Výsledky vyhledávání pro slovo “Tr”
Testujeme Enticon
Ke konci března letošního roku se naše rodina rozrostla. Narodil se nám chlapeček jménem Matyášek.
Matyášek je čilé a veselé dítko, od prvního týdne co se vrátil z nemocnice domů má však problémy se zažíváním, má pravidelné bolesti bříška, je nadmutý a má problém s vyměšováním, zpočátku se bez rektální rourky neobešel. Matyášek kvůli bolestem neustále plakal a nespal, bylo to dosti náročné období pro celou rodinu.
Shodou okolností na mých oblíbených webových stránkách Modrykonik.cz, byla zveřejněná možnost být součástí testování zdravotnického prostředku Enticon, neváhala jsem a ihned jsem se přihlásila, vnímala jsem to jako možnost získat prostředek, který synovi pomůže s vyměšováním a zpříjemní mu první týdny života na tom našem světě.
Usmálo se na mě štěstí a na modrém koníkovi mě vybrali, abych otestovala přípravek Enticon.
Za pár dní mi přivezl domů velice sympatický kurýr balíček, uvnitř kterého se nacházeli dvě balení přípravku Enticon kapky každý o objemu 30 ml s kapátkem. Do ruky se mi tak dostal zdravotnický prostředek určený ke zmírnění příznaků nadýmání, kojenecké koliky a koliky u dětí v souvislosti s plynatostí, dyspeptických poruch, Aerofagie (říhání).
Poctivě jsem si přečetla příbalový leták a zjistila, že účinnou látkou v přípravku je suspenze simetikonu. Což je chemicky inertní polymer methylpolysiloxanu. Z hlediska chemicko-fyzikálního simetikon snižuje povrchové napětí plynových bublin v gastrointestinálním traktu, které se tak uvolňují a volný plyn je eliminován. Zjednodušeně řečeno přináší úlevu od bolestivosti, křečí, pocitu napětí, říhání a v neposlední řadě nadýmání.
Dětská pokožka – tak krásná a tak zranitelná
Když se našemu synovi poprvé objevily červené pupínky v podkolenní jamce, nikdy by mě nenapadlo, co všechno nás čeká. Dnes jsem v podstatě ráda, že jsme si obdobím atopického ekzému prošli. Nebýt toho, určitě bych se nikdy v takovém rozsahu nezajímala o dětskou pokožku, projevy na ní a s tím související vhodnou stravu a kosmetiku.
Hned po porodu jsem se divila, jak krásně ten dokonalý človíček, kterého jsem právě porodila, vypadá. Žádné zvrásnělé fialové miminko, jak jsem si představovala. Pokožku měl krásně růžovou, hladkou – prostě jako miminko 🙂 A tak to dlouhou dobu i zůstalo – neměl žádné miminkovské vyrážky, novorozenecké akné, prostě měl pokožku bez jediného flíčku.
Desátého prosince 2016 bylo našemu synovi pět měsíců a chvíli poté jsme mu při koupání našli v pravé podkolenní jamce pár červených pupínků. Byly opravdu malinké, tak jsme jim nevěnovali moc pozornost. Vše jsme dělali stejně, jako před tím. Koupali jsme obden, do koupele používali Linolu a po koupeli už jsme ničím nemazali. A flíčky tam byly stále. Nezvětšovaly se, ale ani nemizely. Asi týden na to jsem se zhrozila, když jsem malého nakojila a všimla si, jaké zarudlé kruhové fleky mu vyskočily na tvářích. Ale než se vyspinkal, byly pryč. Na druhý den se však objevily zase a pak zase. K tomu se začaly zhoršovat i flíčky pod kolínkem.
Manžel přišel s tím, že si o tom něco načetl a že by to mohl být atopický ekzém. To jsem hned zavrhla – v rodině se nikdy nevyskytoval, ani u mě, ani u manžela. Navíc jím daleko častěji trpí děti nekojené a vyskytuje se kolem třetího měsíce. Vždyť nás se nic z toho netýká, tak proč by to měl být zrovna atopický ekzém?
Navštívili jsme tedy dětskou lékařku, která nám napsala Fungicidin s tím, že jde o kvasinky a do týdne to bude pryč – nebylo. Naopak to bylo horší a horší. Tak jsme navštívili kožní lékařku, na kterou jsme slyšeli jen samou chválu. A výsledek? Už od dveří prohlásila, že se jedná o atopický ekzém a napsala nám dělanou mastičku. Doma jsme zkusili párkrát máznout už pěkně rozlezlé fleky v podkolenní jamce a najednou byly pryč. Nedalo mi to a zavolala jsem lékařce, co ta zázračná mastička obsahuje. A odpověď? „Kortikoidy – ale nebojte, velmi slabé.“ Dětská lékařka mě pak dorazila slovy: „No jo, atopák, to už má napořád. To se v akutní fázi kortikoidům nevyhnete.“ Jako zdravotník jsem si řekla – takhle tedy opravdu ne. Vždyť kortikoidy mají jen tzv. make-up efekt. Projev na kůži rychle zmizí, ale jak je přestanete používat, objeví se znovu a často daleko horší. Neřeší totiž příčinu a pokožku ztenčují a oslabují.
