
Rodinná dovolená bez stresu: Na co nezapomenout při plánování
Plánování rodinné dovolené se může ze zábavy rychle proměnit ve velkou výzvu. S dětmi je potřeba myslet na mnohem víc věcí než jen na ubytování a jídlo. Každá drobnost může rozhodnout o tom, jestli půjde o příjemný odpočinek, nebo o noční můru. Na co nezapomenout, aby vše proběhlo v klidu?
1. Nejprve vyřešte základní věci
Rodinná dovolená začíná rozhodnutím o tom, kdy, kam a jak vyrazit. S termínem i rezervacemi je lepší neotálet – čím dříve, tím lépe. Zvažte, co vaší rodině nejvíc sedí – moře, hory, nebo víkendový pobyt v přírodě?
Ubytování vybírejte podle věku dětí a potřeb – kuchyňka, postýlka, přebalovací pult se často hodí. U dopravy řešte nejen cenu, ale i pohodlí. Pokud jedete autem, naplánujte si trasu a zastávky na přebalení, jídlo i krátký odpočinek.
2. Nepodceňujte balení
Balení je snazší s promyšleným seznamem. Soustřeďte se na praktické věci: oblečení, léky, jídlo a pití na cestu, dokumenty a zábavu. Vše důležité mějte po ruce – v batohu nebo příruční tašce.
Nezapomeňte na technické drobnosti jako nabíječky, powerbanku nebo adaptér do zásuvky. A pokud vezete kočárek, nosítko či autosedačku, ověřte si, že je vše kam dát.
Maminky prosím,nevíte některá o dobrém dětském psychiatrovi?který prijima?jedná se o Hlucin,ale klidně dojedu i 100km daleko a kde nejsou dlouhé čekající doby,moc dekuji
Blíží se 4 roky od mé transplantace…je mi skvěle a celá rodina užíváme život jak jen to jde 🌞
#zivotpotransplantaci
Plavání jako povinná výuka na ZŠ
Dcera bude mít teď ve 2 třídě plavání. Vychází jim 6 termínů či hodin, prostě půjdou 6x.
Prosinec - leden.
Do čeho se promítá účast? Do známky z TV? Jsem z toho docela v pasti neb plavou zrovna v pátky a ten druhý termín těsně pred Vánocemi máme už rezervaci na horách a ten poslední lednový jsem ji kvůli horám chtěla omluvit také. 🤔
Plus jestli do toho onemocní, tak toho třeba moc nenaplave, ale nechci malovat čerta 👹 na zeď.
Spíš mě zajímá, do čeho se to promítá?
Díky.
Kolik balíčku na zítra nachystat? 🥲
Kolikrát vás to zítra čeká?
U nás:
•poprvé do školky 💝
•poprvé do školy 💙
•čtvrtá třída 💙
Jste natěšení nebo spíš nervózní? Jako já se znám, já ty kapesníčky budu zítra potřebovat určitě 😭😁. A do každé dětské kapsy šupnu taky jedny, protože tyhle zvířátkové jsou u nás oblíbené 🦩🐯🦎
Ahoj, nesou děti do školy kytku pro paní učitelku?
Syn v první třídě nesl růži pro paní učitelku, teď jde do druhé třídy a nevím zda to zopakovat nebo ne.
Děkuji
Vychází nějaké časopisy pro dívky? Kamarádka mi tvrdila, že ne a ani já nenacházím, ale nechce se mi tomu věřit.
Anoj holky, musim prehodnotit svaciny. Letos bude mit syn obed az po 13.30, rano moc nesnida. Dosud dostaval ke svacine kolac, hodne ovoce. Ale ted budu muset “pritvrdit”. 🙂 nechci mu davat jen rohliky se sunkou a syrem. Co davate detem vy? A pak bych potrebovala vedet, jestli svaciny delate ramo nebo uz vecer? Napadly me treba zapecene panini nebo tortily, ale daji se zapect treba uz vecer a dat do lednice? Nebo je lepsi je pripravit vecer a rano jen zapect? Dekuji
Tak už nám to zase naplno začalo 😍
Dnes celodenní hokejový turnaj a včera taneční soutěž. Už jich za sebou máme mraky, ale včera to bylo výjimečné. Bylo to totiž poprvé, kdy děti startovaly na mezinárodní světové soutěži pod taktovkou WDSF. Úrovni je to samozřejmě skok do úplně jiných vod a výšin, ale jako první zkušenost s velkým tanečním světem to bylo něco úžasného. Na těchto soutěžích opravdu člověk potkává ty nejlepší z nejlepších, hodnotí ho rozhodčí z celého světa a celkově se fakt jen kochá.
