26.1.2008 krásná a povedená svatba

9.4.2008 potvrzeno těhotenství Dr - vše super, jsme zaskočeni ale štastni

16.4.2008 potvrzena akce srdeční - jsme 6+3 a vede se mi báječně, žádné nevolnosti samá krása na světě

21.4.2008 odjíždíme na expedici do Chorvatska - vracíme se bez mimíse,ale ještě to nevíme

7.5.2008 kontrola - a velký ŠOK - miminku netluče srdíčko - konstatují zamlklé těhotenství, ihned nástup do nemocnice s následnou revizí

14.5.2008 porevizní kontrola - vše OK můžeme se po 6ti nedělí začít opět snažit

Muž vymyslel systém. Mám si napsat 10 jmen, on si napíše 10 jmen. Jako poradní sbor bude celá rodina. (A že nás je). To znamená máma a táta, ségra a švagr, moje dvě děti, mužovi děti( i když tam asi se zapojí jen nejmladší dcerunka),  neteř. Pak budeme vybírat.

Takže prozatím mé návrhy : 

Berenika – nositelka vítězství – 9.7., Anna – milá, milostiplná – 26.7., Aneta – milá, milostiplná – 17.5., Sára – vznešená, kněžna – 9.10., Karolína – svobodná, král – 14.7., Magdaléna – věž – 22.7., Rebeca – dobře živená, okouzlující – 9.3., Viktorie – vítězná – 10.3., Rozálie – růže, růžová – 4.9., Tereza – záštita – 15.10.,Veronika – nositelka vítězství – 7.2.

Později přidám návrhy i ostatních.

Ahoj,chtěla jsem se zeptat,jaký je časový interval mezi jednotlivým očkováním Synflorixem?Dcera měla první vakcínu v 10(září).měsících,druhou po měsíci (říjen),třetí vakcínu měla mít  v dubnu,ale přišlo do toho očkování proti zarděnkám,takže doktorka Synflorix odložila na květen.Ted nám ale přišla pozvánka na očkování proti tetanu a mám strach že doktorka Synflorix opět o měsíc odsune.Nevíte jestli takový odstup muže být?Nestratí potom očkování na učinnosti?

Dnes nás čekalo 3D UZ v Podolí v 15.15. Náš Daník se vnutil s námi. Jednak má rád nějakou akci, a jednak cítil příležitost jak se ulít ze školy. Musím říct, že jsme tam jela s určitými obavami. Nebyla jsem na UZ 4 týdny a nějak jsem měla strach, aby se neukázalo něco špatného.

V Podolí jsme chvíli museli čekat. Neměli jsme svoje DVD. Prý to sestřička říká při objednání, jenže my mluvily o mé jizve na břiše. Naštěstí DVD nám nabídli.

Nejdřív začala dr dělat UZ přes břicho,ale jednak to bylo špatně vidět a jednak náš sabotér spinkal a ještě zády k nám. Ani šťouchání nepomohlo.(Celý tatínek, když spí, tak spí🙂.

Tak jsme Daníka vyšoupli na chodbu a přistoupili k vaginální sondě. To už bylo lepší. Mimíšek se prosbudil a začal se protahovat, tak neopatrně, že paní doktorce ukázal mezinoží v celé kráse. Noo nebudu to napínat. Čekáme holčičku. Ještě jednou : "MY ČEKÁME HOLČIČKU!!!!"

První moje reakce byla "Já to tušila!". Tatínek se začal smát : "Mám jednoho syna a 3 dcery" Paní doktorka se zhrozila, že nám to neměla asi říkat. Ale nevím, co by se na tom změnilo..-))

Slečna se probrala a začala se vrtět a tancovat. Házela zadečkem a kopala. Máchala ručičkama. Břišní tance hadr.3D záznam sice nic moc, ale občas nějaký záběr se povedl.Řekla bych, že má nos bambuli po mně.

