Nevím jak u vás, ale u nás byla včera pěkná ledovatka. Ráno mi přišla od Lukyho zpráva: "Nikam nechoďte, všude led!". To se mu to napíše, ale já měla zamluvené plavání (http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2013/08/plavu-si-ani-nevim-jak.html) . Luky mě zná a ví, že když se objeví jen trochu ledu, tak začínám chodit jako tučňák. Tak byl tak hodný, přijel pro nás z práce, hodil nás na plavání a po plavání si nás zase vyzvedl. 

Tak a tím jsem se překonala, protože to opravdu klouzalo úplně všude. Oznámila jsem Nikče, že dnes už nevytáhneme paty 🙂 Ještěže chrupkala až do devíti hodin a nemusela spát přes poledne v kočárku. 

Jenže, co dělat celý den? 

Tak jsme si naaranžovaly věnec ze samotvrdnoucí hmoty (inspirace od @petapete tady z Modrýho koníka🙂.
Věnec jsme si připravovaly dva dny předem (pěkně nám vysušil ruce). 
A včera jsme jen zdobily. Mech máme z Kik, bála jsem se jít do lesa🙂

A došlo i na pečení prvních perníčku, byla to generální zkouška před naším společným pečením s ostatníma maminkama. Takže se hned polovina snědla. Já měla za úkol vyválet Niki těsto, jinak jsem se jí do toho neměla motat. Tak jsem jen dávala plechy do trouby a z trouby. Paráda.

No a ve středu jsme byly na "Dovolenkářích" ve Vikýři. Je to takové tvořivé dopoledne pro maminky s dětmi na mateřské dovolené (od toho ten název). Maminky něco vyrábějí a děti si zatím hrají nebo pomáhají. Tak tam jsme si vyrobily věnec na dveře. Zatím na nich nevisí. Dveře se nejdříve musí omýt🙂 Ale už vám ho tu ukážu. Je to zase něco jiného. Látku jsem do polystyrénového věnce vpichovala. Šlo to krásně nůžkama. A efekt? Moc se mi to líbí.

 Přídáte se a inspirujete nás s vašimi tvořivými nápady???

Otevřeli prodejnu v Avionu a jen DNES 15 % sleva na zboží v obchodě. Neváhejte!  

Pediped, značka dětské zdravé a stylové obuvi a Brian James, značka kvalitní a elegantní obuvi, slaví úspěch. Rozrůstají se. Tento víkend odstartuje vánoční advent. Společnost Nohel Group, výhradní dovozce a prodejce značky pediped na českém trhu pro tuto příležitost otevírá tento pátek 29. října 2013 od 12:00 hod. v obchodním centru Avion svou již druhou prodejnu v Brně (první je v obchodním centru Letmo a třetí je v pasáži Brodway v Praze). Prodejna nabídne široký sortiment zboží této americké značky, která svým uživatelům poskytuje kvalitu, komfort a stylovost. Aktuálně budou moci návštěvníci tohoto nově otevřeného obchodu zakoupit vánoční dárečky například ze zimní kolekce 2013/2014 či dárkové vouchery v hodnotě 500 Kč a 1000 Kč. Jako zahajovací dáreček je připravena pro hosty prodejny bonusová sleva ve výši 15 %.

„Jsme nesmírně rádi, že se nám takto daří a že tímto krokem můžeme poskytnout široké veřejnosti další prodejnu v Brně, kde si mohou zakoupit zdravě prospěšnou značku obuvi“ říká Veronika Nohel, ředitelka společnosti a dodává „také jsme aktuálně získali od serveru Heureka.cz certifikát ověřeno zákazníky a tím se potvrzuje kvalita našich výrobků a poskytovaných služeb“.

Tato značka získala jako jedna z prvních výrobků dětské obuvi ocenění „Seal of Acceptance“ od Americké asociace pediatrů za podporu zdravého vývoje dětských nohou. Také český odborný lékař, MUDr. Vladimír Holoubek, místopředseda České pediatrické společnosti, doporučuje dětské boty pediped pro zdravý vývoj dětského chodila. 

Více na www.pediped.cz

Naši první dceru jsem poměrně dlouho kojila – do 17měsíců a do 17měsíců s ní nebyl problém s večerním usínáním, usnula u kojení, pak jsem si ji chvilenku nechala v náručí a přemístila do její postýlky 🙂 no a následoval poklidný večer.

Po ukončení kojení nastal ale s uspáváním celkem velký problém! Dcera nebyla schopna sama usnout... neustále nějaký důvod, proč nemohla spát - pláč, bubák, tma, samota apod. Takže z našeho usínání mezi 19-20hod jsme se dostali na usínání ve 22hod, kdy jsme s manželem chodili spát taky, večery v podstatě hrozné, neboť jsme neustále běhali do pokojíčku a zkoušeli různými způsoby uspávat. Vždy to skončilo tak, že jeden z nás s dcerou usnul vedle ní v její postýlce v jejím pokoji 🙂

Byla nám kamarády doporučena tzv. Estivillova metoda. Tato metoda je dosti důkladně popsána na internetu, ale jedná se o to, že krom toho, že byste měli dodržet jakýsi rituál před spaním, který by měl být každý den stejný a každý den ve stejný čas (večeře, hygiena, krátká pohádka, pusa a SPÁNEK), tak dítě skutečně necháte usnout osamotě a jenom mu vždy ukážete, že jste přítomni ve vedlejší místnosti, někdy je také metoda nazývána jako „metoda kontrolovaného pláče“.

Ačkoliv je napsán v úvodu věk 2-5 let, tak lze tuto metodu v podstatě aplikovat na jakkoliv staré dítko, ale je počítáno s tím, že dítě 6 let a starší již nemá s usínáním o samotě žádné velké problémy, pokud není zrovna např. nemocné.

