Když se řekne druhý porod, každá maminka asi doufá v rychlejší a hladší průběh než u porodu prvního. Já jsem nebyla výjimkou. I když první porod zvládnutý za 7,5hodiny nebyl až tak špatný 🙂 Ani ve snu by mne ale nenapadlo, že můj porod bude takový, jaký ve skutečnosti byl.

Neděle 20.9.2015 a já dva dny po termínu porodu (40+2). Jako každou noc jsem se několikrát vzbudila na záchod. V 5:30 jsem vstávala asi po třetí s pocitem, že mě i trochu bolelo břicho.  Došla jsem si proto také na velkou a myslela jsem, že bolest poleví... Bolest břicha ale nepřešla a naopak jsem zjistila, že v určitou dobu břicho bolí víc.

Vrátila jsem se do postele a říkala jsem si, že jestli mě právě čeká porod, tak si musím ještě trochu odpočinout. Vzala jsem si k ruce mobil, kde jsem měla staženou aplikaci na měření kontrakcí a snažila jsem se mezi stahy ještě usnout.

Manžela jsem prozatím nebudila. Jelikož dost chrápe a já se na konci těhotenství moc nevyspala, tak jsem ho večer před tím poslala spát do obýváku 🙂 Alespoň jsem nemusela vysvětlovat co mi je a hned ho plašit, kdyby se jednalo třeba jen o poslíčky.

Aplikace na měření kontrakcí ukazovala, že bolesti jsou nepravidelné (4min, 8min, 4min… trvání cca 15-20 vteřin). Pořád jsem se snažila odpočívat. V 6:45 jsem už šla vzbudit manžela, protože jsem se chtěla jít osprchovat a hlavně oholit, dokud jsem byla v pohodě. Manželovi se zrovna zdál nějaký sen, že se nestihl zúčastnit porodu, a tak byl za moje slova „BUDEME RODIT“ celkem rád 🙂 Zároveň jsem zavolala mojí babičce, která bydlí kousek od nás – jelikož starší dcera ještě spala a nevěděla jsem, kdy budeme muset vyrazit do porodnice, tak aby v případě nutnosti zůstala u nás a pohlídala jí.

V klídku jsem se osprchovala. Mezitím dorazila babička a tak jsem zaúkolovala manžela, aby si uvařili kafe. I když vypili kafíčko, dcera pořád chrněla, už bylo ale nějakých 8 hodin a tak jsme jí probudili s tím, že jí odvezeme k tchýni a pak pofrčíme rovnou do porodnice. Původní plán byl takový, že bude během porodu hlídat tchýně a né moje babička, které je už 74 let. Zároveň jsem se s dcerkou chtěla ještě rozloučit, protože jsem věděla, že jí několik dní neuvidím (do Mostecké porodnice děti nesmějí).

Miminka a děti obohacujíkaždý den, že stojí za to žít. První úsměv, první zoubky, první narozeniny –existuje tolik momentů, které chtějí pyšní rodiče zachytit. S každým krokem,který děti urazí a každým centimetrem, o který poporostou, jsou dělány novéfotky do rodinného fotoalba. Koneckonců má být vše zachyceno pro pozdější připomínku. Ale fotografování miminek adětí není vždy jednoduché – než se člověk otočí, je moment už zase pryč. Cozbylo jsou roztřesené a rozmazané fotky, kde se nedá nic poznat. Aby se Vámfotky s miminkem povedly, sestavili jsme pro Vás deset tipů.

1. Dobře  naladěné a zdravé dítě

Miminko by mělobýt zdravé a fit. Správný okamžik je u fotografování velmi důležitý. Která mámato nezná? – Když je dítě unavené nebo nemocné, nemá veškerá námaha smysl. Dobřenaladěné, vyspané miminko Vám usnadní focení.

2. Bavit se

Když se dětibaví, vyjde to samo od sebe. Postarejte se proto před a během focení ouvolněnou atmosféru. Dělejte s dětmi hlouposti a nestesujte se.

3. Přirozené obrázky

Myslím, že nejsem od přírody pesimista, ale okolnosti mě časem dotlačily vidět všechno černě. Až nedávno jsem si uvědomila, že tím vlastně poškozuji hlavně sama sebe a také naše manželství. Tento článek píšu, abych nezapomněla na to, co jsem si slíbila, ale také pro ty, kteří bojují s tím samým.
Znáte to, jste celý den doma, venku je šero, nic se nedaří, tu připálíte oběd, tu zakopnete s připáleným obědem a vychrstnete jej podlahu i na strop. Andulky ječí (kdybych měla dítě, tak by ječelo i ono 😀 ). Pak přijde unavený a otrávený manžel z práce a je vymalováno, hádka přijde vlastně tak nějak sama.

