Je to již delší dobu, co jsem pro vás na základě svých zkušeností napsala článek o tom, jak můžete svému dítěti pomoci připravit se na školku

https://www.modrykonik.cz/blog/apacheee/article/manual-pro-spokojene-ditko-skolkou-povi-20uowg/

a slíbila jsem, že připravím ještě jeden článek s praktickými radami, které se týkají už období, kdy vaše drahá ratolest školku navštěvuje. V současné době jsem vyměnila "školkové" prostředí za středoškolské, takže to potřebuji sepsat co nejdříve, dokud mám vše ještě v živé paměti🙂

A nyní už v bodech:

• školní řád - jakkoliv se vám to může zdát úsměvné, poctivě si ho přečtěte a řiďte se jím - jsou v něm formulovány důležité požadavky, které vaše školka může vyžadovat a vás by ani nenapadly🙂 Velice často například vymezuje nošení řetízků na krku - ve většině školek jsou z hlediska bezpečnosti zakázané a věřte, že je to naprosto oprávněné🙂
• choďte včas - každá třída v mateřské škole má svůj harmonogram, kterého se v běžných dnech drží - já ideálně doporučuji přijít nejpozději 15 minut před plánovanou řízenou činností - dětem vždy velmi prospěje, pokud se mohou nejprve samy věnovat činnosti, kterou si zvolily samy dle svého přání. Pokud dítě přivedete na poslední chvíli, "musí" se hned zapojit do řízených činností, což některé zejména menší děti nenesou zrovna libě. Samozřejmě, že vám to nevyjde vždy, ale fakt se snažte. Navíc většina školek má stanoveno, dokdy nejdéle máte dítě přivést - pokud budete tuto dobu neustále porušovat, hrozí vám minimálně domluva od ředitelky ústavu🙂
• náhradní oblečení - mějte pro své dítě ve školce VŽDY, ideálně v několika variantách, a to včetně spodního prádla - možná vám to bude připadat zbytečné, protože se vaše dítko nepočůralo tak dlouho, že si ani nedovedete vzpomenout🙂 I takovému dítěti se totiž občas může ve školce nehoda stát - je to pro ně ohromná změna a je potřeba si zvyknout. Nehledě na tyto nehody se velmi často stává, že se děti třeba polijí, umažou, případně i propotí, a je super, když jim my učitelky můžeme obléknout jejich vlastní oblečení. Většinou ve třídě vždy máme jakýsi erár, ale věřte, že i malé děti se mnohem lépe cítí ve svém vlastním oblečení
• všechno oblečení pro své děti mějte označené - pro malé děti je nejideálnějším označením jejich vlastní značka, která jim byla přiřazena. Tyto značky jsou velice snadno namalovatelné - nejčastěji maminky malují na cedulky u oblečení, ale dají se koupit i nažehlovací samolepky
• přezůvky - většina školek požaduje pevnou obuv - není to nějaký výmysl či buzerace rodičů, je to opět jen z hlediska bezpečnosti. Sama vyznávám BF boty (nebo alespoň jejich kompromisy) a ve většině školek budou přístupní domluvě, ale opravdu je potřeba, aby bota dobře držela na nožce. V praxi jsem viděla, že opravdu velká část rodičů chce dětem do školky dávat Crocsky a jejich napodobeniny - na tyto boty prosím úplně zapomeňte, v MŠ si snad ani neumím představit nebezpečnější obutí:( V umývárkách bývá občas od dětí mokro, botičky se pak smekají, vyzouvají  a úraz je takto velmi brzy na světě. Navíc se ve školce třeba i několikrát denně cvičí, hrají hry, pobíhá se a v těchto botech to fakt nejde
• oblečení do školky - je mi jasné, že většina rodičů chce, aby i jejich dítko bylo ve školce krásné (a já taky určitě nebudu výjimkou), ale dávejte dětem do školky oblečení, u kterého nebudete v případě jeho zničení či ušpinění trhat vlasy ani sobě, a  ani paní učitelce🙂 Ideální je pohodlné oblečení, u kterého se dají dobře vyhrnout rukávy a nebude vadit, když se třeba trochu umaže. V mojí třídě jsme například snad denodenně pracovaly s barvami, modelínou, v teple se často chodí na písek a tráva potvora taky maže. Z vlastní zkušenosti vidím, že na takové dítě, které ví, že nic z tohohle dělat nesmí (a tolik by chtělo), protože by se mohlo umazat a maminka by se pak zlobila, je velmi smutný pohled