Co je nejhorší podle mě na této metodě? To že člověk musí vytrvat a být důsledný ve svém počínání. A především to, že dítko zpočátku dost pláče – pro mě to bylo naprosto hrozné, nerada nechávám své děti plakat, nicméně manžel mě „podržel“ a je pravda, že pláč trval pouze 4 dny, resp. noci a poté nebyl s usínáním sebemenší problém. Dcera usínala sama, uložili jsme ji, následně provedli do 10minut kontrolu a to už vždy spinkala.

No, ačkoliv metoda splnila, co měla, tak na syna ji aplikovat nebudeme, neboť radši strávím delší čas s ním a nechám ho usnout v klidu bez pláče (i kdyby měl trvat i méně než 4 dny), než ho nechat plakat. Raději strávím čas tak, že jej věnuji dětem při usínání než nudě u televize, ale i k tomuto závěru musí asi člověk dospět sám.

A jak samotná metoda na naučení usínání vlastně vypadá. Jak již bylo uvedno, chce to pravidelnost, aby dítě vědělo, co bude následovat! Dále je vhodné, aby místnost, kde má dítě postýlku nebyla přetopena (max 20stupňů) a aby byla dobře vyvětrána. Za další vyberte 2-3 hračky, které bude mít vždy dítko v posteli při usínání – nemusí jít doslova o hračky, u nás to byl plyšák, dudlík a hadrová plenka. No a samotná metoda? Dítě po pohádce, která by neměla být delší než 10-15minut položíte do postýlky, řeknete mu „kouzelnou větu“ a odejdete!!! Základem je, že věta by měla být vždy stejná. U nás byla ve smyslu: „Tak Neluško, už hezky spinkej, vem si dudlíček plenku, žirafka už chce taky spinkat, my jsme s tatínkem vedle a hlídáme tě, dobrou noc.“

Po odchodu si připravte skutečně velkou dávku trpělivosti, obrňte se, neboť každé dítě ze začátku bude plakat, některé dokonce křičet tak, že Vám to bude rvát srdce, někteří budou dělat jiné scény, aby Vás do pokojíčku nalákali. Návštěvy dětského pokoje budete opakovat v určitých daných intervalech. První den: po 1 minutě, po 3 minutách, po 5 minutách atd. Čas se zkrátka natahuje – u nás první den dokonce až po déle jak 15 minutách. Druhý den: po 2 minutách, po 5 minutách, po 8 minutách atd. Třetí den: po 3 minutách po 7 minutách po 11minutách atd. Vždy při každé návštěvě řekněte, zopakujte onu „kouzelnou větičku“. Dítě v žádném případě nevyndavejte z postýlky a neuklidňujte, tím, že mu řeknete „kouzelnou větu“ pochopí, že jej neopouštíte a že jste mu nablízku.

Když vyrtváte, tak věřte, že se úspěch dostaví. Dítě se naučí usínat samo a pláč, scény a tím i Vaše návštěvy v pokoji odpadnou.

Ale jak jsem uvedla výše, záleží na Vás, zda máte chuť, nervy a hlavně srdce tento způsob vyzkoušet. A ještě jedno upozornění, také se může stát, že efekt nemusí být trvalý a časem bude potřeba celý nácvik zopakovat. Nám se to stalo. Dcera díky metodě usínala bezproblémů sama, pak jela na prázdniny k babičce, která sice byla poučena o tom, jak by měla dceru uspávat, ale samozřejmě si to udělala po svém a ochotně četla x-pohádek před spaním a pak seděla u dcery a čekala až usne, což pro ni bylo jistě příjemné, takže následně doma pak odmítala usínat sama. Metodu jsme neopakovali, neboť jak jsem uvedla, ani u syna ji zkoušet nebudeme a nechtěla jsem touto metodou znova „trápit“ ani dceru. Nyní uspávání provádíme tak, že syn usíná zatím u kojení v náruči a dceři povídám pohádky do doby než usne, v případě, že nemám čas a musím se věnovat domácnosti a nemám zástupce v podobě tatínka, tak ji pustím DVD vždy se stejnou pohádkou, aby ji nerozptylovalo něco nového. No a jelikož pohádku zná, tak u ní zavře oči a spinká, takže vlastně usne sama.

Metod na naučení samostatného usínání je spousty, vyzkoušejte to, co Vám srdce radí, ale pro dítě je určitě nejlepší Vaše přítomnost, teplý lidský dotek.

               Dětská postýlka Klups Méďa s hvězdičkami bez šuplíku ořech

Zdroj: Slůně-cz.cz

Když se Niki narodila, tak jsem si několikrát říkala, jak já to všechno zvládnu. Poprvé, když jsme odcházeli z porodnice a já ji měla obléknout do něčeho hezkého (svátečního) a nejen do dupaček, které šly obléknout raz dva. 

Tak to se mi moc nepodařilo. I když mi Luky pomáhal, tak jsme ji do toho "hogo, fogo" oblečku nemohli dostat. Takže až se budete chystat do porodnice, tak si vemte na sváteční odchod něco, co má samé zipy nebo knoflíky. Protože my to měli bez nich a museli jsme oblékat přes hlavičku. No co vám budu povídat: Niki jela domů a jednu nožičku musela mít pokrčenou. Nevím proč, ale prostě se do toho nevešla. A to nebyla žádný obr.