Začala jsem shánět všemožné informace a číst spoustu odborných článků jak o ekzému, tak o dětské pokožce. Při tom jsem oslovila Věrku Zíkovou – naprosto skvělou paní, která atopický ekzém u dětí řeší hlavně úpravou stravy – jak miminka, tak kojící maminky. Nastaví také plán péče o takto problematickou pokožku. Díky ní se již projevů atopického ekzému zbavilo více než osm set dětí. I u nás se úspěch začal pomalu, ale jistě dostavovat. Dnes jsme téměř bez ekzému!
Nandej mi do hlavy tvý brouky
Už máme dost Pažoutovy protizvířecí domácí politiky. Rozhodly jsme se to s Valjou vzít do svých rukou a přinesly jsme domů vši. Vši jsou skvělí domácí mazlíčci. Nenároční, ke štěstí jim stačí jen pár umaštěných vlasů a když jim je dáte, drží se vás s věrností sobě vlastní. Nad vši není. A nemusíte je venčit. Když už je vyvenčit jdete, drží se vás zuby nehty, žádné vodítko není potřeba, což je neuvěřitelně praktické.
Navíc je to forma skutečně intenzivní rodinné terapie. Nemáte šajn, jak moc vás to sblíží, když si několik hodin denně vzájemně vybíráte z vlasů kámošky. A ve večerních hodinách je to pikantnější než sex, na to vemte jed!
Zatímco při první epidemii jsem vši z role pozorovatele vnímala jako nebetyčný vopruz (pokud vám to uniklo, k přečtení ZDE), teď je to jiné. Konečně to zažívám naplno. Není nic lepšího než mít vši. Kdo neměl nikdy vši, neprožil plnohodnotný život a může se jít bodnout.
Až do včerejška jsem to svědění hlavy považovala za psychosomatickou reakci na skutečnost, že se ty vši zase vyskytují někde v hlavě mého drahého dítka. Pak mi ale z těch vlasů něco spadlo.
Když už nic jiného, mám spoustu kvalitních snů, které mě inspirují. Nejdřív klasika, při každém probuzení ze sna, kde hraje veš hlavní roli (což je asi tak jedenáctkrát za noc), mám nutkání vyskočit z postele a vyžehlit peřiny a polštáře. Pak mi dojde, že žehlička má u nás čestné místo jako lapač prachu na skříni, tak se zase uklidním a spím dál.
Poté se přesunu do další fáze snění, kde veš v životní velikosti zpívá Nessun dorma a hází po mně vilné pohledy, zatímco se prohání veškerým vlasovým porostem široko daleko. Navíc jí to vážně jde a zpívá to jako Pavarotti. Obzvlášť si vychutnává monumentální závěreční Vinceró!
Ženský dotaz jsem na nemocenské od 6.4 lístek na peníze sem dostala 15.5 a ten stejný den sem dala lístek do práce kdy orientačně mužu čekat nemocenskou mám nastavený trvalý příkazy a začínám být na prášky děkuju
Dnes si projdeme PARK PŘÁTELSTVÍ, a cože je na jednom parku na pražském sídlišti tak zajímavého, že stojí za to se o něm zmínit? Je to 11 hektarů velký park s téměř půl kilometru dlouhou vodní soustavou, která pramení vodotryskem uprostřed jezírka a pokračuje soustavou jezírek, různých fontán, ostrovů, kaskád a kaskádek a to vše je propojeno spletitým systémem vodních kanálů a potůčků o celkovém objemu 1600 – 1800 metrů krychlových vody. No, nechtěl bych vidět ten účet za vodu, ten bude taky na půl kilometru dlouhém papíře. Park “hlídá“ ze svého podstavce socha básníka Jiřího Wolkera, neplést s Johnnie Walkerem. To vše vzniklo v letech 1976 -83 podle vítězného návrhu architekta Otakara Kuči, tímto mu děkuji. Park nabízí spousty laviček k odpočinku, piknikové louky, hřiště na pétanque, velké dětské hřiště pro malé, ale i velké děti, nebo i hřiště pro psy, které ocení pejskaři. U největšího posledního jezera pod dětským hřištěm, je znovu otevřená restaurace s terasou přímo nad vodou, kde je možné se občerstvit. Jako rodič sice s dětmi u vody trnu, kdy se mi který, kde vykoupe, možná i protože jako malý jsem se v parku něco nasušil mokrého oblečení, ale třeba takové krmení kačenek děti