6tá dětská nemoc - dle doktora je to infekční dokud má malej vyrážku, pak už ne... horečky máme za sebou, teď je teda druhej den jak kropenatý vajíčko... otázka je - vím že nejnáchylnější jsou děti do dvou let,..můžou přijet rodiče na návštěvu? nebo je riziko nákazy i pro ně?
grupáč po vegetariánsku...
Holky, od kdy jste zacali s prikrmama..🙂
Platon: "Nikdy se nesnažte léčit oko, aniž byste zároveň věnovali pozornost i hlavě. A věnujete-li pozornost hlavě a nevěnujete-li pozornost celému tělu, neděláte dobře. Stejně tak nedobře jednáte, když léčíte tělo a nevěnujete pozornost duši. Léčení jedné části by nikdy nemělo probíhat bez pozornosti věnované druhým částem."
Pokud se necítíme dobře na těle nebo na duši, je potřeba podívat se na celou naši životní situaci, protože jen holistické léčení dokáže dosáhnout k opravdovým příčinám, abychom se cítili dobře po všech stránkách. A cítili radost ze života 🙂
Dnes 32tt, za cca 2týdný na kontrolu, už se nemůžu dočkat!!!
Takze sam sedi?🙂 nebo to se jeste nepocita, kdyz nema natazeny obe nozicky?
120..... Kolik to bude doopravdy?
Krásné letní ráno. Momentálně oblíbená písnička mých dětí, asi kvůli "badaboum" 🙂
Včera jsem už usnula 🙂 tak přidávám až teď ilustraci ke včerejší " procházce" :D
Tak a takhle se nám tu v tom děsnym hicu žije 😀
http://mamazavodou.blogspot.com/2016/08/new-yor...
Prosím poraďte mi nějaký recept na sladký dresing k masu. Manžel miluje švestkový kupovaný, ale chtěla jsem vyzkoušet vlastní, ale nenašla jsem žádný recept.
Co jsem vlastně jedla a co jím?
Jedna z nejčastějších otázek, kterou mi lidi pokládali a pokládají: ,,A co jsi vlastně jedla? A co jíš teď? A jak často jíš?" A moje oblíbená:,,Jíš vůbec?" 🙂 A to je důvod, proč jsem se rozhodla svůj první článek zaměřit právě na stravování.
Jídlo. Točí se kolem něho snad 70% našeho života. Ať už jsme doma, v práci, ve škole nebo se chystáme na dovolenou... řešíme co budeme jíst, kde budeme jíst, kde to koupíme, co nás to bude stát a hlavně jak to bude chutnat. Každý z nás má nějaké návyky, za které může rodina, to kde jsme vyrůstali nebo to, kde žijeme, s kým žijeme, čemu věříme. Všichni se shodneme na tom, že je to věc, která se strašně špatně mění!
Já už mám za sebou několik "diet", které obnášely úpravu jídelníčku. O tom, jak moc byly vhodné nebo ne se bavit nechci. Asi všichni tušíme, jak to bylo, když to mělo za následek JOJO efekt. Předem chci zmínit, že nechci aby tenhle článek působil jako "návod" jak správně jíst, když chcete zhubnout nebo žít zdravě.
Když jsem se v lednu 2015 rozhodla se sebou něco udělat, měla jsem jasný cíl - prostě musím změnit to, jak jím a to jak nad jídlem přemýšlím! A ze svých 98 kg se dostat do Natálky narozenin na 80 kg!Od známých a i z vlastní zkušenosti jsem měla dobré zkušenosti s knihou od Antonie Mačingové - Zhubněte jednou provždy. A tak jsem i začala. 30 denní program na pročištění organismu, kde se vůbec nejí pečivo a prvních 14 dní sníte obrovské množství zeleniny, ovoce, jogurty a je úplně vynechané maso. Pak je zařazené maso a těstoviny. Má to opravdu skvělé výsledky, celkově se vašemu tělu uleví. Ale nejde to držet dlouhodobě. Mačingová má i navazující knihy, ze kterých jsem se v dalším stravování hodně inspirovala. Omlouvám se za nekvalitní fotky, ale tehdy jsme to nijak neřešila 🙂
Foto: Dreame
Rozhodně jsem se pročistila, centimetry mizely, cítila jsem se líp a hlavně jsem se naučila jíst pravidelně aspoň pětkrát denně a hodně HODNĚ pít.
