklá z dětství, toho moc nezbylo. Jdeme na výlet, večeříme pozdě, nemáme kapra ani salát, zato spoustu chodů, ke stromečku jdeme už po předkrmu a hodujeme až v noci, když děti usnou... 

Co ale zůstalo a čeho se nikdy nevzdám, to je ten zázrak, kterým se dárky dostanou pod stromeček, zatímco si po večeři umýváme ruce, jen táta poklidí nádobí a přijde si také umýt ruce a pak se ozve zvoneček, kdo to zvoní, půjdete se tam podívat? A pak ta chvíle, kdy děti vletí do obýváku, aby viděly Ježíška, ale on už tam není, mami, zase jsme ho nestihli, MAMÍÍÍÍÍÍ, podívej, jsou tu dááááárky... Doma jsme od malička nadělovali všichni včetně nás, dětí. Vždycky jsme dárky zabalili a dali do prádelního koše v ložnici. A Ježíšek potom stihnul se svými dárky dát pod strom i ty naše. Nikdy jsem nepochopila, kde byly dárky od našich, protože pod stromkem jich vždycky bylo mnohem víc, než by se do koše vešlo. Jak je táta stihnul tak rychle dostat pod strom nebo jak vyčaroval zvonek, když už s námi dávno byl v koupelně...

Vždycky jsem si myslela, že ohřívačku potřebovat nebudu. Vždyť sporák a mikrovlnka mi jídlo taky ohřeje. Ale pak jsme jeli navštívit rodinu na Slovensko, kde jsme spali v penzionu a já jsem při ubytovávání zjistila, že nebudu mít jak dceři brzo ráno připravit mléko. Nebyla tam, žádná u kuchyňka ani rychlovarka... Tím, že jsme jeli za rodinou, tak jsme si od tety naštěstí rychlovarku mohli půjčit. Ale v té chvíli mi došlo, že budeme na cesty ohřívačku potřebovat. Cestujeme hodně a tak nějak low cost, takže se po této situaci již i zajímám, jestli máme možnost ohřevu. Proto jsem ráda využila této soutěže a o ono se na nás štěstí usmálo. 🙂

Balíček nám domů přišel přesně v den prvních narozenin mé dcery. Takže hned ráno si mohla rozbalit první dáreček. Zatím teda moc na rozbalování není :( tak snad to do Vánoc ještě natrénujeme. Kromě ohřívačky přišla i krásná láhev a omalovánky s pastelkami. Anežku teda nejvíc zaujaly pastelky. Ale ty ji schovám ještě na později.

Lahvička je nádherná s růžovými plameňáky. Tu si dcera oblíbila hned po vybalení. Dobře se jí drží a asi první půl hodinu ji nechtěla dát z ruky. Obsah lahve je 240 ml. Je to ten baculatější typ lahve, takže se vám do některých užších termoobalů nemusí vejít. Protože dcera nepije čaje, ale jen vodu, tak vám bohužel neodpovím na otázku, jak moc se lahev zabarvuje.

Ohřívačka má jednoduchý bílo-šedý design. Je taková příjemně zaoblená a tím pádem se i dobře udržuje. S čím jsem bojovala byla zástrčka. Ohřívačka má koncovku s kabelem vyvedeným dolů a já jsem ve své pidi kuchyňce už neměla v zásuvce na takovouto zástrčku místo. Musela jsem tedy pohledat rozdvojku. Ohřívačka má velice jednoduché ovládání - možná až moc jednoduché :( Má jeden knoflík, jehož otočením můzete nastavit tři stupně ohřívání. Já osobně bych uvítala, kdyby měla ohřívačka časovač a ukazatel teploty.

Mně se s kojením bohužel moc nezadařilo, takže už od dvou měsíců jsme na UM a od 4 měsíců už baštíme příkrmy. Na cesty většinou máme kupované a doma domácí, které si zamražuji. Protože cucací pytlíčky jsou velkým hitem, dělám domácí přesnídávky i do pytlíčků a mrazím je. Ohřívačka funguje na bázi vodní lázně, takže je možné ji využívat na rozmražování. Co se týká doby ohřevu, tak je to z mé zkušenosti ten nejpomalejší způsob. Mám doma plynový varič, takže horkou vodu na ohřátí mám hned. U ohřívačky mi trvalo ohřát 210 ml vody na mléko cca 5 min (v mikrovlnce mám za 30 sekund). Kupované jídlo ve skleničce cca 15 min, rozmražení pytlíčku taky cca 15 min a rozmražení jídla v plastovém kelímku cca 25 min. Výhodou ohřívačky je, že nepřevaříte. Takže pokud se zapomemete jako já v ložnici u přebalování, protože tu roztomilou prdelku prostě musíte samou láskou opusinkovat, tak se vám s ohřívačkou nestane, že byste jídlo prevařili nebo se vám vyvařila voda. Určitě bych ji právě proto doporučila pro ohřívání mateřského  mléka, kde je důležité teplem nezničit to dobré.