spolehlivě na chvíli zabaví. Park nabízí spousty zeleně, takže na své si přijdou milovníci slunění, ale i milovníci stínování. Milovníci dobrot si zase mohou v přilehlé cukrárně koupit dortík, chlebíček, trdelník či vynikající zmrzlinu a v parku uspořádat piknik. Z piknikové deky pak mohou pozorovat, jak v parku probíhají pravidelné sportovní fitMami lekce pro maminky, které se chtějí udržet na mateřské v kondici. A na vlastní kůži můžu říct, že fakt dostanete zabrat. V zimním období, pokud počasí dopřeje sněhovou nadílku, nabízí park nějaký ten kopeček na bobování. Už to vše je na jeden pražský park docela dost, jenže tím to nekončí. Třeba již zítra ve čtvrtek 25. 5. můžete se svými ratolestmi od 9 do 18 hod. navštívit akci Mikroklima. Dozvíte se něco z bezpečnosti silničního provozu, pánové a kluci si můžou na chvíli splnit sen a vyzkoušet si popelářské auto. Děti se mohou vyřádit na skákacím hradě, zatímco tatínkové opečou buřtíka nad ohníčkem a maminky si vyberou květinu od zahradnické školy. Společně pak můžete shlédnout dravé ptáky v akci, takže okolo parku ten den nepotkáte asi jediného holuba. Můžete se zúčastnit turistického pochodu z Proseka do Kobylis, okouknout co připravil Klub lodních modelářů a spousty jiného. Pokud by Vám to bylo málo, přijďte i tuto neděli 28. 5. od 14 do 18 hod. do parku znovu, to tu bude probíhat Prosecké jaro, další z pěkných a pravidelných akcí v parku. Tentokráte pod názvem pod trojrohým kloboukem. Uplyne totiž 300. let od narození české královny Marie Terezie a 260. let od bitvy u Prahy-Štěrbohol 6. 5. 1757. A právě na tyto události vzpomeneme. Připravena je pestrá nabídka dobových i nedobových her pro děti (kolf, kriket, házení na cíl i přesnost, omalovánky, korálkování, výuka šermu, výuka žonglování, janovské losování), dobové tržiště s řemeslníky, kteří divákům ukáží svůj um a dobové postupy při výrobě věcí denní potřeby. Bude možno navštívit improvizované vojenské ležení, ochutnat vojenský chléb a dva druhy piv, uvařených podle dobových receptů pro vojáky z 18. století. Náladu podpoří vystoupení skupiny MUSICA BOHEMICA PRAHA, pod vedením uměleckého vedoucího Jaroslava Krčka s písněmi a melodiemi ze 17. a 18. století (17.00). Na obě tyto akce je vstup zdarma. Pokud i tak máte kultury málo, zastavte se na konci června, to zde přibrzdí na pár dní Kinobus a promění park v letní kino.
No uznejte, že stálo za to, se o tomhle pražském parku zmínit. Však je tu kus domova mého a ideální místo nejen pro rodiny s dětmi. Přijďte pobejt.
Hezký večer
Ahoj
Tak jsem se na to holky vrhla a založila si stránky, abych to tu nezahltila. http://www.michaela-mitroci.estranky.cz/ Bude to trochu přehlednější. Jsou tam ukázky z obou knih - delší než ty, co jsou dostupné na netu, tak na to můžete mrknout 🙂
Postupně tam dodám i básničky 🙂
Začátky
A je to tu znovu...dva proužky na testu. Čekáme miminko!
Slzy štěstí střídají obavy. Vyjde nám to na podruhé? Na první zamlklé těhotenství se prostě nedá zapomenout. Je to holt výdobytek moderní doby. Všechno chceme hned, nejlíp předtím než se zpozdí menstruace. Matky před padesáti let byly daleko méně vystredované. O zamlklých těhotenstvích se nevědělo. A tak ten pro těhotenství nejtěžší první trimestr vlastně ani moc neprožívaly... šťastné to ženy!
Ahoj maminky, potrebovala bych poradit ohledne kocarku.. Mam syna je mu necelych 5 mesicu a ac jsme to nechteli a byli jsme velice opatrni po 6 -ti nedeli jsme do toho vlitli zase, zjistili jsme to ted ve 13tt. Kluk se nam narodil 6.1.2017 a novy miminko bude konecem listopadu, takze celkem masakr. A chceme poridit sourozenecky kocarek. Mate nejake rady typy zkusenosti?