A podruhé jsem se zarazila na kontrole u naší dětské paní doktorky, kde jsem pozorovala maminku se starším dítkem. A ona mu nandávala plínku ve stoje (tedy toho děťátka). Pro mě něco absolutně nereálného. A ona tenkrát řekla: "Počkejte, do toho se taky dostanete". V duchu jsem si říkala, že asi sotva. Ale ta maminka měla pravdu. Chce to jen praxi. 

A jak na tom jsou tatínkové od našich dětí???

Kluky jsem na odpovědi navedla několika otázkami:

1) Kdy ses poprvé k přebalování odhodlal?
2) Přebaloval jsi jen čůrání, nebo i tu méně voňavou plínku?
3) Jak ti to šlo?
4) Mluvila ti do toho maminka, nebo to nechala na tobě?
5) Víš, jaký krém jste na zadeček používali?
6) Kolikrát jsi byl počůraný - nebo něco horšího???

 Jirka - tatínek Ondry, manžel Verči

               Tak jsi vykoupaný, tak ne že mě teď počůráš 🙂

1) Přibližně tak druhý týden od narození, no je to už dávno, takže přibližně asi tak. 

 2) Oboje, kolikrát nebylo na výběr.

3) Ze začátku nic moc, ale ve velmi krátké době se to dalo vychytat. 

Usínání dětí... řekla bych, že cca do 1 roku to není problém, dítko usne poměrně rychle a to buď:

 - při kojení,

 - u lahvičky mléka, takže při krmení,

 - nebo u někoho v náruči a následně se poměrně lehce nechá přemístit do svojí postýlky.

    
Nicméně každý rodič chce, aby se dítě v rámci usínání „osamostatnilo“ a bylo schopné s věkem usínat více a více samo. Jenže právě mezi 1-2 rokem má mnoho dětí s usínáním problémy. Bojí se tmy, nechtějí být v místnosti samy, přijdou si opuštěný apod.

Zkusím Vám poradit několik osvědčených triků, jak dítko naučit usínat samo. Jejich kombinace u našich dětí zabrala 🙂

Takže tma. Ve tmě se zdají věci „strašidelné“ i jinak běžně vystavené hračky, takže je dobré, když má dítko v místnosti nějaké tlumené světélko, které může popř. samo v noci v případě potřeby, v případě strachu zapnout.
Trh nabízí spousty možností, jedná se o bezpečná světýlka určená pro děti, která lze zapnout třeba jenom zmáčknutím ručičky, dotykem. Takže určitě vyberete a to jak tvarově, tak barevně, tak motivačně, aby se Vám k postýlce hodilo.
Tmu lze vyřešit i různými svítícími samolepkami, existují různé druhy, tvary, velikosti, třeba hvězdičky, co nalepíte na zeď – přes den se nasvítí a v noci nebo alespoň její první část svítí. A uvidíte! S těmito svítícími doplňky budou Vaše dětičky sami chtít, abyste zhasnuli 🙂

Tedy tma a kamarád v postýlce by vyřešen byl. A co dál? Určitě je dobré zavést jakýsi usínací řád! Co to znamená? Aby průběh před uložením dítka do postýlky byl vždy stejný! A pokusit se tento řád dodržet i při změně prostředí, např. na dovolené, u babičky, kde musíte počítat s tím, že usínání bude opět trochu problematičtější.

Tedy např. večeře, večerní hygiena (koupání, zoubky), převlečení do pyžámka, uložení, pohádka, pusa na dobrou noc a ujištění, že kdyby cokoliv, že jste ve vedlejší místnosti. Řád je dobrý z toho důvodu, že dítě bude vědět, co následuje a že se blíží uložení do postýlky, spánek samotný. Určitě se snažte zachovat i čas, takže např. v 19:30, aby dítko bylo v posteli a to každý den bez výjimky.

A ohledně pohádky, čtená je super! Doporučila bych začít s nějakou obrázkovou knížkou, my měli říkadla a vydržela nám déle než půl roku 🙂 Přečetli jsme říkadlo, ukázali a vysvětlili, co je na obrázku. Ještě další doporučení, čtení by určitě nemělo být delší než 15min! A obrázkové knížky proto, že u čteného slova ti nejmenší nevydrží, nebaví je to.

S přibývajícím věkem můžete zkusit čtené pohádky, opět nějak rozumně dlouhé, nebo pohádky vyprávějte – naše dcera má vyprávěné pohádky moc ráda! A většinou usne dříve než pohádku dovykládám.

No, a jako u všeho, i s usínáním dětí je to u každého jinak. Někomu to bude trvat déle, někdo se naučí usnout sám hned. Někteří se k Vám v noci do postele budou vracet, ale jak jsem uvedla výše, nevyhánějte je do své postýlky, užijte si jejich přítomnost, protože najednou ze dne na den budou „dospělejší“ a usínat v jejich pokoji pro ně nebude žádný problém.

A ještě pro doplnění, v druhém díle se budu zabývat tzv. Estivillovou metodou, kterou jsme vyzkoušeli – popíši ji, řeknu Vám klady i zápory a opět doporučím něco z vlastní zkušenosti a že jich s dětmi přibývá!

Dobrou noc.

                                             Chicco Rádio světlo&hudba

Zdroj: slune-cz.cz

Opět bych chtěla navázat na sbírku zajímavých historek, scének a příběhů maminek, které čítávám na Koníku.

Holá realita

Máte pocit, že váš muž touží po synovi, protože „pokračovatel rodu, zachování jména, pořádnej chlap umí udělat kluka, atd., atp.?“ Houby… Výjimečně nejde o Ego, ale o Lego…

Koupání

Cožeeee? Proč si mám sednout?

