Přípravy , průběh cyklů, rady co mi pomohly + výsledek

My 3

Já Týna (25) jsme oslavili s manželem Tom(27) 25.04.tr 9 let co jsme spolu a 15.8.tr rok od svatby. Stejně tak jsme oslavili v září 4.rok naší holčičky Ellie.

Po Ellince jsem miminko vážně nechtěla. Bylo to velmi náročné a byla jsem ráda, že jsme to ustáli. 
Jen po nějaké době sem si říkala, že mi jedno děťátko přijde smutné, že by měla mít sourozence. Někoho o koho se bude moct opřít a hlavně někoho, kdo tu bude, když mi tu nebudeme.

Píše se červen 2017
S manželem jsme se nějak shodli na tom, že je pravý čas zkusit zapracovat na druhátku 🙂 Doma už máme 4leťačku a aby nebyly děťátka dlouho od sebe, tak je ta nejlepš doba.
Jen mne nenapadlo, že mne to tak chytne. Aniž bych věděla něco o cyklu (až na to, co je MS :D) začala jsem po x dnech po MS ,,šílet,, že jsem asi těhotná. Bylo mi špatně.
Jen jak jsem zjistila dne TT- tak nejsem a asi to byla jen střevn chřipka. No nic moc.
Zašla jsem si na MK zkusit nějakou skupinku. A také jsem na ni narazila.
Moc mi pomohli. Dozvěděla jsem se spousty věcí okolo cyklu atd.

2.cyklus 
jsem začala zkoumat hlen a čípek a zkusila jsem, jesti vychytám ovulaci. Kdy je, jsem tušila podle příznaků, ale ty jsem měla i Xkrát do měsíce, takže...
Bylo po ovulaci a najednou nevolnosti, bolen podbřišku, bolesti prsou (poprvé v životě v cyklu). Ale TT- opět. To zklamání :(
pomohla mi Symptotermální metoda (www.rodina.cz ... zadat do vyhledávače STM)

3.cyklus
jsem se do toho pustila ještě víc a začala zkoumat i BT a začala jsem užívat Gynex( na úpravu cyklu, který mi vážně zabral, zkrátil mi folikulární fázi a i luteální,pomohl mi s psychikou). Nakoupila jsem i OT, abych měla jistotu a šla jsem do toho naplno. 
Jenže opět TT-. Klasika, nesnáším to. Bolí to a příznaky jsem měla na tuty. Jenže prostě nic.
K tomu jsem tak bláznila, že chlap ze mne byl na prášky a vypadalo to, že si to raději rozmyslel (ale nerozmyslel :D )

4. cyklus
Ke gynexu jsem přidala Drmek(posiluje ovulaci a udržuje vysokou sliznici.Důležitou pro zahnízdění vajíčka), to už prostě musí vyjít. Začala jsem se i zabývat celkově oplodněním. Musím přijít na nejlepší způsob. Kdy co a jak... 
Je to strašný paradox, na to, že nás ve škole učili si dávat kdykoliv pozor při styku, aby jsme neotěhotněli, tak jsem vlastně zjistila, že jde jen o pár hodin v jednom dni, kdy je ten správný čas :D
Chtěli jsme to zkusit, jenže nám nic nehrálo do karet (čas, práce,Ell,...) a tento cyklus jsme prošvihly. Nebo ne úplně, ale načasování bylo špatné (3 dny před ovu). Tak jsem to brala s rezervnou. Teď jsem se zdokonalila v teorii a příští měsíc dáme praxi 🙂

