V pátek jsem se trošku vytočila. Řekla bych, že přetekl pomyslný pohár vody, a protože šlo o matku vracející se z rodičáku, schytá to ode mne modrokůň. Takže lidičky, pokud hledáte práci, píšete životopisy a nevíte jak na to… Tak prosím přečíst.

Hlavička životopisu

Hlavičku by měl obsahovat každý životopis. Jsou v ní základní údaje o vás a může v ní být i fotka.

V hlavičce je nutné uvést celé jméno v základní podobě (tedy ne Anetky, Libušky, Haniny nebo Saši - možná se to zdá logické, ale, divili byste se…). Jméno prosím uvádějte velkými písmeny, klidně kapitálkami - pomůže nám to a hodně. Kontaktní údaje (adresa, telefon a mail) a ideálně i datum narození. Tyto kontaktní údaje nejsou ničím, co by mohl personalista jakkoliv zneužít, ale velmi mu pomůžou daného člověka správě identifikovat a zařadit. Adresu nemusíte dávat trvalého bydliště, pokud se na něm nezdržujete, ale je to třeba do životopisu napsat - hodně personalistů pak podle CVčka připravuje smlouvu. Do životopisu je naopak zbytečné psát váš stav, počet dětí nebo národnost - do toho nikomu nic není.

Fotografie

Někteří moji kolegové (a občas i já, pokud reakcí dojde hodně a já nemám podle čeho jiného začít selektovat) životopisy bez fotky rovnou odkládají, nebo nečtou tak důkladně, jako když tam fotka je. Fotka nám pomůže se s člověkem trošku seznámit, vidíme, jak vypadá, jestli je upravený a životopis s fotkou nám řekne mnohem víc, než když tam žádná fotka není. Věnujte výběru fotky dostatek času - neberte "prostě nějakou", i kdybyste se kvůli tomu měli speciálně vyfotit. Na fotce je ptřeba být upravený, v pěkném nevyzývavém oblečení. Určitě se nehodí fotka z akcí, mejdanů, nebo s dětmi. Můžete použít fotku v přírodě, z výletu (ale opět opatrně) ale mějte na paměti, že to, jakou dáte do životopisu fotku, toho o vás hodně řekne. Fotka může i vystihovat váš koníček (na motorce, v lodi, na kole…), ale stále je důležité, aby většinu fotky zabíral obličej, měli jste upravený zevnějšek - tedy žádné sluneční brýle, sluchátka na uších, selfíčka a podobně. Pokud se hlásíte na vyšší pozici, doporučila bych spíše profesionální upravenou fotku. Fotku je ideální vložit přímo do životopisu a nepřikládat zvlášť.

Poznávací a líbánková fáze

To je fakt bomba. Asi všichni na to vzpomínáme jako na fázi nonstop sexuálního dobrodružství a je celkem jedno, jestli to děláte ráno, v poledne nebo uprostřed noci, na lustru, v autě, na kuchyňské lince. Prostě to jde pořád. Dost lidí má tu smůlu, že tuhle fázi ukončí prvním těhotenstvím. Ministerstvo zdravotnictví varuje: za sex budete potrestáni svými vlastními geny.

Těhotenská fáze

S neochvějnou přesností se střídají nálady „chci to tady a teď“ s: „jdu blít“ nebo: „ten obrázek jsi pověsil nakřivo, asi mě už nemiluješ, budu brečeeet“ a nakonec je vše završeno: „s velrybou nechce souložit nikdo“.

Fáze mimino

Jinak známá jako hra Kdo usne dřív? Pokud chcete mít sex, nesmíte se dostat do horizontální polohy, protože vám okamžitě spadne oko.

Nástup dítěte do první třídy řeší každoročně několik desítek tisíc českých rodičů. Podle kvalifikovaných odhadů ministerstva školství přibývá v posledních pěti letech každoročně okolo 113 000 nových školáků. Kromě pořízení školních pomůcek řeší
aktivně 32 % rodičů také rekonstrukci dětského pokoje. Zajímavostí je, že až 92 % z nich nechává dítě do rekonstrukce zasahovat. Pětina dokonce přenechává všechna rozhodnutí zcela na něm a snaží se mu v jeho představách vyhovět. Informace vyplývají z aktuálního průzkumu finanční skupiny Wüstenrot.

Nedílnou součástí rozhodnutí o rekonstrukci dětského pokoje jsou finance. Téměř dvě pětiny rodičů (39 %) je řeší z vlastních úspor. „Důležitou roli hraje také stavební spoření, které patří dlouhodobě k nejvyužívanějším finančním nástrojům. Češi ho využívají zejména na spoření. Cílovou částku lze využít po vázací době šesti let, což je přesně věk dětí, kteří nastupují do 1. třídy. Výhodně lze ale zažádat také o úvěr ze stavebka. Financování tímto způsobem je ideální pro zhruba čtvrtinu rodičů,“ říká Jiří Klos, manažer vývoje bankovních produktů finanční skupiny Wüstenrot.

Roli hraje věk

Rozhodujícím důvodem pro rekonstrukci je nástup dítěte do 1. třídy. Tento názor sdílí téměř třetina rodičů (32 %). Další klíčový moment představuje narození druhého potomka (19 %), které klade na rodiče v malém bytě (například 2kk, 20+1, 3kk, 3+1) nároky na nutnou úpravu dětského pokoje. Téměř každý osmý rodič přihlíží i k pubertě dítěte, kdy se mění jeho preference a vkus.  Existuje i skupina rodičů, kteří se snaží se od začátku vybavit pokoj neutrálně na delší dobu, a tím pádem rekonstrukci neřeší (26 %). „Nutné jsou jen drobné úpravy - vymalování, výměna židle či stolu. Většinou tuto situaci řeší nárazově a dle potřeby,“ upozorňuje Jiří Klos.