• hračky z domova - v některých školkách velmi neradi vidí, když si děti nosí z domova hračky, nicméně ve většině případech si děti své hračky do třídy brát mohou. I zde však pamatujte, že ve třídě je mnoho dětí a ne každé si s hračkou dokáže hrát tak jako vaše dítě, proto rozhodně nedávejte dětičkám hračky, u kterých je snadné poškození, případně vám na nich hodně záleží. Většina těchto hraček z domu po zabouchnutí dveří končí někde pohozená a paní učitelka opravdu nemá čas dávat pozor na jejich "bezpečnost"
• obuv pro pobyt venku - vyvarujte se obuvi s tkaničkami, pokud je to jen trochu možné - při lítání venku se dětem velmi často rozvazují, a i když je paní učitelka mileráda zaváže, nemusí si toho vždy všimnout hned. A děti si toho samy většinou také všimnou až po delší době. Přísahám, že jeden chlapeček nosil boty, které jsem musela každou vycházku převazovat i 30x:(
• čtěte nástěnku (případně jejich alternativy - školní maily, webové stránky) - najdete zde všechny důležité informace, včetně výletů a provozních záležitostí
• neprotahujte loučení - když se loučíte s dítětem, obzvláště pokud docházku teprve začíná, nedramatizujte to, rychle se rozlučte, dejte pusu a pápá🙂 Děti to pak nesou mnohem lépe, nemají ani čas zamyslet se nad tím, co se děje, a vevnitř už na to pak nemají čas. Zažila jsem maminku, která se s dcerkou loučila 15 minut, každý odchod obrečely obě dvě a maminka neustále pronášela věty "strašně moc tě miluju, čas bez tebe je hrozný, když nejsme spolu, je to špatné" - atd. I když to tak cítíte, vašemu dítěti to rozhodně neprospěje. Asi ani nemusím povídat, že holčička se pak ještě 2 hodiny dávala dokupy
• dodržte, co řeknete - když dítěti řeknete, že jde domů po obědě, nenechte ho nikdy čekat a pak nepřijít. Pokud se něco neodkladného objeví, zatelefonujte do třídy paní učitelce a ta na to dítko připraví
• nedávejte do školky nemocné dítě - sami asi víte, jaké to je muset být někde, když vám není dobře, proto to nedělejte ani vašemu dítěti. Nehledě na to, že jedno takové dítko dovede nakazit celou třídu, včetně paní učitelek, uklizeček a kuchařek. I jiní lidé musí chodit do práce
• mluvte s učitelkami - pokud máte jakékoliv požadavky, neváhejte se na ně obrátit. Pokud mohou, rády vám určitě vyjdou vstříc. Bohužel neovládají telepatii, takže pokud jim to neřeknete, samy na to nepřijdou. Pokud s nimi chcete prokonzultovat cokoliv ohledně svého dítěte, s důvěrou se na ně obraťte, troufám si říct, že nenajdete nikoho kromě rodiny a jich, kdo by znal vaše dítě lépe. Nebojte se svěřit se, učitelka musí zachovávat pedagogické tajemství
• nežárlete na paní učitelky - když budete mít štěstí a vaše dítě si paní učitelku zamiluje, věřte, že je to to nejlepší, co vás mohlo potkat. Žárlivost je zbytečná, pro své dítě stejně budete vždycky ta nejlepší ženská, i když vám to třeba v danou chvilku nemusí tak připadat. Takže když vaše dítě 20 minut mele o tom, jak má paní učitelka nádherné vlasy a že je princezna, v klidu to svým drahouškům odkývejte. Přijde doba, kdy nás začnou zase nesnášet🙂

Jelikož se nový školní rok blíží mílovými tempy, přeju všem dětičkám a jejich rodičům skvělý vstup do školek, škol, univerzit... A nezpomínejte, že zachovat klid je mnohdy to nejdůležitější🙂

    Jak je mým zvykem, musím na začátku opět poděkovat. Jsem šťastná, že se vám články líbí.