5. cyklus
už jen to, že MS byla jen 4 dny bylo fajn 🙂
Před ovu se nestresuju. Podle STM tak skvěle poznám, kdy se blíží ovulace, že jsem si test udělala v přesnej den :D 
,, Bylo to docela zajímavý, protože jsem zrovna měla nervy, kvůli problémům v práci a nemocnosti s Ell a s její školkou, takže mi bylo jasný, že se něco podělá. Prodlouž se FF,... . Díky bohu, mne ze všeho dostal Tom <3 .,,
Donutila jsem se jít i na gyndu (po 4 letech :O ) a řekl mi, že jsem naprosto v pořádku. Na to jsem taky hodně čekala.
Už bylo před ovu, hned první OT+ (bylo to nakonec až 18DC z těch nervů se mi FF prodloužila) a ten den začalo silné modlení a posílání mé energie vzhůru. 
Tím, že mám ovu den od OT+ tak jsme spolu večer spali, ale nebylo to ani nucené, ale vážně krásné. ... klasika nohy nahoru a spát se vším uvnitř :D
Druhý den klasické příznaky ovulace, takže naprostá spokojenost.
Gynex pomohl k ovulaci, drmek ji posílil, sex v pravou dobu, drmek měl zajistit vysoké endometrium pro uchycení. Teď jen čekat na sílení teploty.
3DPO jak to, že teplota klesla?? Co to má být,? Vůbec to nechápu, normálně má být nahoře. No snad nebude ta ovulace déle :O
6DPO no konečně nějak stoupla, ale proč byla tak dole, co to??
7DPO tak a zase spadla a o tolik, že by ovulka byla dnes?? Co to má být :( Vždyť jsem měla vše připravený :( už nemůžu jít znovu :( asi se na to vykašlu a nechám to fakt volně 
8DPO nedalo mi to
Jak už jsem psala, FF prodloužená kvůli změnám, v den OT+ byl sex, jenže pak Ell onemocněla, měla jsem odpolední a byla jsem fakt mimo. Teploty malé a já na nervy, že mám anovulační cyklus.
8DPO Po nějaké době mě napadlo, že bych si udělala OT, jestli se mi neposunula Ovulace. Ten mi vyšel téměř pozitivní. Jak to? Že by se mi to posunulo? 
9DPO Druhý den už pozitivní, ale zase mi k tomu nešly ty teploty. 
10DPO mi zase slabě klesla, to už není normální. Tak jsem psala na WZ, jestli mi někdo poradí, co to má znamenat. Poradili mi, ať si zkusím TT, ale po tom hnusu jsem se vážně bála. To se mi fakt protáhlo a snažení úplně mimo nééééé :(
11DPO mi teplota stoupla na 36,8. To je docela dobrý, ale nevím jestli pro těhu a nebo pro opožděnou ovulaci.
12DPO Mám úplně pozitivní OT+. Vážně hodně. Zkouším TT (je dnes první den zpoždění), snad snad. Moc nadějí tomu nedávám, strašně se bojím. 
Je tam duch :O poprvé co se snažíme mám na testu ducha. Tlemím se radostí jak blbá a fotím a pořád koukám, jestli tam vážně je. A je tam, fakt jo. Ale nikomu to nesmím říct, jinak zmizí. Nevěřím tomu. Cestou do práce a domů, všude na něj jen koukám a div nebrečím radostí.
12DPO čárka stejně silná, proč nesílí?? Četla jsem, že nemusí, že se hCG zvedá ob den. Ale hlavně že se drží teploty <3
13DPO se teploty drží a testík zesílil. Dnes jsem to ráno nevydržela a oznámila to manželovi. Jeho reakce, to zajiskření v očích, ta radost <3
Nezapomenutelný ... díky bože za ten dar. Moc děkuji14DPO mi vyšel i Clear Blue + 2-3
My čekáme mimi, vážně jsme se dočkali a čekáme miminkoA na toto jsem prostě čekala 🙂 100% pozitivní test
A co bylo dále. V pondělí jsem se objednala (za 8 dní na gyndu) na první prohlídku a začal první šok. Ale to vše až v dalším článku.

Toto je konec začátku našeho štěstí. Všechny hrůzy, abnormality a i štěstí, které mne za 5 cyklů potkalo. 
A víte co. Vše přijde kdy má. ANO, ale proč to trošku nepostrčit ;)

Vánoce jsou zase za dveřmi (neuteklo to nějak rychle od těch loňských?). Máte již napečeno, uklizeno a vyzdobeno?

Já ne. A ani se do toho nehodlám pouštět. Uklízím totiž po celý rok (ano, tchyně by tak úplně nesouhlasila, ale já jsem se stavem domácnosti naprosto spokojena), okna v takovém mrazu mýt nehodlám. K čemu umytá okna, když se k nim kvůli nachlazení ani nedoplazím, abych se podívala ven. Vánoční větve jsem letos nekompromisně zavrhla, protože jehličí napadané do našeho chlupatého koberce se nám do pat zapichuje ještě v létě.