Přání Ježíškovi

Kůže je nejen největším orgánem lidského těla, ale patří také k těm nejvíce sofistikovaným a citlivým orgánům. Z tohoto důvodu

je nezbytné pečovat o kůži od prvního dne života. Je třeba ji chránit před chladem, vlhkem, UV zářením, nečistotami a vysoušením. Základní prvky naší kosmetiky - pšeničné otruby a měsíček - jsou šité na míru pro péči o jemnou dětskou pokožku. 
Všechny naše výrobky jsou certifikované (certifikát BDIH) a byly přezkoumány ústavem Dermatest.

Základem kosmetiky Töpfer jsou pšeničné otruby, které obsahují spoustu hodnotných složek pro lidskou pokožku.

Co vše otruby obsahují?
- pšeničný protein
- arabinoxylan
- antioxidanty a vitamíny (vitamín E, vitamín C)
- karotenoidy (lutein, zeaxanthin, beta karoten)
- kyselinu ferulovou

Pšeničné otruby mají absorbční účinky - vážou sůl, čistí a detoxikují pokožku. Pšeničný protein pokožku hydratuje, chrání

a regeneruje.
Arabinoxylan má antioxidační účinky, hydratuje pokožku, posiluje a chrání ji před škodlivými vlivy volných radikálů.

Pokud je noha zdravá, u které nedochází při stoji dítěte vybočování paty zevně, tzv. valgositě, je taková bota méně vhodná. 

Každý rodič chce pro své dítě jen to nejlepší. Proto by si měl při výběru dětské boty uvědomit, že jak dítě roste, roste s ním i jeho noha. A právě díky správně zvolené dětské obuvi můžete zásadním způsobem ovlivnit držení těla, vývoj chodidel a pohybového ústrojí na celý jeho život. Všechny děti mají totiž do tří let plnou nohu a již prvními botičkami odstartujete aktivní proces tvarování chodidla dítěte. Proto se domnívám, že je velmi důležité, aby se boty „nedědily“, ale každé dítko mělo své vlastní nové boty - KAŽDÁ NOHA JE TOTIŽ JINÁ.

Při výběru nové dětské boty byste tedy měli sledovat minimálně 3 hlavní vlastnosti obuvi.

Za prvé byste měli sledovat tvar botičky. Je podstatné, aby vybraná obuv měla kulatou špičku a pevný opatek.  Je staré dobré pravidlo u dětské nožky: bota formuje nohu, proto je důležité, aby kopírovala přirozený tvar dětské nohy, stabilizovala patu prostřednictvím výstelky a pevného opatku a měla měkkou přední část, nejlépe s kulatou špičkou, která dává prstům prostor k pohybu. Pokud má bota navíc systém Flex Fit, systém vkládacích zmenšovacích vložek s tvarovou pamětí tím lépe, protože vždy je dobře, aby bota měla v předním prostoru trochu víc místa tzv. nadměrek, protože tím nebude docházet k deformacím prstů a kloubů.

Druhou vlastnost, kterou byste u dětské boty měli objevit je, že je vyrobena z kvalitních materiálů. Rozhodně doporučuji, aby obuv byla vyrobena z kvalitní kůže, měla pružnou koženou či gumovou podrážku s protiskluzovovou vrstvou s kosočtvercovým vzorem či pružné drážky pro přirozený pohyb. Například právě boty pediped Originals nejvíce připomínají chůzi naboso a díky tomu nenutí dítko při chůzi měnit svůj přirozený způsob chůze. Materiál, ze kterého je bota vyrobena by také měla dobře dýchat a měla by disponovat výbornou savostí vlhkosti a potu.

A třetí důležitou vlastností je ohebnost. Vaše vybraná boty by měla být pevná ve střední časti a ohýbala se v místě palcových a prstových kloubů, tj.  v přední třetině boty.

Nevíte, o co napsat Ježíškovi? Chcete potěšit své blízké? 

Máme pro vás snadný vánoční dárek. 

Dopřejte svým dětem ZDRAVÝ dárek a pořiďte jim zdravou obuv značky pediped. 

Nevíte velikost či model? Vůbec nevadí. 

Ja možné zakoupit i dárkový voucher za 500,- Kč nebo za 1000,- Kč, který vám doručíme až domů na adresu. 

Pak stačí jen vybrat buď v kamenných obchodech (Praha, Brno) nebo v e-shopu na www.pediped.cz

Od MUDr. Vladimíra Haloubka, odborného podiatrického lékaře jsme získaly tyto 3 základní rady, jak správně vybrat dětské boty: 

1. Ohebnost a pružnost boty zaručují přizpůsobiost dětskému chodidlu 
2. Kvalitní materiály poskytují prodyšnost a savost vlhka či potu dětské nožky 
3. Kulatý tvar špičky zajistí dostatečný prostor pro prsty na nožkách a nedochází k deformaci

Odborný podiatrický lékař, MUDr. Vladimír Holoubek, mítopředseda České podiatrické společnosti, DOPORUČUJE pro správný vývoj dětské nožky boty značky pediped. 

Zákazník je u nás v pediped na 1. místě, a proto je jeho spokojenost HLAVNÍM a JEDINÝM CÍLEM. Proto jsem připravili pro naše klienty tyto výhody: 

1. Zákazník má 365 dní (celý jeden rok) na vrácení nepoužitého/nenošeného zboží od jeho zakoupení.
2. Pokud si zákazník objednal špatnou velikost bot, kontaktuje pediped a bude mu do 2 pracovních dnů odesláno ZDARMA kurýrem nové botky na výměnu. Prostě KUS za KUS.
3. Reklamace co nejdříve. Pokud zákazník objeví vadu, zboží mu vymění pediped, co možná nejdříve.
4. DOPRAVA ZDARMA při objednávce nad 1.997,- Kč.
5. Umíme poradit. Náš personál OCHOTNĚ a KVALIFIKOVANĚ poradí zákazníkovi při výběru vhodné obuvi. 