Dneska se budu věnovat pohybům plodu.

       V učebnicích porodnictví se toho píše mnoho ( btw. většinu slavných knih o porodnictví napsali muži), ale ta realita…ten prožitek…to opravdu nejde popsat pokud to člověk nezažije. Na porodním sále jedné velké nejmenované pražské porodnice jsem si odsloužila mnoho a mnoho hodin na porodním sále a přivedla jsem na svět …. no už docela dost miminek (do 500 jsem to ještě počítala🙂). Ale až teď vlastně vím na co se ptám, když řeknu ,, A pohyby cítíte?´´  

      Na ultrazvuku jsou první pohyby vidět už od cca 7. t.t. To je ještě takové nekoordinované mrskání ze strany na stranu, ale později už je to opravdu vtipné, jak se tam ten drobek už od cca 9. týdne mele. Tohle byla moje droga, od 11. týdne jsem si dělala ultrazvuk přes břicho a špehovala  Mišku snad obden. Sestřičky ze mě měly strašnou srandu a jelikož malý tam vždycky dělal neskutečné psíkusy, tak se vždycky chodily koukat a všichni jsme se pokaždé po ránu od srdce zasmály 😀 Jednou, a na to nikdy nezapomenu, mi v té děloze běhal jako křeček v takovém tom kolotoči…to jsem se málem počůrala smíchy (a že v tom těhotenství člověk nikdy nemá k počůrání daleko😀).

     Co se týče vnímání pohybů plodu, tak se knižně udává, že prvorodičky cítí okolo 20. t.t., u vícerodiček je to okolo 18. týdne, ale to je opravdu velmi individuální. Já jsem třeba pohyby začala vnímat jako pohyby až asi tak 25. týdnu…a to ještě tak, že se mě ptala sestřička, jestli už teda cítím pohyby a já na to, že je to jako divný, ale ještě ne, ale trápí mě nadýmání…a ona na to…,,no a jak to Vaše nadýmání vypadá paní doktorko?´´ A já: ,, No tak nějak mě divně žbluňká v podbřišku…´´ a ona záchvat smíchu…,,no ale to jsou ty pohyby pani doktorko´´…aha tak jo no 😀 A od té doby jsem cítila pohyby, o pár týdnů později už začal Míša boxovat a kopat a šťourat a tak to už nešlo přehlídnout….  

Jinak pohyby mimča jsou hlavní způsob jak může těhotná kontrolovat, zda je v pořádku. Pozor i miminka v děloze mají své zvyky a období dne, kdy jsou aktivní a kdy spinkají. Reagují na podráždění mechanické či zvukové. Cítit pohyby by měla těhotná alespoň 2x do hodiny a cíleně kontrolovat pohyby plodu cca 3x denně. Typicky jsou pohyby cítit víc večer než přes den…obvykle to není tím, že by se dítě hýbalo víc večer, ale spíš proto, že je těhotná večer v klidu  a víc se na to soustředí. Další věc je ta, že každé miminko je jiné, některá jsou víc a některá míň aktivní – to věřím, že nějaké vícenásobná maminka potvrdí v komentářích… Takže se nenechte vystresovat tím, že kamarádce přeskakuje celé břicho zleva doprava a vám se jen tu a tam decentně vyboulí na břiše nožička. Co je ale důvod k obezřetnosti je, když dříve aktivní břišní kickboxer začne být najednou klidný, nepohybuje se v době kdy se dříve pohyboval atd…tady bych rozhodně doporučovala zajet na kontrolu do porodnice.... Pozor ale na období několika týdnů před porodem, to mimču už v děloze docela těsno a pohyby už nejsou tak intenzivní, respektive jsou na vnímání trošku jiné, a další věc když už se tělo chystá na porod, tak jsou pohyby také méně cítit…Ale každopádně já radím jednoznačně jediné správné řešení a to: pokud necítím pohyby a mimčo nereaguje na podráždění – jedu !!!!