Cukroví letos bojkotuji. Oficiální omluva před kamarádkami, které se pyšní již několika druhy, je, že letos hodlám servírovat během svátků jen samé zdravé nebo slané pochutiny - cukroví se nabažíme u příbuzných a stejně na něj po Štědrém dnu nemá již nikdo chuť. Pravý důvod je mnohem sobečtější. Nějak se mi přes rok srazilo všechno oblečení, takže nebudu péct lákavé vánoční cukroví, které bych při své ne příliš pevné vůli chodila mlsat a tím bych tristní situaci se šatníkem nevyřešila. Manžel mě zpočátku v mém radikálním rozhodnutí podporoval. Nicméně během posledního týdne přichází s novými a novými recepty na vánoční cukroví, které našel na internetu, s dotazem: "A nezkusíš třeba tyhle kokosové kostičky?" Zatím držím pozici, ale do Vánoc zbývá ještě několik dní, takže možná budu muset po Vánocím ve výprodeji koupit větší sukni.

Dárky nakupuji ráda. A ještě raději balím. Až mě omrzí moje současná práce, stanu se profesionální baličkou. Dárků, samozřejmě.  Letos jsem se rozhodla, že dárky zabalím a nakoupím s dostatečným předstihem. To se mi opravdu podařilo. Dárky jsem nádherně zdobně zabalila, uložila do skříně, dokonce si pamatuji kam. Jen jsem dnes s hrůzou zjistila, že si tak nějak nepamatuji, co jsem vlastně zabalila... Nenapadlo mě dárky si popsat. Takže ve volných chvílích štěrchám a ohmatávám a tipuji, co by se mohlo v uměleckém obalu ukrývat. Obávám se, že minimálně tři dárky budu muset rozbalit.

Také vlastním tajemný šuplík nacpaný různými roztomilostmi, které jsem v průběhu roku obdržela a v duchu udržitelného vývoje recykluji. Musím si tedy pamatovat, kdo byl dárcem které položky. Kamarádka na maturitním večírku věnovala do tomboly lahev, kterou dostal její tatínek od klienta. Za pár měsíců se láhev vrátila k tatínkovi jako pozornost od klienta jiného. Poznal si ji díky lehce porušené etiketě.Měsíc před Vánoci vyndáme obsah šuplíku a přemýšlíme, co by se komu mohlo hodit. "Ten barokně vypadající svícen se samolepkami andílků by se rozhodně líbil tetě Vlastě," prohlásil manžel. Má pravdu. Teta Vlasta by z něho byla jistě v sedmém nebi. Ale zatím jí paměť slouží velmi dobře a svícen nám darovala před třemi lety. Takže svícen příjemce nenašel. Počkáme, až teta začne trochu zapomínat. Postupně probíráme jednotlivé položky a postupně je ukládáme zpět do šuplíku. Většinou jsou opravdu svérázné a ocenili by je pouze jejich původní dárci. Občas mě napadá, že i oni mají svůj šuplík...

Proto před Vánoci rodině hlásím, co by mě tak potěšilo. Občas se ale strategie zvrtne. Před pár lety jsem prohlásila, že se mi moc líbí náramky z kamínků. Na Vánoce i narozeniny se mi sešlo asi padesát různých náramků z různých nerostů. Zlato a diamanty bohužel chyběly. Před jedním kulatým výročím se mě tetička "nenápadně" poptala, co by mi tak udělalo radost k narozeninám. Protože jsem zapálenou němčinářkou, navrhla jsem nějakou dobrou detektivku v originálu. Podotýkám, že celá rodina ví, že jiným cizím jazykem než němčinou nevládnu. V Den D mi teta slavnostně předala hromadu knih se slovy: "Tak jsme ti všichni koupili jednu tu detektivku v originálu. Toho Jo Nesba jsme ti koupili." Podlomila se mi kolena, při představě, že mám před sebou v dárkovém balení několik detektivek v norštině. Mojí sestře se zase takto sešlo asi deset flashdisků a jejímu muži dvě encyklopedie piva. 

