Vstupem do dospělosti ztrácejí pro řadu lidí Vánoce své kouzlo. Výjimečnost svátečních okamžiků a těšení se na dárky jsou vytlačené stresem z práce, vyčerpáním z předvánočního úklidu a nákupního shonu. Čas, kdy zakládáte vlastní rodinu, je příležitostí, jak se z Vánoc začít opět radovat a znovu se naučit si je užívat. Stačí jen zbytečně netlačit na pilu a s plněním (možná i vlastních zapomenutých) dětských snů začínat pozvolna. Jaké budou vaše první Vánoce s miminkem? Záleží jen na vás.

Dokud je vaše děťátko ještě velmi malé, budete muset možná odložit vaše představy o krásně vánočně nazdobené a uklizené domácnosti a kvantech napečeného cukroví. Nepřepínejte za každou cenu své síly a zaměřte se hlavně na užívání si chvil s vaším miminkem, než abyste se nevyspalí pouštěli do mytí oken za doprovodu pláče dítěte, které si zrovna žádá vaši pozornost. To je totiž to hlavní, o co nejmenší (a vlastně i jakkoli starší) děti stojí. Nedocení ani perfektně vyleštěný byt (který se stejně záhy jejich přičiněním, pokud se už dokáží samy pohybovat, vrací do před-úklidového stavu), ani hromady dárků.

I u větších dětí platí, že velké množství darů je spíše na škodu. Děti obvykle ve spěchu vše rozbalí a pak nevědí, s čím by si hrály dříve a u ničeho tak pořádně nevydrží. Pokud vás čekají kolem Vánoc různé návštěvy u příbuzných, zvažte spíše variantu, že si dítě při každé návštěvě rozbalí několik dárků, než abyste hromadili veškeré dárky od celé rodiny u sebe doma a dávali je dítěti na Štědrý den najednou.

Režim Vánoc bude potřeba přizpůsobit dítěti. Nelámejte si hlavu s tím, že slavnostní oběd či večeři nebudete podávat přesně v hodinu, která bývá v rodině tradicí. Tento fakt neberte jako negativu, ale právě naopak – tím, že vyjdete dítěti vstříc, dokážete například nadělování dárků naplánovat na chvíli, kdy bude dítko odpočinuté a v dobré náladě, byť to třeba shodou okolností vyjde až na druhý den ráno. Pořád to bude lepší, než rozbalovat dárky s mrzutým a přetaženým dítětem.

Ani štědrovečerní večeři nemusíte mít přesně podle tradic – zaměřte se na to, co je pro vás nejdůležitější. Pokud chcete hlavně společně celá rodina pojíst, můžete klidně vynechat slavnostní oblečení a společně si pochutnat na jídle (a nemuset při tom trnout, že vám nebo sobě dítě zamaže drahé sváteční šaty). Místo tradičního kapra si můžete dopřát pokrm, který s malou obměnou bude moct jíst i kojenec, a nebudete muset mít obavy ze zákeřných rybích kostí. Pokud dáte přednost slavnostnímu jídlu jen v rámci dospělých, můžete klidně děťátko nakrmit zvlášť v jeho čase a sami se najíst se vší parádou, až když bude vaše malé spát.

Další roky, až bude děťátko větší, se můžete postupně přibližovat společným představám, jak budete vánoční svátky slavit. Nelpěte zbytečně na tradicích z vaší původní rodiny, pokud vám nesedí nebo je jejich aplikace příliš náročná (proč trvat na pečení dvaceti druhů cukroví jen kvůli tomu, že „se to tak vždycky dělalo“, i když je pak cukroví příliš a nikdo ho nejí, nebo vás nebaví jeho pečení).