Má vaše dítko rádo sport? Chcete, aby si sport užilo, bylo veselé a zdravé a rozhodně nestojíte o to, aby plakalo či se vztekalo, že ho bolí nožky? 

Základem toho je, že mu vyberete správné sportovní boty. Rozhoduje komfort, kvalita a styl. A přesně na to byste se měli zaměřit při koupi dětské obuvi. Řada atletických bod značky pediped je vybavena speciální technologií Ultra Light Technology, která nabízí dětským sportovním nožkám jedinečnou oporu při aktivním sportování a pohybu. Disponuje pružnými drážkami pro přirozený pohyb nohy a umožňuje maximální pružnost, má výstelku paty, která rovnoměrně rozděluje tlak a obsahuje prodyšnou síťku, která dovoluje vzduchu proudit skrz botu. A pokud se dají sportovní boty ještě prát v pračce či mají vkládací zmenšovací vložku (Flex Fit Systém – systém doplňkových vložek, které mohou zmenšit či zvětšit velikost boty až o půl čísla a tím výrazně prodlouží její životnost), máte vyhráno a z vaší ratolesti bude milovník sportu.  

Aktuální nabídka na www.pediped.cz

Luna Sangria Pink

Atletická sportovní obuv pro holčičky se zapínáním na suchý zip udrží boty bezpečně na noze.  Flex drážky (pro děti 3 – 8 let) a Ultra Light Technology zajišťují přirozený pohyb dětské nožky a zabraňují jejímu deformování a neprodyšnosti.  Boty mají voděodolný povrh a jsou pratelné v pračce.

V podzimní kolekci je nabízena v růžové barvě. Aktuální cena: 1.347,- Kč  

Když si přivezeme novorozeňátko z porodnice, často již ten první den doma, nebo ty dny další nasadíme dudlík. Miminko hodně pláče, my nevíme, co s ním, zkoušíme všechno možné, krmíme, houpeme, vozíme v kočárku, pak zkusíme dudlík a najednou – je klid.

Miminko si na dudlík velmi snadno zvyká. Není proto divu, že za pár dní už bez něj nebude skoro ani chviličku. Malá miminka jsou s dudlíkem i roztomilá, navíc se dnes dělají takové dudlíky, které nekazí chrup miminek, jsou ortodonticky tvarované. Na začátku jsme tedy spokojeni všichni, my, rodiče, i naše miminko. Avšak časem nám začne dudlík vadit, bude to v době, kdy děťátko bude čím dál větší, bez dudlíku se nikam nehne, bude katastrofa, když ho náhodou  někde zapomenete.

Odnaučení návyku na dudlík není moc složité, stačí vytipovat ty situace, kdy má naše dítě dudlík opravdu nad limit, tj. kdy ho vlastně vůbec nepotřebuje. Zjistíme, že třeba jízdou v kočárku je dítko zabavené natolik, že mu vůbec nevadí, když ten dudlík nemá. Pak také zjistíme, že při jídle je dudlík také nadbytečný. Pokud je dítko zabrané do hry, tak taky dudlík nepotřebuje. Najednou tedy uvidíme, že dudlík dáváme dítku spíš my, rodiče. Že kdybychom mu ho nedali, tak si na něj ani nevzpomene, a nebo vzpomene, ale rozhodně ne tak často.

Postupně najdeme další a další situace, kdy dítě mít dudlík nemusí, až dojdeme k tomu, že bude mít naše dítko dudlík třeba jen v době největšího rozčilení či únavy. Únavu zatím ponechme stranou. Zastávám názor, že na spaní prostě dítka dudlík potřebují delší dobu, pokud jsou tedy na dudání před spaním zvyklá. Avšak ty momenty rozčilení a pláče, kdy své ratolesti raději strčíme ten dudlík, aby byl co nejdříve klid, jsou velmi časté. A jsou to právě ty okamžiky, kdy je pro nás jako rodiče nejtěžší se ovládnout a ten dudlík nedat. Dítko si velmi rychle zvykne, že pokud se mu něco stane a začne plakat, že dostane jako náplast právě dudlík. Zamysleme se tedy nad těmito situacemi a zkusme je řešit jinak. Většinou postačí dítko přivinout, pohladit, ukonejšit, říci mu, že s ním soucítíme, že chápeme jeho žal, případně třeba zkusit odvést pozornost jinam, na nějakou jinou aktivitu.

Pokud se nám podaří ve všech výše uvedených situacích odstranit užívání dudlíku, najednou zjistíme, že naše dítě skutečně dudlík přes den vůbec nepotřebuje. A v ten moment musíme rázně oddělit noční a denní užívání dudlíku, respektive užívání dudlíku pro spánek v postýlce a neužívání dudlíku přes den. Nyní musíme dbát o to, abychom nezapomínali při vstávání dítěte z postýlky dudlík uklidit a dát mu ho zas až v době, kdy ulehá ke spánku. Jedině tak, pokud budeme mít pevnou vůli a vydržíme, se toho denního používání dudlíku u svého dítěte jednou provždy zbavíme.

Zdroj: Slůně-cz.cz

Na toto téma mě navedla Milča (maminka Vojtíka a Matěje). Při jednom z telefonátu si postěžovala, že neví, co jim má pořád vařit a ať koukáme na blog dodat nějaké tipy i s recepty.

Než se ukážeme s naším kulinářským uměním my, tak chci poradit maminkám, které mají podobný problém - koukejte na stránky mateřských školek - většina z nich vystavuje týdenní jídelníčky a tak se můžete inspirovat.