Uvědomila jsem si, že s tím musím něco dělat. Na střední se mnou dokonce holky kvůli tomu, že vidím všechno černě nechtěly dělat skupinky. Nechtěla jsem přijít i o manžela. Navíc se snažíme o dítě a znáte to, když je v pohodě máma, je v pohodě i dítě. Ale já jsem v pohodě nebyla. Samozřejmě jsem zkoušela i psychologa, dokonce jsem brala i antidepresiva (po kterých jsem měla spíš hysterické než klidné stavy), psycholog mi doporučoval nějaké relaxační techniky a jógu, ale já na tohle moc nejsem.
Nakonec jsem si pomohla sama 🙂. Změnila jsem 3 věci, na tu první jsem přišla, když jsem si dávala novoroční předsevzetí.

1. Udělat si každý den s něčím radost - u mě to většinou skončilo jídlem, teď se snažím najít i jiné věci, třeba masáž, abych zas nebyla jako koule. Ale vždycky jsem se těšila, až si udělám radost a dám si koupel nebo pytlík chipsů.

2. Večer si vzpomenout na věci, co mi udělaly radost.

3. Třetí a nejdůležitější moment pro mě bylo, kdy jsem přestala potlačovat tolik emoce. Když mi bylo do pláče, plakala jsem (ještě že pracuju doma a ne v normálním zaměstnání 😀). Když jsem byla šťastná, prožívala jsem to.

4. Čtvrtý zatím nerealizovaný nápad je dodržování "dne odpočinku". Bohužel se většinou nedonutím odpočívat a nic nedělat 🙂 Snad někdy časem...

Měnící se teplotya povětrnostní podmínky od sluníčka po silné přeháňky jsou zkouškou imunitníhosystému zejména pro děti. Rýma, kašel, horečka – to jsou často symptomynachlazení, které může být za určitým podmínek i nebezpečné. Jak můžete svédítě podpořit v tom, aby zůstalo zdravé a fit i na podzim, to se dozvíte vnašem seznamu s deseti nejdůležitějšími tipy.

1.    Správné oblečení

Protože to nenípři podzimním počasí často vůbeclehké rozhodnout, jak teple nebo málo dítě obléci, doporučuje se všem známýcibulový způsob. Vícero vrstev Vám a Vašemu dítěti umožní bezproblémovévysvlečení bundy, pokud bude dítěti příliš teplo. To je hlavní příčinanachlazení, protože děti se v silném oblečení spíše potí, když se hodně pohybujía lítají po venku. Používejte proto prodyšné bundy, které dávají dítěti přezevše potřebnou volnost pohybu. V našem e-shopu najdete velký výběr kojenecké a dětské módy.  

2.    Pohyb na čerstvém vzduchu

I když venkutrochu prší, pořádně fouká vítr a nemáte dvakrát chuť jít ven, měli byste se ipřesto překonat a jít. Pohyb na čerstvém vzduchu posiluje imunitní systém apřispívá ke zdraví dítěte. Co tak jít sbírat barevné listí nebo pouštět draky?

3.    Sluneční krém a čepice

Ráda bych Vám něco pověděla i o Ostravě, ale opět to nebudou žádné historické údaje, spíše jak jí vnímám, kam chodíme rádi z návštěvami z jiných měst.

Určitě jste už slyšeli Černá Ostrava, Ostrava ocelové město republiky a jiné názvy, ale já myslím, že tyto zažitá klišé už dávno neplatí. Když máme návštěvu většinou se všichni diví jak moc je Ostrava zelená, přijedou a čekají černé špinavé město, které je zalaleno kouřem, ale většinou narazí na spoustu zeleně a krásnou oblohu (máme štěstí, že většinou když máme návštěvu není inverze 😉).

Jinak s čím souhlasím jsou slova písně Jarka Nohavici "Ostrava je region specifičny", i když asi každý si myslíme, že místo kde jsme se narodili a žijeme je jedinečné 🙂

Hornické muzeum Landek

Většina našich návštěv chce jako první vidět hornické muzeum. Muzeum je jedinečné v tom, že v něm provází havíři v důchodu, kteří kromě strohé historie mnohdy přidají i vlastní zážitky. Ovšem některým návštěvám vadí, že používají spoustu ostravských výrazů, kterým oni nerozumí.

Navštivit muzeum lze i s dětmi, byli jsme tam s 2,5 letým synovcem a zvládl dvě hodinové exkurze, ale pravda je, že jsme na něho byli 3 dospělí. Cestou z muzea je možné se občestvit v místní harendě, zatím jsme se tam vždycky dobře najedli.