O tom, jak předejít nepříjemnostem v bazaru, už jsem psala. Nyní napíšu něco o tom, co dělat, pokud jste byly v bazaru podvedeny.

Podvodu v bazaru obvykle předchází klasický scénář: 

Podvodník se zaregistruje na stránku, vloží inzerát (někdy jen jeden, jindy o něco víc či třeba několik desítek) s lákavou fotkou (nejčastěji staženou z internetu) za super cenu. Nemá žádné hodnocení, nic o něm nevíte a přesto jste při vidině skvělého úlovku ochotné mu poslat své peníze. 

Výjimečně se podvodníkem stane i nějakou dobu registrovaná uživatelka, se kterou doposud nebyly problémy, která prostě zkusí, jestli by si takto mohla přivydělat. Ta obvykle stejné zboží prodá více zájemkyním najednou.

Co můžete dělat?

Pokud jste odeslaly peníze a zboží přesto nepřišlo, v první řadě zkuste tento postup. 

Moc ráda chodím ke kadeřníkovi. Přímo to zbožňuji. Čas od času potřebuji změnu a u vlasů je nejlepší, že rychle rostou, takže změna není trvalá, pokud by se nepodařila (i když nějaký čas bude silně vidět 😀 ).

Já byla naposledy na barvení a stříhání minulý rok v březnu. Pár týdnů předtím, než se narodil Filip. Pamatuji si, že jsem tam šla s vědomím, že je to na dlouhou dobu naposled (maminky malých dětí bez možnosti hlídání, určitě pochopí).

Moniku znám už přes 5 let. Prvně jsem u ní byla ještě před svatbou a nějak jsme si padly do oka- nebo spíš ona mně 🙂 Do té doby jsem nepoznala, co to je, když někdo opravdu rozumí svému řemeslu.

A stala se ze mě věrná zákaznice- i když... Od chvíle, co mám děti, jednou ročně 😀

Za ty roky jsme postupně přešly od mých černých vlasů až k blond.

A tentokrát jsem k ní šla s jasnou vizí- já chci silver. Takhle světlé vlasy jsem toužila mít už několik let a nikdy nebyla odvaha, nebo nevím... Ale tentokrát jsem byla pevně rozhodnuta.

Ve firmě jsme si udělali malý průzkum praní. Zajímalo nás, jak naši kolegové perou, kdy perou, jak dlouho jim to trvá (a jak moc je to otravuje).

A víte, co máme s kolegy společné? Že většinou máme starou pračku, která

pere dlouho, je hlasitá, všechno v ní tříská a cestuje. Svůj účel sice splní, ale není to úplně ono. Samozřejmě, všechny nás to nebaví úplně stejně. Navíc ti, kteří mají děti, chtějí omezit používání aviváže na minimum.

Už jsme i společně pátrali všude na internetu a vyměňovali si poznatky, které jsem se dočetli. Parametry jsou různé, naše nároky vysoké a ideální pračku si představujeme tak, že má skvělý výkon praní, nemusíme se obávat že poškodí vlákna jemných materialů, a že oblečení bude příjemně měkké i bez použití aviváže.

A víte, na co kolegyně Světlana a Jana narazily? Že existují parní pračky! Mezi jejich výhody patří například to, že prádlo pomačkají mnohem méně než klasické pračky, žehlit není téměř potřeba a oblečení je příjemné na dotek. LG parní pračka dokáže odstranit i alergeny, a to díky intenzivnímu působení páry, která udržuje konstantní teplotu pračky. Tak to zní zajímavě. Certifikát, který parní pračka LG získala, BAF (British Allergy Foundation), potvrzuje, že alergeny jako jsou roztoči, zvířecí alergeny, pyl a chemické látky nemají šanci. Skvělé, to abychom to vysvětlili i všem pejskům a kočkám, které tu máme.

Už dříve jsme se chtěli zbavit aviváže úplně. S touto pračkou můžete mít měkké a svěží oblečení úplně bez chemie, a to díky funkci parní aviváže, která je založená na aktivním působení páry.

