Jak a kdy oznámit rodině, že budeme adoptovat dítě?
Ahoj. S manzelem mame rozjety proces adopce, bude trvat jeste minimalne rok, nez dostaneme mimco, ale uz ted premyslim, kdy a jak oznamit rodinam, ze budeme mit adoptovane mimco, ze vlastni se nam nedari. Uvazovala jsem nad tim, ze jim k letosnim Vanocum koupim knizky o adopci (nejake tipy), a ze pri te prilezitosti bychom jim to oznamili, aby meli cas si na to zvyknout. Hlavne moje babicka, ktera je v tomhle dost konzervativni a vidi v kazdem adoptovanem diteti automaticky vraha :P kdy a jak jste to rodine oznamili vy?
Stručné shrnutí
- Oznámení adopce rodině lze načasovat různě: běžné přístupy jsou oznámit to během schvalovacího procesu (po podání žádosti nebo při přípravce), nebo až „před hotovou věcí“ při představení dítěte; volba závisí na povaze rodinných vztahů a ochotě žadatelů sdílet tento proces.
- Proces osvojení v Česku zahrnuje psychologická sezení, školení/přípravku, kontakt se sociálními pracovníky a soudní fáze; u rizikové adopce z porodnice probíhá šestinedělí + 3 měsíce následované 6 měsíci předadopční péče a až poté konečné rozhodnutí soudu.
- Děti z babyboxu a některých kojeneckých ústavů mohou mít omezené informace o zdravotním stavu a rodinné anamnéze; žadatelé jsou doporučováni vyžadovat dostupné lékařské zprávy (sono mozku, sono bříška, rozsáhlé krevní testy, neurologické vyšetření) a zvážit věk a etnikum dítěte.
Nejčastější otázky
Q: Kdy je nejlepší oznámit rodině, že se chystáme na adopci?
A: Experti i žadatelé v diskusi uváděli tři hlavní možnosti: oznámit na začátku přípravy (psycholog a přípravka to doporučují, pomůže to rodinné podpoře), oznámit po schválení (sníží se riziko "zakřiknutí" a nepravdivého očekávání), nebo oznámit až při představení dítěte (minimalizuje předsudky předem); volba záleží na vztazích v rodině.
Q: Jak dlouho typicky trvá proces adopce a kdy je dítě právně naše?
A: Obvyklý průběh uvedený v diskusi: schválení žadatelů trvá často okolo roku, u rizikové adopce z porodnice platí šestinedělí + 3 měsíce, poté následuje 6 měsíců předadopční péče a teprve pak může soud definitivně rozhodnout o osvojení; v některých krajích se ale čeká i zhruba 2 roky na nabídku dítěte.
Q: Můžeme odmítnout nabízené dítě, pokud nám „něco nesedí“?
A: Ano, žadatelé mají právo odmítnout nabízené dítě; doporučuje se pečlivě zvažovat zdravotní a jiné informace v inzerátu a nepřijímat dítě „přes koleno“, protože další nabídky se mohou objevit později.
Q: Jaké informace lze získat o dítěti z babyboxu nebo kojeneckého ústavu?
A: U dětí z babyboxu bývá omezená možnost zjistit anamnézu biologické matky; sociální pracovnice se snaží dohledat co nejvíce údajů, ale často chybí informace o užívání drog, alkoholu či jiných rizicích; doporučuje se vyžádat sono mozku a bříška, rozsáhlé krevní testy a neurologické vyšetření.
Q: Ovlivní uvedení psychické poruchy (např. OKP) nebo léčby léky šanci na schválení?
A: Podle zkušeností v diskusi uvedení OKP a užívání léků na úzkostnou poruchu samo o sobě nemusí být překážkou; sociální pracovnice a psychologové se mohou na to ptát a analyzovat aktuální stav, ale závažnější psychiatrické diagnózy by mohly být posuzovány individuálně.
Q: Jak se připravit na negativní nebo konzervativní reakce rodiny?
A: V diskusi byly doporučeny praktiky: informovat blízké postupně, napsat dopis s vysvětlením (pokud je osobní konfrontace těžká), využít rodinného setkání pro oznámení, nastavit hranice a případně požádat o podporu sociální pracovnice nebo psychologa; také se uvádí, že většina lidí nakonec bývá podpůrná.