Můžu s radostí konstatovat, že se pomalu ale jistě blížím ke konci. Ostatně Vánoce jsou co nevidět, ty hned následuje Sylvestr. A jak se přehoupne nový rok, bude tady únor a Zuzanka vykukne na svět. Alespoň podle plánu.

Všady se dozvídám, že těhotenství je nejšťastnější období snad pro celou rodinu. Až na těhotnou. Ta si nejspíš užije asi tak dva, tři měsíce v půli toho celého. Když jde všechno jak má. Druhý trimestr je nejlepší. Bylo mě dobře, navíc léto pomalu končilo, takže už nebyly takové nesnesitelné horka a mohla jsem cokoliv. Mohla jsem sníst, co jsem chtěla, mohla jsem dělat, co jsem chtěla, bylo mě dobře a žádné břicho mě nezavazalo. Jediná špatná věc byla ta, že se nám zvýšily náklady na jídlo, protože najednou mě nedělalo problém doslova sežrat celou pizzu naposezení. Sama. Ale zase jsem si našla brigádu, takže se to krapet vyrovnalo.

Za to teď, si připadám, jak v prvním trimestru, jak na úplném začátku toho všeho. Ráno se mě zvedá žaludek - zase. Zametu tři místnosti a jsem vyčerpaná - zase. V noci toho moc nenaspím a když už konečně usnu, tak se musím vzbudit, protože potřebuju na záchod - zase. Nesním toho moc najednou, takže jím pořád ale po pidi porcích - zase. Do toho mě zavazí pupek, jak hrom, pálí mě žáha, bolí záda, vyteká mě z bradavek cosi, jako průhledné mléko a to nejlíp v noci, takže mě pak vzbudí mokré tričko, které studí. Pyžama měním jak na běžícím páse, podprdy to samé. Sice mám vložky do podprsenky, ale vzhledem nepoměru ceny a kusů, s nimi šetřím, protože fakt nehodálm dávat přez 300 za 50ks, které mě nevystačí ani na měsíc. Můj chlap nevykradl banku - ikdyž přemýšlím, že by to nebyl marný nápad. Dítě mě kope do žeber a žaludku, od kterého se odrazí a namáčkne se hlavičkou na močák. Dokonce se tomu prckovi podařilo nějak mě zacpat čůrací trubicu, takže jsem seděla na záchodě splným močákem a ne a ne se vyčůrat.
Měla jsem za to, že změna nálad se mě netýká a jen si to pomylsím, tak se u mě objeví nějaká těhotenská depka, či co. Průser je, že když už se rozbrečím, tak to nejde zastavit. A když si, blbec, vyberu dobrodružný rodinný film, kde se zvířátka první loučí a pak vítají se svými majiteli, tak pak probrečím celou noc. Díky tomu ráno nevidím přes napuchlé oči. Navíc mě dokáže vytočit (a samozřejmě rozbrečet) každá poznámka na mé tlusté břicho, silné stehna a beďary na xichtě, které se tam z ničeho nic ukázaly snad po pěti letech.

Jsem protivná, náladová a vlastně mě to štve, ale nic s tím neudělám. Navíc se blíží vánoce a já mám doma binec, protože mě úklid zabere týden místo půl dne. Jenže než se dostanu na konec, můžu jít zase od začátku. Jo, já vím - mám doma chlapa, který mě pomůže, ale.... už jste viděli chlapa věšet záclony? Nejraději bych ho z té židle shodila a pověsila si to sama.

Třetí trimestr je něco, jako první trimestr s tím, že je horší. Plně si uvědomujete, co se to tenkrát stalo, což se o prvních třech měsících říct nedá. Člověk je náladový, nejraději by to mimino už ze sebe dostal a přitom se modlí, aby tam ještě nějou dobu zostalo, ať je zdravé. Nějaké kopance, které člověku příjdou super a je to zážitek a vůbec bomba, tak vás to najednou štve a byli by ste nejraději, kdyby se aspoň na dva dny neozvalo. A když se nějakou dobu neozve, tak panikaříte, jestli vůbec ještě žije, že vás dlouho nic nebolelo. Své těhotenství si přestávám užívat, leze mě na nervy a těším se až bude konec. Už to nechcu a nebaví mě to a to celé mě leze na nervy... a přitom jsem tak ráda, že se to děje.