Minulý týden mi umřela sestřenka, jen o pár roků starší než já. Usnula, o půlnoci kašlala, a už se nikdy neprobudila.
To, co tu občas čtu, k tomu hlášky adminů - uklidněte se, jinak.....mi ted přijde tak strašně k ničemu. Zeptat se, poradit, to jistě, ale stěžovat si na mateřskou, na dětský starůstky, zlobení, nespaní a spol., to je tak děsně krátkozraký.....co by ona za to dala, kdyby mohla kdy slyšet dětskej pláč, kdyby mohla vstávat k miminku, kdyby mohla vybírat kočárek.

Měla turnerův syndrom, nevyrostla jako ostatní holky,a hormonální porucha jí nikdy nedovolila mít děti. Nikdo ji nezlobil, nikdo ji nepusinkoval na dobrý ráno, na dobrou noc. Přesto žila krásnej život, bez stěžování, na nikoho nebyla zlá, nevybíjely si svoje problémy na jiných. Rodinný sluníčko.

Kdyby ona tady četla hádky, urážky, primitivní argumenty, určitě by vám řekla, že je to zbytečný, kazit si život šarvátkama. Od ní jsem se mohla učit. Už můžu jen vzpomínat.

Tohle je, sestřenko, pro tebe....at tam nahoře najdeš klid. Budu ti s Petrem a Míšou posílat hezký zážitky.

Nic není tak důležitý, jako život.

Většina z nás nemá to štěstí, že pár týdnů po porodu vypadají, jako by snad nikdy nerodily:o) Jak už jsem na Modrém koníku několikrát psala, zveřejňování fotek s názvem "Mé bříško 14 po porodu", na kterých je zachycená ženská postava s naprosto plochým bříškem, by snad mělo být trestné:oD

Ale i my se můžeme dopracovat k tomu, že ten vak, který nám visí pod pupíkem, zmizí a bříško přestane "trčet". Nebo se alespoň zmenší. Ovšem chce to čas, úsilí, trpělivost a alespoň určitou důslednost. Každá jsme jiná. Proto vás nesmí odradit, když to nepůjde hned. Naše tělo dostávalo zabrat zhruba 9 měsíců. Myslím, že by si zasloužilo, abychom mu daly zhruba stejnou dobu na "opravu", než začneme házet flintu do žita:o) Ale bohužel to může trvat i déle. Rozhodně ale potřebuje pomoci a samo to půjde asi jen těžko...

Co je to diastáza/rozestup?

Jedním z důvodů přetrvávajícího poporodního bříška může být diastáza břišní stěny (rozestup břišních svalů). V diskuzi "Brucho po porode" http://www.modrykonik.cz/diskuse/tema/brucho-po-porode/ jsem na toto téma už napsala pár příspěvků, a proto si některé části dovolím zkopírovat i sem.

S rozestupem se setkáváme u novorozenců (naprosto normální) a některé z nás si jej nesou jako šrám z bitvy zvané těhotenství. Někdy se objevuje i u starších lidí a lidí s oslabenými břišnímy svaly. Někdo ho má celý život a ani o tom neví:o/

V případě rozestupu získaného/zhoršeného v těhotenství jde o to, že jak bříško roste, nestačí se svaly tomuto růstu přizpůsobit a místo aby se natahovaly přes něj, vezmou to zkratkou do stran:o( Svaly také oslabují a povolují, aby se přizpůsobily vašemu rostoucímu miminku.

Takže po jednom nevydařenem IVF a dvou inseminací,jsme se rozhodli pro 2IVF.Dostala jsem od pana doktora gonal a prendison a šlo se na věc.

28.3 2010 byl OPU 15vajiček z toho 13 dobrych a protože jsem meli zamražené spermie,nebot přítel měl pracovni cestu do Německa zbyli jen 3.Ale to nevadí věříme jim že to aspon jeden z nich dotahne do samého konce.