Zatančit si na obrovském profesionálně nasvětleném parketě s vítězi Mistrovství České republiky a vidět tam tancovat své dítě je prostě docela mazec a mám radost, jak se s tím ti naši drobci se ctí poprali 😍
Letos chceme zkoušet taky nové účesy a mezi tanečníky prý strašně frčí tenhle lak na vlasy z #dm, tak jsem zkusila pořídit. Dosud jsme jen gelovali, ale s tím lakem to bylo opravdu lepší, takže u něj už zůstaneme. Jen si chlapeček musí zvyknout na “smrad” při lakování 😂
#balea
Prosim - kdybyste chtely vedet vic o necem konkretnim - jak se tu nakupuje, co skoly, jak se bydli, co prace, dopravni situace, vylety, vodni dymky.... :D cokoliv, tak napiste, ja zkusim neco sesmolit. Casem dodam i nejaky pekny fotky z Al Ain doufam, ale cekam na podzim. Ted se neda pres den vyjit z domu 🥵
Jak to děláte vy, co máte malé děti, co se teprve "učí" lyžovat, resp. už lyžují, sjedou kopec, ale ještě by to chtělo toho instruktora, který to dítě případně opraví, naučí zase něco nového... a rádi byste jeli třeba do Rakouska? Tam jsou asi školy jen v němčině, že?
Dcera lyže zkouší od 3,5 let - tehdy opravdu jen zkoušení, pohyb v nich...
Prvního instruktora měla v 5,5 letech - učili ji velkou a malou pizzu.
A letos v 6,5 letech už jezdila kopec i s námi, samozřejmě hodinu denně instruktorku.
Tak jestli se rozjezdit tady v ČR nejdříve a pak to Rakousko bez instruktora?
Ahoj, chtěli bychom dětem zařídit platební kartu. Jezdí do školy linkovým autobusem. Ráno a odpoledne platí vždy 5 Kč. Já mám věčně problém mít pro ně drobné na autobus. Tak mě napadlo, že by mohli mít svůj účet a autobus platit kartou. Máte nějaké doporučení na dětské účty? Samozřejmě bez poplatků za vedení i za takto nízké platby. Dětem je 9 a 11 let. Děkuji.
Zdravim! Tak konecne jsme se trochu uklidnili, i kdyz tedy furt ponekud chaos, nova prace, nova skola, zarizovani víz, bytu, ruseni smlouvy, nova smlouva, nikdo nic neresi, vsichni vi vsechno, ale uplne jinak, vsechno je Insha Allah, a chalas :D A Evropanovi tecou nervy.... Nicmene - uz jsme odstehovani, i kdyz jeste (porad) mame krabice. Jak jste psaly pod tim predchozim prispevkem - prestehovali i to co jsem nechtela (kavovar pro sousedku, prislusenstvi ke sporaku - tohle nestehujte prosim vas, to tady musi zustat, je to k prodeji. Heavy indian accent - yes madam, of course madam. Samozrejme ze to bylo to prvni co jsem vybalila :D ). Nektery veci jsem jeste nenasla. Nektery veci, o kterych jsem byla presvedcena, ze je nemame, jsem naopak zase objevila. Maníci vsechny veci sbalili a pak je zase vybalili, i nam zabydleli koupelnu (to nevadi, ze tasku se sminkama polozili do bidetu), navrtali a povesili zaclony (dirka v zaclone po stehovani byla malicka, da se hezky zamaskovat... ) zapojili mycku (co na tom, ze s ni trochu bouchli, ze jo...) :D a pohoda! Ne, fakt to bylo luxusni. Nase 10. stehovani v 15 letech a tentokrat jsme poprve nemuseli hrabnout vubec na nic!! Posilam fotodokumentaci. Povsimnete si pouzite houbicky, puvodne zabalene ve 4 vrstvach baliciho papiru v krabici "FRAGILE"... a pro @amenophus - lednici jsme zabydleli jako prvni ;) PS - mezi stavem jak byl na prvni fotce a treti fotkou jsou zhruba 4 hodiny.
Měsíc za měsícem, téměř bez povšimnutí, se z mých malých holčiček staly dívenky, a postupně mladé ženy s vlastními světy a názory.