Jinak ohřívacka je lehoučká. Zvládla jsem ji sbalit i do batohu, když jsme jely k babičce. K ohřívačce je i plastový kelímek na ohřívání příkrmů, ale ten jsme nevyužili, jelikož je opravdu malý. Mohou ho vyžít maminky při zavádění příkrmů nebo maminky, co nemají velké jedlíky 🙂

Počkej chvilku, chviličku, uhnětu tě, rohlíčku, uhnětu tě, upeču tě, máma už si dělá chutě, upeču tě pomaloučku, pan na tebe, rohlíčku, budu sypat sladkou moučku, počkej chvilku, chviličku!

Náměstí jsou svátečně vyzdobená a vévodí jim vánoční stromy, které jsou poseté desítkami baněk, svíček a prskavek. V ulicích svítí světýlka, výlohy se blyští, září a lákají k nakouknutí. Na náměstí stojí vánoční trhy, z nichž se line vůně svařeného vína a pečených kaštanů.

První adventní neděle je znamením, že Štědrý den je už za dveřmi a mělo by se začít s vánočními přípravami. Maminky už začínají přemýšlet, jak nazdobí ten a ten stromek, jaký vyberou věnec na dveře, jestli budou dávat girlandu na zábradlí a kolik napečou druhů cukroví. Tatínkové přemítají, kde koupí kapra a kde stromeček. A děti přemýšlí, co jim letos nechá Ježíšek pod stromečkem.

Ano, je tady jedna z nejkrásnějších částí v roce, Vánoce. A jaké by to byly Vánoce bez vánočního cukroví? Dnes pečete se mnou a Emičkou.

Poznamenejte si:

• 45 dkg hladké mouky, 25 dkg másla, 1 šlehačka (33 procent)
• moučkový cukr a vanilkový na obalení

Na porody celkově jsem měla jeden jediný názor- přijedu, udělejte to všechno co jde ať to nemusím řešit a hotovo. Jenže to je začátek konce.  

Termín jsem měla 10.12., já sama jsem pocitově věděla, ze to bude dřív. 

Náš Matěj se narodil 24.11., ve 22:16. Je v pořádku, krásný, 52 cm dlouhý miminko. 

Rodila jsem v porodnici v Neratovicích, protože jsem zde u své lékařky už od 18 let. Rozdíl v přístupu ambulance/porodnice je brutální. 