Testování kapiček Enticon
Mám téměř 4mesicniho syna Iva, který již od porodnice trpí na prdíky. Bohužel nám nic nepomohlo (Espumisan, Apo laktík, fenyklovy čajík, masáž bříška, Pupík, ...), proto když na mne zde vyskočila možnost testování těchto kapiček, tak to byla pro mne výzva a podařilo se 😉
Kapičky nám dorazily v úterý večer před osmou, tak jsme začali s testováním hned kolem 21 hod po jídle.
Kapičky se musí smíchat s práškem a poté pořádně protřepat a promíchat, dají se použít jeden až dvakrát denne po 20 kapkách max po dobu dvou týdnů, kdy se musí vyhodit/koupit nový. Po použití se musí dát do ledničky. Nedalo mi to a ochutnala jsem, musim říct mňam 😉
Následujících 5 dní bylo super!!! Žádný pláč, noční kroucení a budění se v noci s pláčem a bolestí. Úsměvy přibyly a já, vlastně MY byli šťastný. Po pěti dnech přišel zlom v pondělí, kdy jsme šli na očkování.
3dny Ivošek jen plakal a tlačil, bohužel bez úspěchu a já musela sáhnout několikrát po rource ☹ Nyní kapičky opet funguji a máme spokojene usměvavé miminko. Kapičky budeme i nadale používat, snad bude vse v pořádku i nadale
Ještě jednou moc děkuji Koníku, že jsi nás vybral na testování, kapičky doporučuji kudy chodim 🙂
Děti spinkaj, manžel odjetej, co s načatým večerem? No nejdřív spolupráce s kamarádkou žehličkou a pak si tu udělám zatančím s hadrem na koštěti a aby nechyběla žádná vůně, tak nenechám zahálet ani leštěnku 🙂
Kecám, mám nalitý vínko a jdu si taky jednou vyzkoušet, jak se relaxuje na gauči 😀
máte někdo pískoviště z Lídlu?vydrží ta stříška něco?díky
Je zvláštní, jak se moje představa o večeři během dne mění.
Ráno vstávám s přesvědčením, že bude k večeři maso a příloha.
Už v poledne měním plán na polévku, něco tak jednoduchého musím přeci zvládnout.
Odpoledne se doplazím domů se všemi dcerami, z nichž nakonec fyzicky vyzvedávám jen jednu a v nákupní tašce mám housky.
Jako dítě jsem studené večeře měla ráda a na housce se šunkou není nic špatného.
Nezbývá mi, než se uklidnit, že dcery netrpí podvýživou a neumřou hlady.
Také máte dopoledne jasnou vizi toho, co bude k večeři nebo k obědu a nakonec to skončí jinak? Že nejsem sama? 😀
Monika <3
Potrebuju pomoct😂 http://videoserialy.cz/takova-moderni-rodinka-m...
13:58 - jak se jmenuje ta písnička ?
Pomsta čarodějnic - jak to vidí Anna
Dodatek pro ty, kdo četl knihu 🙂
Pomsta čarodějnic – z pohledu Anny (Mariina „zrada“)
Jak jsi mohla, sestřičko? Křičela jsem uvnitř, zlomená pocitem zrady. Stála jsem tam a sledovala Marii, jak pomáhá té odporné ženské ven z domu. Ukrytá pod rouškou tmy vylézala i se svými dětmi ven oknem a prchala se ukrýt... má vlastní sestra ji skrývala přede mnou – ženu, která kdysi křičela, aby nás upálily spolu s naší matkou. Vražedkyni!
Cítila jsem, jak mi hněv prostupuje celým tělem, pálil mě až v prstech a moje oči se zalévaly horkými slzami, které žárem ihned zase vysychaly. Kůže mi po celém těle zářila, jak se všechna ta bolest snažila dostat ven v podobě plamenů, které by ji snad mohly, aspoň z části spálit.
Sestra stála před domem a nechala zem, aby ho strávila, jako by to byla shnilá rostlina, ne kamenná stavba.
Vracela se, a já měla chuť, zahrnout ji výčitkami, pro které jsem měla pádný důvod – z naší pomsty se stávala má pomsta. Moje drahá Marie, poznala jsi lásku a zapomněla na bolest, jakou nám lidé způsobili.
Tak jedna kapitola z pohledu Anny @beveron ;) Děkuji za nápad . Kdo četl bude vědět - je z konce knihy. Není moc dlouhá, abych to tu nezahltila 🙂 Spíš jen proto, aby bylo jasné, jak to vnímala Anna.
Pomsta čarodějnic – z pohledu Anny (Mariina „zrada“)
Jak jsi mohla, sestřičko? Křičela jsem uvnitř, zlomená pocitem zrady. Stála jsem tam a sledovala Marii, jak pomáhá té odporné ženské ven z domu. Ukrytá pod rouškou tmy vylézala i se svými dětmi ven oknem a prchala se ukrýt... má vlastní sestra ji skrývala přede mnou – ženu, která kdysi křičela, aby nás upálily spolu s naší matkou. Vražedkyni!