Další měsíce jsem, až na výjimky, pokračovala ve stejném duchu. Pravidelné jídlo, k snídani jogurt s oříšky a medem nebo banánem, k svačině ovoce, oběd maso se zeleninou (teplou nebo studenou), k odpolední svačině většinou proteiňák, oříškovou tyčinku, zeleninu a k večeři zase zelenina a vysokoprocentní šunka, vajíčko nebo maso. Po dvou měsících jsem měla dole 10 kg.
Termály Velké Losiny. Byl jste někdo? Jaké jsou?
Šílená matka :D
Tak snad poslední kalendář co přidávám 😀
Pratele, trochu me mrzi, ze tady kazdej resi kojeni.... A na Mezinarodni den sucheho zipu si nikdo ani nevzpomene!!!
😀
To vám teda povím, že není jednoduché psát zrovna během dní bouřlivých debat o kojení :D :D 🙂
Ale abychom pořád neřešily ty kozeny, zvu vás opět do Dolních Kounic. Co máme dnes v plánu? Výlet vlakem, potom pěšo na pohodu po turistických značkách. Že nuda? To bych vám přece nemohla udělat 🙂 Nebojte, bude to sice trošku poklidnější zážitek, ale bude dle mého hezký🙂
Z Brna ( přesněji řečeno z Modřic) do Kounic jezdí autobus č. 512, ale ten nás dnes nezajímá. My pojedeme z Brna vlakem, aby jsme měli o něco poetičtější zážitek a děti to jistě také ocení 🙂 Vystoupíme v Moravských Bránicích a odtud pěšky po červené značce. Tu budeme sledovat prakticky po celý výlet. Sestoupíme dolů do Bránic, u hasičské zbrojnice se můžeme zastavit u památné lípy, poté nás červené směrovky provedou obcí, přičemž pozornější si mohou v řadové zástavbě na břehu potoka Bukovina všimnout jednak několika domů poněkud menších a roztomilejších než ostatní a jednak také třeba modelu Eiffelovky v jedné ze zahrad. Brzy přitom dojdeme na konec Moravských Bránic a hned za mostem nás vítá cedule s nápisem Dolní Kounice u šedivé a vlastně ne moc vzhledné kaple. Že to bylo nějak jednoduché?
Zatím ano, nicméně červená značka myslí na zdraví poutníků, a tak brzy odbočuje ze silnice do svahu. Zahrádkářskou kolonií vystoupáme až nějakých sedmdesát metrů nad silnici, po kilometru se tak ocitáme téměř na vrcholu Kamenného vrchu. Trocha námahy zkrátka musí být. Ještě jsme ovšem nevystoupali úplně – červená totiž pokračuje k rozcestí u osady Karlov, které je nejvýše položeným místem v tomto úseku naší cesty. Za námahu se již ale postupně otevírá výhled až k Pálavě, ale především na dominanty Dolních Kounic – kostely, školu, zámek a také poutní kostelík sv. Antonína, ke kterému naše cesta pokračuje.
Po necelých třech kilometrech se u této menší sakrální stavby z poloviny 18. století trůnící si nad městem můžeme sednout na lavičku a kochat se. Kounice s odrážející se hladinou Jihlavy máme jako na dlani. Až se pokocháme, Křížovou cestou sejdeme do města prohlédnout si zdejší zajímavosti zblízka.
Upravené náměstí lemují zachovalé měšťanské domy, prostoru vévodí novorenesanční kostel sv. Petra a Pavla s 41 metrů vysokou věží, o kousek dál poněkud v ústraní stojí další svatostánek, pravoslavná kaple sv. Fabiána a Šebestiána, kterou jsme však od kostelíku nad městem těžko mohli přehlédnout.
Červená značka vede z náměstí ke zdejší památce číslo jedna – někdejšímu klášteru Rosa Coeli, tedy Růži nebeské. Jeho počátky spadají do 2. poloviny 12. století a byl tak nejstarším ženským klášterem. O něm si ale více povíme jindy 😉
To samé platí o dolnokounickém hradu, který byl ještě před úpadkem kláštera přebudován na zámek. Chceme-li k němu vyrazit, musíme se od kláštera vrátit do Růžové ulice a kus cesty k branám absolvovat podél hlavní silnice. Už z dáli je přitom vidět, že goticko-renesanční hrad a zámek prochází postupnou obnovou. To však nevadí pořádání víkendových prohlídek, nejrůznějších kulturních akcí nebo i svateb.