Všechno začalo už ve čtvrtek 21.11., večer jsme Matěje popohnali trochu sexem a já už v noci nespala, kvůli poslíčkům co dvě hodiny. V pátek jsem ale měla přes den energie, že jsem uklidila komplet celý dům a pekla jsem cukroví. V noci už mi tak hej nebylo, začali mi docela brutální poslíčci, ze začátku nájezd jako menstruační bolest. Začala jsem psát časy a dostala jsem se i k 13 minutám. Řekla jsem si, že počkám hodinu co bude a pojedeme. A nedělo se nic. Poslíčci se zase stáhli na hodinu a více a takhle to bylo zhruba celý den. Co mi bylo ale divný, že se už dva dny sama od sebe čistím, což pro mě jako člověka, co trpí hemeroidy a zácpou bylo záhadou. Ale byla jsem ráda, neříkám nic. Navečer už jsem měla opět poslíčky po 40-20-15 minutách a protože mi vadilo jak mi všichni volají a řídí můj porod nechala jsem se bez pravidelnosti v poslickach přemluvit k odjezdu. Muž čekal až zavelím, ale máma do mě ryla až jsem měla všeho dost. Jeli jsme na 20:30 do porodnice do Neratovic. Při příjmu se mi představila úžasná doktorka Terezka a porodní asistentka Lenka. Myslela jsem, že pojedeme domů, ale nález 3cm znamenal, že zůstáváme. Dostala jsem klistýr- opět díky mým problémům bych neřekla ani půl slova, že nechci a šlo se do vany. Vtípky, že do půlnoci je Maty na světě a pohoda. Ve vaně se mi ale kontrakce zpomalovali, tak se udělal monitor. Něco tam bylo, ale asi žádný zázrak a tak Terezka přišla s tím, že rupne vodu. Řekla jsem, že ano a ona, že se domluví s Lenkou a přijdou. Přišla jen Lenka a už bylo zase vše jinak. Dostala jsem injekci pravdy, buď rozjede kontrakce, nebo jdeme spát a šlo se na pokoj. Spát jsem nešla. Kontrakce po hodině byli silný jako prase a mě ulevilo vždy jen stát a stát. Po injekci, se mi spustila krev z nosu, takže už mi nic nedali a nechali mě být do rána do 4. Točili jsme monitor a dělalo se vyšetření. Vyšetření ukázalo jenom 4cm a na monitoru jsem regulérně usínala sjetá. Ten lék co jsem dostala se jmenuje plegomazin. Dost dobrá ňamka. V 6 mě píchnuli na další monitor a jelikož se v 7 měnila služba, tak mě hvězdy nechali přes hodinu a půl sedět s pásy na břiše. Ten monitor, to bylo něco, co mi doopravdy na celém porodu vadilo snad nejvíc. V 7 hodin nastoupila službu porodní asistentka Gábina. Od pohledu nesympatická, představila se mi tak na půl huby a když jsem se představila já, tak mi řekla: “vždyť já vím, já vás včera viděla, když jste prijeli”. Domluvili jsme se na dalším kole přípravy. Šlo se na další klistýr, při kterém mi řekla, že musím vydržet alespoň 20 minut. Upřímně kdyby mi tahle paní řekla, že mám držet rok, tak ten rok držet budu. Došla jsem se vyprázdnit, umýt a šlo se zase do vany. Žádný zázrak se opět neděl. Návštěvy byli od 2, Kuba přijel někdy před, protože jsme byli na chodbě patra a dovnitř nemohl. Usnula jsem mu vyčerpáním v klíně, občas mě něco zabolelo. Opět kontrakce, opět monitor a Kuba už nikam jezdit nechtěl, takže čekal dole v autě. Byla jsem vyčerpaná a už mi i slzeli oči z toho, že mám x hodin čočky. Když přišla Gábina, dostala jsem vynadáno, co bulim a ať se nestresuju. Díky za rady, sama na “vaně” jak se té místnosti říká a unavená po tom koktejlu z noci. Když mi řekla, že po monitoru uvidí, jestli můžu zavolat chlapa, tak jsem jí odpověděla, že čeká dole v autě. Za to jsem taky dostala vynadáno, ale dovolila ať teda přijde už teď. Vyšetřila mě, řekla, že furt nález na 5cm a píchla mě na monitor na míči. Trochu víc se mi to rozjelo, ale i tak kontrakce dosahovali max hodnoty 80 a podobně. Doktorka opět chtěla prasknout vodu. Gábina PA nesouhlasila a zavolala primáře oddělení ke konzultaci. Pan primář mě přišel vyšetřit a upřímně? Větší bolest než to co mi předvedl jsem nezažila. Ještě teď zkroutím prsty u nohou, když si vzpomenu. Zlatý tlačení. Primář mi sdělil jednu věc. Voda se praskat nebude, mají jen dva porodní sály a rodíme tři. Jediná nemám prasklou vodu, ikdyž mám takový nález, ty dvě mají sice nález 1cm, ale nemají vodu. Matýskovi je tam dobře, necháme to tak a počkáme. S tím co uvnitř prošahal to prý nebude trvat dlouho. To už jsem zas brečela, protože jsem sosala z posledních sil. Šla jsem chodit na chodbu, aby se to uspíšilo a prodýchávala jsem ve stoje co se dalo. Nedokážu odhadnout jak dlouho to trvalo, jediný co vím, že jsem poslala Kubu se najíst třeba někdy kolem 4 hodiny a v 17:15 pro mě přišla doktorka Terezka a odvedla mě na sál k vyšetření. Sotva do mě sáhla, praskla mi voda. Jestli to udělala naschvál nehtem, nebo to přišlo samo nevím. Gábina mi řekla, že to udělala ona a začala mě vyslíchat jak to celé bylo. Přišel Kuba, protože jsem mu já psala a zároveň mu Gábina i volala. Opět výslech, jak to bylo a následoval monitor po odtečení plodové vody a strašení ze strany Gábiny. Vytiskla nám záznam z monitoru a měla furt nějaké řeči typu: já to pro Vás udělám a dám Vám to. Kdyby náhodou. Pro jistotu. Kuba to nevydržel a ptal se jestli tím chce něco naznačit? Řekla že ne, jen že chce abysme jí věřili. 

