„Posledních pár dnů na mně prcek (8m) pořád visí. Původně jsem si myslela, že se jedná o onu úzkost, ale řve i se mnou a vyžaduje vyloženě jenom chovat. Když ho třeba položím na postel, abychom si hráli, tak pořád řve a skáče na mě, ať ho vezmu. Hračky ho nezajímají. O klidném WC nebo poklizení si můžu nechat zdát. Donedávna se vzbudil a další 3/4 hodiny si dokázal hrát sám v postýlce, za tu dobu jsem udělala, co bylo potřeba. Teď to nejde. Znáte to některá? Případně jak na to a kdy to odeznělo?“

Ještě nedávno bylo vše naprosto bez problémů a vaše dítě si mohl pochovat prakticky každý. Najednou, v podstatě ze dne na den, to už není možné. Dítko pláče sotva jen naznačíte, že byste se od něj měla vzdálit. Chce jen vás, odmítá dokonce i tatínka. Bez něj si nedojdete ani na záchod. Vy jste nešťastná a unavená, přemýšlíte, zda je s vaším dítětem vše v pořádku. Babičky zase s oblibou tvrdí, že jste si ho rozmazlila. Pravda ale není ani na jedné straně. Prostě i k vám zavítala tzv. separační úzkost. V tomto období může mít dítě prostě a jednoduše jen strach z toho, že vás už nikdy neuvidí, že o vás přijde. Vy jste jeho středobod vesmíru a vše ostatní jen vzdálené a nezajímavé miniaturní hvězdičky.

Co je to separační úzkost?

V první řadě je potřeba si uvědomit, že separační úzkost je úplně normálním zdravým vývojovým stadiem dítěte. V tu chvíli se vytváří pevné citové pouto k osobě, u které se cítí nejlépe – u maminky. Je na ní doslova závislé a bojí se lidí cizích i známých.

„Než měl Tomášek 8 měsíců, klidně si sám hrál v postýlce a já si mohla jít na WC nebo si prostě odskočit uvařit kávu. Ovšem ze dne na den, při opuštění místnosti, slzy jak hrachy, řev. Zajímavé je, že když jsem dala Tomáška na hlídání k rodičům i na noc, pohodička. Ovšem jak jsem přijela, tak jako by přijel magnet a museli jsme dělat vše společně. Teď už se staví k nábytku a tak, takže člověk na něj musí dávat pozor, takže jsme zase pořád spolu. Ale je pravda, že když ho dám do postýlky nebo ohrádky, můžu si v klidu zajít na WC, o čemž jsem asi měsíc jenom snila.“

Období separační úzkosti se začne projevovat v době, kdy se začíná více pohybovat a uvědomovat si svět kolem sebe. Toto období je velmi dobře načasované zejména z hlediska bezpečnosti dítěte. Vzniká proto, že dítě řeší uvnitř sebe psychický rozpor. Na jedné straně chce začít objevovat a zkoumat svět, protože už to dokáže, ale na druhé straně má strach se vzdálit od maminky, protože doposud se vše dělo jen v její blízkosti. A celý tento problém řeší tak, že si mámu mnohem víc hlídá a nechce se od ní hnout ani na metr. Musí se mu neustále věnovat, všude ho doprovázet a nechat ho zkoumat. Z toho všeho je ale velmi unavené, a proto se po nějakou dobu jakémukoliv kontaktu s cizí osobou brání. A nejsou to jen ostatní lidé, ale i cizí prostředí může hodně vadit.

Jako svou diplomovou práci jste navrhla řadu erotických pomůcek. Proč právě toto téma?

Nebylo to hned tak jednoznačné. K tomuto tématu jsem doslova musela „dospět“. Měla jsem rok před dokončením školy a přemýšlela jsem, jak s tím posledním svobodným časem smysluplně naložit. Jako svojí bakalářskou práci jsem dělala návrh tramvaje pro Prahu. Byl to velký projekt a taky dost klučičí téma. Takže jsem chtěla dělat něco menšího, co bude mít blíž k výrobě. Ale na to, že to budou právě erotické pomůcky pro ženy, mne navedl můj kamarád. Řekl mi, že všechno, co navrhuji, je čisté a jemné, takže bych byla prý schopná udělat i erotické pomůcky, za které by se nemusela žádná žena stydět. K mému překvapení mi téma prošlo i u mého pana profesora, takže už nebylo cesty zpět. A stala se z toho pro mne výzva.

Vaši sadu intimních pomůcek pro ženy, jste nazvala Whoop.de.doo. Co to znamená a co pro Vás Whoop.de.doo znamená teď?