31.3 dochazí k ET dvou bojovníčku,třetí to vzdal,musíme věřit těm dvoum.Jedno mame šestibuněčny a druhe osmibuněčny

9 den po ET jsem to nevydržela a udělala jsem testík ani jsem nemohla věřit tomu co jsem viděla byli tam // no uvidíme co nam řekne krev na hcg.

Čárečka na testu sílí tak snad to bude dobré.

14.4 2010 krevní testy nam potvrdili těhotenství HCG bylo 206 tak snad to bude stačit.

Dnes nám byla zavedena 2 embryjka 7 buněčná. Ještě nám zůstala 2 jedno 4buněčné a 6 buněčné. Tak že by fakt nějaký mrazáček byl.

Tak dnes jsme podstoupili 3.IVF. Byli jsme na odběru vajíček v Brně. Máme jich 8.

Tak doufáme že alespoň něco zůstane na mrazáčky.

hojky  tak sem take jedna z Vas tak snad se k Vam mohu pripojit.Snazime se o miminko uz 3 roky nejdrive sme tomu davaly cas  a asi pred rokem zacaly podstupovat ruzna vysetreni a zjistily spatny spermiogram u partnera.Od ledna jsem prodelala prvni stimulaci ktera byla prerusena z duvodu nevyvijeni vajicek.a po   v breznu druhou ta byla z casti uspesna ,kdyby lekari v Pronatalu s nami komunikovaly.Vajicka se vyvinula byla mi odebrana  jenze tam napichly spatny spermie a vajicka se neoplodnila.Takze sme se tam s nima pohadaly a ted ve ctvrtek  zkusime Gennet v Praze ,ale uz tomu moc sanci nedavam nemam ani duveru a psychicky uz nemam ani silu.

16.4.2010.Tak dneska nás dostala dalším dlouhým slůvkem...řekla krásně miminko....A říká to celý den.V parku potkala kamaráda Vítka.15měs a pořád ho brala za ručičku a říkala mu miminko...🙂)))

K snídani měla velkou housku s bylinkovým máslem..

   Otěhotněla jsem v jednadvaceti letech neplánovaně, a zjistila to na začátku maturitního ročníku. Když se na testu objevily dvě čárky myslela jsem, že se mi to jenom zdá. Pak jsem dojela domů a mamka to na mě hned poznala (byla jsem zelená a ubrečená). Když jsem to volala svému příteli, tak mi řekl, že to prý není možný, že si dával pozor🙂)) - celých pět let co jsme spolu byli jsem nebrala antikoncepci a ještě k tomu darovala vajíčka asi půl roku před těhu, takže nabušená hormonama. Tak jsem zase bulila, ale do večera mě to už pomalu přešlo. Večer dojel Mirek a řekla jsem mu, že na potrat nejdu a on, že s tím ani nepočítal a že se teda vezmem. A já na to, že se teda nevezmem, protože se nechci vdávat těhotná s bříškem (v té době 67 kg - zlatý časy).

   První měsíce byly opravdu hrozný - všechno co jsem snědla jsem vyzvracela (i vodu) a zhodila skoro pět kilo. Pak se to ustálilo - ve čtvrtém měsíci. Normálně jsem chodila do školy, učila se na maturitu a z těhu byla poměrně natěšená, nato že jsem na děti nikdy moc nebyla. Jenže jeden den ve škole po zvonění, když jsem scházela ze schodů jsem cítila mokro a horko v kalhotkách. Rychle jsem šla na záchod a když jsem viděla tu spoustu krve, ani nevím jak jsem se dostala k sestřiné třídě jak jsem plakala. Volaly jsme Mirkovi ať hned z práce přijede, že musíme jet do porodnice, tak naštěstí za chvilku dojel. Na Obilňáku jsme před ambulancí čekaly asi hodinu a já pořád plakala. Když mě doktor konečeně přijal a dělal ultrazvuk nemohla jsem jeho rty zpustit z očí - byla to tak dlouhá doba, než řekl, že se miminko hýbe!!! Měla jsem moc nízko placentu a ráno styk. Takže klid na lůžku a kontrola u mého gynekologa - ten mi po dvou týdnech ani neudělal kontrolní ultrazvuk a poslal mě do školy.