Vrátíme se zpátky na náměstí a opět budeme sledovat červenou značku. Po několika metrech se před námi rozprostře autobusové nádraží a za ním synagoga, jedna z nejstarších na Moravě, z poloviny 17. století. Dříve stála uprostřed židovské čtvrti, židovská komunita tvořila v minulosti až čtvrtinu města. Raně barokní synagoga dnes slouží jako kulturní sál, v uličkách v blízkosti lze nalézt několik dochovaných objektů někdejší čtvrti, pověstnou atmosférou dávných časů to tu ovšem příliš nedýchá.Vrátíme se zpátky na náměstí a opět budeme sledovat červenou značku. Po několika metrech se před námi rozprostře autobusové nádraží a za ním synagoga, jedna z nejstarších na Moravě, z poloviny 17. století. Dříve stála uprostřed židovské čtvrti, židovská komunita tvořila v minulosti až čtvrtinu města. Raně barokní synagoga dnes slouží jako kulturní sál, v uličkách v blízkosti lze nalézt několik dochovaných objektů někdejší čtvrti, pověstnou atmosférou dávných časů to tu ovšem příliš nedýchá.Vrátíme se zpátky na náměstí a opět budeme sledovat červenou značku. Po několika metrech se před námi rozprostře autobusové nádraží a za ním synagoga, jedna z nejstarších na Moravě, z poloviny 17. století. Dříve stála uprostřed židovské čtvrti, židovská komunita tvořila v minulosti až čtvrtinu města. Raně barokní synagoga dnes slouží jako kulturní sál, v uličkách v blízkosti lze nalézt několik dochovaných objektů někdejší čtvrti, pověstnou atmosférou dávných časů to tu ovšem příliš nedýchá.
Jinak je tomu o padesát metrů výše, kde se rozkládají městské hřbitovy. Naproti tradičnímu lze brankou vejít mezi náhrobky upomínající na někdejší židovské obyvatele města. Náhrobků se ve svažitém terénu nachází na 1500, ten nejstarší z roku 1688. Ze hřbitova se přitom opět nabízí krásný výhled na město nebo třeba na zmiňovaný kostelík sv. Antonína na protějším straně údolí.
Nyní lze pokračovat buď dále po červené přes Šibeniční vrch, nebo sejít od hřbitova zpět do bývalého ghetta a šlapat po silnici podél řeky. Z obou variant se otevře mimo jiné pohled na zdejší kamenolom, který ujídá Kamenného vrchu, a obě varianty se zase spojí v Nových Bránicích. Těmi projdeme až za místní školu, na kraji vsi opustíme červenou značku, která dále pokračuje k Ivančickému viaduktu (ale pokud chcete pokračovat právě k němu, nemůžu vám to zakázat), a vydáme se po mostě přes řeku.
Rázem už jsme na nám známém pomezí Moravských Bránic a Dolních Kounic se šedivou a nepříliš vzhlednou kapličkou a znovu se zde dostáváme na červenou značku (obce jsou jí doslova obkroužené). Cestu k bránickému nádraží již známe a vlak na Brno jede co hodinu...
Tak co? Líbilo? Doufám, že jsem vás dostatečně nalákala k turismu 😉
Hezký večer
Veronika
ANKETA!
Maminky, tatínkové!
Ocenili byste mít možnost dokoupit k vašemu kočárku externí pohon? Když tlačíte plný kočár, k němu máte ještě skejt se starším dítkem, nákupní tašku v košíku a máte tlačit kočár do kopce?
Zajímají mě vaše postřehy!
Díky! 🙂
Člověk se kolikrát snaží pořídit hezkou fotku a nic.A pak se jen tak náhodou cvakne momentka,ktera i když rozhodně neni dokonalá,vas chytne za srdce 😃
Co znamená když 11dpo vymacknu z prsu žlutou tekutinu
Jak to pozoruji, mateřské mléko je sice 100% bio, local, raw a možná i paleo, ale o fair trade nemůže být řeč.
Světový týden kojení a všude samý prsa. Teď se jen trochu děsím toho, co tady uvidím, až bude mezinárodní den ženského orgasmu... 😀
Právě přidáno album z mého polského výletu!!!
A článek číslo dvě už dnes večer! 🙂