Např.: http://www.mspampeliska.cz/jidelni-listek.php

Nebo vyzkoušejte některé naše osvědčené recepty:

 Verča a Ondra

co se týká jídla, tak je to u nás na "štýru".  Jsem ráda, že Ondra už chodí do školky a nemusím vymýšlet obědy na každý den. 

Jinak já jsem vařila, podle toho, co zrovna bylo po ruce. A od toho jednoho roku by se dalo říci, že víceméně jí Ondra stejná jídla jako my. Jen je ze začátku neměl solené, pak málo. My doteď moc nesolíme a přisolíme si to až na talíři. 

Podle jídelníčku z jiných jídelen jsem se taky občas řídila. Snažila jsem se, aby tak 3x týdně bylo maso, občas nějaká ta ryba, jelikož ji neumím nijak extra, tak ji jen osmahnu na másle, či zapeču v alobalu v troubě. 

Stále u nás vedou nejoblíbenější těstoviny (nejraději suché - ani cukr a máslo na to nechce). Pak má Ondra rád brambory a polívky. Ale třeba dneska jsme u babičky měli kapustové zelí a to odmítl, že to nemá rád. Dal si místo toho bramborové placky s povidly, které mám ráda i já, ale je to nevděčné jídlo, neboť jeho příprava je dlouhá a užitek malý 🙂 (to je podobné jako u bramboráků, palačinek apod.)

Kromě bonbónů (které Ondrovi moc nedáváme, ale samozřejmě jsou moooc oblíbené) je další laskominou domácí zmrzlina

Náš obvyklý jídelníček:

snídaně (v 6h): 
domácí buchta (nejlepší je tátova bábovka), když není, tak jogurt - dětský tvaroháčky apod., jeden den o víkendu jsou vždy vafle

svačina (v 9h): 
ovoce + kousek chleba / nebo sušenka mléčný řez apod.

oběd (12h): 
- když je maso - většinou nedělám polívku
- když je polívka, tak pak je něco buď sladkého nebo "lehčího"

svačina (16h): 
většinou jen něco lehčího - jako ovoce, přesnídávka apod.

večeře (18h): 
zbytky 🙂 buď, co zbylo z oběda, nebo chleba s něčím (pomazánka, šunka)

Tak u nás asi takhle nějak vypadá jídelníček.

Říkáte si, co to je za novinku nebo za hloupost. Vždyť kojit mohou jen ženy. Rozhodně nechci brát ženám privilegium dávání mateřského mléka svým dětem. Avšak je kojení pouze krmení dítěte mateřským mlékem z matčina ňadra? Určitě je za tím mnohem víc.

Ano, mnohem víc, blízkost, intimita, poznávání se, mazlení, spousta emočních prožitků aj. A určitě Vás napadá, že právě toto může předat dítěti i otec se všemi mužskými kvalitami. Často však od maminek slyším: „přeci nemohu nechat toho mého chlapa samotného s miminkem“, „co když malý bude křičet a on si s ním neporadí“, „nedokáži si představit, že by zvládl se o dceru postarat“. Spousta obav, strachu a nejistot – zkusme je proměnit v radost, důvěru a jistotu.

Nejde to? Ale jde to!

Začíná to právě kojením, kdy žena přebírá převážnou péči o miminko a muž se ocitá na „druhé koleji“. Oba rodiče potřebují svůj prostor, aby navázali vztah s dítětem, poznali se, prostor pro mazlení, hraní, povídání, prostor, kdy jsou všichni společně a kdy je každý z rodičů sám s dítětem. Je zapotřebí mít tento prostor od narození potomka. Naštěstí dnes již mohou být tatínkové u porodu. Ovšem po pár dnech či týdnech nastane čas, kdy muž jde do práce, má málo času a energie na rodinu a ten čase, kdy s dítětem může být se točí kolem povinností, úkolů. Pro některé tatínky je miminko neatraktivní, protože chce mnoho péče a ještě s ním není nic moc zábava. Na druhou stranu se čím dál více setkávám s angažovanými tatínky, z čehož mám radost a je vidět, že jsou spokojené i samotné děti.

Otec dokáže ukojit mnohé potřeby dítěte. Někdy stačí, aby dostal podporu od své ženy a náhle se z něj stane angažovaný tatínek. Mužské ego slyší na slova ocenění, povzbuzení a uznání, jen je zapotřebí, abychom neuznávali jen mužský výkon a jak dokáže ekonomicky zajistit rodinu, ale dali mužům důvěru a uznání při péči o děti. Ženy tak získají více prostoru pro sebe, své aktivity, na odpočinek a díky tomu naberou energii, naplní i jiné své potřeby nežli ty mateřské. Ženy by měly dostat podporu v tom, že i v čase mateřství mají právo na prostor pro sebe a uspokojování svých potřeb. Neboť často slyším od maminek, jak se perou s pocity viny a obavami, když nechávají své děti v péči otce či někoho jiného. 

Dítě mají dva lidé a tudíž i pečovat o něj by měli oba. Žádná žena se matkou nerodí ani muž otcem, ale oba se rodiči stávají až s narozením dítěte. Stejně jako mateřský pud existuje i otcovský. Věřte, že oba máte kvality, díky kterým můžete rodičovství, výchovu a péči o děti zvládnout. Stačí jen věřit jeden druhému, podporovat se, pomáhat si a umět si o pomoc říct.

V období mateřské dovolené jsou pro nás největší prioritou naše milované děti. Častokrát zapomínáme na fakt, že náš den bude takový, jaký si jej uděláme. Malé děti jsou velmi vnímavé na naše nálady a vlastně je kopírují. Proto platí jednoduché pravidlo: když jsem veselá a dobře naladěná, i mé dítko je takové a celý den uteče s úsměvem na tváři.