   Potom už jsem celé těhu prožila celkem bez potíží (jen těhotenské skvrny od 7. měsíce a anémie na konci). Od 37. týdne jsem začala chodit k mému Dr. na monitor a když mi dělal vyšetření, tak mi sdělil, že jsem prý otevřená na 2 cm a může to být každým dnem! Už jsem se nemohla dočkat - postýlku nachystanou, všechno poprané, vyžehlené, taška do porodky zabalená (tu jsme vozily všude s sebou).  Jenže pak přišel týden 38. a 39. a pak den termínu, kdy jsem měla už jet na monitor a vyšetření na Obilňák do porodnice, aby mě hlídali. Od první návštěvy 40+0 jsme jezdily každý druhý den. Byla jsem na sebe naštvaná, že nedokážu ani porodit🙂 Večer usínala u lampičky a dívala se na prázdnou postýlku🙂)) Asi tři poslední návštěvy mi tlačily na plodový obaly (myslela jsem, že u toho vypustím duši a vždycky měla slzy na krajíčku).

   15. května mě začalo bolet mírně v podbřišku, po 20 minutách, ale po třech hodinách a horké sprše to odeznělo tak jsem šla spát. Přesně 00:59 v noci 16. května (42+0) mě vzbudila první bolest. Vzala jsem si budík a šla se natáhnout k televizi, že budu sledovat po kolika minutách. Každých pět minut další bolest, tak jsem šla po půlhodině, kdy už byly kontrakce silnější vzbudit Mirka. Ten teda moc nechápal, ale nakonec vylezl (má hrozný problémy se vstáváním). Já šla ještě pro jistotu do vany a sprchovala se horkou vodou. Bolesti už byly i po 4 a 3 minutách. Když za mnou došel oblečenej do koupelny, tak jsme se na sebe usmáli a věděli jsme, že už konečeně budeme mít toho našeho broučka na světě🙂.

   Cesta do porodnice trvala cca 20 minut (z toho asi 6 kontrakcí). Přijali nás v pohodě, že jsem na 3 cm a dali na monitor. Pak převlíknout, na porodní box a trpět. Klystýr byl hroznej, ale kdybych tušila, co mě ještě čeká ani by mi asi nevadil. Měla jsem hrozný bolesti, tak jsem poslala Mirka pro asistentku, jestli by mi něco nepíchla. Přišla a moc  se na mě netvářila a prý že porod není bezbolestnej. Ještě, že se za půl hodiny střídali a dostala jsem skvělou porodní asistentku i super sestřičku. Prý až budu mít potřebu jít na záchod nebo tlačit, že jí mám říct. Tak jsem jí řekla, že to mám už asi dvě hodiny (dali malýho na monitor, že může být něco špatně). Pak mě vyšetřila, píchla oxitocin, protože bolesti jsem měla pořád jen v podbřišku a začlo se to rozjíždět. A teprve po kapačce jsem poznala, že jsem ještě ty opravdový kontrakce neměla. Nebyla žádná přestávka, nebo jen na pár sekund. Bolesti byly hned po sobě. Pak přišla asistentka, že jsem na 10 cm a začneme rodit. Tak jsme počkaly na kontrakci a tlačily a tlačily a tlačily. Tlačily jsme asi dvacetkrát, a já už fakt nemohla. Pak najednou přišel doktor a doktorka, tři sestřičky z porodního, Dr. z novorozeneckýho a sestřičky a nějaký studenti. To už mi dávali dýchat kyslík, protože jsem neměla sílu. Najednou začal mít malej špatný ozvy, tak už vím jen jak dovezly kleště, nastřihly mě až kdoví kam, strčily kleště do mě a čekaly na kontrakci. Nevěřila jsem, že tahle hrůza se může stát zrovna mě. Přišla kontrakce a já tak strašně tlačila, asistentka mi skákala na břicho a doktor se činil. Za chvilku byla hlavička venku a rázem i tělíčko. Měl tak strašně obrovskou hlavičku (prý mů při první době porodní nějak natekla v cestách a proto jsem ho nemohla vytlačit) a byl tak fialovej a čímsi pokrytej. Vím jen, že jsem ho pohladila, pak ho šly odsát a očistit a já chtěla strašně spát. Mireček vážil 3 700g a měřil 51 cm. Ještě mi ho chvilku dali zabalenýho pochovat a pak ho odnesli na vyšetření. Myslela jsem si, že už je konec, ale ještě mě čekala placenta a hodinový šití.