Cítila jsem, jak mi hněv prostupuje celým tělem, pálil mě až v prstech a moje oči se zalévaly horkými slzami, které žárem ihned zase vysychaly. Kůže mi po celém těle zářila, jak se všechna ta bolest snažila dostat ven v podobě plamenů, které by ji snad mohly, aspoň z části spálit.
Sestra stála před domem a nechala zem, aby ho strávila, jako by to byla shnilá rostlina, ne kamenná stavba.
Vracela se, a já měla chuť, zahrnout ji výčitkami, pro které jsem měla pádný důvod – z naší pomsty se stávala má pomsta. Moje drahá Marie, poznala jsi lásku a zapomněla na bolest, jakou nám lidé způsobili.
Ale milovala jsem svou sestru, a nemohla jsem připustit, že ji ztratím. Nicméně jsem byla rozhodnutá situaci vyřešit po svém, avšak teď nebyla vhodná chvíle... teď jsem se musela uklidnit.
Sotva se mi to podařilo, než Marie zdolala kopec a ocitla se přímo přede mnou. Nečekala na nic, popadla mě za ruku, aniž by řekla jediné slovo a táhla mě odsud pryč. Nezastavila, dokud jsme nebyly dost daleko od nebezpečí, které způsobila vlastní vinou, a o kterém mi nikdy nehodlala říci.
Vyčkávala jsem, dokud sestra nepropadla spánku a naštěstí to netrvalo dlouho. Tohle bude ještě náročná noc.
Jakmile jsem si byla jistá, že tvrdě spí, vyrazila jsem zpátky. Celá vesnice byla na nohou. Muži brousili své kosy a ze stodoly brali cepy. Jedna rána by přerazila člověku páteř. Všechny ty nástroje chystali na mou sestru. Hon na čarodějnice opět začíná, ale tentokrát ho ukončím ještě v zárodku. Všichni musí zemřít – nesmí zůstat jediný svěděk, který by vypověděl, co se stalo.
Sestupovala jsem z kopce a nechala všechen ten hněv, který se ve mně nahromadil vypuknout. Vlasy i oči mi žhnuly a z rukou šlehaly malé plameny. Semknula jsem ruce v pěst a zatlačila je zpět do svého těla.
Lidé se zatím sešli v jednom z domů, kde se nejspíš domlouvali, jak Marii umučí. Ale to se nikdy nestane.
Přitiskla jsem ruce na kamennou stěnu domu, a začala ji rozpalovat. Šlo to rychle a dřevěná střecha byla rázem v plamenech stejně jako všechny dveře, které by mohly posloužit k úniku. Nyní sami okusí, jaké je to hořet.
Panika a řev... nepřestala jsem, ani když jsem slyšela dětský pláč, naopak jsem přinutila své ruce, aby to všechno již ukončily – upekla jsem ty lidi zaživa, ale netrpěli dlouho.
S nadějí, že se sestra ještě nevzbudila, jsem se vypravila na místo, kde jsme se utábořily. Blížilo se svítání, ale na tom nezáleželo, stejně bych dnes již neusnula.
Když se Marie vzbudila a upřela na mě pohled, zdálo se tajemství, které jsem před ní měla jako tížívý kámen, který mi tlačil na hrudník. Chodila jsem tam a zpět. Špatně se mi dýchalo. Potřebovala jsem od své sestry slyšet, že to, co jsem udělala bylo správné, ale neměla jsem odvahu jí to říct. Několikrát jsem otevřela ústa, abych začala, ale rychle jsem je zase zavřela, protože jsem náhle měla v krku tak sucho, že mi tam uvázla všechna slova.
Celý den jsme se bezcílně potulovaly, a i když jsem to nenáviděla, bylo to lepší než odpočívat, protože jsem se musela soustředit, aspoň na to, abych někde nezakopla. Ještě lepší bylo rozptýlení při lovu zajíce – bylo to rychlé – jeden smrtelný zásah bleskem, který jsem stáhla z oblohy. Stačilo by trochu přidat a byl by rovnou pečený. Jak ironické, že mi bylo toho mrňavého huňatého stvoření více líto, než těch mizerných lidských životů.
Kde jsou vůbec další z vrahů naší matky? Zbývají poslední, a snad potom konečně najdeme klid. Znovu jsem viděla před očima holohlavou ženu s rozdrcenými klouby, přivázanou k dřevěnému kůlu.