Závěry z diskuze
Shoda
- Oznámení adopce rodině se načasovává individuálně podle vztahů a preferencí žadatelů.
- U dětí z babyboxu a některých kojeneckých ústavů jsou informace o zdravotním stavu a rodinné anamnéze často omezené a žadatelé by měli vyžadovat dostupné lékařské zprávy.
- Proces adopce zahrnuje školení/přípravku, pohovory s psychologem a sociálními pracovnicemi a následné soudní řízení.
Sporné názory
- Někteří doporučují oznámit adopci co nejdříve, aby rodina mohla být připravena a podpořit žadatele; jiní radí „postavit je před hotovou věc“ až s dítětem, aby se předešlo předsudkům a nevítaným radám.
- Některé příspěvky uvádějí, že už není možné žádat dotazník od zaměstnavatele „ze zákona“, zatímco jiné příspěvky popisují, že takový papír v minulosti dostaly.
- Diskutovalo se o vlivu genů versus vlivu rané citové deprivace; část diskutujících klade důraz na rizika genetických predispozic, jiní zdůrazňují primární roli rané citové deprivace a možnosti jejího zpracování.
Otevřené otázky
- Jak moc se liší čekací doby a praxe (např. ochota k rizikové adopci z porodnice) mezi jednotlivými kraji?
- Do jaké míry ovlivní uvedení psychických diagnóz v dotaznících konkrétní rozhodnutí sociálních pracovníků a soudu v jednotlivých případech?
- Jaké konkrétní lékařské protokoly a dokumentaci by měl žadatel vždy vyžadovat při nabídkách dětí z kojeneckých ústavů nebo babyboxu?
Zmíněné značky a firmy
knihy.abz.cz, Modrykonik, SanceDetem.cz, khanovaskola.cz, Gloria.tv, krajský úřad, dětský domov, kojenecký ústav, organizace pro NRP
Zmíněné produkty a metody
přípravka/školení pro žadatele, psychologické vyšetření, předběžné svěření do péče, rizikové převzetí z porodnice (šestinedělí + 3 měsíce), 6 měsíců předadopční péče, ultrazvuk mozku, ultrazvuk bříška, rozsáhlé krevní testy, neurologické vyšetření, kontakt‑respektující rodičovství, teorie attachmentu, dokument "Děti bez lásky", canisterapie, IVF, asistovaná reprodukce
Místa a osoby
Praha, Hradec Králové, krajský úřad
@wrtulka Na internetu je článků spousta. Tady je jedno hezké video, kde je to poměrně snadně vysvetleno 🙂 https://khanovaskola.cz/video/141/1652-temperam... navíc pokud o sobě tvrdíte, že genetik nejste, proč ty geny tak "zatracujete" a ježí se Vám vlasy? 🙂
@zaludova předem opravdu se nechci hádat! Asi takhle to že dcera má jiný temperament než já je geny, jiné oči než já geny, ale opravdu myslíte že vzorce chování jsou gané geny?
Tam jde o to že mě se konkréntě ježí vlasy hrůzou když někdo mluví o tom jak se mu nepovedlo adoptované dítě..to jsou ty geny..
A pak se dozvíte že dítě třeba bylo do 1/2 roka nebo i delší dobu do roka v ústavu..a že už při předání vykazovalo nestandardní specifické chování které naznačuje že došlo k silné citové deprivaci..a ta postě nezmizí..ale hodí se to lehce na geny..jenže ono je to spíš tohle..nechtěné těhotenství, drogy, alkohol..co vás napadne, pocit že je nechtěné a ktomu navrch týdny nebo měsíce co hůř roky v ústavu kde nejsou respektovány jeho základní potřeby (jídlo, možnost připoutat se k jedné osobě) a tak dál..
tak nevím rozumíme si?