   Převezli mě na pokoj a já nemohla ani dojít do sprchy a na záchod (pokaždě jsem omdlela). Lehla jsem si a čekala kdy mi ho donesou a pořád nic. Dopoledne chodili doktorky, tak jsem se jich ptala a že mi ho donesou na kojení, že mám prý odpočívat, že stejně nemůžu vstát. Nakonec mi ho donesli a já se snažila přikládat. Měl hrozně odřený čelíčko a byl  v té zavinovačce strašně zabalenej. Skoro ho nebylo vidět (o jeho stavu mě nikdo nic neřekl, ale myslela jsem si, že je vše v pořádku, když mi ho nosí). Pak už jsem si pro něj druhý den šla na novorozenecké a že mi ho po obědě přivezou. Opravdu jsem se dočkala a sestřička mi ho dovezla, ale co mě ještě čekalo - když mi ho jako "předávala" tak jsem se teprve dověděla, že má na hlavičce hematom asi 8 cm (přelívala se mu tam krev) a zlomenou kličku. Dali mi taky do postýlky monitor, což normálně nedělali, ale prý je jinak vše ok.

Jmenuji se, no já to vlastně ještě nevím, maminka mi říká různě: broučku, břišulíne, medvídku, vetřelče a tak různě. Tak uvidíme, co z toho v červenci bude. Bydlím zatím u maminky v bříšku (už asi půl roku) a zatím nemám důvod to měnit. Je mi tam docela dobře. Jen mě občas máma zlobí, když mě chce hladit a povídat si se mnou zrovna, když já bych spal! Ale já jí to vracím poměrně obstojně kopáním, když chce spát zas ona. A když se dobře trefím, to máte vidět ten fofr, jak rychle utíká čůrat. Já nikam nemusím, já si tady čůrám, jak chci. Ona to mamka nějak pročistí.  Stejně je to sranda. Máma říká, že je dost zvědavá, jak se jako budu chovat, až se narodím, když už teď s ní tak cvičím, ale já myslím, že si to asi neumí ani představit. Tak ji nechám ve sladkém nevědění, že?

Ahojky jmenuji se Gabriela Vondrášková,čekáme druhé miminko,naše první zlatíčko se jmenuje Anička a ted oslavila krásné tři roky je to naše štěstíčko a na to druhé se taky moc těšíme🙂,jsem tu nová a ráda bych našla nějaké kamarádky🙂

O miminko jsme se začali snažit už v loni na jaře, ale protože se kolegyně rozhodla odejít skoro ze dne na den, kvůli práci jsem to musela odložit. Vědět, že to bude takhle dlouho, tak jsem nepřestávala.

Nakonec po dohodě s přítelem AK vysazena na konci srpna. A já bláhová si myslela, že to půjde rychle...