Rodiče akceptují názor dětí

Dětská představivost nemá hranice, ale přeci jenom praktická řešení vyžadují i zásah zkušeného člověka. Přesto pětina rodičů nechává výslednou podobu nového pokoje na svých potomcích. „Zároveň se ale přiznávají, že s nimi dané úpravy konzultují, aby došlo ke kompromisu. Názor dítěte uznávají patrně i z toho důvodu, aby se na školní úkoly dobře soustředilo,“ komentuje výsledky průzkumu Jiří Klos, a dodává: „Až 72 % rodičů nechává dítě do modernizace pokoje zasahovat. Většinou se jedná o zvolené barvy a další doplňky. Na rodičích je pak praktické uspořádání pokoje včetně nákupu nábytku.“ Názor dítěte nebere v potaz 5 % rodičů.

Téměř 90 % všech rodičů přemýšlí, jak správně zajistit své děti a nepustit je do samostatného života s prázdnou, tento fakt vyplývá z průzkumu finanční skupiny Wüstenrot. Na trhu existuje celá řada spořicích produktů. Rodiče se často přiklání k bezpečným způsobům dodávajícím jistotu, a právě proto má největší oblibu stavební spoření. Pokud přemýšlíte, jaký z produktů bude pro vaše děti nejlepší, vyzkoušet můžete atraktivní tarify Kamarád+ či Kamarád od stavební spořitelny Wüstenrot.   Novinkou je zvýšení věkové hranice z 18 na 24 let.

Stavební spoření se dlouhodobě řadí k ideální a především stabilní formě, jak dětem zhodnotit vkládané finanční prostředky. Zahrnuje fázi spoření a v případě potřeby je možné získat i výhodný úvěr na bytové potřeby. Využívá se nejen jako produkt spořicí, ale i úvěrový a dětem výrazně ulehčuje start do života. Potvrzují to i výsledky nedávného průzkumu finanční skupiny Wüstenrot. „Nejčastěji stavební spoření využívají rodiče pro zajištění dětí do budoucna. Jedná se však o produkt, který je podporován státem, má široké spektrum využití, a proto jej lze využít v každém věku,“ doporučuje Jiří Klos, manažer vývoje bankovních produktů Wüstenrot.

Atraktivní tarify stavební spořitelny Wüstenrot

Stavební spořitelna Wüstenrot nabízí stavební spoření pro děti ve dvou tarifech: Kamarád a Kamarád+. Spoření se liší pouze ve výši cílové částky. Uzavření smlouvy je bez poplatku, díky kterému ušetříte až 3 000 korun. Od března se navíc věková hranice posunula z 18 na 24 let. Tento krok dělá ze stavebního spoření pro děti, s přihlédnutím k atraktivnímu úročení, ještě zajímavější.

Po skončení smlouvy můžete dále spořit, peníze vybrat nebo si vzít úvěr

Pokud se blíží konec smlouvy u vašeho stavebního spoření, nemusíte se bát. „Stavební spoření se sjednává zpravidla na 6 let a zaručuje vám přiznání státní podpory. Pokud po uplynutí této doby peníze nutně nepotřebujete, stavebko vypovídat nemusíte, je jen na vás jak s ním naložíte. Státní podporu získáváte i nadále. Výhodou je, že již nejste vázaní dobou, po kterou musíte spořit a částku tak můžete kdykoli vybrat,“ potvrzuje Klos.

Ještě před týdnem jsem byla spokojená, nadšená a prostě happy. Jenže teď, prakticky z minuty na minutu mě popadla nálada, které se happy rozhodně říkat nedá. Najednou mám pocit, že nic nebudu zvládat, že je ještě čas mět děti, že jsme to uspěchali, mohli jsme ještě rok, dva počkat... v úterý mě jen tak napadlo dat si štamprlu až dvě. Jediné, co mě zadrželo bylo to, že můj by byl asi pořádně nas-aný a mě by bylo špatně. Ale to, že bych snad měla někoho ohrozit, to mě ani nenapadlo. Z úterý na středu jsem vlastně vůbec nespala a hlavou mě běžely myšlenky typu "kdyby se teď něco stalo, tak vlastně budu ráda, bude mě to jedno". Mám pocit, že mě už teď kazí všechno. Kvůli němu mě nevzali ani na blbou brigádu, protože kdo by chtěl těhotnou. Kvůli němu už možu zapomět na anglii, výlet do Černobylu... dneska jsme seděli v čekárně u zubařa a došla tam baba s dvěma děckama. Vážně nechápu, jak mohla byt tak klidná, když tam dělali burgr - moje dítě bude týrané, protože to budu bit hlava nehlava. Tohle po mě nemože nikdo chtět, nebudu dorbý rodič, nemožu mět děti ještě ne. Absolutně to nezvládnu, je strašně brzo chtět děcka. A vlastně je mě uplně jedno, že takto přemýšlím. Jediné, co si vyčítám je to, že jsem svojému dovolila, aby ho nevytáhl, když sme byli spolem. Kdybych nebyla blbá, tak mu prostě nedovolím to udělat. To, že chcu děti neznamená, že je to dobrý nápad. Včerejšek jsem probrečela, protože jsem zjistila, že ho valstně nechcu. Jenže už je jaksi pozdě, že. Pevně doufám, že to přejde, protože nemožu mět děti, které už teď nemám ráda.
Prej změna nálad. To není nálada, to je přesvědčení.

Holky já už nevím kam napsat.Potřebovala bych kontakt na nějakého správce,prosím 🙂 .Díky moc