Svatá Lucie bývá líčena jako dcera bohatých a vznešených rodičů. Legenda vypráví, že se rozhodla pro panenský život, všechny nabídky k sňatku odmítala a svůj majetek rozdala chudým. Jednou si prý dokonce vypíchla oči, aby tak odradila dalšího z nápadníků, ale jako zázrakem jí byl zrak vrácen. Zklamaný a odmítnutý pohanský nápadník jí udal jako křesťanku a Lucie byla odsouzena k prostituci ve veřejném domě. Stráže, které měli za úkol jí tam odvést, nedokázali se svatou Lucií hnout z místa. Nakonec jí podřízly hrdlo mečem a svatá Lucie kolem roku 304 zemřela.
            Svatá Lucie je patronkou švadlen, kočích, sklenářů a brousířů. Je vzývána proti krčním chorobám a nejčastěji bývá vyobrazena s mečem, se svítilnou a miskou, na které jsou vidět dvě oči.
            V předvečer svátku svaté Lucie chodívaly „Lucky“ kolem stavení. Věřilo se, že postavou velká, bíle oděná „Lucka“ chodila s nožem a dětem, které se o adventu nepostili, chtěla rozpárat břicha.
            Někde chodilo po staveních Lucek více a děti, které se uměly hezky pomodlit obdarovávaly, ostatním hrozily metlou.
            Svatá Lucie byla chápána také jako ochránce proti čarodějnicím. Na Moravě se proti čarodějnicím chránili tak, že od svátku sv. Lucie až do Božího narození odhodili jedno poleno dříví a takto odhozenými na den Božího narození zatopili.
            Svátek sv. Lucie patřil především ženám a dívkám a snad aby si trochu odpočinuly, nesměly v tento den prát ani příst. Věřilo se, že té přadleně, kterou by Lucka přistihla při práci, naplnila by komínem světnici prázdnými vřeteny a ty by musela obratem napříst. 

            Na Valašsku dokonce vynášely přadleny své kolovraty ze světnice na půdu. Nezřídka se za Lucky převlékali sousedky a kontrolovaly jiné, zda nepředou či nederou peří. Těm, které přistihly při draní rozfoukaly peří po celé světnici a těm, které předly rozmotaly napředené nitě.

Jaké jsou dni od svaté Lucie do Božího narození, takové jsou též měsíce příštího roku. (12 dní - 12 měsíců)  

Jaké jsou od Lucie do Vánoc dni, takové budou v pořadí i jednotlivé měsíce příštího roku, neboť od Lucie do Vánoc každý den a noc mají svou moc. 

Když přijde svatá Lucie, najde tu už zimu.

Lucie noci upije (a dne nepřidá).  

Znáte to...Ježíšek už klepe na dveře a Vy nevíte jestli dřív válet rohlíčky, balit dárky, zdobit stromeček, mýt okna, hasit stromeček, lovit kůstku v krku, stavět sněhuláka nebo už po páté přebalit dítě...Jo, Vánoce jsou svátky klidu, vo tom žádná máma nemůže pochybovat.

Nesmíte ale zapomínat sama na sebe. Pěkně si sedněte, uvařte čaj, dobře tak kafe, když jsou ty svátky a vypijte ho ještě teplé! Přemýšlejte o tom, co by Vás samotnou od Ježíška nejvíce potěšilo. Nereálné dárky, jako že si Ježíšek odveze děti na půl roku na Havaj, nechte u ledu. Tuhle možnost jste propásla už o Mikuláši, když jste čertovi dala košem potom, co Vaše dítě slíbilo, že už nikdy zlobit nebude, ale toto předsevzetí mu nevydrželo ani celých 5 minut.

Pokračování na: http://www.pihatamama.cz/Ostatni/Vanoce-jsou-svatky-klidu

Nikdy jsem nebyla jednou z těch, které vytírají třikrát týdně a každou sobotu drhnou lednici. Ne že bych byla bůh ví jaká bordelářka, ale nepřeháním to... Vždycky jsem si myslela, že "Budování hnízdečka" se mi velkým obloukem vyhne.

Navzdory tomu na sobě už nějakou dobu pozoruji, že se semnou něco děje... Nemůžu nechat ležet nádobí na lince, aniž bych ho hned neumyla, čím dál častěji přerovnávám věci ve skříni do úhledných komínků a v neposlední řadě mě začalo šíleně štvát kdejaké umazané místečko. 

Dnešním dnem jsem se ale naprosto překonala a konečně jsem si uvědomila, že budování hnízdečka se nevyhlo ani mně! Během dopoledne jsem totiž vyčistila všechny radiátory kartáčkem na zuby... Co mě na tom ale děsí nejvíc je, že dnes je to první den mé Mateřské dovolené a hned první den doma vymýšlím takové věci...

Upřímně doufám, že se tyto stavy už nebudou zhoršovat s postupujícím stádiem těhotenství a plynoucími dny na mateřské... Přece jen - ještě mi zbývá 40 dní do termínu porodu...

                                                                                                                                  Monika