MS stále chodila pravidelně +- 1-2 dny. Hle, v listopadu zkouška TT a co nevydím, byly tam //. Další den znova //. Pak zase //. Po týdnu už jen /. Přišla hodně bolestivá a docela dlouhá MS. Lékař mi k tomu řekl jen to, že nic nevidí, že to mimi vzdalo a opustilo nás- ale že tam bylo. Revize nutná nebyla, děloha byla čistá.

19.12. přišla MS

19.1. přišla MS..

22.2. přišla MS...

Ahojte tehulky.tak ako sa mate ake je alebo bolo tehoenstvo.No to moje tehotenstvo je celkom pekne keby sa mi netocievala hlava a neslabli mi kolena.budem mat pekneho a zdraveho chlapceka velmi sa tesim aj s mojim muzom.len neviem preco ale velmi malo kope.doktor povedal ze to je vsetko v poriadku nema niektora z vas s timto skusenosti?este mam problem s pribratim.ja vobec nepriberam stale som rovnaka ale mali rastie co mam robit?dakujem za radu ked mi niekto poradi

8.8.2009 PM

1.9.2009 pozitivní test .. nedočkavec na wc v práci🙂

3.9.2009 potvrzeno vše na gyn.

Pálení žáhy (ikdyž ta mě začala zlobit už před PM),  příšerná bolest v prsou, nevolnosti 24/7 🙂

29.9.2009 pozitivní test na trombofilii Leidenská mutace :( test jsem odkládala ikdyž podezření bylo už pěkně před pár měsíci ... na špatný zprávy je vždycky čas

6.10.2009 První UZ  v 8 tt (takový malý - velký nikdenic🙂) ale je tam🙂

Tak nás naše malá kecalka dneska absolutně dostala...Řekla mi krásně :maminko.. a pak ještě taťka a taťko...Krásně spojuje už víc,než 3 slova dokupy..Např:Nella ero pá taky..

Pak umí krásně žalovat.Děda ji skřípnul ruku do šuplku a Nelluš žalovala:děda skíň auauuvajs ruku.....A začíná říkat R,Dneska ho řekla nádherně čistě..

Připadám si fakt už děsně. Neohrabaná, každou chvíli poslíčkuju (ale vyděsilo mě to jen poprvé, v prvním těhu jsem to totiž vůbec neznala) a mé takřka 20 měsíční batole to absolutně nezajímá,  střídá období kdy je jak sluníčko s obdobím kdy si zkoumá své hranice a možnosti - ano, období vzdoru. Taky mě překvapilo že tak brzo, všude jsem se dočítala že přichází až po druhých narozeninách, někde dokonce až že kolem třetích narozenin... No my musíme mít všechno dřív že.... Uklidňuju se tím, že třeba ta nejhorší vlna do Martínkova narození přejde....

Já vím, nepřejde a navíc se k tomu přidá i žárlení, který budeme muset zvládnout... Už jsme o tom s Honzou taky přemýšleli. Napadlo mě, že  až budou lidi chodit okukovat miminko, tak Pepa je k němu bude vodit, aby neměl pocit odstrčenosti.

Nicméně, jak jsem psala v nadpisu - čím blíž k termínu porodu jsme, tím víc mi připadá, že se ho nikdy nedočkám....

Objevila jsem kouzelnou věc 🙂

Mexická bola:

Bola je tradiční mexický náhrdelník, který odpradávna tamní ženy používají jako stylový doplněk v době těhotenství.

Uvnitř přívěšku zavěšeného na dlouhé kožené šňůrce je ukrytý malinkatý xylofon, na kterém „tancuje“ drobná kulička. Ta se rozpohybuje při chůzi nebo jakémkoli pohybu. Jak je známo, miminko začíná zvuky kolem sebe vnímat cca od 20. týdne vývoje. Jemné zvonění rolničky má na něj při pravidelném nošení uklidňující účinky. Svoji službu však může přívěšek vykonat i po porodu: je možné jej zašít do oblíbené hračky nebo zavěsit nad postýlku. Dítěti by zvuk měl asociovat příjemné chvíle strávené v teple a klidu.