Nejprve k tomu názvu. Chtěla jsem něco zvukomalebného, co nebude lascivní a prvoplánové a Whoop.de.doo zní pěkně. Někde jsem dokonce našla, že to znamená řádit. Tím, že to byla školní práce jsem neřešila, jestli to funguje marketingově. Když se pak ze školního projektu stal projekt skutečný, různí lidé, většinou z oblasti obchodu, mi radili, abych název změnila. Jsem ale ráda, že jsem to nakonec neudělala. Už několikrát jsem ze zahraničí dostala zpětnou vazbu, že název skvěle funguje. Jinak celá ta značka pro mne znamená hodně. Je to takové moje dítě☺. Netušila jsem, že okolnostmi se z diplomové práce stane moje skutečná práce a, že budu mít firmu, která navrhuje, a i vyrábí erotické pomůcky.

Proč jste se rozhodla jít vlastní cestou, bez investorů?

Celé to bylo nečekané. Když jsem za tu mou sadu erotických pomůcek dostala Studentskou národní cenu, bylo to pro mne velké překvapení, a i pro novináře. Spustila se velká mediální smršť a spoustu lidí si chtělo pomůcky koupit, ale byly to jen prototypy. Také se mi ozvalo spoustu potencionálních investorů a já absolvovala nespočet schůzek. Ale s nikým jsem si lidsky moc nesedla. Většinou obchodníkům nezáleželo na tom, kde a jak se to bude vyrábět, spíš je zajímalo kolik a za kolik. Po roce peripetií jsem se rozhodla začít s prvním produktem sama. (sada Whoop.de.doo má v návrhu 4 typy pomůcek pozn. redakce). Dala jsem dohromady svoje úspory a stavební spoření a začala od nuly budovat značku. Chtěla jsem vyrábět v ČR nejprve v malém množství, ale hlavně kvalitně.

„Jsem učitelka na ZŠ. Loňský zápis jsem měla 17 dětí, z čehož pouze 3 byly bez logopedické vady. Je fakt, že je to rok od roku s řečí dětí horší. Od zápisu je do začátku školy ještě daleko a některým to do září naskočí. Ale nečekejte, že nástupem do ZŠ se dítě naučí hlásky, které neumí.”

Vývoj řeči vašeho děťátka je jedna z hlavních věcí, kterou jako maminka u svého dítěte sledujete. Napjatě očekáváte, jaké první slovo vaše dítě vysloví a kdy začne mluvit ve větách. Někdy děti projdou obdobím vývoje řeči naprosto bez problémů a před nástupem do školy krásně a bezchybně mluví. Některé děti ale mají s mluvením problémy, ať už takové, že nemluví vůbec, nebo jen vyslovují špatně některé hlásky. Kdy je ta správná doba navštívit logopeda? A jak takové sezení probíhá? Na co se připravit? 

„Já jsem neuměla v první třídě R a Ř, chodila jsem na logopedii ještě na gymplu a nedaří se mi to vyslovit správně doteď, akorát jsem se to naučila v řeči zamaskovat, tak to většina lidí nepozná. Nejstarší syn chodí na logopedii od 4,5 let (ve školce tvrdili, že je to brzo, logopedka, že pozdě). R se naučil, Ř vázne doteď, respektive maskuje to jako já. Druhý syn začal s logopedií ve 3 letech, mluvil hodně, ale lajdal výslovnost, po dvou měsících uměl vše, kromě R a Ř, to trénuje teď už druhým rokem a nic. Jinak mluvení trénujeme opravdu až na výjimky denně. Návyk se výborně hodil při nástupu do školy.”