A doba, kdy jsem několikrát do hodiny malovala sluníčko, ohřívala kafe zas a znovu a toužila po troše ticha, ta už se pomalu chýlí ke konci.
Někdy stojím uprostřed chodby a poslouchám to zvláštní ticho.
A pocit úlevy někdy střídá zvláštní pocit prázdnoty.
Pryč jsou ty chvíle, kdy jsem si přála popohnat čas, aby byly trošku větší, samostatnější.
Teď si často přeju čas zastavit. Ptám se sama sebe, opravdu jsem si to všechno užila dostatečně? Neprošvihla jsem nějaký důležitý okamžik? Neměla jsem si ten všechen chaos užívat víc?
Tehdy mi to tak nepřišlo. Když hodiny na zdi odbíjely půlnoc nebo tři hodiny ráno, a já seděla se svou maličkou dcerkou v náručí a vnímala jen její dech. Přála jsem si, aby usnula a já mohla spát taky. Ty noci se zdály nekonečné, přišlo mi, že už nikdy se nevyspím. Už nikdy se nepodívám na žádný film, už nikdy se v klidu nevysprchuju.
Zatímco hodiny odbíjely na zdi minuty, z minut se staly týdny, měsíce a roky. A dnes si už jen matně pamatuji, jak nervózně jsem spící novorozeně přenášela po bytě do dětské postýlky. A jak s každým zavrznutím podlahy se mi zastavil dech.
Pokud jste tam, kde jsem dnes já, zkuste si na chvíli vzpomenout, jaké to bylo. Držet v náručí to bezbranné miminko, cítit, jak je křehké a tolik Vás potřebuje.
A pokud jste na začátku, a bezesné noci, které se zdají, že nemají konce Vás teprve provázejí nebo očekávají, věřte, že to zvládnete. Každá taková noc jednou skončí. A období, které se zdá tak neskutečně těžké pomine.
I když jste unavená, a hodiny na zdi odbíjejí půlnoc zatímco držíte v náručí své dítě, zkuste si jen dnes ten moment užít. Přivonět si k němu, vnímat tlukot toho malinkého srdíčka.
Protože zítra, zítra bude zase o kousek větší.
S láskou,
Monika❤
FCB: Blog mámy
IG: bymonicarose
Děkuju za krásnou účast v soutěži a doufám že potěším..🥳 @lucie7411 🥳
Gratuluji a spojíme se ve zprávě ohledně doručení výhry 💜📩
A co navrhujete příště? O co si brzy zase zasoutěžíme? 🍀
Hurá do papírnictví na nákup školních potřeb aneb jak si ten konec prázdnin pěkně užít.
Přiblížila se chvíle, kdy všichni rodiče školou povinných dítek v závěru léta plného smíchu, s divokým výrazem v očích a seznamem, který neměl ani pán Bůh, když tvořil svět, dobývají regály papírnictví.
Připravte se na bujarý pochod napříč všemi velikostmi sešitů, nepadnoucích obalů, tužek číslo 150 a nutnou blikající propiskou s tučňákem na konci, která dopíše přesně za dvě hodiny po příchodu domů.
Co už, polovina věcí v tašce stejně nedává smysl.
"Mami, potřebuju sešit A4 s linkama." Zní to jako brnkačka, ale je to omyl.
V následujících minutách mě čeká rychlokurz v identifikaci školních pomůcek a naprosto pochopitelných rozdílů (jak pro koho) mezi sešity 440, 524 a 625 zakončený proslovem, že ty trapácké s krajinkou nebo duhou nosit nebude.
5x A4, 40 listů čtverečkovaných, tři malé sešity, sedm velkých nelinkovaných a ideálka je samozřejmě Oxford sešit, který podle ceny rozhodně museli tisknout přímo na dané Univerzitě.
Jako zkušený rodič se snažím alespoň naoko tvářit, že s přehledem rozlišuju větší formát, tužší desky, linka vs. čtvereček.
V regálu samozřejmě sešit, který potřebuju a ideálně s netrapáckým motivem na přebalu není. Opatrně se zatajeným dechem sahám do vedlejšího, a už se ho chystám vzít, když mi probleskne hlavou otázka:
"Koupit ten sportovní s fotbalistama pro tiché dítě, které má trauma z míče?"
Začínám se ale dostávat do stavu, kdy ze všech těch plnících per, náhradních tuh číslo 0.8 nebo 0.5 a modelín fosforeskujících 36 barvami, které jsou samozřejmě lepší, než ty jen se 25, budu mít trauma sama.