Uhlířská Lhota, ano, tam jsou. Mariiny úžasné schopnosti nám vždy pomohly snadno najít cíl. Znovu mé tělo naplnil vztek, ale také obrovská touha spálit jejich těla na popel.
K večeru jsme si našly bezpečné místo k přenocování a povečeřely zbytek zajíce. Tiše jsem sledovala Marii, jak jí, a občas se na mě opatrně usměje... odpustila jsem jí tu zradu. Přesunula jsem se vedle ní a pevně ji objala. Milovala jsem svou sestru.
„Co se děje, Anno?“ hleděla na mě s obavami a já věděla, že teď nebo nikdy.
„Vím, co jsi udělala, Marie... nebo spíš neudělala,“ soukala jsem ze sebe. Myslela jsem si, že to bude snazší.
„O čem to mluvíš?“
„Myslíš, sestřičko, že bych tě tam nechala samotnou? Znám tvou citlivou povahu. Sledovala jsem tě od okamžiku, kdy jsi myslela, že jsem už pryč. Nejprve jsem věřila, že jsi to dokázala, ale když jsem spatřila tu ženskou vylézat z okna... vůbec jsem tě nechápala. Jak jsi mě mohla takhle zradit, Marie?“ drala se ze mě náhle slova úplně bez přemýšlení. „Kvůli ní? Vždyť ona si hrála na naši přítelkyni a potom si přála, abychom shořely spolu s matkou,“ sotva jsem ovládala svůj hlas, který nabíral na intenzitě.
„Aničko, nebyla jsi tam – ty jsi neviděla ty maličké děti, jak byly vyděšené. O co bychom byly lepší než ona, kdybychom je připravily o matku. Stačí snad, že zemřel jejich otec. Vždyť to je dostatečný trest,“ snažila se mě sestra uklidnit.
„Ty to vůbec nechápeš. Myslíš si, Marie, že v okamžiku, kdy by opustila skrýš, by se nerozeběhla, aby vypověděla, co se stalo?“ připravovala jsem ji na informaci, kterou jsem jí chtěla sdělit.
„Na to jsem nemyslela.“
„Nemusíš se strachovat, vše jsem vyřešila,“ sledovala jsem, jak Marie při mých slovech celá zbledla.
„Jak to myslíš?“ hlesla.
„Když jsi usnula, vrátila jsem se na to místo. Blanka vše již samozřejmě vykládala sousedům, kteří se sešli v jednom z domů. Celí rozhořčení plánovali, jak tě najdou a předají inkvizitorovi. Zapálila jsem dům se všemi, kdo byli uvnitř. Ti, kteří utekli, zemřeli venku,“ pokrčila jsem rameny a věřila, že to pochopí.
„A co ty děti, Anno?“ viděla jsem, jak se jí do očí derou slzy.
„Nemohla jsem jim pomoci,“ odbyla jsem ji proto.
„Mohla,“ vzdychla tiše. „Mohla,“ sestřin hlas byl plný bolesti. „Anno, vždyť ty jsi nejmocnější člověk na světě! Mohla jsi je ušetřit. Ty děti byly nevinné!“ teď už křičela.
„Stejně by z nich vyrostly stejné stvůry, jako byli jejich rodiče,“ stála jsem si za svým.
„Vypadni, Anno,“ zasyčela.
„Cože?“ musela jsem špatně slyšet.
„Vypadni,... jdi pryč Anno! Už tě nechci nikdy vidět. Co jsi to za člověka? Něco takového by má sestra nikdy neudělala,“ ne, slyšela jsem dobře, ale nedokázala jsem to nějak vstřebat. „Tak jdi už!“
Sestra plakala a křičela. Upírala na mě pohled, ve kterém se mísil vztek s bolestí... nenáviděla mě. Všechno jsem to přeci dělala pro ní a tohle mám za to? Odhání mě od sebe... Dobře, sestřičko, tak já půjdu. Zmizela jsem v lese, a nechala sestru žít svůj lepší život...