Po monitoru jsem opět šla chodit na chodbu a kolem 7 opět monitor. Gábina odešla a přišla Soňa. Díky bohu za tohohle anděla. Od 7 do půl 9 jsem chodila mezi chodbou, monitorem, prodýchávala, věšela se na Kubu a odolávala kontrakcím. Pořád to ale nebylo ono, hodnoty měření kontrakce byli strašně nízké. Dostala jsem kapat oxytocin a trochu se to rozjelo. Na porod to nebylo, ale otevřela jsem se na 8-9. Dostala jsem další dávku a protože mi furt nechtěla zaniknout branka na malém kousku tak i tabletu. Po chvilce jsem si zkusila zatlačit ve stoje a opět ulehla na monitor. Ve 21:45 už u mě byla i doktorka, dostala jsem pokyn tlačení, ale branka na kousku furt ne a ne zaniknout. Zkoušeli jsme tlačit v dřepu, ve stoje, na zádech a nic. Měla jsem si dojít na záchod, ale nešlo to, takže jsem musela dostat cévku. Díky tomuhle zážitku jsem měla celý pobyt trauma ze záchodu v nemocnici. Pak už jsme se vrhli na intenzivní tlačení a Soňa mi dost pomáhala. Tlačila jsem přes půl hodiny, na jednu kontrakci i 3x, Terezka mě chtěla povzbudit a tak mi řekla, že už vidí vlasy a ať si sáhnu. Sáhla jsem dolů a jediný co vím, že jsem řekla: on má doopravdy vlasy! Kuba mi přikládal kyslík, ale dělal to pomalu, tak jsem mu ho vytrhla a dávala si ho sama. Pak zhruba na 5 kontrakcí jsem na boku malého na sílu vytlačila. Bez nástřihu, s minimálním poraněním, byl najednou na světě. V tu chvíli mi nic nebylo. Opravdu jsem poznala to, co znamená “jak když se rve za živa maso”, ale upřímně? Teď nevím jak to bolí. Prostě si to nepamatuju. Malý křičel, Kuba brečel a já se jen smála. Měla jsem energie, že bych šla složit kamion uhlí. 

Období snažení už máte za sebou a teď už vám v bříšku roste nový život. Možná už je vaše miminko na světě a vy ho kojíte. V obou případech je však důležité zajistit děťátku správný vývoj. Jednou z možností je užívat vhodné doplňky stravy v těhotenství i během kojení. Tentokrát proto budeme testovat přípravek Superfolin!

To, jak se žena stravuje v těhotenství i během kojení, má vliv samozřejmě také na miminko. Pokud tedy mamince chybí důležité vitamíny a minerály, strádat bude i její děťátko. Řešením je úprava jídelníčku, tak aby mělo tělo dostatek kyseliny listové, vitamínů A až D a další minerály jako hořčík a vápník. Vhodné je ale také užívat doplněk stravy, který všechny potřebné látky obsahuje v dostatečném množství. Jde o přípravek Superfolin, který je určen těhotným a kojícím maminkám.

Co testujeme

Superfolin je doplněk stravy pro těhotné a kojící s vysokým obsahem folátů (včetně Quatrefolic® – folátu čtvrté generace, ideálního pro geneticky slabší metabolizéry kyseliny listové) a vysokým obsahem DHA.

Svým složením odpovídá nejmodernějším poznatkům o správném vývoji vašeho miminka, včetně aktualizovaných Doporučených postupů českých gynekologických odborných společností ke kyselině listové, přijatých v květnu 2013. 

• Vysokým obsahem folátů, který je v souladu s dnešními názory na výživu těhotných, překonává současné standardy běžné na českém trhu. Obsahem Quatrefolic® – folátu čtvrté generace (první produkt v Evropě s touto nejmodernější formulací) je tento produkt vynikající i pro slabé metabolizéry klasické kyseliny listové. 
• Vysoký obsah DHA Vám pomáhá nahradit možný deficit mořských ryb ve vaší stravě a odpovídá třem rybím pokrmům týdně. Příjem kyseliny dokosahexaenové (DHA) z těla matky přispívá k normálnímu vývoji mozku plodu v těle matky a kojenců vyživovaných mateřským mlékem. Příznivého účinku se dosáhne denním příjmem 200 mg DHA navíc k doporučené denní dávce příjmu omega-3 mastných kyselin u dospělých, tj. 250 mg DHA a EPA.
• Kyselina listová je důležitá pro normální růst zárodečných tkání během těhotenství. Bohatou pestrou stravou lze získat denně zhruba 200 µg kyseliny listové, přičemž doporučená denní dávka pro dospělé je 400 µg, pro těhotné 600-1000 µg. U slabších (heterozygotních) metabolizérů klasické kyseliny listové (asi 50 % populace) je snížena efektivita enzymu MTHFR asi na 75 %, u slabých (homozygotních) metabolizérů klasické kyseliny listové (asi 10 % populace) je snížena efektivita enzymu MTHFR asi na 25 %.

