27. týden těhotenství         

                                                             Co se děje s vámi?

27. týden těhotenství končí II. trimestr gravidity. Přírůstek váhy je velmi individuální, průměrně to bývá kolem 6 - 7 kg. Změna šatníku je už nevyhnutelná.

Začnete se postupně cítit neohrabaná, snadno se unavíte. Nebojte se odpočívat i přes den! Jak to jen půjde, podložte si nohy do zvýšené polohy, pokud vás pálí žáha, dávejte si více pod hlavu.

Pokud jste tak již neučinila, zkuste se zajímat o kurzy cvičení pro těhotné (nácvik dýchání při porodu je velmi důležitý).

Celý krevní oběh se přizpůsobuje zvýšeným nárokům. Srdeční frekvence matky (počet tepů za minutu) se zvýší asi o 10 – 15 úderů. Dochází tak ke zrychlení krevního oběhu.

                                                             26. týden těhotenství         

                                                             Co se děje s vámi?

Vzhledem k rychlému růstu plodu v poslední fázi těhotenství a přibývání plodové vody dochází k markantnímu zvětšování dělohy, která jednak vyklenuje přední stěnu břicha budoucí maminky, jednak vytlačuje nitrobřišní orgány. Může vás začít trápit pálení žáhy. Zvětšená děloha totiž vytlačuje žaludek nahoru, což spolu s pomalejším vyprazdňováním v těhotenství může způsobit návrat kyselých žaludečních šťáv do dolní části jícnu.

Co pomáhá? Při odpočinku si podkládejte více pod hlavu, jezte raději vícekrát za den malé porce, dávejte pozor na jídla kořeněná, hodně sladká či hodně kyselá. Vyhýbejte se nápojům syceným CO2 (perlivé vody).

V těhotenství se zrychluje dechová frekvence asi o 10 dechů za minutu, navíc se téměř o polovinu zvětší dechový objem (množství nadechnutého vzduchu za jednu minutu), stoupá spotřeba kyslíku.

V důsledku vyššího postavení bránice, která je vytlačena těhotnou dělohou do zvýšené polohy, mají však plíce menší kapacitu. To může způsobit zvýšené zadýchávání a pocit nedostatku dechu i u fyzicky zdatných těhotných.

Čekáte na první slůvka? Blíží se 1. narozeniny vašeho dítěte a nebo už je dávno po nich? Ať už chcete jen tak trošku podpořit první slůvka nebo vám jde o cílenou stimulaci, protože slova ne a ne přijít, mé dnešní řádky patří vám.

Než začne dítě pojmenovávat lidi, zvířata, věci...  musí mít tyto pojmy ve své pasivní slovní zásobě. Tedy slovům rozumí, má o nich konkrétní představu. Když slova nepřichází, přichází komentáře typu:

"asi na něj málo mluvíš" nebo "málo si prohlížíte knížky."

Knížky jsou nesporně významným pomocníkem pro vývoj řeči, trénujete u nich sdílenou pozornost a ta je klíčová pro komunikaci. Ale když dítě knížky spíše odmítá, nevydrží u nich, nezoufejte. Zkoušejte dál a ke kratičkým chvilkám s knížkou přidejte i

                                                  m a n i p u l a č n í   h r u.

U prohlížení knížek dítě nasloucháním vašich komentářů a ohlížením obrázků dítě spíše jen přijímá, je pasivnější. Když k tomu ale přidáme ještě motorickou činnost (dítě manipuluje s předmětem) "útočíme" tak přes více smyslů a z toho může vaše dítě profitovat.

Vrátíte se po dni stráveném na koupališti domů a vaše dítě stále kašle a pokuckává? Možná se jen nalokalo vody z bazénu, říkáte si. Jenže ono může jít o sice vzácné, ale o to nebezpečnější suché utonutí. Může k němu dojít u vás doma nebo na zahradě. Stačí vdechnout trochu vody a je zaděláno na pěkné potíže. O co jde, jak k němu dojde a hlavně: jak mu předejít?

O co tady jde?

Zní to poněkud nelogicky, že? Přitom až 10 – 15% utonutí tvoří právě ta suchá. Nemusí k nim dojít hned, ale i za desítky minut či hodin po plavání a koupání. Utopit se můžeme  nejen pod hladinou vody, ale lze mu podlehnout i po krátkém a obvykle náhlém ponoření. Suché nebo sekundární utonutí nastane tehdy, když vodu polkneme a dostane se do našich dýchacích cest. Tato zbytková tekutina vyvolá křeče, které vedou k dalším komplikacím při dýchání a mohou vést až k nedostatečnému okysličení a udušení.

Pojmenování suché či sekundární tonutí se používá proto, že k utonutí nedojde potopením se pod hladinu vody.