Nedávno mi přišel e-mail s dotazem od maminky jedné malé holčičky, která hlavičku otáčí jen na jednu stranu. S jejím laskavým svolením dotaz i mou odpověď zveřejňuji, aby mohla posloužit  i jiným maminkám, které podobný problém zažívají.

Dobrý den, prosím o radu ohledně miminka. Naše A. má 6 týdnu a na dnešní kontrole u dr mi bylo řečeno, že dává hlavičku k jedné straně. Při spasení kouká do prava a nechce se jí moc otočit hlavičku na druhou stranu. Prosím co s tím? Paní dr nám řekla cvičit s hračkami a motivovat ji. Nosit v klubíčku a na ruce. Pravděpodobně za to mohu sama protože při říhnutí na rameni mi většinou usnula :( Nerada bych abychom došli k nějakému bolavému cvičení. Jak často s ní mám cvičit? Děkuji za odpověď a omlouvám se za otravovani.

A tady je má odpověď:

Dobrý den, paní XY,

dnes jsem se dostala k odpovědi na Váš dotaz ohledně miminka a hlavičky otočené k jedné straně. Podle toho, co píšete, se jedná o predilekční držení hlavičky. Tento stav by se měl řešit, protože způsobuje asymetrické držení, a to nejen hlavičky a krku, ale i celého tělíčka.

Přístupu, jak lze tento problém řešit, je několik. Do velké míry záleží na závažnosti stavu a také na tom, komu se dostanete "do ruky". Pokud lékařka neshledala na miminku jiné abnormality vývoje, pokusila bych se to řešit úpravou režimu. Jak jste sama psala - motivovat děťátko, aby samo otočilo hlavičku i na méně preferovanou stranu. Takové cvičení může nenásilně probíhat po celý den - a tak je také nejúčinnější.

Dneska se měl Kubíček narodit, tak jsem si řekla, že sepíšu porod 🙂

Otěhotněla jsem 22.3.2017, poslední měsíc oficiálního snažení, už jsem si řekla, že to po 7 měsících vzdávám. Prášky jsem vysadila v srpnu 2016. Termín porodu vycházel na hezké datum 14.12.2017. Říkala jsem si, že 13.12. by bylo super, když Filípek je 13.2.

Celé těhotenství bez problémů, opět jsem ani jednou nezvracela. Ve 20 týdnu jsem si poležela na infekčním v Brně s meningitidou, ale všechno naštěstí OK.

Váhový odhad byl pořád větší, takže jsem opět očekávala obříka přes 4 kg. Ve 36tt byl odhad 3200g. Pořád jsem přemýšlela, zda rodit přirozeně nebo císař. Hrozné dilema. Nikomu jsme celou dobu neřekli, že to bude další kluk, překvápko včetně jména 🙂 U Filípka jsme to řekli dva měsíce dopředu, jméno se dozvěděli až v den porodu 🙂

Břicho jsem měla obrovské, větší jak maminky s dvojčaty, posledních pár týdnů už se modlila, ať mimčo vyleze dřív, že bude menší a šlo by to třeba přirozeně.

23.11. jsem se byla zaregistrovat v porodnici v Ivančicích, císař se naplánoval na 6.12.2017. Plánovala jsem si, kolik toho ještě stihnu, že je čas. O víkendu hody, návštěva celé rodiny, další týden měl Filípek nastoupit do školky, chtěla jsem napéct cukroví.

Canon Creative Park #test_canon

               Tohle bylo asi to nejlepší testování ze všech, moc jsem si to užila. Vyhráli jsme si se synem oba dva. Já moc ráda něco tvořím, takže pro mě to byl opravdu super relax. Ale zároveň jsem tím zabavila nemocného synka, který měl tak trošku roupy a potřeboval zabavit. Vybírala jsem takové aktivity, u kterých mohl pomáhat tvořit, nebo si s nimi mohl pak hrát. Hodně jsme i zapojili laminovačku, aby naše výtvory déle vydržely. A jsem moc ráda, že jsem díky recenzi našla takovou bohatou studnici aktivit pro děti.