Vybíráte první botičky nebo se na výběr teprve chystáte? Čas, kdy je vhodné zakoupit první boty, je u každého dítěte jiný. Některé děti začnou chodit v roce, jiné v roce a půl.

Kdy se poohlížet po prvních botách?

Botičky začněte vybírat, když dítě udělá několik samostatných kroků. Rychle se doma rozchodí, bude se dožadovat chození venku a nebude chtít sedět pouze v kočárku. Botičky nekupujte s předstihem, protože nikdy nevíte, jak moc děťátku poroste noha.

@ijetka uvádí, že „každý má jiný názor, kdy koupit a dávat botičky. Pokud je budete kupovat ve zdravotnických potřebách, tam vám poradí. Já jsem je malému koupila kolem 8 měsíců, aby si zvyknul.“ @mikca dodává: „Naše malá začala chodit sama v deseti měsících, takže se stavěla od devíti měsíců, ale nemohla jsem si dovolit kupovat boty za 600 Kč na dva měsíce. Vyřešila jsem to tak, že jsem koupila bačkůrky, ale certifikované zdravotnické, vyjdou na dvě stovky, udělají službu jako botičky, a noha se v nich nezničí. Nosila je i ven, až když pak začala úplně sama ťapat a byla jistější, tak dostala své první boty.“ 

Jaké boty jsou nejlepší?

Pro děti jsou nejvhodnější minimalistické boty nebo barefoot obuv, která se blíží chůzi naboso. Boty by měly mít děti pouze na chůzi venku. @firstsix potvrzuje: "Syna, kterému jsou dnes téměř 3 roky, jsme nechávali doma chodit bosky, dokud nedokončil fázi vývoje chůze. Venku měl vždy velmi kvalitní obuv (tehdy jsem si to myslela). Jako sportovci, vzdělaní v oboru, jsme na výběr bot kladli velký důraz. Takže podpora kotníčku, kvalitní vložka atd... No, samozřejmě, dnes už vím, všechno špatně! Synovi začal "padat" pravý vnitřní kotník ještě více dovnitř a nožičku vytáčel ven. Oslovila jsem několik odborníků. V podstatě se shodli. Máte kvalitní boty, ale chtělo by to tenčí podrážku, botičku více ohebnou, aby nožka mohla sama fungovat. 