Správný řečový vývoj od miminka až po školáka

1. První řečové (předverbální) projevy se objevují u miminka již v matčině břiše, kdy se objevuje takzvané nitroděložní kvílení, polykací pohyby nebo si plod cucá palec. Je to vlastně taková příprava na pozdější artikulační pohyby a samotnou řeč.
2. Pro správný vývoj řeči je důležité, aby dítě zvládlo sání, polykání a žvýkání. I když to tak nevypadá, jde o další přípravu na samotné mluvení (trénink artikulačního ústrojí).
3. První verbální projev novorozence je křik, který je z počátku reflexivní
4. Proces kojení je mimo jiné považován za “komunikační obřad”, kdy miminko se svojí maminkou neverbálně komunikuje, prostřednictvím doteků, pohledů, navazuje oční kontakt...
5. Ve 2.-3. týdnu života miminka můžeme pozorovat první úsměv
6. Mezi 2.-3. měsícem miminko zareaguje na váš úsměv a usměje se také
7. Následuje období broukání a žvatlání a od 6. měsíce se objevuje napodobivé žvatlání, to znamená, že dítě je už schopné připodobnit vydávané zvuky hláskám mateřského jazyka
8. Od 10. měsíce se objevuje stadium rozumění, kdy je dítě schopné reagovat na to, co slyší, například udělá paci, paci nebo zamává, když ho vybídnete
9. V jednom roce se objevuje první slovo (vzniká opakováním slabik, nejčastěji mama, tata, baba), postupně začíná dítě používat slov více a přidává i víceslabičná slova. Všechna tato slova mají funkci vět, když dítě řekne “ham” myslí tím “mami, dej mi, prosím, najíst, mám hlad”.
10. Do dvou let jde o období dvouslovných vět, kdy dítě spojuje dříve naučená slova, například “máma pápá”, ve dvou letech je slovní zásoba dítěte cca 200 slov
11. Mezi 2. a 3. rokem přidává dítě k podstatným jménům a slovesům přídavná jména a osobní zájmena a začíná skloňovat, ve třech letech je slovní zásoba dítěte cca 1 000 slov
12. Po 3. roce užívá jednotné a množné číslo, začíná tvořit souvětí, snaží se komunikovat a udržet rozhovor
13. Čtyřleté dítě umí cca 1 500 slov a čím dál více komunikuje přiměřeně situaci
14. Před nástupem do školy má dítě dokončený vývoj výslovnosti hlásek, respektive vyslovuje všechny hlásky mateřského jazyka správně a zná cca 2 500 - 3 000 slov

„Mám tříletého syna a kromě pár slov říká od všech jen první slabiky a i když se soustředí, nedokáže vyslovit třeba dvouslabičné slovo, takže nás čeká logopedie. Vypadá to na opožděný vývoj řeči nebo vývojovou dysfázii.”

Jelikož se tu tohle téma dost objevuje, tak jsem si říkala, že by nebylo špatný o tom sepsat článek ✏

Mojí malý je 18 měsíců, když jsem začala bylo 17.

Začla jsem tak, že jsem to omezovala přes den, občas sem to porušila páč mi lezlo na nervy to kňouráni 😁, jenže pak už jsem se rozhodla a nedala jí, dostávala jen ráno když se vzbudila ( o tom jsem kolikrát ani nevěděla, vytáhla si 🐐 a jedla)

Pak přišla na řadu noc, nešlo to ...vůbec.

Tak jsem se rozhodla přelepit bradavky náplastí a vysvětlit, že má maminka "Auva".

Zkoušela to, já už myslela že to vzdám, ale ejhle usla.

V první řadě bych ráda podotkla, že nevím, kdo je Dáda, ale její kečup je nejlepší, co jsem kdy jedla a přestože jsem ho udělala toto léto za vagon, už z něj nemáme téměř ani kapku. A jelikož  má tak velký úspěch, nedá mi, nepodělit se o recept s vámi.

Ingredience:

4 kg         zralých tmavých rajčat
75 dkg     cibule
40 dkg     cukru
2 lžíce      sladké papriky
3 lžíce      soli
6  ks         hřebíčků
15              kuliček nového koření
15              kuliček pepře
3                bobkové listy
3                chilli papričky a více podle přání ostrosti
1,5 kl         mleté skořice
1,5 dcl       octa

Postup:

1.  Nahrubo nakrájená rajčata, cibuli a všechny ingredience vařit cca 1hod (až do rozvaření)
2. N e p ř i p á l i t . potom rozmixovat anebo rovnou přepasírovat. Sůležité je ale mít oddělený koření a nezamixovat ho do směsi.
3. Pasírovat přes jemné sítko- nebo rozmixované přes cedník.
4. Propasírovanou hmotu znovu uvést do varu, vařit na maximální teplotě, nepřetržitě míchat. (Nebát se vysoké teploty, jinak nezhustne)
5. Horké plnit do skleniček, zavíčkovat, nechat schládnout.

Nedávno jsem byla na Baby party a tam jsme nastávající mamince radili, co si určitě nesmí zapomenout s sebou zabalit do porodnice, až přijde den D. To mě inspirovalo k sepsání tohoto článku, navíc se mi to doufám bude ještě jednou hodit 🙂

•         Oblečení: není potřeba žádné

Padali názory, že některé by si na sebe hnusný nemocniční hábit nevzali (kdo ví, kdo ho měl před nimi), já osobně si ten jejich hábit vzala a byla jsem ráda. Pro mě je důležité být v čistém. A během 7 hodin kdy jsem rodila, jsem si ten si ten hábit měla možnost vyměnit 3x. Našla se mamina, která celou dobu strávila nahá, protože tak se cítila nejlépe. A tím radím se řídit. Tu jednu košili nebo větší triko případně uvezete a na místě podle vašeho rozpoložení a pocitu se rozhodnete. Oblečení vybírejte však tak, aby šlo dobře vyhrnout, pokud budete stát o bonding (ale která z nás by o něj nestála).