Ale jaký je recept na dobrou náladu? Co takhle jít na to přes módu?

Dopřát si alespoň na chvilku pocit, že jste jedinečná, výjimečná a že vám to neskutečně sluší. Která z nás by o tom nesnila? Být hvězdou si přeje snad každá žena. A víte spojuje tyto světoznámé hvězdy: Jenna Elfman, Rachel Weisz, Jennifer Garner, Nancy O ́Dell, Jennie Garth či Sarah M. Gellar?

Brian James.

Nevíte kdo, nebo co to je? Není to muž, jak by se podle jména zdálo, ale jsou to boty. Dámské boty. A právě zmiňované hvězdy, které jsou velmi náročné, zjistily, že tato značka obuvi je přesně to, co hledají.

Pojďme si Brian James trochu představit.

“Můj milý Ježíšku, pod stromeček mi prosím přines.....”, tak takto začínájí své psaní před Vánoci snad všechny děti. A co si přejí? Seznam je určitě dlouhý a jsou na něm jistě překrásné hračky.

Co však v těchto dnech řeší jejich maminky? Samozřejmě se starají o naplnění jejich přání, ale ani v tomto období nepřestávají pečovat o jejich zdravý a tělesný vývoj. Naopak, právě na zimu musí přemýšlet také nad tím, kde koupí teplou zimní bundu, lyžařskou soupravu, čepici, rukavice a především kvalitní, nepromokavou a vodotěsnou obuv.

Pokud i vy řešíte tyto otázky, možná vám napomůže představení jedné z nejpopulárnějších a nejrychleji rostoucích značek dětské obuvi na trhu. Třeba právě ten váš Ježíšek bude rád, že může dětem věnovat i něco prospěšného a hlavně zdravého?

Značka pediped získala jako jeden z prvních výrobců dětské obuvi ocenění „Seal of Acceptance“ od Americké asociace podiatrů, za podporu zdravého vývoje nohou.

Nabídku Pedipedu tvoří tři řady dětské obuvi:

- Originals® (boty s měkkou podrážkou pro děti do dvou let).
- Flex®(boty s gumovou podrážkou pro děti od jednoho roku do osmi let).
- Grip 'n' Go™ (boty s měkkou gumovou podrážkou pro děti od devíti měsíců do tří let).

Kreslení je činnost, která většinou děti baví, baví dokonce i ty děti, které dlouho v klidu sedět nevydrží.

Kreslením se postupně dítě naučí ovládat psací potřebu – ze začátku pastelku, voskovku, později třeba fixu atd. A je prokázané, že děti, co umí kreslit, lépe a hezčeji píšou, neboť ovládat pero jim nedělá žádné problémy!

Zprvu nechte dítě jen tak čmárat, bude mít prostě radost jenom z toho, že se na papíru tahem  tužky, který zatím není nijak koordinovaný objevují čáry. Postupně se snažte dítě naučit držet tužku správně.

No a pak?

Pak uděláme sluníčko 🙂 kreslíme kruhy a dítě se samozřejmě snaží s Vámi, pokud vy je svým nadšením pro danou kresbu zaujmete. Dítěti bude trvat delší čas, než se mu kruh podaří, ale všechny úspěchy, které směřují k tomu, že se vytvořil jakýsi „šišoid“, jakýsi uzavřený obrazec pochválíme.

Kreslíme jak prší 🙂 Maminka nakreslí mrak a déšť už dítě zvládne postupně samo.

Dále je dobré naučit dítě plot nebo koleje.

Zkrátka občas nechte dítě čmárat, občas mu něco nakreslete vy, ať zkouší obrázek vybarvit, neboť nepřetahovat, je pro malé dítě (cca 2-3 roky) velmi těžký úkol a občas se učte. Učte se formou hry – zvládl by jsi také nakreslit takovéhle sluníčko? A schválně, teď nakreslím mrak a jestli dokážeš, aby z něj pršelo.

Důležité je, abyste dítě učili zprvu lehké, pro něj dobře pochopitelné obrázky. Pejska sice pozná, ale ještě hodně dlouho jej nakreslit nedokáže. A pokud při svých čmáranicích prohlásí, nakreslil jsem pejska, tak jej pochvalte, neboť v něm zase rozvíjíte představivost, která je v dětském věku také velmi důležitým faktorem.

Tip: Pro nejmenší by neměly mít psací potřeby ostrý hrot, o který by se mohli píchnout a rovněž by neměly mít nějaké malé části (třeba víčka), které by mohli spolknout nebo by mohlo hrozit udušení! Velmi dobré jsou nelámavé pastelky 🙂

Další tip: Samozřejmostí je dobré osvětlení, pokud možno správný posez, neboť dítě již v takto malém věku si věci dobře pamatuje, tak aby mělo do budoucna dobré návyky, např. že se kreslí, píše jenom po papíře, že u stolu se sedí na židli apod.

    

Zdroj: Sluně-cz.cz

Zabalte si vánoční dárky ekologicky a vkusně s našimi vánočními pytlíčky. Pytlíčky jsou na zavázání stužkou nebo např přírodním lýkem. Pod stromečkem nebudete mít po rozbalení hromadu papíru, ale pytlíčky jen složíte a uschováte na příští rok.

Tak jsem se rozhodla i já sepsat svůj porod. Nejdřív to bylo strašně těžký,ale už je to lepší tak se do toho pustím. 

Jak bych jen začla. Asi tím, jak to všechno začalo.