    Nejdříve jsme zkusili přiložená zvířátka - některá jsme si dotiskli a máme doma takovou menší zoo. Sice jich pár brzy padlo při různých bojích, ale všechna zvířátka se nám povedla a ta zničená můžeme kdykoliv zase dotisknout a slepit. Popravdě jsem byla celkem překvapená, jak to slepené drželo, i když jsem si s tím nedávala kdovíjak velikou práci.

     Jako další jsme vyzkoušeli vytvořit vánoční rekvizity do fotokoutku (http://cp.c-ij.com/en/contents/CNT-0020620/index.html), které jsme následně zalaminovali. Když jsme si vyfotili pár fotek do rodinného alba, poslali jsme je dál, aby udělaly ještě radost někde jinde. U jednoduchých tvarů se mohl (s trochou pomoci 😉) zapojit i syn, zároveň ho pak bavilo si rekvizity zkoušet. Stříhání je velmi jednoduché a zabavila se celá rodina.

Další aktivitou byly doplňky k vláčkodráze. Sice jsou původně k silnici, ale tunel a semafory (http://cp.c-ij.com/en/contents/CNT-0010513/index.html, http://cp.c-ij.com/en/contents/CNT-0011488/index.html) se nám k té vláčkodráze moc hodily.

A ve výsledku se s námi zabavila i ta nejmladší 🙂 a alespoň nám ten papír otestovala i ústní zkouškou.

Máme za sebou strašně hektických čtrnáct dní, ve kterých jsme mimo jiné měli otestovat Canon Creative Park. Jedná se o webové stránky od společnosti Canon, kde najdete šablony pro vaše tvoření. Na celém tomhle projektu se mi líbí především to, že v lidech probouzí kreativitu a chuť něco vytvářet. 

Testování mělo probíhat společně s dětmi, moc jsem se těšila, jak s Tobískem vyzkoušíme další prima aktivitu, když přes zimu nemůžeme trávit celé dny venku. V balíku, který nám na testování přišel, jsme dostali nůžky, lepidlo, tužku, tři vystřihovánky afrických zvířátek a balík opravdu kvalitních papírů.

Dost mě ovšem překvapilo, jak jsou zvířátka drobná, nezabírala ani půlku papíru a i s nůžkami, které byly v sadě, by jejich vystříhání bylo sakra pracné a složité. Hned mi tedy bylo jasné, že je to spíš zábava pro mě než pro Tobíka. Děti sice vystřihování prvního zvířátka bedlivě pozorovaly, ale na další už mi nedaly prostor. Ani s lepením to nebylo o moc lepší. A tak jsem ze společného tvoření byli všichni akorát ulepení a obalení kousky papírků. Slona jsem alespoň zvládla vyfotit, ostatní zvířátka dožila dřív, než jsem se k tomu vůbec dostala.

Druhý zádrhel byl tisk. Našla jsem spoustu úžasných vystřihovánek, ale na naší černobílé tiskárně by to nemělo smysl a u táty došla barva při tisku masky medvěda a loutkového divadla. Je tedy rozhodně lepší se domluvit s někým, kdo má možnost tisknout za nějaký lepší peníz někde v práci, kde jsou na tisk většího množství barevných věcí zvyklý.

A nakonec byl proti nám čas. Nevím, jak a kdy tvoří ostatní maminky, ale pro mě sezení u papíru s nůžkami v noci, kdy děti už spí, tak trošku ztrácí smysl. Pozvala jsem si tedy na víkend děti mé ségry, abysme se do stříhání zapojili společně. Bohužel ani je stříhání dlouho nebavilo, protože šablony jsou hodně členité a je to náročné i pro dospělého. Tady tedy samozřejmě záleží, do jakého projektu se pustíte. Čas, který jsem měla navíc, jsem tedy alespoň věnovala tomu, že jsem si prošla celé webové stránky a prozkoumala všechny možnosti Canon Creative Parku.