•         Hroznový cukr a lahev neperlivé vody

Jídlo není potřeba a ani to není žádoucí. Hlad zažene a energii skvěle doplní hroznový cukr, klidně několik balíčků s různou příchutí, ty se nezkazí a po narození miminka se ještě na doplnění energie budou hodit 🙂 K pití rozhodně ne žádnou sladkou limonádu, vezměte si neperlivou vodu, ale nakonec je podle mého názoru lepší jen si svlažit rty. Není dobré plnit si příliš močový měchýř.

•         Osuška, žínka

Nejčastěji lidé volí výši rodičovského příspěvku (RP) v rozmezí 6 000 – 7 600 Kč a dávku čerpají v průměru tři roky.

Ke konci června 2018 čerpalo RP ve výši nad 11 500 Kč celkem 16 597 rodičů. Využili tak možnost, kterou od ledna letošního roku zavedla novela zákona o státní sociální podpoře. Ta zrušila omezení horní hranice výše čerpání rodičovského příspěvku (doposud 11 500 Kč za měsíc). Maximální možná částka tak může v rámci této dávky momentálně činit 36 750 Kč měsíčně. U vícerčat pak 55 125 Kč. Celkovou sumu tak mohou příjemci rodičovského příspěvku vyčerpat už během šesti měsíců.

V červnu 2018 pobíralo rodičovský příspěvek celkem 284 846 osob, z toho
72 735 ve výši do 6 000 Kč. Dalším 145 887 klientům jej ÚP ČR vyplácel v rozmezí
od 6 000 – 7 600 Kč a částku nad 7 600 Kč si zvolilo 66 224 příjemců. Pokud jde o
nejvyšší možnou částku, tu vyplatil ÚP ČR v červnu ve 24 případech (18 žen, 6
mužů).
Výše rodičovského příspěvku se odvíjí od předchozího výdělku a také
nároku na peněžitou pomoc v mateřství, kterou vyplácí okresní správy
sociálního zabezpečení (OSSZ). Na základě zákona musí rodič doložit k žádosti o
rodičovský příspěvek také Potvrzení o nároku na dávky (náhrady) ovlivňující
nárok a výši rodičovského příspěvku, případně denní
vyměřovací základ (DVZ) druhého rodiče.

Pokud jde příští týden vaše dítko poprvé do školky, možná vás přepadají obavy z toho, jak přechod do nového režimu a první odloučení od vás zvládne. Přinášíme vám rozhovor s paní učitelkou Janou, která ty nejmenší děti doprovází prvním školkovým rokem více jak třicet let. Jak projít prvními dny a týdny ve školce bez slziček na obou stranách? Rady zkušeného odborníka, který pomohl vyrůst desítkám dětí, vám mohou pomoci zbavit se strachu z nového a poradit vám, jak si první školkové dny nezkazit.

Nástup do školky je pro děti velký životní krok. Musejí se najednou odloučit od rodičů, kteří byli dosud stále k dispozici. Učí se větší samostatnosti a nezávislosti. Ve školce je čeká spousta nových situací, které se musí naučit zvládat a noví spolužáci, se kterými se budou učit vycházet. Zvládněte spolu první den ve školce s úsměvem.

1. Paní učitelko, vy pracujete v mateřské školce již od doby, kdy jste dokončila pedagogické studium, a od té doby máte každý rok na starosti ty nejmenší, tříleté děti. Vybrala jste si toto poslání sama?

Ano – od roku 1987 – po dokončení školy jsem nastoupila do své první práce, kde však byla smíšená třída, jelikož to byla malá, vesnická školka. V tu dobu tam ale těch nejmenších bylo nejvíce, nějak se jim to tam v okolí povedlo, že všechny děti v okolí byly od sebe pár měsíců. O rok později jsem se vdala a přestěhovala do Prahy, kde jsem ty nejmenší dostala, a byla jsem moc ráda. Od té doby mám ty nejmenší každý rok a vnímám to jako takové malé poslání.

2. Myslíte si, že je to těžký úkol, provázet ty nejmenší těmi prvními týdny a měsíci, kdy si zvykají na čas bez rodičů, domova?

Teď už ne. Po těch letech sledování získá člověk nadhled. Ale nesmí být úplně profesionální – tahle práce pořád obnáší city a blízkost. Ty nejmenší děti, často zvyklé jen na své nejbližší, jsou taková nepopsaná, křehká kniha, se kterou je třeba zacházet opatrně. Líbí se mi pozorovat, jak se jejich osobnosti vyvíjejí, jak se začíná ukazovat, jaký človíček tu vyrůstá.