Dobry den maminky, mate nektera podobnou zkusenost? Dcerka 4 roky od dvou let je bez plinek na den. Na noc ji ma doted jeste NIKDY ji rano nemela suchou. Ale to neresim, syn to mel tez, maji genetickou zatez. Ale cca rok se stale pocurava. Chodi na zachod ale chodi proste pozde. Z 90% je jiz vzdy pripocurana. Nekdy je to komplet mokry flek az ke kolenum jindy jen lehce pripocurnuta. Jsou dny kdy ji i petkrat prevlekam a je regulerne na plinku. Pak jsou lepsi dny kdy treba jen dvakrat. Ale neexistuje ze by byla cely den v jednech kalhotkach. Ma za sebou vsemozna vysetreni, krev i moc v poradku, roupy nema, ledviny a moc. mechyr tez ok. Kapacita mocoveho mechyre je standartni. Proste na nic se neprislo, coz jsem rada ale zaroven jsem zoufala. Vsude sebou taham hromady pradla na prevleceni, ona porad smrdi moci, doma kde si sedne smrdi moc. Navic ji to vubec nevadi. Kdyz si nevsimnu ze je mokra, klidne v tom je a je ji to jedno. Vim ze jsou horsi veci ale ja uz to nejak nedavam, ten vsudypritomny pach moci. Nechapu jaktoze se odplenkovala a bylo to ok a ted uz dobu tohle. Psychicke to snad taky mit nemuze, mame pohodovou rodinu a jinak je to spokojena holcicka plna elanu. Jen me ten elan nejak dochazi.😢
DNES UŽ PO DVACÁTÉDEVÁTÉ...
Mládí by bylo mnohem pěknější, kdyby se objevilo v pozdnějším věku. Russel.
-------------------------------------------------------
Květen. Dvacátýčtvrtý květen. Každý rok.
Tímhle dnem je mi připomínáno, že jsem se narodila...teda spíš jinak - že jsem zase o rok starší. A už mi to bylo připomenuto tolikrát, že to až pěkné není. Všeho všudy dvacetosmkrát. A dnes je to po dvacátédeváte.
Letos to bude naposledy s dvojkou na začátku. Letos se poprvé k mým životním "rolím", jako jsou dcera, sestra, manželka, kamarádka přidala jedna z těch nejhezčích ( a asi nejnáročnějších), a to hlavní role maminky.
-------------------------------------------------------
Vzpomínky jsou někdy velmi důležité, protože to je někdy to jediné, co máme. Copperfield
-------------------------------------------------------
KPZtka pro tatínky
Hledáte originální dárek pro nastávajícího otce, ať už je to váš muž nebo kamarád, který se stane tatínkem, nebo necháváte poprvé doma samotné děti jen s tátou a chcete muži na tento čas dát vtipně najevo, že mu fandíte na cestě k přežití?
Vyrobte mu KPZ plnou potřeb pro samostatné otce na cestě k přežití do večerního uložení dětí!
KPZ je zkratka Krabičky poslední záchrany, kterou známe zejména jako doplněk na cesty do přírody, ať už jste skauti nebo neorganizoavaní dobrodruzi.
KPZtka většinou obsahovala sirky, provázek, multifunkční nůž, křesadlo na rozdělání ohně a podobné drobnosti, které vás v případě nenadálé situace na výletě zachrání, ale v tomto případě otce v případných nesnázích rozhodně nespasí.
Přízpůsobte obsah těchto krabiček pro potřeby otce na cestě venčení dravých dětí!
Jako první položku do krabičky pro muže nezasvědcené do běžného chodu domácnosti a pochodů dítěte se určitě vyplatí sepsat krátký návod s pokyny, jak s dítětem zacházet a manipulovat včetně časového harmonogramu- pokud si tedy otec dítěte či jiný externista v péči o něj nemyslí, že zvládne péči lépe než vy, což je poměrně častý úkaz se kterým se musí počítat.
Pokud je schopen nechat si poradit, do návodu je dobré napsat, kde se nachází které jídlo a pití a co s ním, kde na youtubu hledat písničky u kterých dítě neječí. Specifikujte podrobně, pokud má váš potomek speciální vychytávky- polohu ke spaní, postup houpání kočárku, poloha oblíbené příruční hračky, nakrájení chleba do určitého tvaru etc. aby jste eliminovala a předcházela záchvatem breku a vzteku, kterým by pečovatel mohl utrpět.
Tupozrakost je oční vada, která přináší riziko trvalého postižení zraku. Přesto se dá léčit
Šilhavost se dá ve většině případů vyléčit
Tak včera mi všichni prorokovali, že určitě budu při bouřce rodit. No tak jsem si šla lehnout s tím, že tedy jsem s tím smířená, že dneska to bude :D No rodit jsem nezačala, ale noc to byla výživná i bez porodu :D Danielka měla hrozné křeče v břiše, hodinu brečela, tak jsme jeli do Motola, jestli to není slepák nebo něco jiného a ona měla jen brutální plyny :D Ať žije školkové jídlo :D super strávený čas v Motole. Hlídáme navíc tchýni psa, protože jí předělávají byt a Lukyna se hrozně bojí bouřky, takže jsme přijeli a pardon za výraz - "problila" nám celou chodbu, takže po příjezdu z Motola ve dvě ráno jsem šla uklízet tohle :D krásná noc. Říkala jsem si, že kdybych ted začala ještě rodit, tak by to byla nádherná noc :D
Kluci stavi pro miminko rekonstrukce loznice jak ja je miluju ❤❤❤🍼
Holky zitra mi konci sestinedeli,plně kojim a dnes jsem zacala krvacet a vypada to ze to dostanu. Je to normalni?
hezký den děvčata všem děkuji za srdíčka zitra jdu na predoperacni vysetreni❤ tak mi držte palce
Dnes se podíváme nedaleko Proseka do LETECKÉHO MUZEA KBELY, místo které mě už od malička lákalo a kam rád zavítám i dnes.