Cestou míjím zoufalé rodiče, kteří se dostali do pasti kornoutů naprosto netušíc, že jediný, kdo bude po večerech užírat pracně nasypané bonbóny a lízátka, budou oni sami. Chce se mi ušklíbnout, protože toto období mám již zdárně za sebou, ale humor mě přejde hned vzápětí. Dostáváme se do sekce "OBALY".
Ano, ano, vím. Za nás byly jen dva typy obalů. Ty co padly a ty co byly úplně na..však vy víte. Ovšem dnes je jiná doba. Zatímco se potím a lezu regálem plným lesklých, matných a poloprůhledných nesmyslů (jakoby to nebylo jedno, když za měsíc budou všechny buď počmárané nebo popraskané), všimnu si prodavačky u pokladny, která se potutelně usmívá.
Začíná přeměřování.
Učebnice Dějepisu je vyšší, než učebnice Chemie, ale nižší, než Atlas světla. Takže vidina 3 stejných obalů se vytrácí v dáli stejně jako moje příčetnost a zachování lidské důstojnosti. Jsem jen kousek od toho, kdy nechám narvaný košík uprostřed prodejny.
Pomalu se přesouvám k regálu s pravítky. Lidský rozum nařizuje vzít sadu, koneckonců, když nějací myslitelé udělali sadu pravítek, asi věděli, proč.
Chyba.
Pravítko průhledné, klasické a s délkou 30 cm je dneska nuda. Dnes jsou školní pomůcky víc, než nesmysly, za které rodiče utrácejí své vydřené výplaty. Jsou totiž módními doplňky.
Puberťačka koulí očima, ze kterých létají blesky, protože ona mít nějaký hnusný, průhledný pravítko ještě z dob vašeho děství(rozuměj středověku) ani náhodou nosit nebude, když Mařka odvedle má barevný a ještě ke všemu ohebný.
Říkáte si, co stojí za námahu a předem prohraný boj a co už ne. Sada nudných avšak praktických pravítek jde do košíku ovšem také. Tak nějak tušíte, že ohebné, svítivě růžové pravítko bude puberťačce na houby a když se dost nařehtá se spolužačkou, kam až pravítko lze ohnout, bude potřebovat taky něco narýsovat.
Naprosto vyčerpaná diskuzemi o nutnosti gumy ve tvaru K-pop idolu, která sice negumuje, ale je trendy, se doploužím k pokladně, kde se na mě stále usmívá prodavačka a moje příčetnost zasáhne ranou své otázky:" Obalíme?"
Mám chuť jí skočit po krku a naschvál koupit 60 obalů na úkolníček jenom, abych jí dokázala a celému světu, že padnou na všechny sešity a učebnice, ale zmůžu se jen na přikývnutí.
Prodavačka se zaraduje a začne z podpultu tahat jeden obal (samozřejmě perfektně padnoucí) za druhým a já jen přemýšlím, jestli tesání do kamene nebylo přeci jen efektivnější.
Na částku svítící na pokladně ani nekoukám a vleču se s puberťačkou domů i s nadějí, že to nejhorší, už mám za sebou.
Školním pomůckám zdar.💋
Závěr: na tuhle absurditu zapomeneme všichni ve chvíli, když se večer zjeví v Bakalářích zpráva od třídní učitelky: " Na zítra prosím donést vylisovaný květ růže damašské, kelímek od řeckého jogurtu 1 kg balení a staré tričko."
P.S. Jdu narvat holky kilovkou jogurtu, abych to měla už připravené.
FCB: https://www.facebook.com/blogmamy/
IG: bymonicarose































































































































































































































































