3.3.2013 jsem si dělala test,vůbec jsem nečekala, že bych mohla být těhotná. Menstruaci jsem sice neměla už asi tři týdny ale vůbec mě nenapadlo, že by se mi mohl tvořit v těle malý uzlíček štěstí! V té chvíli co jsem viděla ty dvě čárky se ve mě semlelo takovej myšlenek a názorů, že už si je ani všechny nepamatuju. Jediný co vim, že jsem se bála co na to naši. Péťa ten byl se mnou v tu chvíli kdy čárky vylezli a byl neskutečně šťastný.Celé svoje těhotenství bych shrnula jako bezproblémové a přímo nádherně užité. Matýsek byl divoch už od začátku co začal kopat.♥ Ale abych přešla k tomu co jsem šla vlastně sepsat!

Můj první porod. ♥

Už nějaký ten měsíc před termínem mě pobolívalo v podbřišku a sem tam v kříži,ale pořád se nic nedělo i když jsem myslela,že Matýsek vyleze ven dřív. Nestalo se tak. 9.11. ve dvě ráno mě probudili lehké bolesti v podbřišku,tak jsem vstala a šla skákat na balonu a chodila jsem po kuchyni a psi samozřejmě za mnou 😀 🙂 Bolesti byli přibližně po 5-7 minutách tak jsem ještě Péťu nebudila,měl totiž ráno vstávat do práce. Tak jsem dál skákala a chodila a sem tam. Kolem půl 5 se probudil Petr a ptal se co tu dělám,tak říkám,že mám bolesti ale,že to asi ještě není ono. tak volal svý mamce jestli teda máme jet,že mám sice bolesti nepravidelný ale že už nejsou nad 10minut,tak nám řekla ať raději jedem. Tak jsem se šla opláchnout,dobalit posledních pár kousků do tašky a jeli jsme.Do porodky jsme přijeli kolem 5té hodiny ranní. Bolesti byli pořád stejný a paní co nás přijímala říkala,že jakmile se směju tak to ještě nebude. Tak mě vyšetřili a byla jsem otevřená volně na dva prsty. Bolesti pořád byli,tak udělali příjem a klistýr a čekali jsme.

Asi kolem 7 hodiny nás dovedli na porodní sál a vysvětlili co se bude dít. Tak jsem tam tak chodila,pořád mě to nutilo na velkou,ale bolesti byli tytam .. Pak přišla paní doktorka a říkala,že mi natočí monitor a zkontroluje.Tak mě zkontrolovala,pořád otevřená na 2cm,tak mi řekla,že mám jít do sprchy a tak za půl hodiny mi přijde prasknout vodu. Šla jsem tedy do sprchy a tam si nahřívala bříško a relaxovala.Všude mě doprovázel můj milý ♥.Pak přišla doktorka a praskly mi vodu. Asi 20minut se nic nedělo a pak začli bolesti zesilovat a už byli docela hnusný. Pořád jsem měla nutkání na velkou ale nic ze mě nešlo. Tak jsem střídala sprchu a záchod. Odtekla mi plodová voda společně se zátkou.Musela jsem sedět,chodit pro mě nebylo přijatelný.. Bylo pro mě hrozný vylízt i na to lůžko na monitor. No a pak to začlo.Bylo asi kolem 10tý hodiny a bolest začla střídat bolest. Dýchala jsem z hluboka a přišla doktorka zkontrolovat situaci,byla jsem otevřená na 4cm.Zeptali se mě jestli chci epidurál a já souhlasila. Ty bolesti byli strašný( v tu chvíli) .Snažila jsem se dýchat jako mašina ale moc mi to nešlo a malý přestával mít dostatek kyslíku. Přišla doktorka a už kroutila hlavou a snažila se dýchat se mnou. Vůbec mi to nešlo a skoro nikoho jsem nevnímala,jen jsem koukala na Péťu jak je bezmocný a nemůže mi pomoct. :( Držel mě za ruku,byla jsem tak neskutečně šťastná,že ho tam mám . Pak se tam začlo střídat doktorů víc,dostala jsem čistý kyslík,ale už jsem přestávala dýchat i pro sebe.

Zásady užívání pro všechna homeopatika 🙂

monokomponentní = jednosložková homeopatika např. heřmánek Chamomilla Vulgaris - k dostání v ředění (potenci CH, čte se jako Cé Há) 5,9,15,30 

jsou vyráběny i ve vyšších potencích 200CH, 1M, 2M, AKH a další, která jsou většinou již na předpis homeopata, jsou na objednání i s delší čekací lhůtou a vždy jsou podávany spíše pod kontrolou zkušeného homeopata

polykomponentní = jedná se o homeopatika složená z několika monokomponentních homeopatik plus přidané látky - voda, alkohol - firma Boiron takto uvádí své přípravky jako z řady ,,specialit,,

podáváme přímo do úst pod jazyk z tuby nebo z plastové lžičky (lze využít u malých dětí, kojenců s trochou  převařené vychladlé kojenecké vody)

dospělý ničím nezapíjí

Venku už slunečných dní ubývá a tma je opravdu brzy. I přesto se můžete s dětmi vydat na nějaký zajímavý výlet. 

 Zde je několik tipů od nás maminek:

 Verča a Ondra

Asi se budu opakovat, ale na výlety jezdíme tam, kde jsme byli: Dinopark Liberec (není jen ten liberecký, máme jich po republice více 🙂, Muzeum hraček v Jablonci, iQpark v Liberci (už se těšíme na jaro a novou iQlandii), Lunapark v Centru Babylon. 

         Dinopark Liberec - Ondrášek s maminkou

    iQpark Liberec - Tatínek fouká a Ondrášek rozbíjí