Z médií je znám i případ chlapečka, který zemřel hodinu po tom, když dováděl s kamarády v bazénu. Půlhodiny poté v dobré náladě odešel z bazénu a šel s rodiči domů, kde si začal stěžovat na velkou únavu. Šel si lehnout. Na tom nebylo nic neobvyklého. Děti slunce a voda unaví. Když se však po chvíli na něj šla podívat matka, zjistila, že už nedýchá. Patolog potvrdil, že zemřel na zadušení z utonutí - takzvané sekundární utonutí.

Příčiny sekundárního utonutí

K napsání tohoto článku mě inspirovalo několik maminek, které u mě byly v poslední době na kurzech a lidé z mého okolí, kteří toto téma aktuálně řeší a moc si s tím zatím nevědí rady. Třeba to bude inspirovat i další z Vás.. Krásný den 🙂 Jana

Na svých kurzech, terapiích, ale i ve svém okolí se často setkávám s tím, že jsou lidé často unavení. Nejčastější příčiny? Moc práce, málo odpočinku, málo vědomého dobíjení baterek a lidé v jejich okolí.
Dnes bych se ráda věnovala právě vědomému dobíjení baterek a lidem, kteří jsou schopni Vám brát energii a elán. Velkou pozornost by tomuto měli věnovat těhulky, maminky a nemocní lidé – což jsou skupiny, které energii potřebují nejvíce.

Co Vám může dávat energii?
1) když děláte něco, co vás baví (sport, příroda, koníčky, horká vana, dobrá knížka…)
2) když děláte věci v souladu s vaším přesvědčením a umíte říkat NE
3) dostatek spánku, odpočinku a relaxace
4) kvalitní dostatečná strava odpovídající Vašemu životnímu stylu, vč. pitného režimu
5) když se někdy necháte od okolí hýčkat
6) změna pohledu na věc – z místo MUSÍM se nastavit na CHCI
7) lidé ve vašem okolí (primárně bychom však měli umět hospodařit jen se svou energií)

Kdo Vám může brát energii – kdo je “upírem”? 
Každý, kdo si neumí získat energii jinak než z druhých lidí. Pokud těmto lidem jdeme na ruku a dáváme jim svou energii (ať vědomě nebo nevědomě) – budou se vracet a brát víc a víc. A vy se budete cítit unavení, bez energie, bez elánu, ubití, naštvaní a nebudete často vědět ani proč.

Pokud takového upíra ve svém okolí objevíte – doporučuji se obrnit trpělivostí a vytrvalostí. Pak doporučuji přestat mu vědomě dávat svou energii a pozornost jeho problémům. A to nejen kvůli Vám, ale i kvůli němu samotnému. Tito lidé si zvykli hledat sílu a energii u druhých lidí a pokud ji budou stále dostávat – nebudou mít potřebu se nad sebou zastavit, zamyslet a něco ve svém životě změnit.

A jak je poznáme? Troufám si říct, že relativně snadno. Nastíním vám několik hlavních druhů těchto upírů a jak se s nimi vypořádat.

„Pracuji jako lektorka (něco jako učitelka). Při své práci dost cestuji, denně mám několik přejezdů a najezdím kolem 80 až 100 km. Začínám v 7 ráno, končím v 18 večer, a kolikrát nestíhám ani oběd. Teď mě trápí hrozné nevolnosti, jsem úplně mimo.  Po každém jídle zvracím, a nevydržím ani u mytí nádobí, aniž bych si pak nemusela jít lehnout. Mám nárok na rizikové těhotenství? Jak to mám říct doktorovi? Sám mi nenabídl ani neschopenku.“ Martule20 z diskuzního fóra Na jakém základě mi doktor napíše neschopenku?

Jak to chodí?

Pokud u vás probíhá rizikové těhotenství, měla byste dodržovat určitý klidový režim, jako zaměstnané pak nastoupit na nemocenskou. Šest týdnů před plánovaným termínem porodu vám gynekolog ukončí nemocenskou a vy nastoupíte  na mateřskou (PPM).

„Většinou jsou lékaři rozumní. Soudím dle svého a svých známých. S neschopenkou nedělají problém, pokud si řeknete. Moje lékařka se spíš divila, že doma být nechci. A vycházky podle aktuálního stavu. Pokud vám bude mizerně ani je nebudete požadovat. Myslím, že pokud nemusíte ležet, tak by také neměl být problém.“ liko77 z diskuzního fóra Na jakém základě mi doktor napíše rizikové těhotenství?

Zda máte nárok či nikoli  na nemocenskou a následně i na mateřskou (PPM) ovlivňuje nejen forma, ale i délka zaměstnání, zda pracujete jako OSVČ nebo jste bez práce.

Výše PPM se odvíjí od průměrného výdělku, kterého jste dosáhla před nemocí (např. rizikové těhotenství). Nemocenské dávky nelze do průměru zahrnout, neboť ty již byly stanoveny z průměru.