Věci na koupání

• vanička
• lehátko
• osušky - 2x
• žínky - 3x
• teploměr do vody
• vatové anatomické tyčinky
• olejíček
• hřebínek
• nůžky
• vatové tampony
• líh

Věci na spaní

• dřevěná postýlka
• matrace
• nepropustná podložka nebo pogumované prostěradlo
• nebesa, držák na nebesa
• mantinel
• povlečení - 2x
• prostěradlo - 2x
• polštář
• peřinka
• rychlozavinovačka
• spací vak
• hrací kolotoč

Věci na přebalování

• přebalovací pult
• přebalovací podložka
• jednorázové pleny
• jednorázové podložky
• vlhčené ubrousky
• koš na pleny
• krém na opruzení

Pro roce a půl snažení jsme s manžílkem objevili na testíku krásné // . Těhotenství probíhalo celé úplně v pohodě a termín porodu jsem měla 8.10.a malýmu se zachtělo na ten náš svět už o 4 dny dřív🙂 V 5 ráno mi praskla voda, tak honem honem sbalit poslední věci do porodnice a už se jelo do Jablonce nad Nisou, stahy v autě už po 4 minutách a jen co mi natočili v porodnici monitor už jsem byla otevřená na 4 cm tak šup na porodní pokoj a v 8.15 byl Filípek na světě, porod úplně bez komplikací a rychlej, co víc jsem si mohla přát🙂 Tímto děkuju manželovi, že byl u porodu se mnou moc mi to pomohlo. Takže váha 3800g a 50 cm apgar scóre 10 10 10.Pobyt v porodnici můžu vychválit všichni byli super sestřičky a doktorky, takže až bude další mimi jedině tam.

Dne 27.3.2010 ve 12:00 jsme si s Tomášem řekli své "ANO" na zámku Hradec nad Moravicí...

Květen 2009  vyjmutí tělíska, začínáme se snažit

Září 2009 -zjištěna azoospermie

Listopad 2009 -potvrzen Klinefelterův syndom

Prosinec 2009 Neúspěšná Tese

Leden 2010 laparoskopie, odstraněna malá cysta na vaječníku a drobná ložiska endometriozy, 1.IUI nativ-negativní

Unor 2010 2.IUI -stimulace clostyl -negativní

No,tak to je fain.Nevím a prostě to nijak nejde,aby mi pokračovalo to psaní o malé dál.
Takže pokračuji zde.

30.3.2010.18ti měsíční prohlídka.10500g a ve stoje 84cm a v leže 87cm..

.Tak si vyberteOpakuje vše,co slyší.Spojuje slova.Pořád chce vše dělat se mnou a je to můj věrný ocásek..Pořád se kojí tak 6x denně...Snad do školy už pít mlíko odemne chtít nebude.Je moc šikovná na jemnou motoriku...Tu hrubou už máme za sebou...Spojuje puclíky do dvou otvorů,navlíká...baví ji to,co je miniaturní...Umí si obléci kalhoty a triko.Občas i botu a bundu.Pořád mi utíká za dětmi,kterým říká děcka.Nevím odkud to slovo má,ale nějak se ji líbí...Nechce sedět v kočárkuPořád jen :Nella ťapat!!!!!

2,5 roku..Váha 13kg..míra 92cm.Problémy s močí.No snad to bude ok...

Sama se celá komplet obleče a obuje...Krásně mluví i s R.Ne ve všech slovech.Umí super skládat puzzle.A to úplně sama.Je velice rozumná,když chce.Hlavně pokud jde o to starat se o mladší děti.To je hlídá a chrání.Jinak umí pěkně zlobit.Je to palice paličatá...Umí malovat panáčky a auta.

3 roky.Váha 14170g a míra 98cm..Noha 15,7cmPo 8 měs měla virozku.Bolelo jí bříško..