Jinak je totiž Creative Park naprosto dokonalý a už se nemůžu dočkat, až budu mít víc času a budu se moci pustit do tvoření. Zjistila jsem, že pro nejmenší děti jsou v nabídce úžasné omalovánky, na které ani nevyplácáte v tiskárně tolik barev. Teď před Vánocema by se Vám možná mohly hodit různé druhy přáníček včetně obálek. V nabídce jsou i dárkové krabičky a celá záložka na hlavní stránce je věnována právě Vánocům. Na příští rok se Vám zas můžou hodit různé druhy kalendářů. Mě asi nejvíce zaujala záložka Scrapbook, kde máte k dispozici různé krásné šablony pro tvorbu vzpomínek. Skvělé jsou i rámečky na fotky a party doplňky. A neposlední řadě pak zajímavé origami a vystřihovánky z papíru, které jsou ale tak trošku vyšší dívčí. Na druhou stranu si můžete doma postavit téměř cokoliv od zvířátek, přes proslulé stavby až po funkční věči jako jsou různé větrníčky, bubínky a divadýlka.

Fíha to Vám povím, to byl teda pořádnej nášup 🙂 Testování šlo do teď mimo mě, ještě nikdy jsem to nedělala, nezkoušela, nijak se nesnažila zapojit, dokonce jsem ani neměla tušení, že svět internetu takovou možnost nabízí.

Když modrý koník (sláva mu) vyhlásil testování o kretativní sadu, tak jsem jednoduše zkusila štěstí, zda-li já se svoji nejmilejší maličkostí jsem schopna zaujmout a ono to vyšlo, ale můžu říct, že jsem vůbec nevěděla do čeho jdu. Má představa byla naprosto jiná :D

Když přišel balíček, s radostí jsme se s Viktorkou (dále jen V) vrhli na rozbalování a napjatě očekávali, co na nás s balíčku vykoukne. Uvnitř na nás čekala již slepená myška, nůžky, lepidlo, tužka a velký balík kvalitních papírů s názvem Top colour Zero, ty jsou o poznání hebčí a malinko tvrdší, než klasické papíry do tiskárny. (http://www.opaz.cz/papir-canon-top-colour-zero-a4-200g-250-5bl-sat063-ean99664454-skup1918.php). Já teda přiznám, že sem si naivně myslela, že my přijdou již natištěné archy a já si prostě budu jen tak lepit, takže než mi došlo, že na ty papíry si mám tisknout sama, tak to dalo zabrat :D(doufám,že v tom nejsem sama).

Abych Vám to trošku ze začátku vysvětlila o co se jedná:

Creative park od Canonu je portál pro kreativní tvorbu, odkaz máte zde http://cp.c-ij.com/en/index.html. Na tomto portálu najdete spousty možností a předloh pro Vás a vaše děti. Každý si najde to své. Od tvoření 3D zvířat, budov , strojů, tak například můžete vyrábět vánoční dekorace, různá přáníčka, adventní kalendáře, stolní kalendáře, prostírání atak dále a tak dále. No stojí za to si to pěkně prohlédnout, určitě toho zaujme více. Člověk by nejradši do tiskárny posílal vše co si otevře :D Každá předloha má perfektně zpracovaný návod, vše je názorné zobrazeno, kam která část patří, u složitějších věcí je vše i očíslované a opísmenkované, takže chybu lze udělat jen málokdy (ale jde to:D, třeba u Teddyho to byl mazec). Musím však dodat, že je lepší se předem kouknout do čeho jdete, některé šablony s návody lze natisknout na 3 papíry, jiné také třeba na 15, což už nezabere jeden zimní večer, ale třeba 2 zimní dny, jako u mě :D

ZAČÍNÁM TVOŘIT

Takže, když mi to zase začalo patřičně myslet, zavolala jsem manželovi a zaůkolovala ho, aby z práce koukal dotáhnout co nejvíce natištěných věcí, ať můžeme ještě večer něco zkusit. Manžel mě teda moc nešetřil a hned na první den mi nachystal tlupu různých zvířátek. Vytiskl nám rybičku, kočičku, pejska, sovičku, chameleona a jednorožce.

Na pomoc jsem si zavolala také pedikérní nůžky, špejle, izolepu, párátka 🙂

DEN PRVNÍ