Bylo ráno 23.1.2017  já měla první termín a tak jsem šla na gyndu na kotrolu. Měla jsem po několika prodělaných nemocích (chřipku,zanět průdůšek,krváceni) a tak jsme se s panem doktorem domluvili,že druhý den nastoupím na vyvolání.Ještě se mě ptal,jestli tam už nechci zůstat hned,ale měla sem domluvený ,,večírek,, s kamarádama,tak sem se dolmluvila,že dorazím druhý den v 7 ráno i s tatínkem. Kontrola proběhla v pořádku,a já šla ještě do města,domluvit se za manželem do práce,aby měl druhý den volno,a tak... Kolem 16 jsme dojeli domu a vše bylo ok.Večer kolem půl 6, mě sem tam něco píchlo v podbřišku,ale nic velkýho. v 7 jsem už pociťovala jakési intervaly,ale né pravidelný. Kolem půl 8 jsem si dala vanu,že buď a nebo.Po 40 minutách jsem vylezla a bolest se začala stupňovat,ale nebyla pravidelná. Vždy 2x po 8 minutách,pak třeba 4x po 6 minutách a pod. Ležela jsem na sedačce v obývaku,zrovna u nás byla švagrová,nemá děti,tak na mě vždy při bolestech koukala dost vykuleně... Kotrakce mě počítal manžel,který v klidu ležel vedle na sedačce a koukal na tv. Nechtěla sem jet do porodnice moc brzo,nechtěla jsem tam 6 hodin ležet v bolestech jako u prvního.Ale v 21:30 jsem šla na záchod a našla krev,tak sem zavelela JEDEM. Jak jsem začala víc chodit tak kontrakce rázem skočily po 4 minutách. Ještě sem se stihla vyblít do dřezu a to jsem věděla že budu rodit. Rychle sem dobalila tašku a šla k autu,to už byly kontrakce po 2 minutách,to už sem se začalá bát že budem rodit v autě. ,,Skočila,, jsem do auta a skoro celou cestu jsem proječela a řvala na manžela ať jede.Projel všechny semafory na červenou a tak k porodnici jsme dorazili stále 2 v 1.Zajel autem až k výtahu,ale ještě se stihl pohádat s vrátným,který se mu snažil vysvětlit,kde musí zaparkovat,natož mu manžel řekl,že zaparkuje u výtahu,odvede mě do vyšetřovny a pak že teprve přeparkuje dle jeho pokynů. Ve 22:00 mě otevřela sestřička dveře a ja ji padla do náruče v bolestech a snažila sem se jí říct že mám bolesti po 2 minutách.manžel za mnou jen hodil kufr a valil přeparkovat,aby byl brzo zpět.Já se vysvlékla a vydrápala se na křeslo,kde po vyšetření mě asistentka zdělila otevřená na 8 prstů,prasknem vodu a jdem rodit.Přesunem se na box.V tu chvíli jsem se začala těšit a bát zároveň.Asistentka mě pomohla přesunout se a já se začala bát že to manžel nestihne. Daly na mě sondy na monitory,prý musí aspoň na chvilku.A pak to bylo hrozně rychlý.Došel manžel,ani se nepřevlíkal,jen se vyzul,já začala křičet že musím jít čůrat,ale to nebylo čůrání ale pocit už na tlačení,tak sem zatlačila a praskla voda (úplně zelená) to sem se lekla.Začala sem ječet že už musím tlačit tak si asistentka zažádele o pomoc druhé asistentky,ta mě jednou rukou držela nohy,druhou strhávala sondy z břicha,a druhá asistentka mě začala polohovat křeslo na porod,což skoro už nestihla,páč na třetí zatlačení ve 22:10 mála vylezla.Hned mě ji daly na břicho a já si po chvilce uvědomila,že vůbec nevím co se nám narodilo,páč jsme si to nenechali říct,tak se manžel podíval pod deku a prý HOLČIČKA,tak vítej ne světě Michaelko.Pak už jen manžel stříhl pupeční šňůru a za chvilku došlý sestry z novorozeneckyho a malou umyly,zvážily 2600g a změřily 46 cm. trošku mě potrhala tak me zašily a malou vratily a už sme tam pak zůstaly 2 hodky jen ve 3. Manžel ani neplatil za otce u porodu ,prý za těch 10 minut to po nás nemůžou chtít 🙂

Máte i vy někdy chuť jen tak na pár minut zavřít oči a představit si, že dokonale relaxujete a vaše dítě se baví, je o něj postaráno, a vy k tomu nemusíte ani hnout prstem? A že nemusíte na nic myslet, nikam běhat, nic vyřizovat a prostě jen vypnout? Jednoduše si užít společnou chvilku, ale každý podle svého gusta?

I vy si představujete příjemný víkendový pobyt, kde padají taková náročná rozhodnutí jako „Dát si k snídani toust nebo míchaná vajíčka?“, „Sníst svoji snídani na terase či uvnitř?“ Ach, sladký život.

Představte si příjemný víkend strávený v zeleni hor a doslova v srdci Štiavnických vrchů na středním Slovensku, který si užijete stejně vy  i vaše dítě. A jelikož se blíží nejoblíbenější svátek roku, a to Mezinárodní den dětí, můžete ho společně zažít v hotelu Sitno s Lolo a Piškót, v čase od 2.6. do 4.6. 2017!

Zapojte se do soutěže o tento pobyt - Den dětí s Lolo a Piškot!

Kromě celodenních animací můžete zažít v rámci pobytu i školu vaření v kulinářském studiu Foodie, prohlédnout si s ostatními rodinami pohádky v hotelové kinosále, vyzkoušet si Adventure golf a vyřádit se do vyčerpání na skluzavkách ve vodním světě.

Bude o vás postaráno od rána až do večeře a ještě déle. Protože až budou děti tančit na dětské diskotéce, rodiče si budou užívat na večerním hudebním programu pro dospělé.