“Význam hry a hraček je možné vypozorovat z nadšení a radosti dětí, když uchopí první hračku....Když hračky pomáhají batolatům v dosahování prvních úspěchů, nebo když rozvíjejí představivost předškolních dětí.” Právě na základě významu a důležitosti hraček pro rozvoj dětí vznikly oblíbené hračky Fisher-Price, které jsme na Modrém koníku testovali.

michalelka

5 maminek a jejich nejmenší vyzkoušeli 2 hračky od Fisher-Price: Prasátko pokladnička a Lezeme s liškou. Hračky jsou neodmyslitelnou součástí dětského světa plného radosti a smíchu. Hraní však není jen o zábavě, ale i rozvoji, učení a zdokonalování jemné motoriky a řeči. Správně zvolená hračka se postará o radostnou jiskru v očích dětiček, zároveň však podpoří i jejich vývoj a fantazii. Podívejte se, jak maminky hračky zhodnotily a především, jak se líbily dětem!

Prasátko pokladnička

+ Maminky testujících dětiček ocenily odolnost prasátka, které vydrží dokonce i pád z okna.

+ U prasátka můžete nastavit dva různé stupně hlasitosti.

Krásné ráno všem, konečně (se zpožděním, za které se omlouvám) mohu vyhlásit výsledky 3.předadventní soutěže ⛄⛄⛄ Díky za zapojení a všechny vaše komentáře 😍 Tentokrát jste se zamýšlely nad tím, do jaké doby nebo roku byste se chtěly podívat a proč a mě velice překvapilo, že jste většinou nebyly zvědavé na dávnou historii nebo budoucnost, ale většinou na dobu, kdy jste byly malé, ještě žil někdo z vašich blízkých, nebo třeba spolu zrovna randili rodiče a vás by zajímalo, jací byli jako mladí 😍 Vlastně jste to opravdu pojaly hodně citově, jak se na vánoční čas patří 💕 Každopádně třem z vás odpověď přinese i rozkošnou výhru, tak jdeme na to 🙌

O výhře rozhodoval generátor náhodných čísel a rozhodoval takto 🎁🎁🎁 :

1) hudební plyšák Rockit  - vyhrál komentář č.45, což byla odpověď od @dendinka 😘

2) snídaňový set - vyhrál komentář č.62, což byla odpověď od @seety 😘

3) hrkátko panda - vyhrál komentář č.83, což byla odpověď od @katjja123 😘

Všem výherkyním a hlavně dětem, které hračky dostanou (ať už jsou to děti těch, které vyhrály, nebo děti v rodině či kamarádek 👶 ) moc gratuluji, doufám, že hračky udělají radost 🎀🎈🎉 A ještě nás čeká vyhlášení včerejší soutěže, takže pokud jste zatím nevyhrály, ještě stále máte šanci 🎄🎄🎄

Adventní doba u nás není tak docela o nákupech, vánočním stresu ani o úklidu (jo, to je fakt😀). Rádi ji trávíme spolu. Tak tady je pár tipů, kam vyrazit!

Vánoční ZOO ve Dvoře

Jezdíme tam celý rok, takže o Vánocích by byla škoda vynechat! Vánoční ZOO začíná ve Dvoře 14. prosince 2019. V tento otevírací den je v ZOO připravena dílna, kde si děti mohou vyrobit vánoční ozdoby a celá rodina pak načerpat vánoční náladu - ZOO bývá velmi hezky nasvícená a vánoční baobab je už klasika🙂. Až do 5. ledna je prodloužená otevírací doba a snížené vstupné.

Čerti ve věži

Nemáte-li objednanou čertovskou návštěvu až domů, můžete využít možnost podívat se na čerty v Bílé věži. 5. 12. 2019 budou čekat na děti od 15 do 19 hodin. A nebudou sami - potkáte určitě i Mikuláše a anděla. Básničku s sebou🙂. 

Vánoce na Hrádku u Nechanic