„Nazdar kluci, mám pro Vás nové letadýlko, kam ho dáme?“ Nadhodil otázku první. „No hele, k nám už asi ne, žena už žbrblá. Odpovídá druhý. „No k nám taky už ne, toho posledního Iljušina jsem musel postavit do záhonu s jahodami a manželka řekla, že jakmile jí šáhnu na políčko s bramborami, poletím z baráku jako Messerschmitt.“ Odpovídá třetí. „A napadlo Vás už podívat se jinde?“ Položil další otázku ten první. „Myslíš, jako po jiných ženách?“ Diví se ty dva. „ Ale ne ženy, pozemek, najít jiný, větší a založit muzeum.“ Možná nějak takhle začala v polovině 60. let mezi odbornou leteckou veřejností živá diskuse o nutnosti zřídit specializované letecké muzeum, které by mapovalo vývoj československého letectví. Postupně uzrála myšlenka zřídit leteckou expozici při Vojenském muzeu VHÚ pod vedením Ing. Jaroslava Janečky, který se o uvedenou problematiku již delší dobu intenzivně zajímal. Onen palčivý problém prostoru, kde měly být sbírky soustřeďovány, se podařilo vyřešit přidělením části hangáru č. 40 na letišti ve Kbelích. Dnes zde najdeme největší část expozice. V září 1967 byla otevřena první improvizovaná výstava letadel. K blížícímu se výročí vzniku československého státu v roce 1968 byla snaha vybudovat důstojnou leteckou výstavu a uspořádat na letišti ve Kbelích velký letecký den. To už byl k dispozici celý hangár č. 40. Do tohoto rozvíjejícího se úsilí vpadly události po 21. 8. 1968, kdy naši republiku obsadila vojska států Varšavské smlouvy.
Na letišti probíhaly stavební práce na vzletové a přistávací dráze a tak letiště nebylo obsazeno cizím letectvem, ale bylo obsazeno po zemi a expoziční hangár byl dokonce několik dní střežen tanky. Letecký den byl zrušen a termín zahájení výstavy posunut na 11. 10. 1968 kdy byla výstava slavnostně otevřena a zaznamenala obrovský úspěch. Bylo vystaveno 62 letadel.
Od poloviny 70. let se zrodila tradice představovat veřejnosti při slavnostním otevření a u příležitosti Dne letectva nové přírůstky do Leteckého muzea včetně ukázek jejich funkce, což je dodržováno dodnes, pokud je to možné. V roce 1988 dokázal plk. Jaroslav Janeček přesvědčit nejvyšší místa o nutnosti rozšířit stávající prostory o další hangáry a hlavně celou přestavbu zafinancovat. Podařilo se opravit hangár č. 18 z 1. světové války a hangár č. 17 z první republiky a zároveň byly zbudovány i venkovní prostory pro rozměrnější exponáty. Muzeum vystavovalo už i těžkou bojovou techniku a prostředky protivzdušné obrany státu. S velkým leteckým dnem 8. 9. 1988 byla nová expozice představena veřejnosti.
V roce 1992 se podařilo získat depozitáře ve vojenském prostoru Lešany, kam byla odvezena většina z 550 ks těžké bojové techniky, která již začínala paralyzovat činnost muzea. V roce 1994 byla propuštěna či přemístěna většina zaměstnanců a uvažovalo se o stálém zavření muzea. Problémy přetrvávaly, neboť přibývalo rozměrných exponátů, ale ubylo pracovníků, kteří by je měli ošetřovat. K tomu došlo k vážnému poškození střešní krytiny hangáru H-18, ten musel být uzavřen a letadla vystěhována. Naštěstí se v roce 2002 změnil pohled na muzea VHÚ a začala být řádně financována.
V současné době má Letecké muzeum Kbely 2251 sbírkových předmětů, které se váží k letectví, kosmonautice, parašutismu a meteorologii. V evidenci se nachází 278 letadel. V expozici naleznete i oba typy proudových stíhaček nasazených ve 2. světové válce, ME-262 Schwalbe, jako v jediném muzeu na světě.
Vstup do muzea je zdarma a musím říct, že třeba o takové Muzejní noci se mi nechce z muzea ani domů.
Hezký večer a zítra se snad znovu podíváme na Prosek
Ahoj