@wrtulka Já se s Vámi nehádám. Já diskutuji....Nicméně já netvrdím, citová deprivace není bezvýznamná, ale stejně tak nejsou bezvýznamné geny. Člověk dostane určitou výbavu genů, které se můžou nebo nemusí projevit. Záleží na prostředí. Máte to jako s čajem...jeho chuť se neprojeví, dokud nepotká horkou vodu 🙂 Stejně jako pokud bude romské dítě vychováváno v "izolaci" a nepozná temperament jeho komunity. Tzn. v oblasti, kde nežijí (né jen, že může pozorovat jejich chování) žádní romové, se pravděpodobně vzorec chování neprojeví. A nemusí se vždy jednat jen o negativní vlastnosti. Dítě může mít v genu talent ke hře na klavír, ale pokud nedostane příležitost, tak se to nedozvíme.
@zaludova Tak samozřejmně že geny nejsou bezvýznamné ale prostě ve spojení nebojíš se genů říkám blbost ..taky nevím co mám v genech..nebo něco vím a něco ne a nebojím se toho a nejsem o to horší nebo lepší člověk prostě jsem jaká jsem a tak je to i s těmito dětmi.
Když budu mluvit konkrétně o romských dětech nebo všeobecně dětech jiného etnika to je kapitola sama o sobě a zase tam hraje roli citová deprivace ale taky to jak k výchově náhradní rodič přistoupí a taky upřímně co od toho čeká. Jak to vysvětlit..je tam v tom celém ještě jeden aspakt a to vykořenění.
A to nemluvím jen o dětech romských všeobecně proto je teď takový trend vracet děti do biorodin. Vykořenění se táhne celým životem a my jako náhradní rodiče s tím můžeme dělat něco jen částečně..
Ale u romů a jiných etnik je to ještě řekla bych výraznější prostě tam náhradní rodič vysloveně musí vychovávat ve vztahu k původní kultuře napak separace a popření původní kultury, tomu strašně moc škodí a pak se ty děti v pubertě tak moc brání a utíkají za svými..
Ale tady už jsem daleko, sama bych do romského dítka nešla mám to tak přiznám se..v naší kultuře je tam velká nesnášenlivost k romům daná letitými životními zkušenostmi takže o to hůř se pak těmhle dětem mezi námi žije..
Ono to fakt není jen o genech ty mi tam fakt příjdou jako na posledním místě..protože je fakt fuk jeslti tvoje dítě má rovné nebo vlnité vlasy, jeslti je kliďas nebo extrovertík..jeslti je nadané na pět nástrojů nebo má IQ sotva 50 ty jako náhradní rodič ho miluješ takové jaké je..a tohle neřešíš nerešila bys to ani u svého..
Ale ta citová deprivace je věc o které se musí vědět a že je to velký průser i pro toho človíčka když se to neošetří a že dneska víme že se to dá léčit!
@evulina77 http://www.sancedetem.cz/srv/www/content/pub/cs...
mrkni tu i na to video zrovna nedávno sem se na něj dívala a bylo hodně zajímavé
@evulina77 a pak ti ještě musím doporučit dokument Děti bez lásky..
http://gloria.tv/media/WPc2mW9hP4G
nedávno jsem na něj dávala odkaz snad bude fungovat sice je to hodně starý dokument a dost věcí se díky bohu už změnilo ale i tak si tam člověk přesně uvědomí co je Deprivační syndrom a jak se projevuje..
@wrtulka Možná nemluvíme o tomtéž, ale co já vím, attachement, resp.bezpečná vazba na osobu blízkou buď je, nebo není. Jakmile se to období "prošvihne", je možné maximálně mírnit následky, ale "léčit" ve smyslu "napravit" to už nelze... (Zajímá mě to, probírala jsem to i s psychology ve škole...).
Jinak co se týče té připravenosti na osvojení a oznamování rodině. Odborníci říkají, že by ta doba měla minimálně kopírovat těhotenství, co se délky týče. U žadatelů to splněné většinou je, protože ty vyřizovací a čekací doby jsou většinou delší. U širší rodiny to pak záleží na žadatelích. Ale psychologové se mohou při pohovorech zeptat, co na to říká širší rodina.
@zaludova nejsem genetycka jsem náhradní máma co ví dost o citové deprivaci a jejich projevech.. A o tom i jinem pisu..Mrknete na článek a budu rada když napisete nějaký o genech.. Děkuji